Kávovník

Kávovník
	Kávovníky na Havaji
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hořcotvaré (Gentianales);
Čeleď	mořenovité (Rubiaceae);
Rod	kávovník (Coffea); L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kávovník (Coffea) je rod dvouděložných rostlin z čeledi mořenovité. Zahrnuje asi 100 druhů stromů a keřů pocházejících z Afriky, Madagaskaru a Maskarénských ostrovů. Některé druhy, zejména kávovník arabský (Coffea arabica) a kávovník statný (Coffea canephora), jsou významné plodiny.

Popis

Kávovníky jsou stálezelené keře nebo menší stromy se vstřícnými nebo výjimečně přeslenitými (po třech) jednoduchými listy. Většinou dorůstají výšky 5–10 m a plodí po 3–5 letech.^[1]

Postranní větve bývají vodorovně postavené, s listy dvouřadě rozloženými. Palisty jsou vytrvalé, obvykle trojúhelníkovité, s bázemi okolo větévky úzce srostlými. Květy jsou uspořádány v úžlabních hlávkovitých až svazečkovitých vrcholících tvořených jedním až několika přisedlými nebo krátce stopkatými květy. Květy jsou oboupohlavné, pravidelné, podepřené listeny, které u některých druhů srůstají v pohárkovitý kalíšek. Kališní lístky jsou srostlé v rovný nebo 4zubý až 6zubý lem. Koruna je bílá nebo růžová, nálevkovitá nebo talířovitá, se 4–9 cípy, uvnitř lysá nebo v ústí korunní trubky vlnatá. Korunní lístky jsou v poupěti stočené. Tyčinky jsou přirostlé v ústí korunní trubky v počtu 4–8, přisedlé nebo s krátkými nitkami. Semeník je srostlý ze dvou plodolistů, v každém plodolistu je jediné vajíčko. Blizna je dvoulaločná. Plody jsou červené, žluté, oranžové, modré nebo černé peckovice, dužnaté nebo řidčeji vysychající. Peckovice obsahují obvykle dvě pecičky, každá z nich obsahuje jediné semeno s podélným žlábkem na vnitřní straně.^[2]

Kávovníkům se daří v tropickém pásu do 2000 m n. m., přičemž optimální podmínky k jejich růstu jsou v nadmořské výšce 1250–1500 m a při průměrné teplotě nad 17 °C; minimální teploty by neměly klesat pod 5 °C. Vhodný průměrný úhrn srážek je do 1700 mm za rok.^[1]

Produkce

Hlavními producenty kávy jsou Brazílie (23 % světové produkce), Kolumbie (13 % světové produkce), Mexiko, Guatemala, Kostarika, Ekvádor, Honduras. V Brazílii tvoří produkce kávy až 4 % vývozu, a to hlavně ve státech Minas Gerais a Paraná. Kolumbie produkuje kávu nejvyšší kvality (21 % vývozu).^[1]

Největšími konzumenty kávy jsou Evropané (46 %) a lidé žijící v USA (25 %).^[1]

Rozšíření

Rod kávovník zahrnuje asi 100 druhů a je původní v Africe, na Madagaskaru a na Maskarénských ostrovech. Některé druhy, zejména pěstované, byly rozšířeny i do jiných tropických oblastí.^[2]

Semenáčky kávovníku arabského
Květy kávovníku arabského
Nezralé peckovice kávovníku statného
Žlutoplodá odrůda kávovníku arabského

Význam

Z hlediska pěstování kávy jsou významné druhy kávovník arabský a jeho odrůdy, kávovník statný a kávovník liberijský. Keříky kávovníku se předpěstují v bavlněných obalech a po dosažení výšky 30 až 50 cm jsou vysazovány na plantážích, především na slabě kyselých hlinitých píscích. První úrodu dává po dvou nebo třech letech růstu.

Zástupci

kávovník arabský (Coffea arabica)
kávovník statný neboli kávovník robusta (Coffea canephora)
kávovník liberijský (Coffea liberica)
kávovník úzkolistý (Coffea stenophylla)

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d FŇUKAL, Miloš. Rozvojová geografie Latinské Ameriky. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. ISBN 978-80-244-4741-4. S. 108.
↑ ^a ^b CHEN, Tao; TAYLOR, Charlotte M. Coffea. Flora of China [online]. [2019] [cit. 6. 4. 2021]. Roč. 19. Dostupné online.

Literatura

FŇUKAL, Miloš. Rozvojová geografie Latinské Ameriky. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. 117 s. ISBN 978-80-244-4741-4.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu kávovník na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo kávovník ve Wikislovníku
Taxon Coffea ve Wikidruzích
(česky) Pěstování kávovníku^{[nedostupný zdroj]}

[FM-1] FŇUKAL, Miloš. Rozvojová geografie Latinské Ameriky. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2015. ISBN 978-80-244-4741-4. S. 108.

[flchina-2] CHEN, Tao; TAYLOR, Charlotte M. Coffea. Flora of China [online]. [2019] [cit. 6. 4. 2021]. Roč. 19. Dostupné online.

[1]

[2]