Čechřice vonná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Čechřice vonná

Čechřice vonná (Myrrhis odorata)
Čechřice vonná (Myrrhis odorata)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: miříkotvaré (Apiales)
Čeleď: miříkovité (Apiaceae)
Rod: čechřice (Myrrhis)
Binomické jméno
Myrrhis odorata
(L.) Scop., 1771

Čechřice vonná (Myrrhis odorata) je jediný druh monotypického rodu čechřice.[1] Tato vytrvalá bylina příjemně vonící po anýzulodyhu přímou oblou, jemně rýhovanou, dutou, krátce chlupatou nebo lysou, 60 až 120 cm vysokou, větvenou většinou v horní polovině. Přízemní listy jsou řapíkaté, v obrysu široce trojúhelníkovité, až 50 cm dlouhé, 3–4krát zpeřené, matné, na okraji a na rubu (v mládí i na líci) na žilkách krátce chlupaté. Lístky posledního řádu jsou peřenoklané až peřenosečné, nepravidelně zubaté. Lodyžní listy podobného tvaru se k vrcholu zmenšují, nejvyšší jsou přisedlé. Složené okolíky tvoří 6–13 (ev. 5-20) okolíčků, listeny obalu chybějí, listeny obalíčku jsou kopinaté. Květy jsou bílé, mají nezřetelný kalich, koruna může slabě paprskovat. Semena - dvounažky jsou nápadně velké, podlouhlé, 2–2,5 cm dlouhé, zpočátku zelenohnědé, později tmavé až téměř černé a lesklé. Čechřice kvete zpravidla v květnu a v první polovině června.[2][3].

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • Scandix odorata L.
  • Chaerophyllum odoratum (L.) Crantz
  • Lindera odorata Asch.
  • Selinum myrrhis E. H. L. Krause

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Čechřice vonná

Původním areálem čechřice jsou pouze hory jižní Evropy – od Pyrenejí přes Alpy a severní Apeniny po Dinarské pohoří. Pěstováním se rozšířila do Velké Británie, dalších částí střední Evropy, do Skandinávie a Pobaltí, ale i na Kavkaz.[2] V ČR je její výskyt druhotný spojený s umělou kultivací této v minulosti oblíbené rostliny. U nás byla rozšířena, stejně jako například příbuzný všedobr horský, pravděpodobně už při tzv. alpské dřevařské kolonizaci horských oblastí.[3] Dnes tak roste především v pohraničních pohořích, zejména v Krušných horách, Krkonoších, Jizerských horách, Orlických horách ale i ve Žďárských vrších, Lužických horách a na Českolipsku. Překvapivě chybí na Šumavě a v Českém lese.[3]

Stanoviště a ekologie[editovat | editovat zdroj]

Roste na vlhčích loukách, v příkopech cest, podél potoků, kterými je splavována do nižších poloh. Rostlina je v ČR často svým rozšířením lokálně vázaná na původně německé nebo smíšené osídlení horských poloh. Těžiště výskytu je přibližně mezi 400-800 m n.m.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Od středověku pěstovaná rostlina dříve oblíbená jako kořenová a listová aromatická zelenina i léčivka. Semena poskytují přírodní sladidlo pro diabetiky. Šťávou lze leštit dřevěné předměty. V chovu skotu byla ceněná při zvyšování produkce mléka. [4]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012, čís. 84 [cit. 00.00.2011], s. 647-811. Dostupné online. ISSN 0032-7786.  (anglicky) 
  2. a b http://botany.cz/cs/myrrhis-odorata/
  3. a b c Květena České republiky, díl 5 / V. Grulich, B. Slavík (Eds.). Vyd. 1. - Praha : Academia, 1997. - str. 314,315 - ISBN 80-200-0590-0
  4. http://kvetiny.atlasrostlin.cz/cechrice-vonna

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu