Albert Abraham Michelson
Albert Abraham Michelson | |
---|---|
Narození | 19. prosince 1852 Strzelno |
Úmrtí | 9. května 1931 (ve věku 78 let) Pasadena |
Bydliště | Spojené státy americké |
Alma mater | Námořní akademie Spojených států amerických (do 1873) Humboldtova univerzita |
Povolání | fyzik, důstojník a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Case Western Reserve University Chicagská univerzita Clark University |
Ocenění | Rumfordova cena (1888) zahraniční člen Královské společnosti (1902) Matteucciho medaile (1903) Nobelova cena za fyziku (1907) Copleyho medaile (1907) … více na Wikidatech |
Choť | Margaret Hemingway Edna Stanton |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Albert Abraham Michelson (19. prosince 1852, Strzelno – 9. května 1931, Pasadena) byl americký fyzik narozený v Polsku do židovské rodiny. V roce 1907 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za své přesné optické přístroje a výzkum prováděný pomocí nich.
Život
Jako dvouletý odešel s rodiči z Německa do Spojených států. Vyrůstal v San Francisku. Po skončení studia vykonal v letech 1880–1882 studijní cestu po různých vědeckých institucích v Evropě. Pak se stal profesorem na universitě ve Worcesteru a později v Chicagu. V letech 1923–1927 byl prezidentem Národní akademie věd USA.
Protože pracoval v oblasti fyzikální optiky a zabýval se analýzou světla a světelných jevů, zaujaly ho úvahy o tzv. éterovém větru. V té době bylo známo, že Země se pohybuje kolem Slunce obrovskou rychlostí, a uvažovalo se, jak se při tom chová éter. Je nehybný, takže na Zemi vládne jakýsi éterový vítr, anebo jej Země strhává, takže ve vztahu k předmětům a přístrojům na zemském povrchu je v klidu? Přirozeně, že se mnozí fyzikové pokoušeli dát odpověď na tuto otázku. Nechyběl mezi nimi ani Michelson. Žádný pokus nebyl tak teoreticky názorný a současně uskutečněný s takovou jistotou jako jeho. Srovnával v něm rychlosti, jimiž se pohybuje světlo různými směry vzhledem k Zemi. A závěry byly ohromující. Kdyby existoval éterový vítr, působil by mezi naměřenými rychlostmi rozdíly. Avšak Michelson žádné rozdíly nenaměřil. První pokusy udělal na studijní cestě v Berlíně v letech 1880–1881. Když ho však v roce 1884 H. A. Lorentz upozornil na některé nedostatky, v roce 1887 pokus opakoval v Clevelandu s americkým fyzikem E. W. Morleyem, a to s ještě větší přesností.
Michelson vlastně zjistil, že rychlost světla ve směru pohybu Země a ve směru kolmém na směr jejího pohybu je stejně velká – tedy že světlo se šíří všemi směry stejnou, neměnnou rychlostí, nezávisle na pohybu jeho zdroje. Tento na první pohled negativní výsledek měl pro fyziku obrovský význam. Vedl A. Einsteina k formulaci základního postulátu teorie relativity – k principu konstantní rychlosti světla.
Ke svému pokusu Michelson zkonstruoval zvláštní přístroj – interferometr, se kterým provedl i další významné experimenty. V letech 1892–1893 jím srovnával délku metru s délkou světelné vlny a zkoumal strukturu spektrálních čar. V letech 1914–1918 rozpracoval problémy aplikace interferenční metody v astronomii a sestrojil hvězdný interferometr, který umožňoval měřit úhlové průměry hvězd. Nic ho však již tolik neproslavilo jako „Michelsonův pokus“.
Externí odkazy
- Galerie Albert Abraham Michelson na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Albert Abraham Michelson na Wikimedia Commons
- Američtí fyzici
- Židovští fyzici
- Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
- Židovští nositelé Nobelovy ceny
- Narození 1852
- Úmrtí 1931
- Držitelé Zlaté medaile Královské astronomické společnosti
- Američtí Židé
- Němečtí Židé
- Židovští vědci
- Držitelé Copleyho medaile
- Absolventi Humboldtovy univerzity
- Američané polského původu
- Úmrtí 9. května
- Narození 19. prosince