Přeskočit na obsah

Čergov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Čergov
Góry Czerchowskie
Nejvyšší bod1157 m n. m. (Minčol)
Délka29 km
Šířka17 km
Rozloha300 km²

Nadřazená jednotkaVýchodné Beskydy
Sousední
jednotky
Ľubovnianská vrchovina, Ondavská vrchovina, Spišsko-šarišské medzihorie

SvětadílEvropa
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
PolskoPolsko Polsko
Čergov v rámci Karpat, vyznačen červeně
Čergov v rámci Karpat, vyznačen červeně
Map
Horninyflyš
PovodíTopľa
Souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čergov (polsky Góry Czerchowskie) je pohoří a geomorfologický celek, které se nachází v severovýchodní části Slovenska, v historickém regionu Šariš. Patří do východní části Západních Beskyd v subprovincii Vnějších Západních Karpat. Na východě sousedí s Ondavskou vrchovinou, na jihu s Košickou kotlinou a Šarišskou vrchovinou, na západě s Levočskými vrchy a na severu s pohořím Pieniny a menší část jeho severní strany přesahuje do Polska.

Pohoří zaujímá plochu asi 300 km2, je dlouhé asi 29 km, maximální šířka 17 km, nejvyšším vrcholem je Minčol (1 157 m).

Charakteristika

[editovat | editovat zdroj]

Horský celek Čergov je vytvořen na flyšovém podkladu a je orientován od severu na jihovýchod. Jeho nejvyššími vrcholy jsou Minčol (1157 m), Veľká Javorina (1098 m), Bukový vrch (1010 m), Lysá (1068 m), Solisko (1056 m), Čergov (1050 m) a Žobrácky vrch (920 m). Kompletní seznam tisícimetrových vrcholů obsahuje Seznam vrcholů v Čergově.

Poloha pohoří Čergov na mapě Slovenska

Svahy Čergova jsou porostlé smíšenými lesy s převahou listnatých stromů. Z nich se zde nejvíce vyskytuje buk, javor, habr, v menší míře také dub a bříza. Z jehličnanů zde roste ponejvíce smrk.

Na východních svazích Čergova pramení řeka Topľa a její mnohé přítoky. Potoky a říčky ze západní strany tvoří přítoky řeky Torysa. Podnebí v celé této oblasti řadí Čergov mezi chladné oblasti s průměrnými teplotami v zimních měsících −3 až −6 °C, v letním období 14 až 16 °C, počet dní se sněhovou pokrývkou činí 120 až 160 a počet letních dnů se pohybuje mezi 10 až 30.

Chráněná území

[editovat | editovat zdroj]

Čergovské pohoří nepatří sice mezi slovenské chráněné krajinné oblasti ani národní parky, ale početné pozoruhodnosti a přírodní zvláštnosti jsou soustředěny do mnoha státních přírodních rezervací. K nejkrásnějším a nejhodnotnějším se řadí Čergovský Minčol, Livovská jelšina, Fintické svahy, Hradová hora a Kapušiansky hradný vrch. Na území těchto přírodních rezervací, ale i mimo ně, se nalézají početné chráněné přírodní výtvory a naučné stezky. Nacházejí se zde vzácné a chráněné druhy stromů, původní drobnější vegetace i některé chráněné druhy živočichů.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Čergov (pohorie) na slovenské Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

ĎURČEK, Jozef. Čergov. Branisko. Turistický sprievodca ČSFR. Bratislava: Šport, 1991. 221 s. ISBN 80-7096-146-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]