Karel Čapek

Karel Čapek (9. ledna 1890 - 25. prosince 1938) byl český spisovatel, novinář, dramatik, filosof a překladatel.

Narodil se v Malých Svatoňovicích, brzy se však přestěhovali do Úpice. Studoval gymnasium v Hradci Králové, odkud musel (po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku) přetoupit do Brna. Roku 1915 ukončil studium na filosofické fakultě v Praze, poté studoval filosofii v Berlíně a Paříži.

Pro svou nemoc, nebyl odveden a nemusel se účastnit bojů v první světové válce, přesto byl touto válkou velmi ovlivněn.

Po ukončení studia krátce působil jako vychovatel v šlechtické rodině, brzy však přešel k novinařině. Působil jako redaktor v několika časopisech: Národních listech (1917 - 1921), Nebojsa (1918 - 1920), Lidových novinách (od r. 1921).

V letech 1921 - 1923 byl dramaturgem Vinohradského divadla.

V letech 1925 - 1933 předseda československého PEN klubu.

Ke konci života se oženil s Olgou Scheinpflugovou, manželství pravděpodobně nebylo šťastné.

Po Mnichovské dohodě a Benešově opuštění této země (1938) se stal terčem politických útoků - převážně od Čechů.

Roku 1995 mu byl in memoriam propůjčen řád T. G. Masaryka.

Rodinné poměry:

Manželka: Olga Scheinpflugová
Bratr: Josef Čapek

Karel Čapek

Dílo

Svoji literární tvorbu zahájil před první světovou válkou, zpočátku tvořil se svým bratrem Josefem, který byl především malířem. Na jeho tvorbu mělo velký vliv jeho filosofické a estetické vzdělání, především pragmatismus a expresionismus, dále ho velmi ovlivnila vědeckotechnická revoluce v mnoha dílech vyjadřoval obavu, že jednou technika získá moc nad člověkem.
Typický znakem jeho děl je využívání obrovská slovní zásoby, používání neobvyklých slov, několikanásobných větných členů a rozvitých souvětí. Čapek uměl velmi dobře využívat českého jazyka a jeho zvláštností.
V dílech K. Čapka se uplatňuje individualistický přístup, a z toho vyplývající uznávání silných jedinců, neuznává jednoznačnou pravdu, ale pouze pravdu z pohledu jednotlivce.
Jeho dílo samozřejmě také ovlivnila první světová válka a později blížící se druhá světová válka.
Protože je jeho dílo velmi obsáhlé bývá z praktických důvodů děleno na dvě základní části:

část zabývající se vnitřním životem člověka jako jedince a jehož prostřednictvím se Čapek pokouší zkoumat možnosti i hranice lidského poznání. (Boží muka, trilogie Hordubal, ...).
utopická část sem řadíme jeho utopické románech a dramata, ve kterých Čapek kritizuje společenské problémy celé moderní společnosti, zároveň je zde často vyjadřována obava ze zneužití techniky proti člověku a v dílech je i patrná obava z nastupujícího fašismu.

Kritičnost jeho děl často oslabje idylizující, nebo harmonizující závěr, ve svých vrcholných dílech tuto tendenci opustil.

Pro tato díla bývá občas K. Čapek považován za předchůdce sci-fi.

Jeho novinářská činnost je velmi zajímavá, vzhledem k jeho přátelství s T. G. Masarykem lze pochybovat o její objektivitě. S jistotou lze tvrdit, že Čapek psal velmi pro Masarykovsky a stal se jakýmsi oficiálním, hradním novinářem.
Novinařina mu poskytla řadu tvůrčích podnětů a ovlivnila vnitřní organizaci jeho literárních děl, jejich jazyk, sloh, ale i výraz a tvar. Je třeba říci, že jeho tvorba výrazně ovlivnila podobu tradičních i nově vzniklých novinářských útvarů. A to především jazykovou svěžestí a slovesnou propracovaností.
Jeho novinářská činnost je spojena především s Lidovými novinami, kde v jistém slova smyslu navazoval na Nerudu. Napsal velké množství fejetonů, které později vycházely v různých souborech. Dále se vyjadřoval k aktuálním problémům - sloupky. Tento druh novinařiny vymyslel a jako první ho používal.

Próza

Zářivé hlubiny - (1916), jedná se o knižní vydání jeho povídek otiskovaných v časopisech, napsaných spolu s bratrem Josefem
Boží muka - (1917) filosofické povídky, které se zamýšlejí (filosofují) nad záhadami lidské duše a osudovými náhodami v životě člověka, napsáno spolu bratrem Josefem.
Krakonošova zahrada (1918), jedná se o knižní vydání jeho próz otiskovaných v časopisech, napsaných spolu s bratrem Josefem. Většina prací pochází z let 1908 - 1911.
Kritika slov (1918) v tomto díle pomocí sloupků podrobil rozboru frázi a její zneužití.
Trapné povídky (1921) skepticky uvažuje o smyslu lidské existence a jeho duševna.
Továrna na absolutno - (1922), fejetonový román. V tomto románu lidstvo získá od českého vynálezce, ing. Marka, vynález motoru, kterému může jako palivo, sloužit jakákoliv látka a kterou spálí beze zbytku. Spolu s tímto zdrojem energie lidstvo postupně získá blahobyt. Při spalování se, ale uvolňuje záření - absolutno, které dělá z lidí náboženské fanatiky. Postupně těchto lidí přibývá a s tím začíná chaos. Nakonec vypuká válka, která končí úplným vyčerpáním, pak si teprve lidé uvědomí viníka a všechny motory zničí.
Krakatit - (1922, zfilmováno v r. 1948), román. Ing. Prokop objeví novou, velmi silnou trhavinu, schopnou zničit celý svět. Jeho přítel Tomeš, získá kvůli penězům tajemství krakatitu a uteče. Prokop se ho vydá hledat, aby zabránil zneužití. Na konci se setkává s pohádkovým stařečkem a rozmlouvají spolu o smyslu života. Závěr je postaven na myšlence, že člověk nemá dělat velké skutky, ale jen takové, které mu mají sloužit.
O nejbližších věcech - (1925), knižní vydání jeho sloupků, drobné úvahy
Skandální aféra Josefa Holouška - (1927)
Povídky z jedné kapsy - (1929)
Povídky z druhé kapsy - (1929), jde o povídky s detektivní tématikou. Jejich příběh je podáván humornou formou. Hrdina většinou není velký zločinec, ale malý zlodějíček, také kriminalista je obyčejný člověk. V těchto dílech jde především o vystižení různých typů osob.
Zahradníkův rok - (1929), jedná se o fejetony o zahradničení, zároveň zde pomocí reakcí na děje související se zahradničením (např. počasí) vystihuje českou povahu.
Marsyas čili na okraj literatury - (1931) zde se v několika esejích zabývá tzv. brakovou literaturou - dochází k závěru, že její existence je nutná. Jedná o poměrně kvalitní rozbor toho žánru.
Apokryfy - (1932), povídky
O věcech obecných čili Zoon politikon - (1932), fejetony a stati

Následující díla tvoří volnou trilogii spojenou spíše stejnými filosofickými myšlenkami a závěry. Tato trilogie patří k vrcholům jeho díla, projevuje se zde plně jeho pragmatismus. Ukazuje, že ze stejných fakt vyvozují různí lidé odlišné závěry.

Hordubal - (1933, zfilmováno v r. 1937). Základem této novely je skutečná událost, kdy se sedlák (Hordubal) po několika letech práce v Americe vrátil domů (Podkarpatská Rus) a byl zavražděn svojí ženou a jejím milencem. Čapek si zde klade otázky typu jsme vůbec oprávněni spravedlivě soudit vinu?
Povětroň - (1934), v této novele je z trosek letadla vytažen bez jakýchkoliv dokladů člověk. Tři svědci jeho umírání (zdravotní sestra, básník a jasnovidec) si tak na základě vlastních představ a zkušeností vytvářejí představu o umírajícím.
Obyčejný život - (1934)

Válka s mloky - (1936) Protifašistický román, alegorie. Lidé objeví zvláštní živočichy - mloky. Mloci jsou inteligentní a lidé je začnou cvičit pro práci. Mloci se vzbouří se a začnou se organizovat, zvolí si vůdce (Chief Salamandr) a žádají pro sebe životní prostor. Dojde k válce, v mločí organizaci se postupně vytváří nejednota, která dává lidstvu naději na vítězství.
První parta - (1937, zfilmováno v r. 1959) děj tohoto románu se odehrává v dole, kde po závalu zůstane několik horníků a vedení dolu hledá dobrovolníky na jejich záchranu. Toto dílo je oslavou lidské solidarity.
Jak se co dělá - soubor causerií
Život a dílo skladatele foltýna - (1939 - vydáno posmrtně), nedokončený román

Drama

Lásky hra osudná (napsáno 1910, vydáno 1922), jednoaktovka; napsáno spolu bratrem Josefem.
Loupežník - (1920, zfilmováno v roce 1931), komedie zabývající se vztahem mladé a starší generace. Loupežníkem je student s pověstí lehkovážného mladíka, který se zamiluje do dcery svého profesora, který o jejich lásce nechce ani slyšet. Loupežník nakonec využívá nepřítomnosti rodičů a zamkne se se svou láskou v jejich domě a odmítá je pustit dovnitř. Nakonec donutí pana profesora k přiznání, že mladá generace není tak špatná jak si jeho generace představuje.
R.U.R. - (Rossum`s Universal Robots - Rossumovi Universální Roboti, 1920). Slovo robot, zde Čapek vymyslel a poprvé použil. Toto dílo je jakýmsi sci-fi dramatem. Čapek, zde varuje před zneužitím techniky. Továrník Rossum vyrábí dokonalé roboty, kteří jsou k nerozeznání od lidí. Roboti postupně vykonávají stále více práce a lidi postupně degenerují. Roboti se vzbouří a začnou vyvražďovat lidi, nakonec vyvraždí všechny lidi až na starého Alquista. Robotům hrozí zánik, protože nejsou schopni vyrábět sami sebe, po Alquistovi chtějí, aby zase objevil tajemství jejich výroby. Alquist se snaží naučit je lásce, nakonec se objeví dva dokonalí roboti - Primus a Helena - kteří jsou schopni lásky, a kteří mohou mít děti.
Ze života hmyzu - (1921) alegorický pohled na svět hmyzu, který představuje různé lidské vlastnosti a lidské typy. Na záchranu skutečných hodnot vystupuje tulák, který nejprve mraveniště nezaujatě pozoruje, ale nakonec se z pozorovatele stane aktivním účastníkem děje a rozšlapává mravenčího vůdce. Napsáno spolu bratrem Josefem.
Věc Makropulos - (1922, zhudebněno L. Janáčkem). Zde se tajemná žena - Elina Makropulos - prozradí, že je jí ve skutečnosti 300 let. Je dcerou alchymisty, který působil na dvoře Rudolfa II., a který vymyslel elixír mládí. Císař mu nařídil, aby tento přípravek vyzkoušel na své dceři. Mnoho lidí ji závidí, ale ona touží zemřít, protože lidský život je těžký a jeho normální délka stačí.
Adam stvořitel - (1927). Adam je nespokojen se světem jaký je, proto jej zničí a vytvoří nový. Je zklamán, protože brzy zjišťuje, že nový svět není lepší než ten, který zničil. Napsáno spolu bratrem Josefem.
Bílá nemoc - (1937, zfilmováno roku 1937). Objevuje se diktátor, který chce válku (Adolf Hitler), ale zároveň s ním se objevuje strašlivá nemoc, která zabijí lidi. Touto nemocí onemocní i diktátor, jeden mírumilovný lékař (Galén) nachází lék. Nabízí diktátorovi, že ho vyléčí výměnou za mír. Diktátor nakonec přijímá, ale lékař je zabit, zfanatizovaným davem, cestou k němu. Na konci díla vypuká válka.
Matka - (1938). Antifašistické drama, kde otevřeně vyhlašuje nutnost boje proti fašismu. V tomto dramatu hlavní hrdinka matka se svými rozhovory snaží zabránit svému dítěti - Tonimu (její starší synové i manžel již padli), aby odešel bojovat. Teprve poznání, že nepřítel zabíjí i malé děti a že není sama, kdo prožívá ztrátu svých synů ji donutí dát Tonimu pušku a pustit ho do války. Její zemřelí synové a manžel vystupují ve hře jako normální postavy.

Cestopisy

V Čapkových cestopisech nejede o zeměpisnou studii, ale o zachycení zvláštností, zvyků a životního stylu. V těchto dílech je velmi bohatý jazyk, který byl později často napodobován, ale nikdo nebyl schopen se Čapkovi přiblížit. Tyto cestopisy jsou velmi pěkné, ale v mnoha směrech již zastaralé, jazykovou bohatost zde lze označit i za trochu nečtivou. Popisuje své vlastní cesty. Forma jakou tyto cestopisy psal připomíná jeho sloupky.

Italské listy - (1923)
Anglické listy - (1924)
Výlet do Španěl - (1930)
Obrázky z Holandska - (1932)
Cesta na sever - (1936) - spolu s Olgou Scheinpflugovou

Pro děti

Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek - (1932) pohádky z různých zaměstnání, kde Čapek dětem sděluje určité principy lidského chování (např. listovní tajemství).
Dášenka čili život štěněte - (1933). Toto dílo napsané a fotografované s Josefem Čapkem, je vyprávění o narození a růstu štěňátka - Dášenky. Karel Čapek vypráví tomuto pejskovi psí pohádky, které jsou tak trochu také bajkami.

Filosofická díla

Pragmatismus čili Filosofie praktického života (1918)

Překlady

Francouzská poezie nové doby (1920), tento překlad moderních francouzských básníků výrazně ovlivnil vývoj české literatury. Tyto překlady byly dokonale propracované, na dlouhou dobu se staly vzorem překladu.

Politická díla

Hovory s TGM (1928 - 1935, 3 svazky) - Toto dílo je velkou zvláštností v literatuře a to nejen naší. Je samozřejmé, že k tomuto dílu existuje několik možných přístupů. Při hornocení tohoto díla je nutné hledět na něj z hlediska doby, kdy vznikalo. Toto dílo bývá považováno za jedinečné svědectví o Masarykovi (jeho názorech nejen politických, ale i lidských, jeho vzpomínek), ale lze o něm i říci, že je nepřirozené, aby si prezident vytvořil hradní novináře a aby s jedním z nich sepsal knihu, tento specifický přístup není v demokracii běžný a mnoho kritiků se domnívá, že toto dílo bylo sepsáno za účelem propagandy T. G. Masaryka.
Mlčení s T. G. Masarykem - doplnění hovorů, esej z roku 1935.

Posmrtně vydáno

Po smrti K. Čapka byly sebrány a vydány jeho novinové články, fejetony, atp.

Měl jsem psa a kočku - 1939, prózy a fejetony
Kalendář - 1940, sloupky
O lidech - 1940, sloupky
Vzrušené tance - 1946, básně
Bajky a podpovídky - 1946
Sedm rozhlásků K.Č. - 1946
Ratolest a vavřín - 1947, sloupky
Obrázky z domova - 1953, fejetony a sloupky
Věci kolem nás - 1954, fejetony a sloupky
Sloupkový ambit - 1957
Poznámky o tvorbě - 1959, výbor z prací o literatuře
Na břehu dnů - 1966, výbor z novinářských prací
Místo pro Jonathana! - 1970, výbor ze statí o literatuře a kultuře
Listy Olze - 1971, dopisy Olze Scheinpflugové
Drobty pod stolem doby - 1975, veršované komentáře ke dni
Listy Anielce - 1978, dopisy Anně Nepeřené z roce 1905
Dopisy ze zásuvky - 1980, dopisy Věře Hrůzové z let 1920 - 1931
Filmová libreta - 1988

Odkazy