Přeskočit na obsah

Šťavnatka vonná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxŠťavnatka vonná
popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádpečárkotvaré (Agaricales)
Čeleďšťavnatkovité (Hygrophoraceae)
Rodšťavnatka (Hygrophorus)
Binomické jméno
Hygrophorus agathosmus
Fr.; 1838
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šťavnatka vonná (Hygrophorus agathosmus) je druh houby z čeledi šťavnatkovité (Hygrophoraceae).

Zpočátku klenutý klobouk se postupně rozkládá do plochy, přičemž v jeho středu vyniká nízký hrbol. V průměru dorůstá 4–8 cm. Pokožka je slizká, hladká, její barva je buďto bílá, nebo se pohybuje v odstínech šedi. Okraje bývají často i v dospělosti lehce zavinuté.

Lupeny bílé až bleděšedé, tlusté, u třeně sbíhavé, na klobouku řídce uspořádané. Výtrusný prach je bílý.

Třeň je bílý, ve spodní části lehce ztloustlý, 5-10 cm dlouhý, povrch je pokrytý bílými šupinkami.

Dužnina bílá, šťavnatá, křehká, typická je silná vůně po marcipánu či hořkých mandlích, bez výrazné chuti.

[1][2][3]

Jedlá houba, neměla by se ale konzumovat ve větších dávkách, hrozí žaludeční potíže (z tohoto důvodu někde uváděna i jako nejedlá).[1]

Tato šťavnatka je po celý podzim k nalezení v smíšených a jehličnatých lesích, ze stromů preferuje smrky a borovice.[2][4]

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Druh byl pozorován v Evropě, Sev. Americe, Africe a Indii.

Možnost záměny

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Hygrophorus agathosmus - šťavnatka vonná - myko.cz. www.myko.cz [online]. [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  2. a b c GRÜNERT, Helmut a Renate. Houby. Praha: Knižní klub, 1995. ISBN 80-717-6183-4. 
  3. Šťavnatka vonná - Hygrophorus agathosmus (Fr.) Fr. | www.ohoubach.cz. ohoubach.cz [online]. [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 
  4. a b c Hygrophorus agathosmus s. l. (Šťavnatka vonná). mykologie.net [online]. [cit. 2023-07-18]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • GRÜNERT, Helmut a Renate GRÜNERT. Houby. Praha: Knižní klub, 1995. Průvodce přírodou (Knižní klub). ISBN 80-717-6183-4 (str. 52)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]