Epigenetika: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8.6 |
úprava referencí; +NK ČR |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[Soubor:Epigenetic mechanisms.png|náhled|upright=1.5|Plakát znázorňující dva typické příklady epigenetických procesů, methylace DNA a acetylace histonů]] |
[[Soubor:Epigenetic mechanisms.png|náhled|upright=1.5|Plakát znázorňující dva typické příklady epigenetických procesů, methylace DNA a acetylace histonů]] |
||
'''Epigenetika''' (od slova επί/mimo genetiku) je v moderním slova smyslu vědní podobor [[genetika|genetiky]], jenž studuje změny v [[Exprese genu|genové expresi]] (a tedy obvykle i ve [[fenotyp]]u), které nejsou způsobeny změnou [[nukleotid]]ové [[sekvence DNA]].<ref>{{citace monografie| titul=Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition|vydavatel=Oxford university press| isbn=0-19-852917-1|rok=2006| místo=New York| editoři= R. Cammack et al}}</ref> Také epigenetické jevy mohou být děděny z buňky na buňku a z generace na generaci, tedy jak při [[mitóza|mitóze]], tak při [[meióza|meióze]]. [[Genom]] včetně epigenetických změn se označuje jako '''epigenom'''.<ref>{{citace monografie| titul = Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics| vydání=3rd Edition| příjmení= Rédei| jméno = George P.| vydavatel=Springer| rok=2008| isbn=978-1-4020-6753-2}}</ref> |
'''Epigenetika''' (od slova επί/mimo genetiku) je v moderním slova smyslu vědní podobor [[genetika|genetiky]], jenž studuje změny v [[Exprese genu|genové expresi]] (a tedy obvykle i ve [[fenotyp]]u), které nejsou způsobeny změnou [[nukleotid]]ové [[Sekvence nukleové kyseliny|sekvence DNA]].<ref>{{citace monografie| titul=Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition|vydavatel=Oxford university press| isbn=0-19-852917-1|rok=2006| místo=New York| editoři= R. Cammack et al}}</ref> Také epigenetické jevy mohou být děděny z buňky na buňku a z generace na generaci, tedy jak při [[mitóza|mitóze]], tak při [[meióza|meióze]]. [[Genom]] včetně epigenetických změn se označuje jako '''epigenom'''.<ref>{{citace monografie| titul = Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics| vydání=3rd Edition| příjmení= Rédei| jméno = George P.| vydavatel=Springer| rok=2008| isbn=978-1-4020-6753-2}}</ref> |
||
Při studiích je také třeba prokázat interakci genů s danými [[Bílkovina|proteiny]].<ref> |
Při studiích je také třeba prokázat interakci genů s danými [[Bílkovina|proteiny]].<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| autor1 = University of Chicago Medical Center |
|||
| titul = New tool brings standards to epigenetic studies |
|||
| periodikum = phys.org |
|||
| datum_vydání = 2015-06-04 |
|||
| url = https://phys.org/news/2015-06-tool-standards-epigenetic.html |
|||
| datum_přístupu = 2022-12-05 |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
}}</ref> A u proteinů popsat mechanismus, jakým ovlivňují zkoumanou vlastnost. |
|||
== Příklady == |
== Příklady == |
||
| Řádek 13: | Řádek 21: | ||
| titul = Epigenetics |
| titul = Epigenetics |
||
| datum vydání = 2008 |
| datum vydání = 2008 |
||
}}</ref> Rovněž [[genomický imprinting]] (jev, při kterém záleží, zda byl gen zděděn od otce či od matky) je v podstatě epigenetický.<ref name="molbio">{{citace monografie | url = | titul = Molecular Biology of the Cell, 4rd edition | autor = Bruce Alberts, Alexander Johnson, Julian Lewis, Martin Raff, Keith Roberts, Peter Walter}}</ref> (Názorným příkladem je nápadná morfologická, anatomická i etologická odlišnost samice [[mula|muly]] a |
}}</ref> Rovněž [[genomický imprinting]] (jev, při kterém záleží, zda byl gen zděděn od otce či od matky) je v podstatě epigenetický.<ref name="molbio">{{citace monografie | url = | titul = Molecular Biology of the Cell, 4rd edition | autor = Bruce Alberts, Alexander Johnson, Julian Lewis, Martin Raff, Keith Roberts, Peter Walter}}</ref> (Názorným příkladem je nápadná morfologická, anatomická i etologická odlišnost samice [[mula|muly]] a samice [[mezek|mezka]] – třebaže mají naprosto stejné chromozomy jaderné DNA). Jiným příkladem je dědění určitých struktur, které nevznikají [[de novo]]: to se týká třeba [[semiautonomní organela|semiautonomních]] buněčných organel. Jejich stavba je závislá do velké míry na tom, jaké proteiny se vyskytovaly v membránách jejich předků.<ref name="molbio" /> |
||
Výzkum epigenetických procesů se bouřlivě rozvíjí,<ref name="tost" /> zejména proto, že byl dán do souvislosti s řadou onemocnění včetně [[rakovina|rakovinného]] bujení <ref name="molbio" /> a šířením civilizačních chorob. Epigenetické znaky by zřejmě mohly vytvářet i jednoduchou „dědičnou paměť“.<ref name="mysepi">Dias |
Výzkum epigenetických procesů se bouřlivě rozvíjí,<ref name="tost" /> zejména proto, že byl dán do souvislosti s řadou onemocnění včetně [[rakovina|rakovinného]] bujení <ref name="molbio" /> a šířením civilizačních chorob. Epigenetické znaky by zřejmě mohly vytvářet i jednoduchou „dědičnou paměť“.<ref name="mysepi">{{Citace elektronického periodika |
||
| příjmení1 = Dias |
|||
| jméno1 = Brian G. |
|||
| příjmení2 = Ressler |
|||
| jméno2 = Kerry J. |
|||
| titul = Parental olfactory experience influences behavior and neural structure in subsequent generations |
|||
| periodikum = Nature Neuroscience |
|||
| ročník = 17 |
|||
| číslo = 1 |
|||
| datum_vydání = 2014-01 |
|||
| strany = 89–96 |
|||
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3923835/pdf/nihms551020.pdf |
|||
| jazyk = anglicky |
|||
| doi = 10.1038/nn.3594 |
|||
| pmid = 24292232 |
|||
}}</ref> |
|||
== Reference == |
== Reference == |
||
| Řádek 22: | Řádek 45: | ||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{Commonscat}} |
* {{Commonscat}} |
||
* {{NK ČR|věc=ano}} |
|||
{{Pahýl}} |
{{Pahýl}} |
||
{{Genetika}} |
{{Genetika}} |
||
Aktuální verze z 5. 12. 2022, 12:40
Epigenetika (od slova επί/mimo genetiku) je v moderním slova smyslu vědní podobor genetiky, jenž studuje změny v genové expresi (a tedy obvykle i ve fenotypu), které nejsou způsobeny změnou nukleotidové sekvence DNA.[1] Také epigenetické jevy mohou být děděny z buňky na buňku a z generace na generaci, tedy jak při mitóze, tak při meióze. Genom včetně epigenetických změn se označuje jako epigenom.[2]
Při studiích je také třeba prokázat interakci genů s danými proteiny.[3] A u proteinů popsat mechanismus, jakým ovlivňují zkoumanou vlastnost.
Příklady[editovat | editovat zdroj]
Často jde o různé změny v chromatinu nebo v prionových proteinech, někdy se však týká epigenetika i složitých tělních struktur. Typickým příkladem je methylace DNA. Methyly navázané na určitých místech molekuly DNA mají významný vliv na diferenciaci buněk a umožňují exprimovat (vyjádřit) genom v různých buňkách odlišně. Může to vést až k úplné odlišnosti jedinců se stejným jaderným genomem (jako příklad může sloužit včelí matka a dělnice, obě s plně identickou genovou sekvencí, ale se vzájemnými rozdíly v methylaci až 550 genů[4]). Epigeneticky se předávají i některé modifikace histonových proteinů.[5] Rovněž genomický imprinting (jev, při kterém záleží, zda byl gen zděděn od otce či od matky) je v podstatě epigenetický.[6] (Názorným příkladem je nápadná morfologická, anatomická i etologická odlišnost samice muly a samice mezka – třebaže mají naprosto stejné chromozomy jaderné DNA). Jiným příkladem je dědění určitých struktur, které nevznikají de novo: to se týká třeba semiautonomních buněčných organel. Jejich stavba je závislá do velké míry na tom, jaké proteiny se vyskytovaly v membránách jejich předků.[6]
Výzkum epigenetických procesů se bouřlivě rozvíjí,[5] zejména proto, že byl dán do souvislosti s řadou onemocnění včetně rakovinného bujení [6] a šířením civilizačních chorob. Epigenetické znaky by zřejmě mohly vytvářet i jednoduchou „dědičnou paměť“.[7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.
- ↑ RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.
- ↑ University of Chicago Medical Center. New tool brings standards to epigenetic studies. phys.org [online]. 2015-06-04 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Co činí ze včely královnu, Akademon 16. 12. 2010. www.akademon.cz [online]. [cit. 2014-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-06.
- ↑ a b TOST, Jörg. Epigenetics. [s.l.]: Horizon Scientific Press, 2008. Dostupné online. ISBN 9781904455233.
- ↑ a b c Bruce Alberts, Alexander Johnson, Julian Lewis, Martin Raff, Keith Roberts, Peter Walter. Molecular Biology of the Cell, 4rd edition. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ DIAS, Brian G.; RESSLER, Kerry J. Parental olfactory experience influences behavior and neural structure in subsequent generations. S. 89–96. Nature Neuroscience [online]. 2014-01. Roč. 17, čís. 1, s. 89–96. Dostupné online. DOI 10.1038/nn.3594. PMID 24292232. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu epigenetika na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž tématem je Epigenetika
