Kropenáč: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
SalviaEI (diskuse | příspěvky)
215 editací
doplnění rozšíření, doplnění citace
Rozšíření článku
Řádek 1: Řádek 1:
{{ Taxobox
{{ Taxobox
| jméno = Kropenáč
| jméno = Kropenáč
| obrázek = Kropenac.jpg
| obrázek = Swertia perennis 230705.jpg
| popis obrázku =
| popis obrázku = Kropenáč vytrvalý (''Swertia perennis'')
| šířka obrázku = 258px
| šířka obrázku = 258px
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
| podříše = [[vyšší rostliny]] (''Cormobionta'')
| podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'')
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
| oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'')
| třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'')
| třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'')
Řádek 11: Řádek 11:
| čeleď = [[hořcovité]] (''Gentianaceae'')
| čeleď = [[hořcovité]] (''Gentianaceae'')
| rod = '''kropenáč''' (''Swertia'')
| rod = '''kropenáč''' (''Swertia'')
| rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753
}}
}}

'''Kropenáč''' (''Swertia'') je rod rostlin z čeledi [[hořcovité|hořcovitých]]. Z řady druhů roste na území České republiky jediný - [[kropenáč vytrvalý]] (''Swertia perennis'').<ref name = salvia> {{Citace elektronické monografie | příjmení = Cibulka | jméno = Radim | titul = Salvia-os.cz: Swertia perennis | url = http://salvia-os.cz/swertia-perennis/ | datum aktualizace = 25.12.2014 | datum přístupu = 27.7.2016 | vydavatel = Salvia - ekologický institut, z.s., Salvia-os.cz | jazyk = cs}} </ref><ref>{{Citace monografie
[[Soubor:Swertia japonica 0.JPG|náhled|Východoasijský druh ''Swertia japonica'']]
| příjmení = Kubát
'''Kropenáč''' (''Swertia'') je rod rostlin z čeledi [[hořcovité|hořcovitých]]. Jsou to jednoleté nebo vytrvalé [[bylina|byliny]] se [[stonek|stonkem]] nebo pouze s přízemní růžicí [[list]]ů. [[Květ]]y jsou čtyř nebo pětičetné, s nápadnými [[nektárium|nektárii]]. Rod zahrnuje asi 150 druhů a je rozšířen zejména v [[Asie|Asii]] a [[Afrika|Africe]]. V České republice se stejně jako v celé [[evropa|Evropě]] a [[Severní Amerika|Severní Americe]] vyskytuje pouze [[kropenáč vytrvalý]]. Analýzou [[DNA]] bylo zjištěno, že se jedná o silně [[parafyletismus|parafyletický]] taxon a tento rod čeká spolu s celou skupinou příbuzných rodů taxonomická revize.
| jméno = K.

| rok = 2002
Hlavní význam kropenáčů je v lékařství. Rostliny obsahují četné aktivní látky s rozmanitými biologickými účinky, zejména [[xanthony]]. Mezi nejvýznamnější druhy náleží [[himálaj|himalájský]] druh ''[[Swertia chirayta]]'', využívaný v [[lékařství]] i v [[ájurvéda|tradiční medicíně]].
| titul = Klíč ke květeně České republiky

== Popis ==

Kropenáče jsou jednoleté nebo vytrvalé [[bylina|byliny]]. Některé druhy mají přímý či vystoupavý [[stonek]], jiné jen přízemní růžici. [[List]]y jsou vstřícné (výjimečně střídavé nebo přeslenité), celokrajné. [[Květ]]y jsou čtyř nebo pětičetné, pravidelné, stopkaté, ve [[vrcholík|vrcholičnatých]] květenstvích, která bývají uspořádána do jednoduchých nebo [[lata|latovitých]] [[thyrsus|thyrsů]]. Řidčeji jsou květenství hroznovitá, jednoduše vidličnatě větvená nebo redukovaná na jediný květ. [[Kalich (botanika)|Kalich]] je členěný až k bázi na 4 nebo 5 laloků, podobně i [[koruna (botanika)|koruna]]. Korunní trubka je krátká, do 3 mm délky. Na cípech koruny jsou přítomna nápadná [[nektárium|nektária]] v počtu 1 až 2 na každý korunní lístek. Nektária jsou buď celistvá nebo s třásnitým okrajem. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je 4 až 5 a jsou přirostlé na bázi korunní trubky. [[Semeník]] je srostlý ze 2 [[plodolist]]ů, obsahuje jedinou komůrku s mnoha [[vajíčko|vajíčky]]. [[Čnělka]] je krátká nebo prodloužená, zakončená paličkovitou nebo dvoulaločnou [[blizna|bliznou]]. Plodem je [[tobolka (plod)|tobolka]] pukající 2 chlopněmi a obsahující mnoho drobných [[semeno|semen]].<ref name="kv6"/><ref name="flch">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Ho
| jméno = Ting-nung
| příjmení2 = Pringle
| jméno2 = James S.
| titul = Flora of China: Swertia
| url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=131945
| jazyk = en
}}</ref>

<gallery>
Swertia perennis subsp. cuspidata (leaf).JPG|Listy kropenáče vytrvalého
Swertia bimaculata and ant s2.JPG|Květ ''Swertia bimaculata''
8426-Swertia sp.-Gunung Kemiri.jpg|Květ kropenáče ze Sumatry, nektária s třásnitým okrajem
</gallery>


== Rozšíření ==

Rod kropenáč zahrnuje asi 150 druhů. Je rozšířen zejména v Asii a Africe. Centrum druhové diverzity je v horách [[čína|Číny]] a v [[Himálaj|Himalájích]]. V [[Severní Amerika|Severní Americe]] a v [[Evropa|Evropě]] roste jediný druh.<ref name="kv6"/> Z Číny je uváděno 75 druhů, tedy více než polovina celkového počtu.<ref name="flch"/>

V České republice je rod zastoupen stejně jako v celé Evropě jen [[kropenáč vytrvalý|kropenáčem vytrvalým]]. Druh je rozšířen téměř v celé Evropě s výjimkou Skandinávie, Britských ostrovů a některých oblastí jihovýchodní Evropy a roste i v západní části Severní Ameriky.<ref name="kv6">{{Citace monografie
| příjmení = Slavík
| jméno = Bohumil (editor)
| titul = Květena České republiky 6
| vydavatel = Academia
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| místo = Praha
| isbn = 80-200-0836-5
| rok = 2000
| isbn = 80-200-0306-1
}}</ref><ref name="emed">{{Citace elektronické monografie
| titul = Euromed Plantbase
| url = http://ww2.bgbm.org/EuroPlusMed/query.asp
| datum vydání = 2006
| vydavatel = Botanic Garden and Botanical Museum
| místo = Berlin-Dahlem
| jazyk = en
}}</ref><ref name="catlif">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hassler
| jméno = M.
| titul = Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World
| url = http://www.catalogueoflife.org/
| datum vydání = 2016
| vydavatel = Naturalis Biodiversity Center
| jazyk = en
}}</ref>

== Obsahové látky a účinek ==

V kropenáčích bylo zjištěno bezmála 200 obsahových látek. Nejbohatší skupinou jsou xanthonoidy (více než 100 různých látek), dále terpenoidy, iridoidní glykosidy a flavonoidy. Alkaloidy jsou zastoupeny méně, mezi nimi gentianin, swertinin aj. Z medicínského hlediska jsou podstatné zejména tetrahydroxované xanthony, u nichž byla zjištěna celá řada účinků (hypoglykemický, antimalarický, protirakovinný aj.).<ref name="brahma">{{Citace periodika
| příjmení = Brahmachari
| jméno = Goutam et al.
| titul = Swertia (Gentianaceae): Chemical and pharmacological aspects
| periodikum = Chemistry & Biodiversity
| rok = 2004
| číslo = 1
}}</ref> Frmakologicky je významný zejména himalájský druh ''[[Swertia chirayita]]'' (syn. ''S. chirata''). Rostlina obsahuje hořčiny gentiopikrin, glykosidy amarogentin, amaroswerin, chiratin a řadu jiných látek. Bylo v ní zjištěno více než 20 polyhydroxylovaných xanthonů, mj. swertianin, swerchirin a mangiferin. Např. u mangiferinu bylo zjištěno, že vychytává v těle volné radikály a superoxidy a má také potenciál při léčbě neurodegenerativních onemocnění.<ref name="ramawat">{{Citace monografie
| příjmení = Ramawat
| jméno = K.G. (ed.)
| titul = Herbal drugs: Ethnomedicine to modern medicine
| vydavatel = Springer
| místo = Berlín
| rok = 2009
| isbn = 978-3-540-79115-7
| jazyk = en
}}</ref><ref name="herbal">{{Citace monografie
| příjmení = Saroya
| jméno = Amritpal Singh
| titul = Herbalism, Phytochemistry and Ethnopharmacology
| vydavatel = Science Publishers
| místo = Enfield
| rok = 2011
| isbn = 978-1-57808-697-9
| jazyk = en
}}</ref>
}}</ref>


== Rozšíření ==
== Taxonomie ==
V Evropě roste ostrůvkovitě, převážně v horách, řidčeji níže, od Pyrenejí a Alp přes střední Evropu do Pobaltí a východního Ruska, přes Karpaty na Balkán. Uváděn je též z Asie a severní Ameriky, kde se může jednat o příbuzné taxony.
V České republice roste v pohraničních horách, velmi vzácně v Krušných horách, v Jizerských horách a na Šumavě, hojněji v Krkonoších a v Hrubém Jeseníku.<ref name = salvia></ref>


Rod ''Swertia'' je v rámci čeledi [[hořcovité]] řazen do tribu ''Gentianeae'' a subtribu ''Swertiinae''. Molekulární analýzou [[DNA]] bylo zjištěno, že se jedná o taxon velmi silně [[parafyletismus|parafyletický]], jehož vývojové větve jsou promíseny s větvemi celé řady jiných rodů subtribu ''Swertiinae'' (''[[Bartonia]]'', ''[[frazera|Frasera]]'', ''[[trličník|Gentianopsis]]'', ''[[Halenia]]'', ''[[Megacodon]]'', ''[[Pterygocalyx]]'', ''[[Veratrilla]]'', ''[[hořeček|Gentianella]]'', ''[[Jaeschkea]]'', ''[[Comastoma]]'' a ''[[Lomatogonium]]''). Celou tuto příbuzenskou skupinu tak čeká velká taxonomická revize.<ref name="chassot">{{Citace periodika
== Reference ==
| příjmení = Chassot
<references/>
| jméno = P. et al.
| titul = High paraphyly of Swertia L. (Gentianaceae) in the Gentianella-lineage as revealed by nuclear and chloroplast DNA sequence variation
| periodikum = Plant Systematics and Evolution
| rok = 2001
| měsíc = Aug.
| číslo = 229(1/2)
}}</ref>


== Externí odkazy ==
== Zástupci ==
* {{commonscat|Swertia}}


* [[kropenáč vytrvalý]] (''Swertia perennis'')
{{Pahýl}}

== Význam ==

Některé druhy kropenáčů jsou využívány v lékařství a mají zejména v Asii své místo v tradiční medicíně. Aplikují se zejména při různých trávicích a jaterních potížích. Jedním z nejvýznamnějších je himalájský druh ''Swertia chirayta'', který je v [[indie|Indii]], [[Nepál]]u a [[Bhútán]]u využíván zejména při různých trávicích potížích, [[žaludeční vřed|žaludečních vředech]], poškození jater ap. Rostlina je též medicínsky využívána jako antileprotikum při léčbě [[lepra|lepry]] a v kombinaci s [[dapson]]em zlepšuje jeho účinek.<ref name="yarnell">{{Citace monografie
| příjmení = Yarnell
| jméno = Eric
| příjmení2 = Abascal
| jméno2 = Kathy
| příjmení3 = Rountree
| jméno3 = Robert
| titul = Clinical botanical medicine. Second edition
| vydavatel = Mary Ann Liebert
| rok = 2009
| isbn = 0-913113-46-8
| jazyk = en
}}</ref><ref name="Comp2"/>

V Indii je dále využíván druh ''Swertia corymbosa'', v Japonsku ''S. japonica'', v Číně ''S. pseudochinesis'' a ''S. franchetiana''.<ref name="Comp2">{{Citace monografie
| příjmení = Handa
| jméno = S. S. et al.
| titul = Compendium of Medicinal and Aromatic Plants. Vol. II: Asia
| vydavatel = ICS Unido
| místo = Trieste
| rok = 2006
| jazyk = en
}}</ref><ref name="modfyt">{{Citace monografie
| příjmení = Ahmad
| jméno = I. et al.
| titul = Modern Phytomedicine
| vydavatel = Wiley-VCH
| místo = Weinheim
| rok = 2006
| isbn = 978-3-527-31530-7
| jazyk = en
}}</ref><ref name="phchin">{{Citace monografie
| příjmení = Huang
| jméno = Kee Chang
| titul = The Pharmacology of Chinese Herbs
| vydavatel = CRC Press
| místo = Boca Raton, Florida, USA
| rok = 1999
| isbn = 0-8493-1665-0
| jazyk = en
}}</ref>
V Pákistánu se používá kořen ''S. petiolata'' jako [[oftalmintikum]].<ref name="Comp2"/>

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Externí odkazy ===
* {{commonscat|Swertia}}
* {{Wikidruhy|taxon=Swertia}}


{{Portály|Rostliny}}
{{Portály|Rostliny}}

Verze z 17. 10. 2016, 13:24

Jak číst taxoboxKropenáč
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhořcotvaré (Gentianales)
Čeleďhořcovité (Gentianaceae)
Rodkropenáč (Swertia)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Východoasijský druh Swertia japonica

Kropenáč (Swertia) je rod rostlin z čeledi hořcovitých. Jsou to jednoleté nebo vytrvalé byliny se stonkem nebo pouze s přízemní růžicí listů. Květy jsou čtyř nebo pětičetné, s nápadnými nektárii. Rod zahrnuje asi 150 druhů a je rozšířen zejména v Asii a Africe. V České republice se stejně jako v celé Evropě a Severní Americe vyskytuje pouze kropenáč vytrvalý. Analýzou DNA bylo zjištěno, že se jedná o silně parafyletický taxon a tento rod čeká spolu s celou skupinou příbuzných rodů taxonomická revize.

Hlavní význam kropenáčů je v lékařství. Rostliny obsahují četné aktivní látky s rozmanitými biologickými účinky, zejména xanthony. Mezi nejvýznamnější druhy náleží himalájský druh Swertia chirayta, využívaný v lékařství i v tradiční medicíně.

Popis

Kropenáče jsou jednoleté nebo vytrvalé byliny. Některé druhy mají přímý či vystoupavý stonek, jiné jen přízemní růžici. Listy jsou vstřícné (výjimečně střídavé nebo přeslenité), celokrajné. Květy jsou čtyř nebo pětičetné, pravidelné, stopkaté, ve vrcholičnatých květenstvích, která bývají uspořádána do jednoduchých nebo latovitých thyrsů. Řidčeji jsou květenství hroznovitá, jednoduše vidličnatě větvená nebo redukovaná na jediný květ. Kalich je členěný až k bázi na 4 nebo 5 laloků, podobně i koruna. Korunní trubka je krátká, do 3 mm délky. Na cípech koruny jsou přítomna nápadná nektária v počtu 1 až 2 na každý korunní lístek. Nektária jsou buď celistvá nebo s třásnitým okrajem. Tyčinek je 4 až 5 a jsou přirostlé na bázi korunní trubky. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů, obsahuje jedinou komůrku s mnoha vajíčky. Čnělka je krátká nebo prodloužená, zakončená paličkovitou nebo dvoulaločnou bliznou. Plodem je tobolka pukající 2 chlopněmi a obsahující mnoho drobných semen.[1][2]

  • Listy kropenáče vytrvalého
    Listy kropenáče vytrvalého
  • Květ Swertia bimaculata
    Květ Swertia bimaculata
  • Květ kropenáče ze Sumatry, nektária s třásnitým okrajem
    Květ kropenáče ze Sumatry, nektária s třásnitým okrajem


Rozšíření

Rod kropenáč zahrnuje asi 150 druhů. Je rozšířen zejména v Asii a Africe. Centrum druhové diverzity je v horách Číny a v Himalájích. V Severní Americe a v Evropě roste jediný druh.[1] Z Číny je uváděno 75 druhů, tedy více než polovina celkového počtu.[2]

V České republice je rod zastoupen stejně jako v celé Evropě jen kropenáčem vytrvalým. Druh je rozšířen téměř v celé Evropě s výjimkou Skandinávie, Britských ostrovů a některých oblastí jihovýchodní Evropy a roste i v západní části Severní Ameriky.[1][3][4]

Obsahové látky a účinek

V kropenáčích bylo zjištěno bezmála 200 obsahových látek. Nejbohatší skupinou jsou xanthonoidy (více než 100 různých látek), dále terpenoidy, iridoidní glykosidy a flavonoidy. Alkaloidy jsou zastoupeny méně, mezi nimi gentianin, swertinin aj. Z medicínského hlediska jsou podstatné zejména tetrahydroxované xanthony, u nichž byla zjištěna celá řada účinků (hypoglykemický, antimalarický, protirakovinný aj.).[5] Frmakologicky je významný zejména himalájský druh Swertia chirayita (syn. S. chirata). Rostlina obsahuje hořčiny gentiopikrin, glykosidy amarogentin, amaroswerin, chiratin a řadu jiných látek. Bylo v ní zjištěno více než 20 polyhydroxylovaných xanthonů, mj. swertianin, swerchirin a mangiferin. Např. u mangiferinu bylo zjištěno, že vychytává v těle volné radikály a superoxidy a má také potenciál při léčbě neurodegenerativních onemocnění.[6][7]

Taxonomie

Rod Swertia je v rámci čeledi hořcovité řazen do tribu Gentianeae a subtribu Swertiinae. Molekulární analýzou DNA bylo zjištěno, že se jedná o taxon velmi silně parafyletický, jehož vývojové větve jsou promíseny s větvemi celé řady jiných rodů subtribu Swertiinae (Bartonia, Frasera, Gentianopsis, Halenia, Megacodon, Pterygocalyx, Veratrilla, Gentianella, Jaeschkea, Comastoma a Lomatogonium). Celou tuto příbuzenskou skupinu tak čeká velká taxonomická revize.[8]

Zástupci

Význam

Některé druhy kropenáčů jsou využívány v lékařství a mají zejména v Asii své místo v tradiční medicíně. Aplikují se zejména při různých trávicích a jaterních potížích. Jedním z nejvýznamnějších je himalájský druh Swertia chirayta, který je v Indii, Nepálu a Bhútánu využíván zejména při různých trávicích potížích, žaludečních vředech, poškození jater ap. Rostlina je též medicínsky využívána jako antileprotikum při léčbě lepry a v kombinaci s dapsonem zlepšuje jeho účinek.[9][10]

V Indii je dále využíván druh Swertia corymbosa, v Japonsku S. japonica, v Číně S. pseudochinesis a S. franchetiana.[10][11][12] V Pákistánu se používá kořen S. petiolata jako oftalmintikum.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 6. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0306-1. 
  2. ↑ a b HO, Ting-nung; PRINGLE, James S. Flora of China: Swertia [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Euromed Plantbase [online]. Berlin-Dahlem: Botanic Garden and Botanical Museum, 2006. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ BRAHMACHARI, Goutam et al. Swertia (Gentianaceae): Chemical and pharmacological aspects. Chemistry & Biodiversity. 2004, čís. 1. 
  6. ↑ RAMAWAT, K.G. (ed.). Herbal drugs: Ethnomedicine to modern medicine. Berlín: Springer, 2009. ISBN 978-3-540-79115-7. (anglicky) 
  7. ↑ SAROYA, Amritpal Singh. Herbalism, Phytochemistry and Ethnopharmacology. Enfield: Science Publishers, 2011. ISBN 978-1-57808-697-9. (anglicky) 
  8. ↑ CHASSOT, P. et al. High paraphyly of Swertia L. (Gentianaceae) in the Gentianella-lineage as revealed by nuclear and chloroplast DNA sequence variation. Plant Systematics and Evolution. Aug. 2001, čís. 229(1/2). 
  9. ↑ YARNELL, Eric; ABASCAL, Kathy; ROUNTREE, Robert. Clinical botanical medicine. Second edition. [s.l.]: Mary Ann Liebert, 2009. ISBN 0-913113-46-8. (anglicky) 
  10. ↑ a b c HANDA, S. S. et al. Compendium of Medicinal and Aromatic Plants. Vol. II: Asia. Trieste: ICS Unido, 2006. (anglicky) 
  11. ↑ AHMAD, I. et al. Modern Phytomedicine. Weinheim: Wiley-VCH, 2006. ISBN 978-3-527-31530-7. (anglicky) 
  12. ↑ HUANG, Kee Chang. The Pharmacology of Chinese Herbs. Boca Raton, Florida, USA: CRC Press, 1999. ISBN 0-8493-1665-0. (anglicky) 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kropenáč&oldid=14206712“