Kamenný nástroj: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Přejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
rozpracováno
(Žádný rozdíl)

Verze z 21. 9. 2021, 13:52

ikona
Na této stránce se právě pracuje.
Prosíme, needitujte tuto stránku po dobu 24 hodin od 21. 9. 2021, 13:52 (CEST), abyste se vyhnuli editačním konfliktům. V případě potřeby vyhledejte v historii vkladatele a kontaktujte jej. Děkujeme.
Tato šablona je určena pro krátkodobé užití v řádu hodin. Pokud již uplynula vyžádaná lhůta 24 hodin od jejího vložení 21. 9. 2021, 13:52 (CEST), neváhejte ji odstranit.
Kamenné nástroje z období paleolitu

Kamenný nástroj je v nejobecnějším smyslu jakýkoliv nástroj vyrobený částečně nebo zcela z kamene. Ačkoliv společnosti a kultury závislé na kamenných nástrojích stále existují, většina kamenných nástrojů je spojena s pravěkými kulturami, a to zejména s dobou kamennou, které již vyhynuly. Kromě archeologie studující tyto dávné kultury je dalším důležitým oborem pro další porozumění kulturních důsledků používání a výroby kamenných nástrojů je etnoarcheologie.[1]

Kámen byl v lidské historii používán k výrobě celé řady různých nástrojů, včetně hrotů šípů, hrotů kopí a žernovů. Kamenné nástroje mohly být vyráběny broušením nebo štípáním kamene.

Štípané kamenné nástroje jsou vyráběny z kryptokrystalických materiálů, jako je rohovec nebo pazourek, radiolarit, chalcedon, obsidián, čedič a křemenec, metodou štípání kamene. Jednoduchou formou zpracování je odlomení úštěpu z jádra pomocí úderu kamenného otloukače nebo jiného nástroje. V případě výroby úštěpů může být jádro zlikvidováno poté, co je příliš malé na další použití. V jiných případech může výrobce použít techniku, kdy jsou z jádra odštěpovány hrubé úštěpy, které jsou dále zpracovávány pomocí jemných úderů nebo technikou tlakového odlupování pomocí špičky parohu či kousku mědi.[2]

Mnohem složitější formou zpracování kamene je výroba vysoce specializovaných čepelí, které jsou následně použity při výrobě různých nástrojů, jako jsou škrabadla, nože, srpy a mikrolity.

Vývoj kamenných nástrojů

Archeologové typologicky rozdělují kamenné nástroje do industrií, také známé jako komplexy, které sdílejí výrazné technologické nebo morfologické vlastnosti.[3][4]

V roce 1969 navrhl Grahame Clark evoluční vývoj technik zpracování pazourku, rozdělit do pěti kategorií.[5] K jednotlivým režimům přiřadil i relativní data. Jednotlivé režimy však nezohledňovali veškerou kamennou technologii, nebyly tedy univerzální, ani nebyly synchronní, to znamená že se režimy v jednotlivých částech světa v daném období lišily. Například Když byl v Evropě běžně používán režim 1, v Africe již byl dlouho nahrazen režimem 2.

Nejstarší kamenné nástroje

Mezi nejstarší kamenné nástroje patří ty, jež byly nalezeny v letech 2011 až 2014 u jezera Turkana v Keni. Tyto nástroje jsou datovány do doby před 3,3 miliony let a předchází vznik rodu Homo zhruba o milion let.[6][7] Nejstarší známá fosilie rodu Homo je stará přibližně 2,3 až 2,4 miliony let.[8] Tyto kamenné nástroje mohl vyrobit Australopithecus afarensis, jehož nejlépe zachovanou fosilií je Lucy, která žila v Africe době, do které jsou nejstarší kamenné nástroje datovány. Nebo je mohl vyrobit Kenyanthropus platyops, který žil před 3,2 až 3,5 miliony lety a jedná se pliocenní fosilii objevenou v roce 1999.[6][9][10][11] K datování nástrojů byla použita vrstva vulkanického popela, ve které byly nástroje nalezeny.[12]

Drážkované, řezané a zlomené zvířecí fosilie, které sloužily jako kamenné nástroje, byly nalezeny v etiopské oblasti Dikika poblíéž pozůstatků Selamy, mladé dívky druhu Australopithecus afarensis, která žila před asi 3,3 miliony let.

Oldovan

Podrobnější informace naleznete v článku Oldovan.
Typický jednoduchý oldovanský kamenný nástroj

Nejstarší kamenné nástroje patřící rodu Homo jsou známé jako archeologická kultura Oldovan, která je nejstarší paleolitickou kulturou a je známá pouze podle své kamenné industrie. Tyto nástroje se vyznačovaly svou jednoduchou konstrukcí. K výrobě byly používány říční oblázky, do kterých bylo udeřeno těžkým předmětem, aby vznikly úštěpy a takto upravené jádro s ostrými hranami a často i s ostrou špičkou, bylo následně používáno jako nástroj.

Nejstarší nalezené oldovanské nástroje jsou datovány do doby před 2,6 miliony lety do období nejstaršího paleolitu a byly nalezeny na archeologickém nalezišti Gona v Etiopii.[13] Po tomto datu existuje mnoho nálezů oldovanské kamenné industrie pocházejících téměř z celé Afriky, přesto si archeologové nejsou jisti, kteří Hominini je jako první začali používat. Podle některých jím mohl být Australopithecus garhi, podle jiných Homo habilis.[14]

Acheuléen

Podrobnější informace naleznete v článku Acheuléen.

Moustérien

Podrobnější informace naleznete v článku Moustérien.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stone tool na anglické Wikipedii.

  1. ↑ SILLITOE, Paul; HARDY, Karen. Living Lithics: ethnoarchaeology in Highland Papua New Guinea. Antiquity. 2003-09, roč. 77, čís. 297, s. 555–566. Dostupné online [cit. 2021-09-21]. ISSN 0003-598X. DOI 10.1017/S0003598X00092619. (anglicky) 
  2. ↑ TLUSTÁ, Petr Zítka a Johana. Pod pokličkou archeologie (8): Štípaná industrie (neboli pazourky). cesty-archeologie [online]. 2020-04-20 [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ Clarke, David (1978). Analytical Archaeology (2nd ed.). New York, NY: Columbia University Press. s. 372–373. ISBN 0231046308
  4. ↑ KADOWAKI, Seiji. Issues of Chronological and Geographical Distributions of Middle and Upper Palaeolithic Cultural Variability in the Levant and Implications for the Learning Behavior of Neanderthals and Homo sapiens. Příprava vydání Takeru Akazawa, Yoshihiro Nishiaki, Kenichi Aoki. Tokyo: Springer Japan (Replacement of Neanderthals by Modern Humans Series). Dostupné online. ISBN 978-4-431-54511-8. DOI 10.1007/978-4-431-54511-8_4. S. 59–91. (anglicky) DOI: 10.1007/978-4-431-54511-8_4. 
  5. ↑ Clarke, Grahame (1969). World Prehistory: a New Outline (2 ed.). Cambridge: Cambridge University Press. s. 31.
  6. ↑ a b HARMAND, Sonia; LEWIS, Jason E.; FEIBEL, Craig S. 3.3-million-year-old stone tools from Lomekwi 3, West Turkana, Kenya. Nature. 2015-05, roč. 521, čís. 7552, s. 310–315. Dostupné online [cit. 2021-09-21]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/nature14464. (anglicky) 
  7. ↑ FOLEY, R. A.; MIRAZÓN LAHR, M. The evolution of the diversity of cultures. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences. 2011-04-12, roč. 366, čís. 1567, s. 1080–1089. Dostupné online [cit. 2021-09-21]. DOI 10.1098/rstb.2010.0370. PMID 21357230. 
  8. ↑ Oldest stone tools pre-date earliest humans. BBC News. 2015-05-20. Dostupné online [cit. 2021-09-21]. (anglicky) 
  9. ↑ Wrong Turn Leads to Discovery of Oldest Stone Tools. Adventure [online]. 2015-05-20 [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ MAGAZINE, Smithsonian; THOMPSON, Helen. The Oldest Stone Tools Yet Discovered Are Unearthed in Kenya. Smithsonian Magazine [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ WILFORD, John Noble. Stone Tools From Kenya Are Oldest Yet Discovered. The New York Times. 2015-05-20. Dostupné online [cit. 2021-09-21]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  12. ↑ How a disparate team found the world's oldest stone tools. www.natureindex.com [online]. [cit. 2021-09-21]. Dostupné online. 
  13. ↑ 2.6-Million-year-old stone tools and associated bones from OGS-6 and OGS-7, Gona, Afar, Ethiopia. Journal of Human Evolution. 2003-08-01, roč. 45, čís. 2, s. 169–177. Dostupné online [cit. 2021-09-21]. ISSN 0047-2484. DOI 10.1016/S0047-2484(03)00093-9. (anglicky) 
  14. ↑ Toth, Nicholas; Schick, Kathy (2005). "African Origins". In Scarre, Christopher (ed.). The Human Past: World Prehistory & the Development of Human Societies. Thames & Hudson. s. 46–83 ISBN 978-0-500-28531-2 OCLC 1091012125

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kamenný_nástroj&oldid=20489679“