Černý potok (přítok Nemanického potoka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Černý potok
Krátce po překročení česko-německé hranice u vesnice Höll
Krátce po překročení česko-německé hranice u vesnice Höll
Základní informace
Délka toku8,5 km
Plocha povodí16,05 km²
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-10-02-0180
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Plzeňský krajOkres DomažliceČerná Řeka)
NěmeckoNěmecko Německo (Bavorsko)
Úmoří, povodí
Černé moře, Dunaj, Nába, Böhmische Schwarzach
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černý potok (německy a na německém území Schwarzbach) je vodní tok v okrese DomažlicePlzeňském kraji a v zemském okres Cham vládního obvodu Horní FalcBavorskuNěmecku, levostranný přítok Nemanického potoka (na německém území jako Böhmische Schwarzach).

Délka toku měří 8,5 km, z toho na českém území 8 km.[1][pozn. 1][2] Plocha povodí činí 16,05 km², z toho na českém území 14,43 km².[1][pozn. 2][3]

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Potok pramenínadmořské výšce 680 metrů na severozápadním úpatí ČerchovaČeském leseCHKO Český les.[4]

Nedaleko pramene Černého potoka, asi 600 metrů severně, pramení další Černý potok (Čerchovka), pravostranný přítok Radbuzy a asi 450 metrů severovýchodně pramení Teplá Bystřice (Warme Pastritz), levostranný přítok řeky Kouby.[4]

Na českém území teče potok neobydlenou krajinou nejprve severním, poté severozápadním směrem. Protéká malou vesnicí Černá Řeka, částí obce Klenčí pod Čerchovem. Podtéká silnici II/189 podél které směřuje ke hraničnímu přechodu Lísková / Waldmünchen na území zaniklé obce Lísková. Poblíž hraničního přechodu opouští české území a od státní hranici s Německem již nese název Schwarzbach. Nedaleko vesnice Höll, místní části města Waldmünchen se zleva vlévá do Nemanického potoka, který ovšem již nese německý název Böhmische Schwarzach.[4]

Mlýny[editovat | editovat zdroj]

Při Černém potoce leželo několik vodních mlýnů. Nejvýše položeným mlýnem byl Sophienthalmühle v osadě Černá Řeka,[5] u Lískové to byly mlýny Mühlau[6] a Nový mlýn.[7] Všechny byly zbourány při budování hraničního pásma. Nejzachovalejším mlýnem byl Dingirlův mlýn před soutokem bezejmenného potoka s Černým potokem v Lískové, jehož majitelem byl válečný invalida, který na frontě přišel o nohu. Zřícenina mlýna obsahovala část strojního vybavení, mohutné ocelové soukolí s palečním kolem. Při budování česko-německé naučné stezky v Lískové, otevřené roku 2012, se zvažovalo, že zřícenina mlýna se stane jako technická památka jedním ze zastavení této stezky. Historické zařízení mlýna však někdo ukradl a zpeněžil ve sběrných surovinách. Viník nebyl dopaden.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V databázi informačního systému VÚV TGM činí délka potoka na českém území 7,8 km.
  2. V databázi informačního systému VÚV TGM činí plocha povodí na českém území 12,69 km².

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Gewässerverzeichnis Bayern Verzeichnis der Bach- und Flussgebiete in Bayern (seznam vodstva v Bavorsku) [online]. Augsburg: Bavorský zemský úřad pro životní prostředí [cit. 2023-10-31]. S. 105. Dostupné online. (německy) 
  2. HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Černý potok [online]. Dostupné online. 
  3. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2023-09-30]. S. 64. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-15. 
  4. a b c Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  5. Databáze vodních mlýnů [online]. vodnimlyny.cz [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  6. Databáze vodních mlýnů [online]. [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  7. Databáze vodních mlýnů [online]. vodnimlyny.cz [cit. 2023-10-31]. Dostupné online. 
  8. PROCHÁZKA, Zdeněk. Putování po zaniklých místech Českého lesa I. Domažlicko. 3 upravené. vyd. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2021. 380 s. ISBN 978-80-7660-011-9. S. 125–136. 310–331. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]