Přeskočit na obsah

Římskokatolická farnost Velká Černoc

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Římskokatolická farnost
Velká Černoc
Farní kostel sv. Václava ve Velké Černoci
Základní údaje
Církevřímskokatolická
Vikariátlounský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Administrátor excurrendoP. Mgr. Vilém Marek Štěpán, O.Praem.
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost Velká Černoc
Římskokatolická farnost
Velká Černoc
Území farnosti
Malá Černoc • Velká Černoc
Kontakt
Adresa sídlaLiběšice 1, 439 63, Česko
Souřadnice
Webové stránkywww.libesice.com
E-mailfarnost.velka.cernoc@dltm.cz
Datová schránka9yc67vx
IČO64018121 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 8/2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Velká Černoc (lat. Magno-Tschernicium[1]) je církevní správní jednotka sdružující římské katolíky na území vesnice Velká Černoc a v jejím okolí. Organizačně spadá do lounského vikariátu, který je jedním z 10 vikariátů litoměřické diecéze. Centrem farnosti je kostel svatého Václava ve Velké Černoci.

Historie farnosti

[editovat | editovat zdroj]

Původní středověká farnost (plebánie) existovala již kolem roku 1300. Tato plebánie zanikla za husitských válek[2] a území farnosti připadlo pod farnost Žabokliky.[3] Matriky jsou v místě vedeny od roku 1724.[2] Je zaznamenáno, že od roku 1780 v místě sídlil kaplan,[3] od roku 1792 zde byla zřízena expositura a v roce 1805 byla farnost kanonicky znovu zřízena.[2]

Duchovní správcové vedoucí farnost

[editovat | editovat zdroj]

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1374 Joannes Werner z Letařic
  • 1380 Procopius z Nečemic
  • 1390 Franciscus
  • Nicolaus
  • 1395 Slavibor z Chýše
  • 1395 Jacobus z Kostela
  • 1402 Joannes z Buškovic
  • 1413 Joannes ze Želče
  • 1780 cap. resid. Jos. Muhr
  • 1792 exposit. Franc. Pollet, n. 17. 9. 1748 Maschav., o. 19. 3. 1774, † 21. 5. 1830
  • 1800 exposit. vacat
  • 1803 exposit. Josef Luschka[3] (Lischka[4]), n. 29. 4. 1753 Saaz, o. 21. 12. 1776, † 31. 10. 1829
  • 1805 par. Aegidius Goeppert[3] (Agidius Göppert[4]), n. 31. 8. 1749 Puschvicens., o. 19. 3. 1774, † 15. 1. 1825[3]
  • 1825 Josef Luschka[3] (Lischka[4]), n. 29. 4. 1753 Saaz, o. 21. 12. 1776, † 31. 10. 1829
  • 1829 par. vacat
  • 1830 Johann Bauer, n. 24. 12. 1796 Proellesens., o. 24. 8. 1820[3]
    • (1830–1831 Josef Schmidt a Norbert Spindler, administrátoři[4])
  • 1831 Augustin Münnich, n. 19. 7. 1794 Leipa, o. 14. 8. 1819, † 19. 8. 1877[3]
    • (1836 Franz Hanauer, admin.[4])
  • 1836 Friedrich Sala, n. 3. 1. 1794 Tustens., o. 6. 8. 1820, † 6. 12. 1869[3]
    • (1864–1868 Eduard Hauff, admin.[4])
    • (1868 Gustav Dietrich, admin.[4])
  • 1869 Franz Weselý, n. 29. 10. 1819 Kommotau, o. 29. 7. 1845,[3] (farář a osobní děkan, v r. 1905 oslavil jubileum 60 let kněžství, 1. 4. 1906 odešel na odpočinek[4]), † 12. 1. 1908
  • 1907 Karl Schöniger, n. 30. 4. 1873 Groschau, o. 11. 7. 1897, † 31. 10. 1939
  • 1913 Adolph. Kühnel, n. 7. 2. 1874 Sebitsch, o. 10. 7. 1898, † 9. 7. 1918
  • 1918 Bern. Holterhues, n. 27. 6. 1884 Bramsche (Germ.), o. 14. 7. 1911
  • 1. 11. 1947 Bohumil Koula
  • 1. 4. 1972 Václav Vávra CSsR
  • 1. 1. 1975 Jiří Kabát CSsR
  • 1. 12. 1977 Pavel Bohumil Petřina, O.Praem., admin. exc. z Blšan
  • 1. 11. 1990 Václav Vávra CSsR
  • 1. 7. 1993 Aleksander Siudzik CSsR, admin. exc. z Podbořan
  • 15. 12. 1995 Josef Šimon, admin. exc. z Kryr
  • 26. 4. 2011 Aleksander Siudzik CSsR, admin. exc. z Podbořan
  • 1. 10. 2011 Josef Hurt, admin. exc. z Kryr
  • 1. 7. 2015 Vilém Marek Štěpán, O.Praem., admin. exc. z Liběšic u Žatce[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

[editovat | editovat zdroj]

Do farnosti náleží území obce:[2][5]

Římskokatolické sakrální stavby na území farnosti

[editovat | editovat zdroj]
Fotografie Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Číslo kulturní památky
Kostel
1. Kostel sv. Václava Velká Černoc bližší informace o bohoslužbách 50°12′8″ s. š., 13°35′12″ v. d. farní kostel[2][6] 43537/5-1467 (PkMISSezObrWD)
Kaple
2. Kaple sv. Antonína Paduánského Malá Černoc bližší informace o bohoslužbách 50°12′11″ s. š., 13°32′58″ v. d. kaple[2][7]
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

Příslušnost k farnímu obvodu

[editovat | editovat zdroj]

Z důvodu efektivity duchovní správy byl vytvořen farní obvod (kolatura) farnosti Liběšice u Žatce, jehož součástí je i farnost Velká Černoc, která je tak spravována excurrendo.

  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. a b Německý název lokality ve farnosti do roku 1945.
  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. S. 410. 
  2. a b c d e f g Macek, s. 204.
  3. a b c d e f g h i j k Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2022. 
  4. a b c d e f g h i TUTTE, Karl. Pfarrer im Bezirk Saaz. Der politische Bezirk Saaz. Žatec 1904, s. 717. (němčina) 
  5. Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2013-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-02-23. 
  6. Katalog biskupství litoměřického, farní kostel sv. Václava, Velká Černoc [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. 
  7. Katalog biskupství litoměřického, kaple sv. Antonína Paduánského, Malá Černoc [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2020-11-10]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]