Železniční trať Záhřeb – Sisak – Novska
Železniční trať Záhřeb – Sisak – Novska | |
---|---|
Stát | Chorvatsko |
Provozovatel dráhy | HŽ Infrastruktura |
Technické informace | |
Rozchod koleje | rozchod 1435 mm |
Externí odkazy | |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Železniční trať Záhřeb–Sisak–Novska (chorvatsky Željeznička pruga Zagreb–Sisak–Novska) se nachází v Chorvatsku. Je dlouhá 116 km. Vedena je paralelně s hlavní tratí mezi Bělehradem a Záhřebem. Jedná se o jednokolejnou elektrizovanou trať. V chorvatské železniční síti je značena pod číslem 50, resp. M502.
Trasa
[editovat | editovat zdroj]Trať vede ze Záhřebu rovinatou krajinou v blízkosti řek Odra a Sáva jihovýchodním směrem přes město Velika Gorica a obce Turopolje a Lekenik do Sisaku. Zde překonává řeku Kupu a pokračuje dále na jihovýchod. V obci Sunja se od ní odpojuje trať Sunja–Knin, která směřuje na území Bosny a Hercegoviny. Trať do Novské potom pokračuje opět na jihovýchod až téměř k městu Hrvatska Dubica. Odtud se stáčí směrem na severovýchod k obci Jasenovac (kde překonává řeku Sávu) a do Novské, kde se napojuje na hlavní trať mezi Bělehradem a Záhřebem.
Traťová rychlost se pohybuje na jednotlivých úsecích tratě v různých hodnotách. V úseku od stanice Zagreb Klara až po stanici Velika Gorica dosahuje 120 km/h, zatímco v nejjižnější části tratě, od Hrvatske Dubice po Novskou činí pouhých 60 km/h.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Trať patřila mezi historicky první, které byly na území Chorvatska postaveny. Budovala ji rakouská společnost Jižní dráhy, která realizovala řadu dalších tratí na území dnešního Chorvatska, resp. Slovinska. Otevřena byla v roce 1862 spolu s železničním spojením do dnes slovinského města Zidani Most.[1] V té době ale končila ve městě Sisak.[2] V roce 1882 byl dokončen další úsek do města Dobrljin v Bosně a Hercegovině. Tento úsek vznikl nedlouho po předání Bosny pod správu Rakousko-Uherska a zahájení masivních prací na rozvoji infrastruktury celé země. V roce 1888 byl dobudován zbytek trati v jižní části až do města Novska přes obec Jasenovac.[3]
Až do první světové války měla trať význam hlavní tratě II. třídy, která se dále na sever napojovala na hlavní tratě do Terstu a do Vídně. Po vzniku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců v roce 1918 však byla překlasifikována na trať hlavní a součást páteřního železničního spojení v Jugoslávii mezi Záhřebem a metropolí Bělehradem. Proto bylo rozhodnuto o radikální modernizaci trati; zvýšení kapacity a přestavbě nádraží. Vzhledem k plánovaným nákladům, které se pro meziválečnou Jugoslávii ukázaly být poměrně vysoké, bylo nakonec rozhodnuto od projektu odstoupit a pouze mírně rozšířit stávající infrastrukturu.[4]
Během druhé světové války byl poničen most přes řeku Sávu u Jasenovace, nakonec bylo rozhodnuto původní most nahradit novým.[5]
V roce 2020 byla uskutečněna modernizace části trati, obnoveno bylo také i nádraží v Sisaku.[6]
Stanice
[editovat | editovat zdroj]- Zagreb Glavni kolodvor
- Zagreb Klara
- Velika Gorica
- Turopolje
- Lekenik
- Greda
- Sisak
- Sisak Caprag
- Bljinski Kut
- Sunja
- Hrvatska Dubica
- Novska
-
Velika Gorica
-
Lekenik
-
Sisak
-
Novska
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MELIK, Anton. Razvoj železnic na ozemlju Jugoslavije. [s.l.]: [s.n.], 1938. S. 120. (slovinština)
- ↑ Dějiny železnic v Chorvatsku na stránkách Chorvatské technické encyklopedie (chorvatsky)
- ↑ MELIK, Anton. Razvoj železnic na ozemlju Jugoslavije. [s.l.]: [s.n.], 1938. S. 123. (slovinština)
- ↑ Časopis Građevinar, 6/2012, str. 766 (chorvatsky)]
- ↑ Článek na portálu ideje.hr (chorvatsky)
- ↑ Článek na portálu jutarnji.hr (chorvatsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Záhřeb–Sisak–Novska na Wikimedia Commons