Všedobr horský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Všedobr horský

Všedobr horský (Imperatoria ostruthium)
Všedobr horský (Imperatoria ostruthium)
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: miříkotvaré (Apiales)
Čeleď: miříkovité (Apiaceae)
Rod: všedobr (Imperatoria)
Binomické jméno
Imperatoria ostruthium
L., 1753
Suché plodenství všedobru horského

Všedobr horský (Imperatoria ostruthium) je vytrvalá silně po celeru páchnoucí bylina s většinou přímou, dutou lodyhou. Pokud je lodyha chudě větvená, tak pouze v horní části. Dorůstá výšky 0,3 až 1m. Spodní listy jsou řapíkaté, zpravidla dvakrát trojčetné, až 35 cm dlouhé, lístky trojsečné, po okraji pilovité. Horní lodyžní listy jsou přisedlé nafouklými pochvami. Květní okolíky mají až 50 okolíčků s drobnou bílou, někdy až narůžovělou korunou. Kvete od června do srpna. Plody velikosti maximálně 5 mm mají 3 vyniklá žebra s výraznými postranními křídly[1][2].

Synonyma[editovat | editovat zdroj]

  • všedobr horní
  • Peucedanum ostruthium, Koch 1824
  • Selinum imperatoria, Crantz

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Všedobr horský

Vyskytuje se prakticky v celé Evropě. Velmi pravděpodobně je jeho výskyt hlavně druhotný spojený s umělou kultivací této léčivé rostliny. Původní by mohl být v horách středního Španělska v Pyrenejích a Alpách[2]. U nás byl rozšířen, stejně jako například příbuzná čechřice vonná, pravděpodobně už při německé kolonizaci horských oblastí, kde místy zplaněl. Dnes tak roste především v pohraničních pohořích, zejména v Krušných horách, Krkonoších, Jizerských horách, Orlických horách, Beskydech, ale i ve Žďárských vrších.

Stanoviště a ekologie[editovat | editovat zdroj]

Roste na vlhčích loukách, v příkopech cest, podél potoků, v křovinách i na rumištích v místech zaniklých horských domů a sídel. Rostlina je v ČR často svým rozšířením lokálně vázaná na původně německé osídlení horských poloh.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Oddenek, tzv. Mistrův kořen (všelék, ruka sv. Jana) se používá tradičně v humánní i veterinární medicíně v podobě mastí, zásypů, pilulek i lihových extraktů. Droga má ostrý, aromatický pach a palčivě nahořklou chuť. Ve středověku platil oddenek dokonce jako univerzální lék[3]. V minulosti se využíval též jako rostlina magická.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Květena České republiky, díl 5 / V. Grulich, B. Slavík (Eds.). Vyd. 1. - Praha : Academia, 1997. - str. 418,419 - ISBN 80-200-0590-0

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://botany.cz/cs/imperatoria-ostruthium/
  2. a b Květena České republiky, díl 5 / V. Grulich, B. Slavík (Eds.). Vyd. 1. - Praha : Academia, 1997. - str. 418,419 - ISBN 80-200-0590-0
  3. http://kvetiny.atlasrostlin.cz/vsedobr-horni


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]