Konstantin Trauttenberg

Konstantin svobodný pán von Trauttenberg
Erb rodu Trauttenbergů
Rakousko-uherský vyslanec v Dánsku
Ve funkci: 1888 – 1899
Předchůdce	Karl Franckenstein
Nástupce	Christoph Wydenbruck
Rakousko-uherský vyslanec ve Švýcarsku
Ve funkci: 1887 – 1888
Předchůdce	Moritz Ottenfels-Gschwind
Nástupce	Alois Seiller
Rakousko-uherský vyslanec v Řecku
Ve funkci: 1883 – 1887
Předchůdce	Nikolaus Wrede
Nástupce	Gustav Kosjek
Narození	17. září 1841 Opava
Úmrtí	26. dubna 1914 (ve věku 72 let) Řím
Profese	diplomat
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstantin svobodný pán von Trauttenberg (17. září 1841, Opava – 26. dubna 1914, Řím) byl rakousko-uherský diplomat. Jako jazykově dobře vybavený absolvent Konzulární akademie strávil přes čtyřicet let v diplomatických službách. Mimo jiné byl rakousko-uherským vyslancem v Řecku, Švýcarsku a Dánsku.

Životopis

Erb udělený v roce 1907 Konstantinovu nevlastnímu synu Paulovi

Pocházel ze šlechtické rodiny Trauttenbergů, která v jiných liniích vlastnila statky v Čechách. Byl nejstarším ze tří dětí barona Josefa Leopolda Trauttenberga (1804–1890), který působil ve státních úřadech na Moravě a ve Slezsku, matka Mathilde (1810–1887) pocházela z hraběcího rodu Cappy italského původu. Vystudoval gymnázium a Orientální akademii ve Vídni, od roku 1862 působil v diplomatických službách. Zastával nižší diplomatické posty v Istanbulu, Drážďanech, Římě, Berlíně, od roku 1880 byl velvyslaneckým radou v Petrohradě. V roce 1882 krátce působil ve Vídni na ministerstvu zahraničí a zároveň vedl Orientální akademii. Poté byl rakousko-uherským vyslancem v Řecko (1883–1887), Švýcarsku (1887–1888) a Dánsku (1888–1899). Posledních deset let své diplomatické kariéry byl rakousko-uherským delegátem v Káhiře u Komise veřejného egyptského dluhu (1899–1909).

Byl též c.k. komořím (1872) a tajným radou (1895), v roce 1882 obdržel Řád železné koruny. Během svého působení v Rusku se v roce 1882 oženil s hraběnkou Marií Ušakovovou, jejich manželství zůstalo bez potomstva. Z manželčina prvního sňatku adoptoval nevlastního syna Paula, který užíval jméno Garainow-Trauttenberg a v roce 1907 byl povýšen do stavu svobodných pánů.

Odkazy

Literatura

• DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarn) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhätlnisse und Biographien.; Vídeň, 2017; s. 660–661 ISBN 978-3-205-20493-0
• KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012, 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1