Pěnkavovití
 Pěnkavovití | |
|---|---|
 Samec pěnkavy obecné | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Podřád | zpěvní (Passeri) |
| Infrařád | Passerida |
| Nadčeleď | Passeroidea |
| Čeleď | pěnkavovití (Fringillidae) Leach, 1820 |
| Podčeleď | |
celkem 4 podčeledi
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pěnkavovití (Fringillidae) je čeleď malých až středně velkých pěvců. Živí se především semeny. Většina druhů krmí mláďata částečně nebo zcela také hmyzem. Jsou to převážně stromoví ptáci, obývají však i otevřené plochy a snadno se přizpůsobují kulturní krajině. Někteří hnízdí v blízkém okolí člověka, a přizpůsobují se tak jeho životnímu prostředí.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Pěnkavovití mají proměnlivou velikost těla (10–23 cm), hlava je poměrně velká, kulatá s kuželovitým zobákem. Nohy jsou krátké. Křídla jsou zakulacená, ručních letek je 10, ale první zcela zakrnělá. Ocas s 12 pery je středně dlouhý. Opeření bývá mnohdy pestře zbarvené, u obou pohlaví mnohdy rozdílné (pohlavní dimorfismus) i když u některých druhů (stehlík) naopak obě pohlaví vypadají velmi podobně. Žijí většinou samotářsky a hnízda staví ve větvích dřevin. Teritoriální zpěv je zvučný. Jsou to velmi dobří letci.[1]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]Čeleď se dělí na 4 podčeledi:[2]
- Carduelinae – Tato podčeleď zahrnuje většinu rodů čeledi.
- Fringillinae – V této podčeledi je pouze 1 rod – pěnkava (Fringilla) se čtyřmi druhy.
- Drepanidinae – šatovníkovití
- Euphoniinae – V této podčeledi jsou 2 rody, jejichž příslušníci nesou české jméno libohlásek.
rod Linaria (konopka) má v tomto systému nejasné postavení
V současné době se uvádí okolo 310 druhů v 50 rodech (jakkoliv se jejich systematika v poslední době zejména v souvislosti s analýzami mitochondriální DNA dynamicky vyvíjí).[3][4]
Jsou mezi nimi naši nejpopulárnější pěvci a jeden z nich – kanár – se přizpůsobil prostředí v kleci tak dokonale, že počet kanárů chovaných na celém světě člověkem mnohonásobně převyšuje stav kanára divokého (Serinus canaria) ve volné přírodě.[5] V Česku se vyskytujícími známými druhy jsou například křivka obecná, dlask tlustozobý, pěnkava obecná, pěnkava jikavec, hýl obecný, hýl rudý, konopka obecná, čečetka zimní, čečetka tmavá, stehlík obecný, čížek lesní, zvonek zelený, zvonohlík zahradní a několik dalších příbuzných druhů.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HUDEC, Karel. Ptáci-Aves 3/II. In: Fauna ČSSR. Praha: Academia, 1983.
- ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id8997/
- ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxontree/id8997/pos100,100/
- ↑ Archivovaná kopie. chopo.pntic.mec.es [online]. [cit. 2010-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-21.
- ↑ http://agapornis.cz/penkavoviti/
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu pěnkavovití na Wikimedia Commons
