Akbar Veliký
Džaláluddín Muhammad Akbar, také známý jako Akbar Veliký (Akbar-e-Azam) (15. října 1542- 12. listopadu 1605) byl indický panovník. Byl synem Nasiruddina Humájúna, vládce Mogulské říše. Je všeobecně považován za největšího mogulského panovníka.
Rozšiřování říše
Na trůn se dostal v roce 1556, kdy vládli Mogulové pouze Paňdžábu. O rozšíření říše, de facto o její vznik z poměrně malého království se zasloužil právě Akbar, který k říši brzy po svém nástupu na trůn, v roce 1560, připojil Džajpúr, Džódpur a další území, v roce 1573 připojil Gudžarát, v roce 1574 Urísu, 1576 Bengálsko, 1586 Kašmír, 1592 Sind a 1594 Kandahár.
Za zmínku také stojí, že přesunul hlavní město, které dosud bylo v Dillí do Agry, kde také vystavěl slavnou pevnost, a založil město Fátehpur-Síkrí nedaleko Agry, které mu mělo sloužit jako sídelní město. Z tohoto plánu však sešlo.
Během své vlády eliminoval zahraniční vojenské hrozby od afghánských potomků šáha Šéra, a v druhé bitvě u Panipatu (1556) porazil hindského vůdce Hemu.
Zákonodárství
Akbar proslul zejména jako zákonodárce. V první řadě zavedl rovnost náboženství a zrušil dřívější potupnou daň džazja, vztahující se pouze na nemuslimy, a přestože byl sám muslim, podporoval hinduismus a zasadil se o překlad hinduistických knih do perštiny. Údajně se zajímal také o křesťanství a pozval do Indie jezuity. Za zmínku stojí také stavba Ibadat Khana (persky Dům uctívání), jakéhosi centra pro náboženské diskuze.
Akbar zakázal dětská manželství a satí a také zvířecí oběti.
Akbar provedl mnoho opatření pro blaho lidu, změnil dosavadní složitou a nespravedlivou daňovou soustavu, zavedl také policii a uskutečnil mnoho dalších reforem.
Akbar podporoval literaturu, umění a vědy, svým lidem byl mimořádně oblíben a nepochybně měl velké zásluhy na rozvoji indické kultury. Sbíral literaturu a umělecké skvosty, dal postavit řadu budov.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Akbar Veliký na Wikimedia Commons