Miříkotvaré
|
|
||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 andělika lékařská (Angelica archangelica)
|
||||||||||
| Vědecká klasifikace | ||||||||||
|
Miříkotvaré (Apiales) je řád vyšších dvouděložných rostlin.
Obsah |
Charakteristika [editovat]
Mezi hlavní znaky spojující zástupce řádu miříkotvaré náleží volné korunní lístky (v této vývojové větvi, nazývané 'Asterids', druhotně získaný znak) a přítomnost sekrečních buněk a kanálků v pletivech.[1]
Řád miříkotvaré zahrnuje dřeviny i byliny. Listy jsou střídavé, často bohatě členěné nebo složené. Pro obě největší čeledi (miříkovité a aralkovité) a pro čeleď Myodocarpaceae jsou charakteristická okolíkovitá květenství. Květy jsou nejčastěji oboupohlavné, pravidelné a pětičetné. Tyčinek bývá 5. Semeník je spodní, řidčeji svrchní (pouze u čeledí slizoplodovité a Pennantiaceae). Čnělky jsou často volné.[2]
-
bedrník větší (Pimpinella major)
-
květenství jarmanky větší (Astrantia major)
-
slizoplod tobira (Pittosporum tobira)
-
plodenství arálie Aralia cordata
Rozšíření [editovat]
Řád miříkotvaré je rozšířen na všech kontinentech. Celkem zahrnuje 7 čeledí, asi 500 rodů a 5500 druhů. Drtivá většina rodů a druhů náleží do čeledi miříkovité (Apiaceae).[3] V naší květeně je zastoupena čeleď miříkovité (Apiaceae) asi 50 rody a čeleď aralkovité (Araliaceae) jediným druhem, kterým je břečťan popínavý (Hedera helix).[4]
Taxonomie [editovat]
V klasických systémech zahrnoval řád miříkotvaré (Apiales), též nazývaný aralkotvaré (Araliales) jen 2 čeledi: miříkovité (Apiaceae) a aralkovité (Araliaceae), někdy doplněné o čeleď pupečníkovité (Hydrocotylaceae). Dva rody, pupečník (Hydrocotyle) a Trachymene, byly na základě molekulárních studií vyjmuty z miříkovitých a přeřazeny do čeledi aralkovité. Rody Delarbrea a Myodocarpus byly naopak vyjmuty z aralkovitých a dány do nově vytvořené čeledi Myodocarpaceae. Ostatní stávající drobné čeledi řádu miříkotvaré byly v klasické taxonomii řazeny na různá místa systému, případně byly tyto rody součástí čeledí v rámci jiných řádů.
Význam [editovat]
Z hlediska výživy mají největší význam miříkovité, poskytující zejména listovou a kořenovou zeleninu a koření. Do čeledi aralkovité patří jedna z nejproslulejších léčivek, ženšen pravý, z miříkovitých pochází např. andělika lékařská. Některé aralkovité jsou pěstovány jako okrasné dřeviny.
Přehled čeledí [editovat]
aralkovité (Araliaceae), miříkovité (Apiaceae), slizoplodovité (Pittosporaceae), Griseliniaceae, Myodocarpaceae, Pennantiaceae, Torricelliaceae[3]
Reference [editovat]
- ↑ MÁRTONFI, P.. Systematika cievnatých rastlín. Košice : Univ. P. J. Šafárika, 2003. ISBN 80-7097-508-3.
- ↑ WATSON, L.; DALLWITZ, M.J.. The Families of Flowering Plants [online]. . Dostupné online.
- ↑ a b STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.
- ↑ KUBÁT, K. et al.. Klíč ke květeně České republiky. Praha : Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.
