Státní duma

Státní duma Federálního shromáždění Ruské federace
*Госуда́рственная ду́ма Федерального собрания Российской Федерации*
Státní duma Federálního shromáždění Ruské federace; Госуда́рственная ду́ма Федерального собрания Российской Федерации
	8. volební období
Základní informace
Typ	Dolní komora Federálního shromáždění Ruské federace
Sídlo	Budova Státní dumy, ulice Ryad 1, Moskva
Vedení
Předseda	Vjačeslav Volodin (Jednotné Rusko); od 2016
Místopředseda	Alexandr Žukov (Jednotné Rusko); od 2016
Místopředseda	Ivan Melnikov (Komunistická strana); od 2016
Složení
	;
Počet členů	450
Vláda (324)	JR (324)
Ostatní strany (126)	KSRF (57) SR (27) LDSR (21) NL (13) Rodina (1) SR (1) OP (1) nezávislí (5)
Volby
Předchozí volby	2021
Příští volby	2026
Jednací sál
	;
Oficiální web
	duma.gov.ru
Horní komora
	Rada federace

Státní duma Federálního shromáždění Ruské federace (rusky Госуда́рственная ду́ма Федерального собрания Российской Федерации, zkráceně Ду́ма či Госду́ма – Gosduma, česky Duma či Státní duma) je dolní komora Federálního shromáždění Ruské federace.

Popis

Státní duma se skládá z 450 poslanců, kteří jsou voleni na pětileté období (do roku 2011 voleni na čtyřleté). Dosavadní volby do komory proběhly v letech 1993, 1995, 1999, 2003, 2007, 2011, 2016 a 2021. Následující mají proběhnout v roce 2026. Volební práh pro vstup do komory je po volební reformě stanoven na 7 %, do roku 2005 to bylo 5 %.

V současnosti^[kdy?] jsou v Dumě zastoupeny strany Jednotné Rusko (49,29 %), Komunistická strana Ruské federace (19,20 %), Spravedlivé Rusko (13,25 %) a Liberální demokratická strana Ruska (LDPR) (11,68 %).^[1]

Poslanec Státní dumy nemůže být zároveň členem Rady federace nebo jiných zastupitelských orgánů subjektů federace. Poslanci pracují na profesionálním základě a nemohou se zabývat výdělečnou činností kromě pedagogické, vědecké či jiné teoretické práce.

Ústava poslancům dumy zaručuje imunitu pro zadržení, věznění a prohlídku. Zbaveni imunity mohou být jen na návrh generálního prokurátora rozhodnutím příslušné komory.

Návrhy zákonů mohou dumě předkládat: prezident Ruské federace, členové Rady federace, poslanci Státní dumy, vláda Ruské federace, zákonodárné orgány subjektů Ruské federace a také Ústavní soud, Vyšší arbitrážní soud a Nejvyšší soud Ruské federace. Jmenované soudy mohou podávat návrhy zákonů jen v oblasti své působnosti. Jen se souhlasem vlády mohou být navrženy zákony o zavedení nebo zrušení daní, osvobození od jejich placení, o vydávání státních půjček, o změně finančních pravidel státu a jiné návrhy, které předpokládají stanovení výdajů z federálního rozpočtu.

Status Dumy je stanoven v hlavě 5 Ústavy Ruské federace.

Pravomoci

Udělení souhlasu ke jmenování předsedy vlády
Rozhodnutí otázky důvěry vládě
Jmenování a odvolání předsedy Centrální banky Ruské federace
Jmenování a odvolání předsedy Účetní komory a poloviny jejích auditorů
Jmenování a odvolání Mluvčího pro lidská práva
Vyhlášení amnestie (tuto pravomoc má i prezident)
Podání obžaloby proti prezidentovi Ruské federace na jeho zproštění funkce

Volby v roce 2021

Strana		Hlasy	%	+/−	Křesla	+/−	%
	Jednotné Rusko (Единая Россия)	32 379 135	49,32	−14,98 ▼	238	−77 ▼	52,88
	Komunistická strana Ruské federace (Коммунистическая партия Российской Федерации)	12 599 507	19,19	+7,62 ▲	92	+35 ▲	20,46
	Spravedlivé Rusko (Справедливая Россия)	8 695 522	13,24	+5,50 ▲	64	+26 ▲	14,21
	Liberálně-demokratická strana Ruska (Либерально-Демократическая Партия России)	7 664 570	11,67	+3,43 ▲	56	+16 ▲	12,45
	Jabloko (Яблоко)	2 252 403	3,43	+1,84 ▲	0	±0 ▬	0,00
	Ruští patrioti (Патриоты России)	639 119	0,97	+0,08 ▲	0	±0 ▬	0,00
	Správná věc (Правое дело)	392 806	0,60	—	0	—	0,00
Celkem (účast 60,20%)		64 623 062	100,00	±0,00 ▬	450	±0 ▬	100,00
Zdroj: Ústřední volební komise

Složení

Státní duma 2007–2011

57	38	315	40
KPFR	SR	JR	LDPR

Státní duma 2011–2016

92	64	238	56
KPFR	SR	JR	LDPR

Státní duma 2016–současnost

42	23	343	1	1	39
KPFR	SR	JR	GP	RO	LDPR

Reference

↑ Putinova strana udržela těsnou většinu. lidovky.cz [online]. 2011-12-6 [cit. 2011-12-6]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Státní duma na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Putinova strana udržela těsnou většinu. lidovky.cz [online]. 2011-12-6 [cit. 2011-12-6]. Dostupné online.

[1]

Zákonodárné sbory v Evropě

Suverénní státy	Albánie • Andorra • Arménie • Ázerbájdžán • Belgie (d • h) • Bělorusko (d • h) • Bosna a Hercegovina (d • h) • Bulharsko • Česká republika (d • h) • Černá Hora • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie (d • h) • Gruzie • Chorvatsko • Německo (d • h¹) • Irsko (d • h) • Island • Itálie (d • h) • Kazachstán (d • h) • Kypr • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Malta • Moldavsko • Monako • Nizozemsko (d • h) • Norsko • Polsko (d • h) • Portugalsko • Rakousko (d • h) • Rumunsko (d • h) • Rusko (d • h) • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko (d • h¹) • Srbsko • Španělsko (d • h) • Švédsko • Švýcarsko (d • h) • Turecko • Severní Makedonie • Spojené království (d • h) (Severní Irsko, Skotsko, Wales) • Ukrajina • Vatikán

Státy s částečným uznáním	Abcházie • Kosovo • Jižní Osetie • Podněstří • Severní Kypr

Závislá území	Alandy • Faerské ostrovy • Gibraltar • Guernsey • Jersey • Ostrov Man

Nadnárodní organizace	Evropská unie

d – dolní komora, h – horní komora ¹ – neoficiálně