Alberto Santos-Dumont

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Alberto Santos-Dumont
Zaida Ben-Yusufová: Alberto Santos-Dumont, 1902

Alberto Santos-Dumont (20. července 1873, Cabangu u Palmira, dnes přejmenované na Santos Dumont, Brazílie - 23. července 1932 Guarujá, São Paulo) byl významný letecký průkopník a konstruktér. Sestrojil první skutečně řiditelnou vzducholoď na světě. Provedl první ověřený let letounu těžšího vzduchu v Evropě. Narodil se a zemřel v Brazílii, ale své konstrukce uskutečnil především ve Francii.

Je po něm pojmenován měsíční kráter Santos-Dumont[1][2] a letiště Aeroporto Santos Dumont v Rio de Janeiru.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Alberto Santos-Dumont byl nejmladším z 11 dětí bohatého majitele kávových plantáží. Jeho otec byl natolik úspěšný v zavádění inovací, že byl brzy znám jako brazilský král kávy.

Od mládí byl Alberto fascinován technikou. Naučil se ovládat parní traktor a lokomotivu, užívané na rodinných plantážích. Byl čtenářem knih Julese Verna. V mladém věku byl také vyslán na studia do města Campinas.

V roce 1891 utrpěl jeho otec těžký úraz a se ženou i nejmladším synem Albertem se přesunuli do Paříže. Zde Albert studoval pod vedením soukromých lektorů přírodní vědy.

Vzduchoplavecké pokusy[editovat | editovat zdroj]

Kromě přírodních věd byl také fascinován létáním. Nejprve jako pasažér, později jako pilot a v roce 1898 i jako konstruktér svého prvního pokusného řiditelného balónu - vzducholodě.

První konstrukce nebyla úspěšná. Po několika dalších přestavbách a pokusech získala věhlas vzducholoď č. 4, vystavovaná na Světové výstavě v Paříži v roce 1900. V roce 1901 se pokusil získat cenu, kterou vypsal průmyslník Henri Deutche de la Meurthe za let ze Saint-Cloud kolem Eiffelovy věže a zpět za půl hodiny. První pokus se vzducholodí č. 5 provedl 8. srpna. Po obletu věže ale vzducholoď spadla na dům u Passy. Druhý pokus provedl 5. září. Jeho vzducholoď spadla do Bouloňského lesíka. Vzducholoď byla zničena, jen nejcennější části konstruktér s pomocníky vyřezal. Další pokus provedl 19. října ve 14 hodin 42 minut se vzducholodí č. 6. Tentokrát úspěšně. Trasu vzduchoplavec uletěl za 29 min 30 s.

Podle historek, které se o vynálezci šířily, využíval svou nejmenší vzducholoď č. 9 k rychlé dopravě po Paříži.

V roce 1902 se se svou vzducholodí č. 13 Racer zúčastnil závodu na trati New York - St. Louis. Závodu se zúčastnilo několik dalších vzducholodí a především nový speciální osobní rychlovlak. Santos-Dumontova vzducholoď zvítězila. Železniční společnost utrpěla ostudu, protože v očekávání vítězství vydala předem sebeoslavné plakáty.

Pokusy s letadly[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1905 začal provádět pokusy s letouny. V roce 1906 provedl s letounem Santos-Dumont 14-bis sérii prvních ověřených letů v Evropě. Kromě toho popsal řadu dalších konstrukcí letadel a dokonce i vrtulníku. Patentových práv se vzdal.

Ke konci života trpěl duševní chorobou. Zničil všechny své plány. Zúčastnil se ještě počátku 1. světové války jako řidič Červeného kříže. V roce 1915 ale uprchl do Brazílie. Svůj život ukončil sebevraždou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Alberto Santos-Dumont ve Wikimedia Commons

  1. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Conon, str. 70, č. mapového listu 22, ISBN 80-85277-10-7
  2. Crater Santos-Dumont on Moon Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)