Satí (obřad)
Satí (v sanskrtu dobrá žena nebo ctnostná žena) je védský zvyk spočívající v rituálním sebeupálení vdovy spolu s tělem jejího mrtvého manžela. Výsledky uvádí Garuda Purána 2.4.90-100. Podle verše 93 taková žena zůstane v nebi s manželem po dobu vlády 14 Indrů, tj. jednu kalpu.
Hindské ženy pokládaly satí za privilegium a často bojovaly o právo na takovou smrt. Žena, která satí nepodstoupila, již neuzavřela manželství a žila v celibátu, často s oholenou hlavou.
Název pochází ze jména bohyně Satí, ženy (šakti) boha Šivy, která jako první provedla sebeupálení na protest proti urážce Šivy jejím otcem Dakšou.[1] Angličtí kolonisté konání tohoto obřadu zakázali v roce 1829, neboť byl považován za nehumánní a býval i zneužíván příbuznými, kteří do něj vdovu nutili.
[editovat] Poznámky
- ↑ Bhágavata Purána 4.4.24-27