Přeskočit na obsah

Lauren Davisová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lauren Davisová
Lauren Davisová ve Wimbledonu 2019
Lauren Davisová ve Wimbledonu 2019
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození9. října 1993 (31 let)[1]
Místo narozeníGates Mills, Ohio,
Spojené státy americké[1]
BydlištěBoca Raton, Florida,
Spojené státy americké[1]
Výška157 cm[1]
Profesionál odledna 2011
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 344 289 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů369–287
Tituly2 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění26. místo (22. května 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2014, 2016, 2018)
French Open2. kolo (2012, 2019, 2023)
Wimbledon3. kolo (2014, 2019)
US Open3. kolo (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů38–82
Tituly0 WTA, 0 ITF
Nejvyšší umístění137. místo (15. ledna 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2017, 2020)
French Open2. kolo (2013, 2020)
Wimbledon2. kolo (2015, 2023)
US Open2. kolo (2014)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open1. kolo (2014, 2015)
Týmové soutěže
Fed Cupvítězka (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240825a25. srpna 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lauren Davisová (* 9. října 1993 Gates Mills, Ohio) je americká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva turnaje ve dvouhře. V rámci okruhu ITF získala osm titulů ve dvouhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2017 na 26. místě a ve čtyřhře v lednu 2018 na 137. místě. Trénuje ji Eddie Elliott. Dříve tuto roli plnili Jorge Todero a Mark Schanerman.[1]

V americkém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2014 čtvrtfinálem světové skupiny proti Itálii, v němž získala s Madison Keysovou jediný bod po deblové výhře. Američanky odešly poraženy 1:3 na zápasy. V roce 2017 se stala členkou vítězného družstva, když zasáhla do semifinále proti Česku. Přestože prohrála s Vondroušovou, americký výběr postoupil 3:2 na zápasy a ve finále zdolal Bělorusko. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila ke třem mezistátním utkáním s bilancí 0–2 ve dvouhře a 1–0 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V juniorském tenise vyhrála během sezóny 2010 floridské turnaje Eddieho Herra a Orange Bowl v kategorii osmnáctiletých.[1]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2009, když na turnaji v Atlantě s dotací 10 tisíc dolarů postoupila z kvalifikace. Ve druhém kole podlehla krajance Jennifer Elieové ve dvou setech.[2] Během ročníku 2010 vybojovala v této úrovni tenisu premiérový titul kariéry, když ve finále williamsburského turnaje s rozpočtem 10 tisíc dolarů deklasovala Lotyšku Līgu Dekmeijereovou poměrem 6–0, 6–0.[2]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na březnovém Sony Ericsson Open 2010, kde obdržela divokou kartu do kvalifikace. Na úvod podlehla francouzské tenistce Pauline Parmentierové. Po zisku úvodní sady jí však Francouzka uštědřila dva „kanáry“. Hlavní soutěž WTA si pak poprvé zahrála na Australian Open 2011.[1]

Na březnovém Miami Masters 2013 nahradila zraněnou druhou nasazenou Azarenkovou jako šťastná poražená kvalifikantka. Ve druhém kole zdolala Madison Keysovou, aby ji ve třetí fázi zastavila Francouzka Alizé Cornetová po třísetovém průběhu. Během rozhodující sady ji do hýždí bodla vosa. Přes bolest se na tento moment po prohře nevymlouvala. Vysoká teplota vzduchu způsobila vysílení obou hráček, které opustily dvorec na vozících.[4][5][6][7] Členku elitní světové desítky poprvé porazila ve druhém kole BNP Paribas Open 2014, když na její raketě zůstala čtvrtá hráčka žebříčku Viktoria Azarenková.[8] Následně vyřadila Varvaru Lepčenkovou, aby před osmifinále z turnaje odstoupila pro nemoc.

Davisová na French Open 2019

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu Australian Open 2011, do něhož získala divokou kartu. V úvodním kole však uhrála jen dva gamy na australskou světovou pětku Samanthu Stosurovou. Zářijové US Open 2011 opustila také v první fázi, když nenašla recept na Němku Angelique Kerberovou.[1] Do elitní světové stovky žebříčku WTA poprvé nahlédla 1. října 2012, když se posunula ze 102. na 91. příčku. V nejlepší padesátce se premiérově objevila 7. července 2014 po postupu z 55. na 44. místo.[1]

Premiérové finále na okruhu WTA Tour odehrála na washingtonském Citi Open 2016, když ve finále nestačila na sedmou nasazenou Belgičanku Yaninu Wickmayerovou.[9] Během září 2016 podlehla v boji o titul na Coupe Banque Nationale 2016 v Québecu Francouzce Océanii Dodinové.[10] První trofej vybojovala ve 23 letech na lednovém ASB Classic 2017 v Aucklandu. Na úvod vyřadila světovou dvaadvacítku Kiki Bertensovou, poté Kurumi Naraovou a dvacátou ženu pořadí Barboru Strýcovou. V závěru třetí semifinálové sady, kdy vedla 4–1 na gamy, jí skrečovala Jeļena Ostapenková. Ve finále zdolala Chorvatku Anu Konjuhovou z konce světové padesátky, s níž ztratila pouze čtyři hry.[11] Druhý titul přidala o šest let později, když triumfovala na lednovém Hobart International 2023. Trofej získala z pozice kvalifikantky. V sedmi zápasech vyhrála všech 14 setů a ztratila 43 gamů. Nejvýše postavenou soupeřku vyřadila v prvním kole hlavní soutěže, v němž ztratila opět jen čtyři gamy s třicátou šestou hráčkou žebříčku, krajankou Sloane Stephensovou. Do finále prošla přes Annu Blinkovovou a v něm přehrála o osm let mladší Elisabettu Cocciarettovou. Úvodní sadu získala až v tiebreaku, když odvrátila dva setboly. Ve druhém setu pak Italce uštědřila „kanára“.[12]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 1993 v ohijském Gates Mills do rodiny zdravotní sestry Traci a wisconsinského kardiologa Billa Davisových. Tenis začala hrát relativně pozdě v devíti letech. V šestnácti letech se přestěhovala do Tenisové akademie Evertové, kde začala rozvíjet tenisovou kariéru.[13] Za preferovaný povrch uvedla tvrdý a jako silný úder bekhend.[1]

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (2–2 D)

Dvouhra: 4 (2–2)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 24. července 2016 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Belgie Yanina Wickmayerová 4–6, 2–6
Finalistka 2. 18. září 2016 Québec, Kanada koberec (h) Francie Océane Dodinová 4–6, 3–6
Vítězka 1. 7. ledna 2017 Auckland, Nový Zéland tvrdý Chorvatsko Ana Konjuhová 6–3, 6–1
Vítězka 2. 15. ledna 2023 Hobart, Austrálie tvrdý Itálie Elisabetta Cocciarettová 7–6(7–0), 6–2

Finále na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 13 (8–5)

[editovat | editovat zdroj]
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 14. června 2010 Mount Pleasant, Spojené státy antuka Slovinsko Petra Rampreová 3–6, 2–6
Vítězka 1. 4. října 2010 Williamsburg, Spojené státy antuka Lotyšsko Līga Dekmeijereová 6–0, 6–0
Vítězka 2. 25. října 2010 Bayamón, Portoriko tvrdý USA Madison Keysová 7–6(7–5), 6–4
Vítězka 3. 27. června 2011 Buffalo, Spojené státy antuka USA Nicole Gibbsová 5–7, 6–2, 6–4
Vítězka 4. 11. července 2011 Atlanta, Spojené státy tvrdý USA Alexis Kingová 1–6, 6–2, 6–2
Vítězka 5. 16. ledna 2012 Plantation, Spojené státy antuka USA Gail Brodská 6–4, 6–1
Finalistka 2. 30. ledna 2012 Rancho Santa Fe, Spojené státy tvrdý USA Julia Boserupová 0–6, 3–6
Finalistka 3. 17. září 2012 Albuquerque, Spojené státy tvrdý USA Maria Sanchezová 1–6, 1–6
Vítězka 6. 24. září 2012 Las Vegas, Spojené státy tvrdý USA Shelby Rogersová 6–7(5–7), 6–2, 6–2
Vítězka 7. 4. února 2013 Midland, Spojené státy tvrdý (h) Chorvatsko Ajla Tomljanovićová 6–3, 2–6, 7–6(7–2)
Finalistka 4. 30. října 2016 Poitiers, Francie tvrdý (h) Francie Océane Dodinová 4–6, 2–6
Finalistka 5. duben 2019 Dothan, Spojené státy antuka Slovensko Kristína Kučová 6–3, 6–7(7–9), 2–6
Vítězka 8. květen 2019 Bonita Springs, Spojené státy antuka USA Ann Liová 7–5, 7–5

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lauren Davis na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j Lauren Davisová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20170508a8. května 2017
  2. a b c Lauren Davisová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230222a22. února 2023
  3. Lauren Davisová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230223a23. února 2023
  4. Sting in the tail: Tennis teen Davis suffers wasp attack on the backside at Sony Open... and accidentally recreates iconic poster [online]. 25-03-2013 [cit. 2016-07-02]. Dostupné online. 
  5. Tennis Player Stung By Wasp Right On The Backside [online]. 26-03-2013 [cit. 2016-07-02]. Dostupné online. 
  6. Lauren Davis Stung By Wasp At Sony Open, Florida (PICTURES) [online]. 25-03-2013 [cit. 2016-07-02]. Dostupné online. 
  7. Ouch! American Lauren Davis stung by wasp at Sony Open, strikes pose reminiscent of ‘Tennis Girl’ poster [online]. 26-03-2013 [cit. 2016-07-02]. Dostupné online. 
  8. Davis records biggest win of her career [online]. 07-03-2014 [cit. 2014-03-08]. Dostupné online. 
  9. ZABLOUDIL, Luboš. Wickmayerová přehrála Davisovou a ve Washingtonu dokonala double [online]. TenisPortal.cz, 2016-07-25 [cit. 2016-07-25]. Dostupné online. 
  10. Dodin Dominates For Québec Crown [online]. QUÉBEC CITY, Canada: WTA Tour, Inc., 2016-09-18 [cit. 2016-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Lauren Davis wins the 2017 ASB Classic Women's Singles. ASB Classic [online]. 2017-01-07 [cit. 2023-02-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Davis sweeps to first title in six years in Hobart. Women's Tennis Association [online]. 2023-01-14 [cit. 2023-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-14. (anglicky) 
  13. On The Rise: Lauren Davis [online]. 2015-04-11 [cit. 2015-04-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]