Stehlík obecný
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 Stehlík obecný |
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Stehlík obecný
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
|
|
||||||||||||||||
| Carduelis carduelis Linné, 1758 |
||||||||||||||||
 Rozšíření stehlíka obecného: modrá - původní; zelená - nepůvodní.
|
Stehlík obecný (Carduelis carduelis) je malý pěvec z čeledi pěnkavovití s rozsáhlým areálem rozšíření.
Obsah |
[editovat] Popis
- Délka těla: 12 cm
- Rozpětí křídel: 23 cm
- Hmotnost: 16 g
Stehlík obecný má štíhlé tělo, dlouhá křídla a silný zašpičatělý zobák. Je velice pestře zbarvený, svrchu béžově, křídla má zčásti černá s bílými skvrnami a jasným žlutým pruhem, zespodu je bílý. Má narůžovělý zobák, hnědé končetiny a charakteristický červený obličej, zbytek hlavy je černobílý. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí ptáci postrádají červenou masku na obličeji.
[editovat] Rozšíření
Hojně se vyskytuje v celé Evropě vyjma větší části Skandinávského poloostrova, v Asii východně až po Bajkalské jezero a jižně po Himálaj a v severní a severovýchodní Africe. Jedinci, kteří unikli z umělých odchovů vytvořili stálou populaci i v Austrálii a na Novém Zélandu.
Je částečně tažný, na zimu z větší části migruje do jižní a západní Evropy. V České republice se vyskytuje celoročně, v zimě je však o něco vzácnější.
[editovat] Chování
Stehlíka obecného běžně nalezneme v otevřených lesích, na mýtinách, v zahradách, ovocných sadech nebo v kulturní krajině.
Nejčastěji se ozývá zvonivým a svižným „tiglitt“ nebo drsným „čree“.
Mimo období hnízdění se velice často objevuje na polích, loukách nebo opuštěných a zarostlých pozemcích, kde vyhledává malá semena různých druhů rostlin, nejčastěji bodláků. Zvláště pro mláďata hraje důležitou roli v potravě i menší hmyz. Během konce podzimu se začíná většinou seskupovat do početných, často i více jak 40 členných hejn. Přes nepříznivé zimní období také často zalétává na krmítka.
Hnízdí od května do srpna a ročně mívá jednu snůšku. Do většinou dobře ukrytého hnízda na větvích vysokých listnatých stromů klade 4 až 6 vajec, na kterých sedí 11 - 14 dní. Mláďata opouštějí hnízdo po 13 - 15 dnech.
[editovat] Poddruhy
- C. c. balcanica - jihozápadní Evropa.
- C. c. brevirostris - Krym a Kavkaz.
- C. c. britannica - Britské ostrovy.
- C. c. carduelis - většinová část evropského areálu rozšíření.
- C. c. loudoni - jižní Kavkaz a Írán.
- C. c. majora - západní Sibiř.
- C. c. niediecki - jihozápadní Asie a severozápadní Afrika.
- C. c. parva - Apeninský poloostrov, severozápadní Afrika.
- C. c. tschusii - Korsika, Sardinie a Sicílie.
[editovat] Zdroje a reference
V tomto článku je použit překlad textu z článků European Goldfinch na anglické Wikipedii a Szczygieł na polské Wikipedii.
- Biolib
- www.priroda.cz
- Bezzel, E. (2007): Ptáci. Rebo Productions. ISBN 978-80-7234-292-1
