Škocjanské jeskyně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Škocjanské jeskyně
Světové dědictví
SkocjanskeJame.jpg
Smluvní stát Slovinsko Slovinsko
Souřadnice:
Typ přírodní dědictví
Kritérium vii, viii
Odkaz 390 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1986 (10. zasedání)

Škocjanské jeskyně (Slovinsky Škocjanske jame) je jeskynní systém vápencových jeskynní v oblasti Kras na jihovýchodě Slovinska, zahrnující propadlé závrty, více než 5 km podzemních prostor, jeskyně více než 200 metrů hluboké s mnoha vodopády. Jedná se o jedno z nejvýznamnějších míst na světě ke studiu krasových jevů ve vápenci.

Od roku 1986 jsou jeskyně na seznamu UNESCO světového dědictví.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Řeka Reka mizí v závrtu Velika dolina do země a dále po celou cestu protéká v délce 34 km podzemím na severozápad, do Jaderského moře, kam se vlévá spolu s řekou Timavou, jejímž je přítokem. Obrázek velké řeky mizející za deštivého počasí 160 metrů pod zem je fascinující i děsivý zároveň.

Oblast okolo jeskyní je pro archeology velice bohatá, jsou zde nalézány památky od doby před 10 000 lety až po současnost. Drahocenné archeologické nálezy ukazující na vlivy řecké civilizace byly objeveny v Muší jeskyni, kde se nacházel na konci doby bronzové a začátku doby železné jeskynní chrám. V regionu se nacházelo jedno z nejvýznamnějších poutních míst v Evropě, kde byl uctíván kult posmrtného života a kde se komunikovalo s dušemi předků.

Vnější část trasy

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]