Alfred Dorn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alfred Dorn
Narození26. srpna 1892
Bílina, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. června 1975
Kaufbäuren, NěmeckoNěmecko Německo
VzděláníUmělecká akademie ve Vídni; Uměleckoprůmyslová škola v Mnichově; Akademii výtvarných umění (Drážďany); Odborná škola keramická v Teplicích
Povolánímalíř, keramik, pedagog, sklář
Znám jakoŘeditel sklářské školy v Kamenickém Šenově
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Alfred Dorn (26. srpna 1892, Bílina5. června 1975, Kaufbäuren, Německo)[1][2] byl malíř, keramik, pedagog a sklář. V letech 1934 až 1941 (formálně až do roku 1945) byl ředitelem sklářské školy v Kamenickém Šenově.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studia[editovat | editovat zdroj]

Bertold (Berthold) Löffler (1874–1960) před rokem 1929

V letech 1910 až 1914 absolvoval císařsko-královskou školu umění a řemesel při Císařsko–královském rakouském muzeu umění a průmyslu (1867–1919) ve Vídni (německy: K.k. Kunstgewerbeschule des k.k. Österreichischen Museums für Kunst und Industrie (1867-1919), Wien), kde byl jeho učitelem grafik, malíř a freskař Bertold Löffler (1874–1960).[3][p. 1]

Po vypuknutí první světové války byl Alfred Dorn povolán do armády a prošel frontou (1914–1918).[2]

Kromě studia na umělecké akademii ve Vídni absolvoval studia na uměleckoprůmyslové škole v Mnichově,[5] v Drážďanech na Akademii výtvarných umění (německy: Akademie der bildenden Künste)[3] a v Teplicích na odborné škole keramické.[3]

Mezi světovými válkami[editovat | editovat zdroj]

Jako učitel kreslení působil od roku 1919 na uměleckoprůmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově.[5][6] Tato škola byla v roce 1918 přejmenována na německou státní odbornou školu pro sklářský průmysl a jejím ředitelem se stal Adolf Beckert (1884–1929).[7] Po jeho odchodu do starobního důchodu v roce 1926 došlo ke sloučení sklářských škol v Kamenickém Šenově a Novém Boru.[7][8] V roce 1929 se ale obě školy opět osamostatnily a ředitelem té kamenickošenovské byl jmenován v roce 1929 nejstarší profesor Hermann Zeh.[7] Ten vedl školu až do roku 1933, kdy odešel do důchodu a funkci ředitele převzal od roku 1934 Alfred Dorn.[5] Škola zbudovala pod jeho vedením Zkušební a výzkumný ústav pro sklářský průmysl a výrobky školy byly prezentovány ve 30. letech 20. století na mnoha uměleckých a sklářských výstavách.[7][p. 2] Došlo i ke změnám uvnitř výuky ve škole, kdy se v letech 1933 až 1934 stala z nepovinného 4. ročníku tzv. jednoroční mistrovská škola.[7] V roce 1937 byly opět obě sklářské školy (V Kamenickém Šenově a v Novém Boru) sloučeny.[7][8] Tehdy se Alfred Dorn stal ředitelem novoborské školy[6] a v Kamenickém Šenově vedl školu (de iure) také,[5] ale (de facto) zde řídil školu jeho zástupce.[7]

Mnichov a druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Návštěva Konrada Henleina (na snímku vpravo) ve sklářské škole v Kamenickém Šenově v roce 1938

Mnichovská dohoda a následné postoupení pohraničních území Československa obývaných Němci (Sudet) Německu koncem roku 1938 bylo završením činnosti Sudetoněmecké strany Konrada Henleina a vyvrcholením snah německého kancléře Adolfa Hitlera o rozbití demokratického Československa.

Od roku 1938 se sklářská škola v Kamenickém Šenově opět osamostatnila.[8] Alfred Dorn (po odtržení pohraničí a jeho připojení k Německu) opustil Nový Bor a vrátil se do Kamenického Šenova.[5] Ještě před dovršením 50 let věku byl v roce 1941 aktivován a povolán k vojenské službě do německé armády (Wehrmachtu).[5][2] Až do konce druhé světové války jej ve sklářské škole zastupoval Wilhelm Rössler.[8] Druhou světovou válku Dorn přežil, ale po jejím skončení byl v roce 1945 zatčen a pro svoji nacistickou minulost později odsouzen a vězněn.[5]

Rheinbach[editovat | editovat zdroj]

Po odpykání trestu byl Alfred Dorn propuštěn a odstěhoval se do Německa.[5] V roce 1948 byla v německém městě Rheinbach[p. 3] založena sklářská škola.[9][p. 4] Její vznik iniciovali učitelé německé národnosti, kteří byli odsunuti po druhé světové válce z Kamenického Šenova.[10] Škola v Rheinbachu byla pokračovatelkou tradic kamenickošenovské sklářské školy, jejím prvním ředitelem se stal (v roce 1948) Alfred Dorn[10][8] a jedním z odborných učitelů Friedrich Glößner, otec čestného občana města Kamenický Šenov pana Helfrieda Glössnera.[9] Ke škole bylo později přičleněno i oddělení zabývající se keramikou, neboť tento obor má v oblasti, kde se škola nachází, dlouholetou tradici.[9] Alfred Dorn vedl sklářskou školu v Rheinbachu až do roku 1958.[5][p. 5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Bertold Löffler (* 28. září 1874, Růžodol (Kořenov; Jablonec nad Nisou) – † 23. 3. 1960, Vídeň) – pedagog, malíř, grafik, designer a freskař.[4]
  2. V roce 1934 škola získala bronzovou plaketu v soutěži o nejkrásnější výrobek z českého skla.[7]
  3. Rheinbach je město v zemském okrese Rýn-Sieg v Severním Porýní-Vestfálsku asi 16 km jihozápadně od centra Bonnu.
  4. Sklářská škola zahájila činnost dne 1. dubna 1948 se 30 žáky. V následujících letech se škola v Rheinbachu prezentovala na sklářských veletrzích v Mnichově, Hannoveru, Frankfurtu a Düsseldorfu a v odborných časopisech. Počátkem 50. let 20. století se škola stala uznávanou v oboru a v následujících letech se vypracovala na jednu z předních specializovaných sklářských a keramických škol v Německu.
  5. Škola dnes (rok 2022) nese název: Státní odborná škola pro sklo, keramiku a design spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko Rheinbach (německy: Das Staatliche Berufskolleg Glas, Keramik, Gestaltung des Landes Nordrhein-Westfalen Rheinbach) a je kvalifikačním centrem spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko pro sklo, keramiku, grafiku a nová média v Rheinbachu. Odborná škola (německy: Berufsbildende Schule) je evropskou školou s certifikátem Argeus a kombinuje různé vzdělávací kurzy. (GPS souřadnice budovy: 50°37′8″ s. š., 6°57′28″ v. d.)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Alfred Dorn (* 26. 8. 1892 v Bílině – zemřel 1975) – malíř, pedagog [online]. web: Databáze autorit NK ČR [cit. 2022-02-14]. Identifikační číslo: xx0005998. Dostupné online. 
  2. a b c Alfred Dorn (* 26. 8. 1892, Bílina (Teplice) – † 5. 6. 1975, Kaufbäuren, Německo) – malíř, keramik, pedagog, sklář [online]. web: informační systém AbART [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  3. a b c Alfred Dorn (studium) [online]. web: informační systém AbART [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  4. Bertold Löffler (1874–1960) [online]. web: informační systém AbART [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i ALFRED DORN (* 28.08.1892, Bílina – 1975) [online]. web: Soubor regionálních autorit - osobní jména [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  6. a b Alfred Dorn (působení) [online]. web: informační systém AbART [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  7. a b c d e f g h KOTKOVÁ, Jana, Ing. 150 let sklářské školy v Kamenickém Šenově [online]. web: Světlo, časopis pro světlo a osvětlování [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  8. a b c d e LANGHAMER, Antonín; HLAVEŠ, Milan. Sklo a světlo: 150 let sklářské školy v Kamenickém Šenově: 1856-2006. 1. vyd.. vyd. Praha: Uměleckoprůmyslové museum, 2006. 173 s. ISBN 80-7101-058-8. S. 31. 
  9. a b c Rheinbach [online]. web: Kamenický Šenov cz [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 
  10. a b KOPIC, Jaroslav. Rheinbach - naše partnerské město [online]. web: Přátelé Rheinbachu [cit. 2022-02-14]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • LANGHAMER, Antonín. Minulost a přítomnost sklářské školy v Kamenickém Šenově: 1856-2002. Kamenický Šenov: Střední uměleckoprůmyslová škola (SPŠ) sklářská, 2002; 125 stran; strany 32 až 33; ISBN 80-239-0030-7.
  • LANGHAMER, Antonín a HLAVEŠ, Milan. Sklo a světlo: 150 let sklářské školy v Kamenickém Šenově: 1856-2006. Vydání 1. V Praze: Uměleckoprůmyslové museum, 2006; 173 stran; strana 31; ISBN 80-7101-058-8.
  • Koukal, Pavel. Srpnová jubilea. Sicherheitsdienst (SD). Ročník 2, číslo 179 (1.8.1992), strana 16.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]