Isobuten

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Isobuten
Obecné
Systematický název 2-methylpropen
Triviální název isobutylen
Ostatní názvy isobuten, 2-methylpropylen
Anglický název 2-Methylpropene (systematický název)
Isobutene
γ-Butylene
2-Methylpropylene
Methylpropene
2-Methylprop-1-ene
Sumární vzorec C4H8
Vzhled bezbarvý plyn
Identifikace
UN kód 1055
SMILES CC(=C)C
InChI 1S/C4H8/c1-4(2)3/h1H2,2-3H3
1/C4H8/c1-4(2)3/h1H2,2-3H3
Vlastnosti
Molární hmotnost 56,110 g/mol
Teplota tání −140,3 °C, 132,8 K
Teplota varu −6,9 °C, 266,2 K
Hustota 0,587 9 g/cm3 (kapalina)
Rozpustnost ve vodě nerozpustný
Bezpečnost
Extrémně hořlavý
Extrémně hořlavý
(F+)
R-věty R12
S-věty S2 S9 S16 S33

GHS02 – hořlavé látky
GHS02

GHS04 – plyny pod tlakem
GHS04

H-věty H220
P-věty P210 P377 P381 P403
NFPA 704
NFPA 704.svg
4
1
0
Teplota vznícení 465 °C
Meze výbušnosti 1,8-9,6 %
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Isobuten, triviální název isobutylen, je uhlovodík ze skupiny alkanů, jeden z izomerů butenu (butylenu).

Použití[editovat | editovat zdroj]

Isobutylen se používá jako meziprodukt při výrobě mnoha produktů. S methanolem a ethanolem reaguje za vzniku methyl-tercbutyletheru a ethyl-tercbutyletheru.

alkylací s butanem se z isobutenu vyrábí isooktan, který se stejně jako dvě výše uvedené látky používá jako aditivum do paliv.

Také se používá na výrobu methakroleinu, z něhož se vyrábí polymery.

polymerizací z isobutylenu vzniká butylový kaučuk (polyisobutylen).

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Isobutylen se nejčastěji vyrábí katalytickou dehydrogenací isobutanu. V 90. letech 20. století jeho výroba prudce poklesla kvůli nárůstu poptávky po kyslíkatých látkách jako je MTBE.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Ostatní isomery butenu[editovat | editovat zdroj]

Podobné sloučeniny[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isobutylene na anglické Wikipedii.