1,3-butadien

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
1,3-butadien
Strukturní vzorec 1,3-butadienu
Obecné
Systematický název but-1,3-dien
Ostatní názvy 1,3-butadien, biethylen, erythren, divinyl, vinylethylen
Anglický název 1,3-Butadiene
Německý název 1,3-Butadien
Funkční vzorec CH2CHCHCH2
Sumární vzorec C4H6
Vzhled bezbarvý plyn
Identifikace
UN kód 1010
SMILES C=CC=C
InChI 1S/C4H6/c1-3-4-2/h3-4H,1-2H2
Číslo RTECS EI9275000
Vlastnosti
Molární hmotnost 54,09 g/mol
Teplota tání -108,9 °C
Teplota varu -4,4 °C
Hustota 0,002 498 2 g/cm3 (0 °C, plyn)
0,64 g/cm3 (-6 °C, kapalina)
Dynamický viskozitní koeficient 0,25 cP (0 °C)
Rozpustnost ve vodě 735 ppm
Tlak páry 239,8 kPa (20 °C)
Bezpečnost
Extrémně hořlavý
Extrémně hořlavý
(F+)
Toxický
Toxický (T)
R-věty R45 R46 R12
S-věty S53 S45

GHS02 – hořlavé látky
GHS02

GHS04 – plyny pod tlakem
GHS04

GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08

H-věty H220 H350 H340
NFPA 704
Teplota vzplanutí -85 °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

1,3-butadien (buta-1,3-dien, but-1,3-dien) je uhlovodík se dvěma konjugovanými dvojnými vazbami v molekule. Tato látka se v průmyslu používá jako výchozí surovina pro výrobu polymerů, zejména styren-butadienového kaučuku a polybutadienu.

Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) ho zařadila mezi karcinogeny skupiny 2A.[1]

Uniká do ovzduší ze spalovacích motorů automobilů a jeho zvýšené koncentrace byly naměřeny zejména ve velkých městech s vysokou intenzitou dopravy.[2] Je významná pro fotochemické reakce vedoucí ke vzniku fotochemického smogu.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Miroslav Šuta: Účinky výfukových plynů z automobilů na lidské zdraví, Děti Země 2008, ISBN 80-86678-10-5
  2. Jiří Huzlík, Vladimír Adamec: KONCENTRACE BENZENU A 1,3-BUTADIENU V MĚSTSKÉM OVZDUŠÍ SILNĚ ZATÍŽENÉM DOPRAVOU Centrum dopravního výzkumu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • (anglicky) 1,3-Butadiene - Agency for Toxic Substances and Disease Registry