Přírodní katastrofa: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
Přejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
 
Založení obsahu stránky
značky: zrušeno přesměrování editace z Vizuálního editoru
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Global Multihazard Proportional Economic Loss Risk Deciles (5457317101).jpg|náhled|360x360pixelů|Globální hospodářské ztráty způsobené přírodními katastrofami, jako jsou cyklony, sucha, zemětřesení, záplavy, sesuvy půdy a sopky.]]
#REDIRECT [[Katastrofa#Přírodní katastrofy]]
'''Přírodní katastrofa''' ('''živelní pohroma''') je přírodní jev, který má vysoce škodlivý dopad na společnost nebo komunitu v důsledku přírodního nebezpečí. Mezi příklady přírodních katastrof patří: [[Povodeň|záplavy]], [[sucho]], [[zemětřesení]], [[tropická cyklóna]], [[blesk]], [[tsunami]], [[Vulkanismus|sopečná činnost]], [[Lesní požár|přírodní požar]].<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Natural Hazards {{!}} National Risk Index
| periodikum = hazards.fema.gov
| url = https://hazards.fema.gov/nri/natural-hazards
| datum přístupu = 2023-10-19
}}</ref> Přírodní katastrofa může způsobit ztráty na životech nebo škody na majetku a obvykle po sobě zanechává ekonomické škody. Závažnost škod závisí na [[Ekologická odolnost|odolnosti]] postiženého obyvatelstva a na dostupné infrastruktuře.<ref>{{Citace monografie
| titul = Mapping vulnerability: disasters, development and people
| editoři = Greg Bankoff
| vydání = Reprinted
| vydavatel = Earthscan
| místo = London
| počet stran = 236
| isbn = 978-1-85383-964-1
| isbn2 = 978-1-85383-963-4
}}</ref> Vědci hovoří o tom, že termín přírodní katastrofa je nevhodný a měl by být opuštěn. Místo toho by se mohl používat jednodušší termín [[katastrofa]] a zároveň by se měla upřesnit kategorie (nebo typ) nebezpečí.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| titul = #NoNaturalDisasters - Changing the discourse of disaster reporting {{!}} PreventionWeb
| periodikum = www.preventionweb.net
| url = https://www.preventionweb.net/blog/nonaturaldisasters-changing-discourse-disaster-reporting
| datum vydání = 2018-11-16
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-10-19
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Cannon
| jméno = Terry
| titul = Vulnerability Analysis and The Explanation Of 'Natural' Disasters
| url = https://www.researchgate.net/publication/248360551_Vulnerability_Analysis_and_The_Explanation_Of_'Natural'_Disasters
| datum přístupu = 2023-10-19
}}</ref><ref name=":3">{{Citace elektronického periodika
| titul = Why "natural" disasters aren't all that natural {{!}} PreventionWeb
| periodikum = www.preventionweb.net
| url = https://www.preventionweb.net/news/why-natural-disasters-arent-all-natural
| datum vydání = 2017-09-14
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-10-19
}}</ref> [[Katastrofa]] je důsledkem přírodního nebo člověkem způsobeného nebezpečí, které dopadá na zranitelnou komunitu. Právě kombinace nebezpečí spolu s vystavením zranitelné společnosti má za následek katastrofu.

V moderní době je poměrně obtížné rozdělit katastrofy na přírodní, člověkem způsobené a člověkem urychlené,<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika
| titul = Why natural disasters aren't all that natural
| periodikum = openDemocracy
| url = https://www.opendemocracy.net/en/why-natural-disasters-arent-all-that-natural/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-10-19
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Gould
| jméno = Kevin A.
| příjmení2 = Garcia
| jméno2 = M. Magdalena
| příjmení3 = Remes
| jméno3 = Jacob A. C.
| titul = Beyond "natural-disasters-are-not-natural": the work of state and nature after the 2010 earthquake in Chile
| periodikum = Journal of Political Ecology
| datum vydání = 2016-11-30
| ročník = 23
| číslo = 1
| issn = 1073-0451
| doi = 10.2458/v23i1.20181
| jazyk = None
| url = http://journals.librarypublishing.arizona.edu/jpe/article/id/1952/
| datum přístupu = 2023-10-19
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Smith
| jméno = Neil
| titul = There’s No Such Thing as a Natural Disaster
| url = https://items.ssrc.org/understanding-katrina/theres-no-such-thing-as-a-natural-disaster/
| datum přístupu = 2023-10-19
| jazyk = en-US
}}</ref> přičemž lidská rozhodnutí a činnosti, jako je architektura<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Coburn
| jméno = A.W.
| příjmení2 = Spence
| jméno2 = R.J.S.
| příjmení3 = Pomonis
| jméno3 = A.
| titul = Proceedings of the Tenth World Conference on Earthquake Engineering: 19 - 24 July 1992, Madrid, Spain
| editoři = Asociación Española de Ingeniería Sísmica
| vydavatel = Balkema
| místo = Rotterdam
| kapitola = Factors determining human causalty levels in earthquakes: Mortality prediction in building colaps
| url kapitoly = https://web.archive.org/web/20201112013312/http://www.iitk.ac.in/nicee/wcee/article/10_vol10_5989.pdf
| strany = 5989-5994
| isbn = 978-90-5410-060-7
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Wildfire Causes and Evaluations
| periodikum = National Park Service
| url = https://web.archive.org/web/20210101030717/https://www.nps.gov/articles/wildfire-causes-and-evaluation.htm
| datum přístupu =
}}</ref><ref name=":0">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = DeWeerdt
| jméno = Sarah
| titul = Humans cause almost all wildfires that threaten homes in US
| url = https://www.anthropocenemagazine.org/2020/09/humans-cause-most-wildfires-that-threaten-homes-in-the-united-states/
| datum vydání = 2020-09-15
| datum přístupu = 2023-10-19
| jazyk = en-US
}}</ref> požáry,<ref name=":0" /><ref name=":5">{{Citace periodika
| příjmení = Smil
| jméno = Vaclav
| titul = China's great famine: 40 years later
| periodikum = BMJ
| datum vydání = 1999-12-18
| ročník = 319
| číslo = 7225
| strany = 1619–1621
| issn = 0959-8138
| pmid = 10600969
| doi = 10.1136/bmj.319.7225.1619
| poznámka = PMID: 10600969
| jazyk = en
| url = https://www.bmj.com/content/319/7225/1619
| datum přístupu = 2023-10-19
}}</ref> hospodaření se zdroji<ref name=":0" /><ref name=":5" /> a [[Globální oteplování|změna klimatu]],<ref>{{Citace monografie
| příjmení = McGuire
| jméno = Bill
| titul = Waking the giant: how a changing climate triggers earthquakes, tsunamis, and volcanoes
| vydavatel = Oxford university press
| místo = New York
| isbn = 978-0-19-959226-5
}}</ref> potenciálně hrají roli při vzniku přírodních katastrof. Ve skutečnosti byl termín přírodní katastrofa již v roce 1976 označen za nesprávné pojmenování.<ref name=":3" />

Přírodní katastrofy mohou být zhoršeny nevhodnými stavebními normami, marginalizací lidí, nerovnostmi, nadměrným využíváním zdrojů, extrémním rozrůstáním měst a změnou klimatu.<ref name=":4" /> Rychlý růst světové populace a její zvýšená koncentrace často v nebezpečném prostředí vystupňovaly četnost i závažnost katastrof. Extrémní klimatické podmínky (např. v tropech) a nestabilní reliéf spolu s odlesňováním, neplánovaným šířením růstu a neinženýrskými stavbami vytvářejí zranitelnější rozhraní obydlených oblastí s přírodními prostory náchylnými ke katastrofám. [[Rozvojová země|Rozvojové země]], které trpí chronickými přírodními katastrofami, mají často neúčinné komunikační systémy v kombinaci s nedostatečnou podporou prevence a řízení katastrof[.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Zorn
| jméno = Matija
| titul = Natural Disasters and Less Developed Countries
| url = https://doi.org/10.1007/978-3-319-59002-8_4
| editoři = Stanko Pelc, Miha Koderman
| vydavatel = Springer International Publishing
| místo = Cham
| edice = Perspectives on Geographical Marginality
| strany = 59–78
| isbn = 978-3-319-59002-8
| doi = 10.1007/978-3-319-59002-8_4
| poznámka = DOI: 10.1007/978-3-319-59002-8_4
| jazyk = en
}}</ref>

Nepříznivá událost nedosáhne úrovně katastrofy, pokud k ní dojde v oblasti bez zranitelného obyvatelstva.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Alexander
| jméno = David
| titul = Principles of emergency planing and management
| vydavatel = Terra
| místo = London
| isbn = 978-1-903544-10-5
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| titul = At risk: natural hazards, people's vulnerability and disasters
| editoři = Benjamin Wisner Bacon
| vydání = 2. ed., reprinted
| vydavatel = Routledge
| místo = London
| počet stran = 471
| isbn = 978-0-415-25216-4
| isbn2 = 978-0-415-25215-7
}}</ref> Jakmile zranitelné obyvatelstvo zažije katastrofu, může trvat mnoho let, než se komunita napraví, a toto období nápravy může vést k další zranitelnosti. Katastrofální následky přírodní katastrofy mají vliv také na duševní zdraví postižených komunit, což často vede k posttraumatickým symptomům. Tyto zvýšené emoční prožitky lze podpořit kolektivním zpracováním, což vede k odolnosti a většímu zapojení komunity.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kieft
| jméno = Jasmine
| příjmení2 = Bendell
| jméno2 = Jem
| titul = The responsibility of communicating difficult truths about climate influenced societal disruption and collapse: an introduction to psychological research
| url = https://insight.cumbria.ac.uk/id/eprint/5950/
| místo = Ambleside, UK.
| strany = 1–39
| jazyk = en
}}</ref>
[[Soubor:Post-and-Grant-Avenue-Look.jpg|náhled|Ruiny po [[zemětřesení]] v sousedství Post a Grant Avenue. Pohled severovýchodním směrem]]

== Terminologie ==
Přírodní katastrofa je vysoce škodlivý dopad na společnost nebo komunitu v důsledku přírodního [[Riziko|nebezpečí]]. Samotný pojem „[[katastrofa]]“ je definován následovně: „Katastrofa je vážné narušení fungování společenství, které přesahuje jeho schopnost vyrovnat se s ním pomocí vlastních zdrojů. Katastrofy mohou být způsobeny přírodními, člověkem způsobenými a technologickými riziky, jakož i různými faktory, které ovlivňují vystavení a zranitelnost komunity“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = What is a disaster? {{!}} IFRC
| periodikum = www.ifrc.org
| url = https://www.ifrc.org/our-work/disasters-climate-and-crises/what-disaster
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-10-19
}}</ref>

[[Federal Emergency Management Agency|Americká Federální agentura pro krizové řízení]] (FEMA) vysvětluje vztah mezi přírodními katastrofami a přírodními riziky následovně: „Přírodní nebezpečí a přírodní katastrofy spolu souvisejí, ale nejsou totéž. Přírodní nebezpečí je hrozba události, která bude mít pravděpodobně negativní dopad. Přírodní katastrofa je negativní dopad po skutečném výskytu přírodního nebezpečí v případě, že významně poškodí společnost.“<ref name=":1" /> Příkladem rozdílu mezi přírodním nebezpečím a katastrofou je [[zemětřesení]], které způsobilo [[Zemětřesení v San Franciscu 1906|katastrofu v San Francisku v roce 1906]].

Přírodní nebezpečí<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Disaster, Planning and Development: Managing Natural Hazards to Reduce Loss
| url = http://www.oas.org/dsd/publications/Unit/oea54e/oea54e.pdf
| vydavatel = Department of Regional Development and Environment Executive Secretariat for Economic and Social Affairs Organization of American States
| místo = Washington
| datum vydání = 1990-12
| datum přístupu = 2023-10-19
}}</ref> je přírodní jev, který může mít negativní vliv na lidi a jiné živočichy nebo na životní prostředí. Přírodní nebezpečí lze rozdělit do dvou širokých kategorií: [[Geofyzika|geofyzikální]] a [[Biologie|biologické]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Burton
| jméno = Ian
| příjmení2 = Kates
| jméno2 = Robert W.
| příjmení3 = White
| jméno3 = Gilbert F.
| titul = The environment as hazard
| vydání = 2nd ed
| vydavatel = Guilford Press
| místo = New York London
| počet stran = 290
| isbn = 978-0-89862-159-4
}}</ref> Přírodní nebezpečí mohou být vyvolána nebo ovlivněna [[Vliv člověka na životní prostředí|antropogenními procesy]], např. změnou využití půdy, [[Meliorace|odvodněním]] a výstavbou.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Gill
| jméno = Joel C.
| příjmení2 = Malamud
| jméno2 = Bruce D.
| titul = Anthropogenic processes, natural hazards, and interactions in a multi-hazard framework
| periodikum = Earth-Science Reviews
| datum vydání = 2017-03-01
| ročník = 166
| strany = 246–269
| issn = 0012-8252
| doi = 10.1016/j.earscirev.2017.01.002
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0012825216302227
| datum přístupu = 2023-10-19
}}</ref>

V národním indexu rizik [[Federal Emergency Management Agency|FEMA]] je zahrnuto 18 přírodních nebezpečí: [[lavina]], pobřežní záplavy, vlna chladu, [[sucho]], [[zemětřesení]], [[Kroupy (meteorologie)|krupobití]], [[vlna veder]], [[tropická cyklóna]], [[ledová bouře]], [[Svahový pohyb|sesuv půdy,]] [[blesk]], [[Povodeň|říční záplavy]], silný vítr, [[tornádo]], [[tsunami]], [[Vulkanismus|sopečná činnost]], [[Lesní požár|požár]], zimní počasí.<ref name=":1" />

=== Kritika ===
Termín přírodní katastrofa byl již v roce 1976 označen za nesprávný.<ref name=":3" /><ref name=":4" /> Katastrofa je důsledkem přírodního nebezpečí, které zasáhne zranitelnou komunitu. Katastrofám však lze předcházet. Zemětřesení, sucha, záplavy, bouře a další události vedou ke katastrofám kvůli lidské činnosti a nečinnosti. Špatné územní a politické plánování a deregulace mohou vytvořit horší podmínky. Často zahrnují rozvojové aktivity, které ignorují nebo nesnižují rizika katastrof. Za katastrofy je obviňována pouze příroda, a to i v případech, kdy jsou katastrofy důsledkem selhání v oblasti rozvoje. Katastrofy jsou také důsledkem selhání společnosti při přípravě. Příklady takových selhání zahrnují nevhodné stavební normy, marginalizaci lidí, nerovnosti, nadměrné využívání zdrojů, extrémní rozrůstání měst a změnu klimatu.<ref name=":3" />

Definování katastrof jako výhradně přírodních událostí má závažné důsledky, pokud jde o pochopení příčin katastrof a rozdělení politické a finanční odpovědnosti v oblasti snižování rizika katastrof, řízení katastrof, odškodňování, pojištění a prevence katastrof.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Time to say goodbye to “natural” disasters {{!}} PreventionWeb
| periodikum = www.preventionweb.net
| url = https://www.preventionweb.net/blog/time-say-goodbye-natural-disasters
| datum vydání = 2020-07-16
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-10-19
}}</ref> Používání přírodních jevů pro popis katastrof zavádí lidi k myšlence, že ničivé následky jsou nevyhnutelné, mimo naši kontrolu a jsou prostě součástí přírodního procesu. Nebezpečí (zemětřesení, hurikány, pandemie, sucho atd.) jsou nevyhnutelná, ale jejich dopad na společnost nikoliv.

Odborníci říkají, že termín přírodní katastrofa je tedy nevhodný a měl by být opuštěn ve prospěch jednoduššího termínu katastrofa, přičemž by se měla upřesnit i kategorie (nebo druh) nebezpečí.<ref name=":2" />

== Rozsah ==
[[Soubor:Number-of-natural-disaster-events-Our World In Data.png|náhled|Počet zaznamenaných přírodních katastrof (1900–2022)]]
U některých z 18 přírodních nebezpečí zahrnutých do národního indexu rizik agentury FEMA[1] je nyní pravděpodobnost výskytu vyšší a jejich intenzita vyšší v důsledku [[Globální oteplování|změny klimatu]]. To se týká vln veder, sucha, požárů a pobřežních záplav.<ref>{{Citace monografie
| titul = Summary for Policymakers
| url = https://www.cambridge.org/core/books/climate-change-2022-impacts-adaptation-and-vulnerability/summary-for-policymakers/016527EADEE2178406C4A7CE7DEAEACA
| editoři = Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC)
| vydavatel = Cambridge University Press
| místo = Cambridge
| strany = 9
| isbn = 978-1-009-32583-7
| doi = 10.1017/9781009325844.001
| poznámka = DOI: 10.1017/9781009325844.001
}}</ref>

=== Podle regionu a země ===
Od roku 2019 jsou zeměmi s nejvyšším podílem ztracených let života s postižením v důsledku přírodních katastrof (DALY) [[Bahamy]], [[Haiti]], [[Zimbabwe]] a [[Arménie]] (pravděpodobně hlavně kvůli zemětřesení ve Spitaku).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Global health estimates: Leading causes of DALYs
| periodikum = www.who.int
| url = https://www.who.int/data/gho/data/themes/mortality-and-global-health-estimates/global-health-estimates-leading-causes-of-dalys
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-10-19
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = GLOBAL HEALTH ESTIMATES 2019 SUMMARY TABLES
| url = https://www.who.int/docs/default-source/gho-documents/global-health-estimates/ghe2019_dalys-2019-country.xlsx
| datum přístupu = 2023-10-19
}}</ref> Asijsko-pacifický region je světově nejnáchylnějším regionem ke katastrofám.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Prepositioning Supplies in Disaster-Prone Countries of Asia and the Pacific
| url = https://www.unfpa.org/sites/default/files/resource-pdf/18-291-DeliveringSuppliesCrisis-Asia-finalweb.pdf
| vydavatel = UNFPA
| datum přístupu = 2023-10-19
}}</ref> Člověk v asijsko-pacifickém regionu má pětkrát vyšší pravděpodobnost, že bude zasažen přírodní katastrofou, než člověk žijící v jiných regionech.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = FACTBOX-Asia-Pacific: the world's most disaster-prone region - World {{!}} ReliefWeb
| periodikum = reliefweb.int
| url = https://reliefweb.int/report/world/factbox-asia-pacific-worlds-most-disaster-prone-region
| datum vydání = 2017-10-10
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-10-19
}}</ref>

V letech 1995–2015 se nejvíce přírodních katastrof odehrálo v Americe, Číně a Indii.<ref>{{Citace periodika
| titul = Weather-related disasters are increasing
| periodikum = The Economist
| issn = 0013-0613
| url = https://www.economist.com/graphic-detail/2017/08/29/weather-related-disasters-are-increasing
| datum přístupu = 2023-10-19
}}</ref> V roce 2012 došlo na celém světě k 905 přírodním katastrofám, z nichž 93 % tvořily katastrofy související s počasím. Celkové náklady činily 170 miliard USD a pojištěné ztráty 70 miliard USD. Rok 2012 byl mírný. Z 45 % se jednalo o meteorologické (bouře), z 36 % o hydrologické (povodně), z 12 % o klimatologické (vlny veder, vlny mrazů, sucha, požáry) a ze 7 % o geofyzikální události (zemětřesení a sopečné erupce). V letech 1980–2011 se geofyzikální události podílely na 14 % všech přírodních katastrof.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Natural Catastrophes in 2012 Dominated by U.S. Weather Extremes
| url = https://web.archive.org/web/20131115045536/http://www.worldwatch.org/natural-catastrophes-2012-dominated-us-weather-extremes-0
| datum přístupu = 2023-10-19
}}</ref>

=== Pomalý a rychlý nástup událostí ===
Přírodní nebezpečí se vyskytují v různých časových měřítkách i měřítkách území. Tornáda a bleskové povodně jsou události s rychlým nástupem, což znamená, že se objevují s krátkou výstražnou dobou a mají krátké trvání. Velmi ničivé mohou být i události s pomalým nástupem, například sucho je přírodní nebezpečí, které se vyvíjí pomalu, někdy i několik let.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Natural hazards and disaster risk reduction
| periodikum = public.wmo.int
| url = https://public.wmo.int/en/our-mandate/focus-areas/natural-hazards-and-disaster-risk-reduction
| datum vydání = 2015-12-01
| jazyk = en
| datum přístupu = 2023-10-19
}}</ref>

== Odkazy ==

=== Související stránky ===

* [[Nouzové řízení]]
* [[Ekologická katastrofa]]
* [[Existenční riziko]]
* [[Seznam ekologických katastrof]]

=== Reference ===
{{Překlad|en|Natural disaster|1177947655}}
<references />
<references />
[[Kategorie:Živelní katastrofy]]
[[Kategorie:Katastrofy]]

Verze z 19. 10. 2023, 06:37

Globální hospodářské ztráty způsobené přírodními katastrofami, jako jsou cyklony, sucha, zemětřesení, záplavy, sesuvy půdy a sopky.

Přírodní katastrofa (živelní pohroma) je přírodní jev, který má vysoce škodlivý dopad na společnost nebo komunitu v důsledku přírodního nebezpečí. Mezi příklady přírodních katastrof patří: záplavy, sucho, zemětřesení, tropická cyklóna, blesk, tsunami, sopečná činnost, přírodní požar.[1] Přírodní katastrofa může způsobit ztráty na životech nebo škody na majetku a obvykle po sobě zanechává ekonomické škody. Závažnost škod závisí na odolnosti postiženého obyvatelstva a na dostupné infrastruktuře.[2] Vědci hovoří o tom, že termín přírodní katastrofa je nevhodný a měl by být opuštěn. Místo toho by se mohl používat jednodušší termín katastrofa a zároveň by se měla upřesnit kategorie (nebo typ) nebezpečí.[3][4][5] Katastrofa je důsledkem přírodního nebo člověkem způsobeného nebezpečí, které dopadá na zranitelnou komunitu. Právě kombinace nebezpečí spolu s vystavením zranitelné společnosti má za následek katastrofu.

V moderní době je poměrně obtížné rozdělit katastrofy na přírodní, člověkem způsobené a člověkem urychlené,[6][7][8] přičemž lidská rozhodnutí a činnosti, jako je architektura[9][10][11] požáry,[11][12] hospodaření se zdroji[11][12] a změna klimatu,[13] potenciálně hrají roli při vzniku přírodních katastrof. Ve skutečnosti byl termín přírodní katastrofa již v roce 1976 označen za nesprávné pojmenování.[5]

Přírodní katastrofy mohou být zhoršeny nevhodnými stavebními normami, marginalizací lidí, nerovnostmi, nadměrným využíváním zdrojů, extrémním rozrůstáním měst a změnou klimatu.[6] Rychlý růst světové populace a její zvýšená koncentrace často v nebezpečném prostředí vystupňovaly četnost i závažnost katastrof. Extrémní klimatické podmínky (např. v tropech) a nestabilní reliéf spolu s odlesňováním, neplánovaným šířením růstu a neinženýrskými stavbami vytvářejí zranitelnější rozhraní obydlených oblastí s přírodními prostory náchylnými ke katastrofám. Rozvojové země, které trpí chronickými přírodními katastrofami, mají často neúčinné komunikační systémy v kombinaci s nedostatečnou podporou prevence a řízení katastrof[.[14]

Nepříznivá událost nedosáhne úrovně katastrofy, pokud k ní dojde v oblasti bez zranitelného obyvatelstva.[15][16] Jakmile zranitelné obyvatelstvo zažije katastrofu, může trvat mnoho let, než se komunita napraví, a toto období nápravy může vést k další zranitelnosti. Katastrofální následky přírodní katastrofy mají vliv také na duševní zdraví postižených komunit, což často vede k posttraumatickým symptomům. Tyto zvýšené emoční prožitky lze podpořit kolektivním zpracováním, což vede k odolnosti a většímu zapojení komunity.[17]

Ruiny po zemětřesení v sousedství Post a Grant Avenue. Pohled severovýchodním směrem

Terminologie

Přírodní katastrofa je vysoce škodlivý dopad na společnost nebo komunitu v důsledku přírodního nebezpečí. Samotný pojem „katastrofa“ je definován následovně: „Katastrofa je vážné narušení fungování společenství, které přesahuje jeho schopnost vyrovnat se s ním pomocí vlastních zdrojů. Katastrofy mohou být způsobeny přírodními, člověkem způsobenými a technologickými riziky, jakož i různými faktory, které ovlivňují vystavení a zranitelnost komunity“.[18]

Americká Federální agentura pro krizové řízení (FEMA) vysvětluje vztah mezi přírodními katastrofami a přírodními riziky následovně: „Přírodní nebezpečí a přírodní katastrofy spolu souvisejí, ale nejsou totéž. Přírodní nebezpečí je hrozba události, která bude mít pravděpodobně negativní dopad. Přírodní katastrofa je negativní dopad po skutečném výskytu přírodního nebezpečí v případě, že významně poškodí společnost.“[1] Příkladem rozdílu mezi přírodním nebezpečím a katastrofou je zemětřesení, které způsobilo katastrofu v San Francisku v roce 1906.

Přírodní nebezpečí[19] je přírodní jev, který může mít negativní vliv na lidi a jiné živočichy nebo na životní prostředí. Přírodní nebezpečí lze rozdělit do dvou širokých kategorií: geofyzikální a biologické.[20] Přírodní nebezpečí mohou být vyvolána nebo ovlivněna antropogenními procesy, např. změnou využití půdy, odvodněním a výstavbou.[21]

V národním indexu rizik FEMA je zahrnuto 18 přírodních nebezpečí: lavina, pobřežní záplavy, vlna chladu, sucho, zemětřesení, krupobití, vlna veder, tropická cyklóna, ledová bouře, sesuv půdy, blesk, říční záplavy, silný vítr, tornádo, tsunami, sopečná činnost, požár, zimní počasí.[1]

Kritika

Termín přírodní katastrofa byl již v roce 1976 označen za nesprávný.[5][6] Katastrofa je důsledkem přírodního nebezpečí, které zasáhne zranitelnou komunitu. Katastrofám však lze předcházet. Zemětřesení, sucha, záplavy, bouře a další události vedou ke katastrofám kvůli lidské činnosti a nečinnosti. Špatné územní a politické plánování a deregulace mohou vytvořit horší podmínky. Často zahrnují rozvojové aktivity, které ignorují nebo nesnižují rizika katastrof. Za katastrofy je obviňována pouze příroda, a to i v případech, kdy jsou katastrofy důsledkem selhání v oblasti rozvoje. Katastrofy jsou také důsledkem selhání společnosti při přípravě. Příklady takových selhání zahrnují nevhodné stavební normy, marginalizaci lidí, nerovnosti, nadměrné využívání zdrojů, extrémní rozrůstání měst a změnu klimatu.[5]

Definování katastrof jako výhradně přírodních událostí má závažné důsledky, pokud jde o pochopení příčin katastrof a rozdělení politické a finanční odpovědnosti v oblasti snižování rizika katastrof, řízení katastrof, odškodňování, pojištění a prevence katastrof.[22] Používání přírodních jevů pro popis katastrof zavádí lidi k myšlence, že ničivé následky jsou nevyhnutelné, mimo naši kontrolu a jsou prostě součástí přírodního procesu. Nebezpečí (zemětřesení, hurikány, pandemie, sucho atd.) jsou nevyhnutelná, ale jejich dopad na společnost nikoliv.

Odborníci říkají, že termín přírodní katastrofa je tedy nevhodný a měl by být opuštěn ve prospěch jednoduššího termínu katastrofa, přičemž by se měla upřesnit i kategorie (nebo druh) nebezpečí.[3]

Rozsah

Počet zaznamenaných přírodních katastrof (1900–2022)

U některých z 18 přírodních nebezpečí zahrnutých do národního indexu rizik agentury FEMA[1] je nyní pravděpodobnost výskytu vyšší a jejich intenzita vyšší v důsledku změny klimatu. To se týká vln veder, sucha, požárů a pobřežních záplav.[23]

Podle regionu a země

Od roku 2019 jsou zeměmi s nejvyšším podílem ztracených let života s postižením v důsledku přírodních katastrof (DALY) Bahamy, Haiti, Zimbabwe a Arménie (pravděpodobně hlavně kvůli zemětřesení ve Spitaku).[24][25] Asijsko-pacifický region je světově nejnáchylnějším regionem ke katastrofám.[26] Člověk v asijsko-pacifickém regionu má pětkrát vyšší pravděpodobnost, že bude zasažen přírodní katastrofou, než člověk žijící v jiných regionech.[27]

V letech 1995–2015 se nejvíce přírodních katastrof odehrálo v Americe, Číně a Indii.[28] V roce 2012 došlo na celém světě k 905 přírodním katastrofám, z nichž 93 % tvořily katastrofy související s počasím. Celkové náklady činily 170 miliard USD a pojištěné ztráty 70 miliard USD. Rok 2012 byl mírný. Z 45 % se jednalo o meteorologické (bouře), z 36 % o hydrologické (povodně), z 12 % o klimatologické (vlny veder, vlny mrazů, sucha, požáry) a ze 7 % o geofyzikální události (zemětřesení a sopečné erupce). V letech 1980–2011 se geofyzikální události podílely na 14 % všech přírodních katastrof.[29]

Pomalý a rychlý nástup událostí

Přírodní nebezpečí se vyskytují v různých časových měřítkách i měřítkách území. Tornáda a bleskové povodně jsou události s rychlým nástupem, což znamená, že se objevují s krátkou výstražnou dobou a mají krátké trvání. Velmi ničivé mohou být i události s pomalým nástupem, například sucho je přírodní nebezpečí, které se vyvíjí pomalu, někdy i několik let.[30]

Odkazy

Související stránky

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Natural disaster na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Natural Hazards | National Risk Index. hazards.fema.gov [online]. [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. 
  2. ↑ Mapping vulnerability: disasters, development and people. Příprava vydání Greg Bankoff. Reprinted. vyd. London: Earthscan 236 s. ISBN 978-1-85383-964-1, ISBN 978-1-85383-963-4. 
  3. ↑ a b #NoNaturalDisasters - Changing the discourse of disaster reporting | PreventionWeb. www.preventionweb.net [online]. 2018-11-16 [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ CANNON, Terry. Vulnerability Analysis and The Explanation Of 'Natural' Disasters. www.researchgate.net [online]. [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c d Why "natural" disasters aren't all that natural | PreventionWeb. www.preventionweb.net [online]. 2017-09-14 [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c Why natural disasters aren't all that natural. openDemocracy [online]. [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ GOULD, Kevin A.; GARCIA, M. Magdalena; REMES, Jacob A. C. Beyond "natural-disasters-are-not-natural": the work of state and nature after the 2010 earthquake in Chile. Journal of Political Ecology. 2016-11-30, roč. 23, čís. 1. Dostupné online [cit. 2023-10-19]. ISSN 1073-0451. DOI 10.2458/v23i1.20181. (None) 
  8. ↑ SMITH, Neil. There’s No Such Thing as a Natural Disaster [online]. [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ COBURN, A.W.; SPENCE, R.J.S.; POMONIS, A. Proceedings of the Tenth World Conference on Earthquake Engineering: 19 - 24 July 1992, Madrid, Spain. Příprava vydání Asociación Española de Ingeniería Sísmica. Rotterdam: Balkema ISBN 978-90-5410-060-7. Kapitola Factors determining human causalty levels in earthquakes: Mortality prediction in building colaps, s. 5989-5994. 
  10. ↑ Wildfire Causes and Evaluations. National Park Service [online]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c DEWEERDT, Sarah. Humans cause almost all wildfires that threaten homes in US [online]. 2020-09-15 [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ a b SMIL, Vaclav. China's great famine: 40 years later. BMJ. 1999-12-18, roč. 319, čís. 7225, s. 1619–1621. PMID: 10600969. Dostupné online [cit. 2023-10-19]. ISSN 0959-8138. DOI 10.1136/bmj.319.7225.1619. PMID 10600969. (anglicky) 
  13. ↑ MCGUIRE, Bill. Waking the giant: how a changing climate triggers earthquakes, tsunamis, and volcanoes. New York: Oxford university press ISBN 978-0-19-959226-5. 
  14. ↑ ZORN, Matija. Natural Disasters and Less Developed Countries. Příprava vydání Stanko Pelc, Miha Koderman. Cham: Springer International Publishing (Perspectives on Geographical Marginality). Dostupné online. ISBN 978-3-319-59002-8. DOI 10.1007/978-3-319-59002-8_4. S. 59–78. (anglicky) DOI: 10.1007/978-3-319-59002-8_4. 
  15. ↑ ALEXANDER, David. Principles of emergency planing and management. London: Terra ISBN 978-1-903544-10-5. 
  16. ↑ At risk: natural hazards, people's vulnerability and disasters. Příprava vydání Benjamin Wisner Bacon. 2. ed., reprinted. vyd. London: Routledge 471 s. ISBN 978-0-415-25216-4, ISBN 978-0-415-25215-7. 
  17. ↑ KIEFT, Jasmine; BENDELL, Jem. The responsibility of communicating difficult truths about climate influenced societal disruption and collapse: an introduction to psychological research. Ambleside, UK.: [s.n.] Dostupné online. S. 1–39. (anglicky) 
  18. ↑ What is a disaster? | IFRC. www.ifrc.org [online]. [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Disaster, Planning and Development: Managing Natural Hazards to Reduce Loss [online]. Washington: Department of Regional Development and Environment Executive Secretariat for Economic and Social Affairs Organization of American States, 1990-12 [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. 
  20. ↑ BURTON, Ian; KATES, Robert W.; WHITE, Gilbert F. The environment as hazard. 2nd ed. vyd. New York London: Guilford Press 290 s. ISBN 978-0-89862-159-4. 
  21. ↑ GILL, Joel C.; MALAMUD, Bruce D. Anthropogenic processes, natural hazards, and interactions in a multi-hazard framework. Earth-Science Reviews. 2017-03-01, roč. 166, s. 246–269. Dostupné online [cit. 2023-10-19]. ISSN 0012-8252. DOI 10.1016/j.earscirev.2017.01.002. 
  22. ↑ Time to say goodbye to “natural” disasters | PreventionWeb. www.preventionweb.net [online]. 2020-07-16 [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Summary for Policymakers. Příprava vydání Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC). Cambridge: Cambridge University Press Dostupné online. ISBN 978-1-009-32583-7. DOI 10.1017/9781009325844.001. S. 9. DOI: 10.1017/9781009325844.001. 
  24. ↑ Global health estimates: Leading causes of DALYs. www.who.int [online]. [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ GLOBAL HEALTH ESTIMATES 2019 SUMMARY TABLES [online]. [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. 
  26. ↑ Prepositioning Supplies in Disaster-Prone Countries of Asia and the Pacific [online]. UNFPA [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. 
  27. ↑ FACTBOX-Asia-Pacific: the world's most disaster-prone region - World | ReliefWeb. reliefweb.int [online]. 2017-10-10 [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Weather-related disasters are increasing. The Economist. Dostupné online [cit. 2023-10-19]. ISSN 0013-0613. 
  29. ↑ Natural Catastrophes in 2012 Dominated by U.S. Weather Extremes. web.archive.org [online]. [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. 
  30. ↑ Natural hazards and disaster risk reduction. public.wmo.int [online]. 2015-12-01 [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Přírodní_katastrofa&oldid=23281371“