François Boucher

François Boucher
Narození	29. září 1703 Paříž
Úmrtí	30. května 1770 (ve věku 66 let) Paříž
Povolání	malíř, tiskař, tapestry designer, ilustrátor, rytec leptů, kreslíř a exlibrista
Ocenění	první cena Říma v malbě (1723)
Choť	Marie-Jeanne Buzeau
Děti	Marie-Emilie Boucher Jeanne-Élisabeth Victoire Deshays Juste-Nathan François Boucher
Příbuzní	François Baudouin (vnuk)
Funkce	Premier peintre du Roi (1765–1770)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

François Boucher (29. září 1703, Paříž – 30. května 1770, Paříž) byl francouzský malíř, jeden z hlavních představitelů rokokové malby. Pracoval i jako dvorní portrétista Madame de Pompadour. Byl též výborným kreslířem, jeho způsob kresby připomíná Rubense a Watteaua.

Život a dílo

François Boucher se narodil 29. září 1703 v Paříži jako syn kreslíře vzorků pro medaile a mědirytce. Od něj získal první umělecké poučení pro svoji tvorbu. Pak strávil řadu let na Akademii u malíře fresek Lemoyna a u mědirytce J.F.Carse. V té době vytvořil rytiny podle Watteauových obrazů a z tohoto vlivu se již nikdy nevymanil. V roce 1720 získal Římskou cenu a v roce 1727 podnikl cestu do Itálie, kde se seznámil s Tiepolovými freskami, které na něj učinily hluboký dojem a ovlivnily jeho další malířský vývoj. Podle některých pramenů vytvořil Boucher přes 10 000 kreseb a nepřeberné množství obrazů. V jeho vlastním díle hrají důležitou roli i gobelíny pro manufakturu v Beauvais.

V Boucherově díle najdeme rozličná témata,jsou to mimo jiné portréty,historické a mytologické obrazy i pastorální scény. Jeho volba barev je rafinovaná,náměty jsou velmi smyslné a v portrétech jde Boucherovi především o elegantní pózu modelu, nikoli o psychologii. Díky těmto schopnostem byl Boucher považován za jednoho z nejlepších malířů své doby.

Již v průběhu Boucherova života se ozývaly kritické hlasy,předhazující mu jeho vyumělkovanost a nepřirozenost. Jeden z nejhalasnějších kritiků Denis Diderot obvinil Bouchera z toho, že maluje ženy jako prostitutky a nadbíhá vkusu šlechty. Diderot se zapříčinil o to,že veřejnost Bouchera na konci života více odsuzovala než obdivovala. François Boucher zemřel 30. května 1770 v Paříži.

Portrét Madame Pompadour, 1758

Výběr z díla

• Herkules a Omfalé – 1724 (Puškinovo výtvarné muzeum, Moskva)
• Venuše s kupidy – 1751 (Metropolitní muzeum umění, New York)
• Pán a Seléné – 1759
• Triton a Nymfy – 1763 (Louvre, Paříž – kresba)
• Rybolov – 1757 ( Grand Trianon, Paříž)

Snídaně, olej na plátně,1739,81,5 x 65,5 cm, Musée du Louvre, Paříž

Snídaně je obraz, jehož nálada ranní pospolitosti se odvíjí ze světlých a jasných tónů. Prostřednictvím dopadajícího světla se elegantní prostředí noří do nazlátlého nádechu, který obklopuje mládí, krásu a bezstarostnost znázorněných postav harmonický dojem je však zároveň jen zdáním - směry pohledů, posunků i jednání které se navzájem rozcházejí , svědčí o maximální distancovanosti.

Venuše a Vulkán, olej na plátně, rok 1757, rozm: 210 x 200 cm, Musée du Lovre, Paříž

Venuše a Vulkán je dílo, které neznázorňuje žádné erotické dobrodružství. Do Vulkánovy kovárny se vznese bohyně venuše, aby odtud přinesla zbraně pro trójského hrdinu Aenea. Oživující účinek se odvíjí právě tak z rytmu oblaků a postav jako z kontrastu výrazných a jemných barev, které jsou příznačné pro rozdílné sféry boha ohně a jeho ženy.

Diana v lázni, olej na plátně, rok 1742, rozm.:57 x 73 cm , Musée du Louvre, Paříž

Diana v lázni, někdy také Diana odpočívající po koupeli - Na tomto obraze Boucher ztvárňuje své mytologické náměty zcela v rokokovém duchu. Středem výjevu tudíž nejsou hrdinské činy, nýbrž prvek milostného dobrodružství. Na tomto intiním vyobrazení jsou s voyeurským zalíbením předváděny svůdné vnady panenské a přísné bohyně lovu, jímž se pozicí nymfy dostáv ještě zřetelnějšího důrazu. Podobně jako na dalších malbách se nejchoulostivější skrývá právě ve smyslném aspektu nevinnosti.

Odpočívající dívka (Louise O'Murphy), olej na plátně, rok 1752, rozm.: 59 x 73 cm, Alte Pinakothek, Mnichov

Boucher je autorem několika ležících aktů. Jeho modelem v tomto případě je mladá Irin, která byla po krátký čas považována za favoritku Ludvíka XIV. Znázorněná žena není ztělesnšním klasické krásy, nýbrž pohlednou koketou, hovící si v eroticky vyzývavé póze. Nepřrozené ztvárnění povrchu i delikátní kolorit však vykazují tělo ženy i prostor obrazu do sféry, která je pro pozorovatele nepřípustná.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu François Boucher na Wikimedia Commons