Přeskočit na obsah

Štefan Nosáľ

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Štefan Nosáľ
Narození20. ledna 1927
Hriňová
Úmrtí22. července 2017 (ve věku 90 let)
Bratislava
Alma materVysoká škola múzických umění v Bratislavě
Povolánípedagog, choreograf, folklorista a tanečník
Oceněnínárodní umělec (1989)
Řád Ľudovíta Štúra 2. třídy (1997)
Pribinův kříž I. třídy (2007)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Prof. Ing. Štefan Nosáľ (20. ledna 1927 Hriňová – 22. července 2017) byl slovenský choreograf, režisér, folklorista a pedagog, který byl znám jako umělecký vedoucí, choreograf a režisér slovenského folklórního souboru Lúčnica.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Studoval na gymnáziu v Banské Bystrici, kde v roce 1947 maturoval. V roce 1949 působil jako sólista ve slovenském folklórním souboru Lúčnica, od roku 1951 zde pracoval jako choreograf a vedoucí tanečního souboru. V roce 1953 absolvoval Stavební fakultu v Bratislavě a poté v roce 1957 ukončil studium choreografie na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. V roce 1968 působil jako pedagog na VŠMU. V letech 1972-1992 zde působil jako vedoucí Katedry taneční tvorby. V roce 1980 byl jmenován profesorem na VŠMU. V roce 1984 vydal vysokoškolskou učebnici Choreografia ľudového tanca.

V letech 1975-1997 autorsky připravoval programy souboru Lúčnica, který více než 50 let vede a formuje. Vytvořil zde více než 200 choreografických děl. Kromě toho působil i ve filmové a televizní tvorbě, choreograficky spolupracoval s divadelními soubory: Slovenské národní divadlo Bratislava, SĽUK, Poddukliansky ukrajinský súbor, Národní divadlo Praha, Československý státní soubor písní a tanců Praha, Královská opera Antverpy, Folklorisch Danstheater Amsterdam, Státní soubor ŽOK - Moldávie, Státní soubor Tunis, soubor Tamburitza Pittsburgh USA, Leningradský Musik hall. Působil také jako předseda a člen porot uměleckých soutěží zaměřených na balet a lidový tanec.

O svém životě a tvorbě hovoří v dokumentárním filmu Profily - Štefan Nosáľ (Slovenská televize Bratislava 1994, scénář Dana Herrmanová, režie Fedor Bartko).

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Diskografie

[editovat | editovat zdroj]
  • 2000 Otec a syn - piesne z Hriňovej a Detvy - Ján Nosáľ a Štefan Nosáľ
  • 2006 Lúčnica - Karpaty - Lúčnica, DVD (Choreografie - Prof. Štefan Nosáľ (1,3,4,6- 9,11-13)[1]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Štefan Nosáľ: Na ceste k súčasnej choreografii, 1962
  • Štefan Nosáľ: Choreografia ľudového tanca, 1984
  • Štefan Nosáľ: Môj život Lúčnica, Ikar, 2000, ISBN 80-7118-906-5
  • Drahoslav Machala: Čarodejník Lúčnice Štefan Nosáľ, Perfekt, 2007, ISBN 80-8046-353-0
  • Who is Who v Slovenskej republike

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Štefan Nosáľ na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ http://www.lucnica.sk/index.php?id=104,0,0,1,0,0

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Nositelé Krištáľového krídla za hudbu

Ida Kirillová / Andrej Šeban (1997) • Peter Lipa (1998) • Ondrej Lenárd (1999) • Peter Dvorský / Ľubica Vargicová (2000) • Štefan Nosáľ (2001) • Ján Berky-Mrenica (2002) • Kamil Peteraj (2003) • Jack Martin Händler (2004) • Mikuláš Škuta (2005) • Vladimír Godár (2006) • Pavol Zelenay (2007) • Adriana Kučerová (2008) • Peter Mikuláš (2009) • Miloš Valent (2010) • Blanka Juhaňáková (2011) • Dalibor Jenis (2012) • Quasars Ensemble (2013) • Magdaléna Rovňáková (2014) • Štefan Kocán (2015) • Dalibor Karvay (2016) • Rastislav Štúr (2017) • Roman Patkoló (2018) • Juraj Griglák (2019) • Ľubica Čekovská (2020) • Peter Bič Project (2021) • Janoska Ensemble (2022) • Martin Valihora (2023)

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Štefan_Nosáľ&oldid=22944666“