Anna Dánská (1532-1585)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Saská kurfiřtka Anna Dánská na portrétu Lucase Cranacha mladšího cca z roku 1550.

Princezna Anna Dánská (22. listopadu 1532, Haderslev, Dánsko - 1. října 1585, Drážďany), zvaná „Matka Anna“, byla rodem dánská princezna a sňatkem saská kurfiřtka.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Princezna Anna Dánská na portrétu neznámého malíře

Narodila se jako nejstarší z pěti potomků dánského krále Kristiána III. a jeho manželky Dorotey Sasko-Lauenburské (1511–1571), dcery vévédy Magnuse I. Sasko-Lauenburského. Od své matky se naučila předení, šití a vyšívání, sbírání léčivých bylin, vedení domácnosti a hospodářství.

Manželství[editovat | editovat zdroj]

V roce 1548 se v Torgau provdala za saského kurfiřta Augusta I. („Otec August“). Z manželství vzešlo 15 dětí, jedenáct z nich však zemřelo v útlém věku. Před každým porodem si uchystala rubáš, aby byl připraven pro případ neblahého konce. Sama prala a stloukala máslo, léčila svého manžela a pokoušela se získat vliv na státní obchod. Mezi dvorskými úředníky kolovaly pamflety o gynekokracii (nadvládě žen) na saském dvoře. Kurfiřt August se tak rozzuřil, že dokonce změnil i své vyznání: zatímco dříve náležel k augsburskému vyznání, stal se nyní ortodoxním luteránem.

Jeho kancléř Craco zemřel na mučidlech, filipistický lékař Peucer byl uvržen do vězení (byl přistižen, že v jednom dopise napsal pro Annu urážlivý výrok), jiní odešli do exilu. Na oslavu této události nechali luteráni razit medaili „na památku vítězství pravé víry nad rozumem“.

Anna byla velmi spokojená s tímto vývojem, neboť sama měla velmi blízko k ortodoxním luteránům. Její nevůli vyvolalo, když se její dcera Alžběta provdala za kalvinistu Jana Kasimira von der Pfalz-Simmern. Ten sice odpřisáhl, že mladá paní se nebude muset účastnit bohoslužeb jeho vyznání na jeho dvoře, což vedlo k jejich těžké manželské krizi a falckrabě nakonec zakázal manželce korespondenci s matkou; ženy si však dopisovaly tajně. Když Alžběta porodila mrtvé dítě, napsala matce, že je lepší, je-li dítě mrtvé, než aby se stalo kalvinistou.

"Matka Anna" se věnovala zemědělskému hospodářství na svých majetcích, zabývala se medicínou a farmacií (vynalezla proslulou žaludeční náplast, v roce 1581 založila drážďanskou dvorní apotéku, vynalezla oční vodu, protijed, pálila Aquavit atd.). V Annaburgu (malém městě, v roce 1573 přejmenovaném na její počest jejím jménem) nechala zřídit dvě laboratoře a sestavila knihu receptů.

Udržovala korespondenci s proslulými lékaři a vzdělávala dívky ve znalosti bylin. Starala se o běžence, těhotné a nemocné. Založila kostel sv. Anny v Drážďanech, kde jí byl v roce 1869 postaven památník.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Anna zemřela 1. října roku 1585 v Drážďanech na mor.

Potomci[editovat | editovat zdroj]

  • Johann Heinrich († 1550), Kurprinz von Sachsen
  • Eleonore (2. května 1551 - 24. dubna 1553)
  • Alžběta (18. října 1552 - 2. dubna 1590), manžel Johann Kasimir von der Pfalz-Simmern
  • Alexandr (21. února 1554 - 8. října 1565), saský kurprinc
  • Magnus (24. září 1555 - 6. listopadu 1558)
  • Joachim (3. května 1557 - 21. listopadu 1557)
  • Hektor (7. října 1558 - 4. dubna 1560)
  • Kristián I. Saský (29. října 1560 - 25. září 1591), následník svého otce jako kurfiřt
  • Marie (8. března 1562 - 6. ledna 1566)
  • Dorotea (4. října 1563 - 13. února 1587, manžel Heinrich Julius von Braunschweig-Wolfenbüttel)
  • Amalie (28. ledna 1565 - 2. července 1565)
  • Anna (16. ledna 1567 - 27. ledna 1613), v letech 1586 - 1593 manžel Johann Casimir von Sachsen-Coburg
  • August (23. října 1569 - 12. února 1570)
  • Adolf (8. srpna 1571 - 12. března 1572)
  • Friedrich (18. června 1575 - 24. ledna 1577)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna von Dänemark und Norwegen (1532–1585) na německé Wikipedii.