Alta (Norsko)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alta
Red pog.png
Alta
Lokalizace města
Pošta, hotel a obchodní dům v centru

Alta (sámsky Álaheadju či Áltá, finsky Alattio či Alta) je město za polárním kruhem nacházející se v severním Norsku ve správní oblasti Finnmark. Má přibližně 17 440 obyvatel (2004). Rozkládá se na ploše 3 845 km2 a táhne se okolo Altafjordu. Město se v současnosti velmi rychle rozrůstá a stává se důležitým centrem v oblasti. Město je druhým nejsevernějším městem v Norsku. V jeho blízkosti se nachází nejsevernější norské město Hammerfest.

Název[editovat | editovat zdroj]

Alta pravděpodobně získala svůj název podle Altafjordu, na jehož březích leží. Do roku 1918 zněl oficiální název obce Alten.

Geografie a podnebí[editovat | editovat zdroj]

Alta leží daleko za polárním kruhem; je to nejsevernější město světa nad 10 000 obyvatel. Navzdory tomu zde vládne výtečné podnebí díky oteplujícímu vlivu Golfského proudu a chráněné poloze Altafjordu, což umožňuje zemědělské využití údolí. Srážky jsou zde mnohem nižší (420mm) než v Hammerfestu a obloha je často jasná, což z Alty dělá ideální místo pro pozorování severní polární záře.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kamenné malby staré až 6 200 let

Oblast dnešní Alty byla osídlena již minimálně 4 200 let př. n. l., jak dokazují archeologické nálezy nástěnných maleb uchovaných na kamenech v jihozápadní části města, pocházející z let 4 200500 př. n. l., které jsou dnes pod názvem Skalní rytiny v Altě zařazeny na seznam Světového dědictví UNESCO.

Město bylo za druhé světové války zcela vypáleno Němci a jeho obyvatele deportováni na jih země. Malá část jich neuposlechla rozkaz a zůstala v oblasti. Tito lidé donuceni okolnostmi přežívali ve vlastnoručně vykopaných dírách v zemi. Během války se poblíž Alty vyskytovala německá válečná loď Tirpitz, která využívala Altafjord jako bezpečný přístav. Během speciální operace byla loď poškozena a následně při pokusu o útěk potopena.

Městem protéká řeka Altaelva známá jako jedna z nejlepších lososových řek na světě. V roce 1979 se na řece začala stavět vodní elektrárna. Tato stavba vyvolala obavy místních obyvatel o zachování přítomnosti lososů v řece a se stala předmětem vleklého sporu za občanská práva Saámů. Následovaly dlouhé měsíce nenásilných protestů na jejichž konci byl založen parlament Saámů, který rozhoduje o jejich záležitostech. Elektrárna byla nakonec postavena, na přítomnost lososů v řece neměla žádný vliv.

V roce 1999 byla Alta povýšena na město.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Socha dělníka v centru Alty

Největší význam pro ekonomiku Alty má obchod, lehký průmysl a služby. Zhruba 15 kilometrů na jih od města se nachází známý břidlicový lom.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Alta je také dopravní centrum oblasti díky svému letišti, které jen v roce 2004 odbavilo přes 308 000 pasažérů. Nachází se zde také přístaviště a městem se táhne silnice E6, která protíná celé Norsko.

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]