Přeskočit na obsah

Alois Seiller

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alois baron von Seiller
Rakousko-uherský vyslanec ve Švýcarsku
Ve funkci:
1888 – 1895
PředchůdceKonstantin Trauttenberg
NástupceKarl Kuefstein
Rakousko-uherský vyslanec v Brazílii
Ve funkci:
1881 – 1888
PředchůdceGustav Schreiner
NástupceRudolf Welsersheimb

Narození10. prosince 1833
Vídeň
Úmrtí12. června 1918 (ve věku 84 let)
Vídeň
RodičeJohann Kaspar von Seiller
DětiViktor Seiller
Profesediplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alois svobodný pán von Seiller (Aloys Freiherr von Seiller) (10. prosince 1833, Vídeň12. června 1918, Vídeň) byl rakousko-uherský diplomat. Čtyřicet let strávil v diplomatických službách Rakouska a Rakouska-Uherska, zastával různé posty v evropských zemích i v zámoří, závěr své kariéry strávil jako rakousko-uherský vyslanec ve Švýcarsku (1888–1895).

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z významné vídeňské rodiny, narodil se jako druhorozený z pěti synů vídeňského starosty Johanna Kaspara Seillera (1802–1888). Po studiích vstoupil v roce 1856 do diplomatických služeb, nejprve jako praktikant na ministerstvu zahraničí, poté zastával nižší posty v Bernu, Mnichově, Hannoveru, Stuttgartu a Madridu. Od roku 1865 působil v Petrohradě, kde byl od roku 1872 velvyslaneckým radou. Ve funkci velvyslaneckého rady pak pobýval v Berlíně (1872–1876) a Římě (1876–1881). Nakonec byl rakousko-uherským vyslancem v Brazílii (1881–1888) a Švýcarsku (1888–1895). Po odchodu z diplomatických služeb získal titul c.k. tajného rady (1895). V roce 1870 obdržel Řád železné koruny III. třídy, několik vyznamenání získal také v zahraničí (ruský Řád sv. Anny, pruský Řád černé orlice nebo španělský Řád Isabely Katolické).[1] Spolu s ostatními členy rodiny užíval od roku 1860 titul barona.

V roce 1875 se oženil s Amélií de Jaurú, dcerou brazilského diplomata a státníka Césara de Jaurú. Měli spolu šest dětí. Nejstarší syn Arthur byl státním úředníkem a okresním hejtmanem v Pule, další synové Viktor a Paul působili v diplomacii.

  1. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für 1882, díl II.; Vídeň, 1882; s. 5 dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]