Valdštejn (hrad): Porovnání verzí
objasněna návaznost Valdštejnů na předky, přidán zdroj a heslo z něj rozšiřuji |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[File:Castle valdstejn 004.jpg|thumb|Valdštejn]] |
[[File:Castle valdstejn 004.jpg|thumb|Valdštejn]] |
||
'''Valdštejn''', dnes již [[zřícenina]] v okrese [[Semily]] blízko města [[Turnov]]a, v oblasti [[Český ráj|Českého ráje]], kdysi rodový hrad pánů z Valdštejna z [[13. století]]. |
'''Valdštejn''' (Waldenstein), dnes již [[zřícenina]] hradu v okrese [[Semily]] blízko města [[Turnov]]a, v oblasti [[Český ráj|Českého ráje]], kdysi rodový hrad pánů z Valdštejna z [[13. století]]. Byl jedním z nejstarších hradů v tomto kraji. |
||
==Historie== |
==Historie== |
||
===Zakladatel=== |
|||
| ⚫ | |||
[[Hrad]] postavila jedna z větví rodu [[Markvarticové|Markvarticů]] asi v letech 1260 až 1280.<ref name="HaZ">{{Citace monografie |
|||
[[Hrad]] postavila jedna z větví rodu [[Markvarticové|Markvarticů]] asi v roce [[1260]]. Stal se tak rodovým [[hrad]]em pánů, kteří se psali z Valdštejna. Zůstali zde 100 let, pak sídlo získal rod [[Vartenberkové|Vartenberků]]. Kolem roku [[1423]] se hradu zmocnil přívrženec [[Husitství|husitů]] Rameš z Hrádku. Po něm se jej ujali Valečovští z Valečova a z tohoto období pochází záznamy o uvěznění [[Litva|litevského]] [[kníže]]te [[Zikmund Korybutovič|Zikmunda Korybutoviče]], aspirujícího na [[král]]ovský [[trůn]]. Pak se na hradu usadily tlupy [[loupežník]]ů a proto jej v roce [[1440]] dobyla [[zemská hotovost]]. Střídání majitelů pokračovalo. Žili zde Šofové z Helfenburka a od roku [[1514]] [[Smiřičtí ze Smiřic]]. Kolem roku [[1550]] hrad při [[požár]]u lehl popelem. |
|||
| příjmení = Anděl |
|||
| příjmení2 = Kabíček |
|||
| jméno = Rudolf |
|||
| jméno2 = Jan |
|||
| titul = Hrady a zámky Libereckého kraje |
|||
| vydavatel = Krajské nakladatelství Liberec |
|||
| místo = Liberec |
|||
| rok = 1957 |
|||
| kapitola = Valdštejn |
|||
| strany = 38 |
|||
| isbn = |
|||
}}</ref> |
|||
Byl to zřejmě Jaroslav z Hruštice či jeho syn Zdeněk a Valdštejn se pak stal jejich rodovým sídlem, podle něhož oni i jejich potomci používali predikát Páni z Valdštejna. Jsou označováni jako [[Valdštejnové]]. |
|||
Jaroslav z Hruštice (Hruštice byla tvrz u Turnova) zprvu používal jméno Jaroslav z Lemberka, protože byl příslušníkem rodiny [[Lemberkové|Lemberků]], třetím synem Havla z Lemberka. [[Havel z Lemberka]] pocházel z rodu Markvarticů, který získal v severních Čechách rozsáhlá území za pomoc Přemyslovcům. Matkou Jaroslava byla [[Zdislava z Lemberka]], blahořečená v roce 1995. |
|||
===Další vývoj=== |
|||
Valdštejnové zde zůstali 100 let. Je znám Zdeněk z Valdštejna, dvořan krále Jana Lucemburského, či Hynek z Valdštejna, který se se roku 1336 zůčastnil vojenské výpravy českého krále do Litvy. A Jan z Valdštejna byl věřitelem markraběte Karla, protože mu půjčil 1500 kop grošů. Karel se později stal [[Karel IV.|králem Karlem IV.]].<ref name="HaZ">Hrady a zámky 1957, str.38 </ref> |
|||
Počátkem 15. století sídlo získal rod [[Vartenberkové|Vartenberků]], který patřil rovněž k rozrodu Markvarticů. S Jindřichem z Vartenveberka se rozhodl vyřídit své účty husitský vojevůdce [[Jan Žižka z Trocnova]], který na jaře 1424 přitáhl s vojskem k Turnovu, dobyl jej, vyvrátil tamní klášter a dobyl i Valdštejn. Pak jej svěřil panu z Valečova, svému příteli, který zde roku 1427 uvěznil na rok prince Zikmunda Korybutoviče, kandidáta českého trůnu. V roce 1431 byl na hradu další přívrženec [[Husitství|husitů]] Rameš Rozvoda ze Stakor (pak z Hrádku).<ref name="HaZ">Hrady a zámky 1957, str.39 </ref> |
|||
V letech 1438 - 1439 se na hradu (i nedalekého sídla Kavčiny) usadily tlupy [[loupežník]]ů a proto je oba v roce [[1440]] dobyla [[zemská hotovost]]. Střídání majitelů pokračovalo. Žili zde Šofové z Helfenburka a od roku [[1514]] [[Smiřičtí ze Smiřic]]. Kolem roku [[1550]] hrad při [[požár]]u lehl popelem. |
|||
Na sklonku [[17. století]] se v zřícenině usadil [[poustevník]] [[Václav Karel Holan Rovenský|Václav Holan Rovenský]] a začali sem docházet různí [[pouť|poutníci]]. Majitelé zdejšího panství [[Valdštejnové]] z let [[1620]]-[[1821]] a po nich i Aehrenthalové (vlastníci z let [[1821]]-[[1945]]) ze zřícenin vybudovali romantické [[poutní místo]]. |
Na sklonku [[17. století]] se v zřícenině usadil [[poustevník]] [[Václav Karel Holan Rovenský|Václav Holan Rovenský]] a začali sem docházet různí [[pouť|poutníci]]. Majitelé zdejšího panství [[Valdštejnové]] z let [[1620]]-[[1821]] a po nich i Aehrenthalové (vlastníci z let [[1821]]-[[1945]]) ze zřícenin vybudovali romantické [[poutní místo]]. |
||
| ⚫ | |||
==Stavba== |
|||
V roce [[1713]] vznikly kamenné schody, [[1722]] zde byla vybudována na prvním nádvoří kaple [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] a brzy poté i řada soch, roku [[1817]] kaplička [[Jan Křtitel|sv. Jana Křtitele]], roku [[1836]] vstupní brána za kamenným mostem, osazeným řadou soch. |
V roce [[1713]] vznikly kamenné schody, [[1722]] zde byla vybudována na prvním nádvoří kaple [[Jan Nepomucký|sv. Jana Nepomuckého]] a brzy poté i řada soch, roku [[1817]] kaplička [[Jan Křtitel|sv. Jana Křtitele]], roku [[1836]] vstupní brána za kamenným mostem, osazeným řadou soch. |
||
==Současnost== |
|||
Nyní je Valdštejn v držení města [[Turnov]]a.<ref name="České hrady">{{Citace monografie |
Nyní je Valdštejn v držení města [[Turnov]]a.<ref name="České hrady">{{Citace monografie |
||
| příjmení = Peša |
| příjmení = Peša |
||
Verze z 31. 12. 2010, 13:12
Valdštejn (Waldenstein), dnes již zřícenina hradu v okrese Semily blízko města Turnova, v oblasti Českého ráje, kdysi rodový hrad pánů z Valdštejna z 13. století. Byl jedním z nejstarších hradů v tomto kraji.
Historie
Zakladatel
Hrad postavila jedna z větví rodu Markvarticů asi v letech 1260 až 1280.[1] Byl to zřejmě Jaroslav z Hruštice či jeho syn Zdeněk a Valdštejn se pak stal jejich rodovým sídlem, podle něhož oni i jejich potomci používali predikát Páni z Valdštejna. Jsou označováni jako Valdštejnové.
Jaroslav z Hruštice (Hruštice byla tvrz u Turnova) zprvu používal jméno Jaroslav z Lemberka, protože byl příslušníkem rodiny Lemberků, třetím synem Havla z Lemberka. Havel z Lemberka pocházel z rodu Markvarticů, který získal v severních Čechách rozsáhlá území za pomoc Přemyslovcům. Matkou Jaroslava byla Zdislava z Lemberka, blahořečená v roce 1995.
Další vývoj
Valdštejnové zde zůstali 100 let. Je znám Zdeněk z Valdštejna, dvořan krále Jana Lucemburského, či Hynek z Valdštejna, který se se roku 1336 zůčastnil vojenské výpravy českého krále do Litvy. A Jan z Valdštejna byl věřitelem markraběte Karla, protože mu půjčil 1500 kop grošů. Karel se později stal králem Karlem IV..[1]
Počátkem 15. století sídlo získal rod Vartenberků, který patřil rovněž k rozrodu Markvarticů. S Jindřichem z Vartenveberka se rozhodl vyřídit své účty husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova, který na jaře 1424 přitáhl s vojskem k Turnovu, dobyl jej, vyvrátil tamní klášter a dobyl i Valdštejn. Pak jej svěřil panu z Valečova, svému příteli, který zde roku 1427 uvěznil na rok prince Zikmunda Korybutoviče, kandidáta českého trůnu. V roce 1431 byl na hradu další přívrženec husitů Rameš Rozvoda ze Stakor (pak z Hrádku).[1]
V letech 1438 - 1439 se na hradu (i nedalekého sídla Kavčiny) usadily tlupy loupežníků a proto je oba v roce 1440 dobyla zemská hotovost. Střídání majitelů pokračovalo. Žili zde Šofové z Helfenburka a od roku 1514 Smiřičtí ze Smiřic. Kolem roku 1550 hrad při požáru lehl popelem.
Na sklonku 17. století se v zřícenině usadil poustevník Václav Holan Rovenský a začali sem docházet různí poutníci. Majitelé zdejšího panství Valdštejnové z let 1620-1821 a po nich i Aehrenthalové (vlastníci z let 1821-1945) ze zřícenin vybudovali romantické poutní místo.
Stavba
V roce 1713 vznikly kamenné schody, 1722 zde byla vybudována na prvním nádvoří kaple sv. Jana Nepomuckého a brzy poté i řada soch, roku 1817 kaplička sv. Jana Křtitele, roku 1836 vstupní brána za kamenným mostem, osazeným řadou soch.
Současnost
Nyní je Valdštejn v držení města Turnova.[2]
Turistika
Zříceniny jsou přístupné pěšky po zelené a červené turistické značce, nejbližší parkoviště pro auta aut je asi 1 km daleko. Od Turnova je místo vzdálené 3 km. Prohlídky jsou možné v sezónních měsících za úplatu. Samotná zřícenina je ve výši 389 m n. m., převýšení 90 metrů.
Zajímavosti
- Hrad se německy nazýval Waldenstein, v českém překladu Lesní kámen
- Obraz světce v kapličce je možná jedinou existující podobiznou Karla Hynka Máchy. Autorem malby z roku 1836 je František Mašek.
- Zde skladatel Josef Bohuslav Foerster složil oratorium Sv. Václav a Pátou symfonii.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c ANDĚL, Rudolf; KABÍČEK, Jan. Hrady a zámky Libereckého kraje. Liberec: Krajské nakladatelství Liberec, 1957. Kapitola Valdštejn, s. 38. Chybná citace: Neplatná značka
<ref>; název „HaZ“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Valdštejn, s. 104-105.
- ↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Valdštejn, s. 553-554.
Externí odkazy
Šablona:Geo cz
Obrázky, zvuky či videa k tématu Valdštejn na Wikimedia Commons