Zofka Kveder

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zofka Kveder
Narození22. dubna 1878
Lublaň Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. listopadu 1926 (ve věku 48 let)
Záhřeb Království Srbů, Chorvatů a SlovincůKrálovství Srbů, Chorvatů a Slovinců Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Místo pohřbeníMirogoj
PseudonymDimitrije Gvozdanović
Povoláníspisovatelka, novinářka a editorka
Národnostslovinská
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zofka Kveder (22. dubna 1878, Lublaň21. listopadu 1926, Záhřeb) byla slovinská spisovatelka a publicistka.

Zofka Kveder je jedna z prvních slovinských spisovatelek. Do slovinské literatury se nezapsala ani tak vysokou uměleckou hodnotou svých děl jako poukazováním na bezpráví žen. Zajímala se o sociální a ženskou otázku, která se u ní často proplétala s láskou. Patří k druhé generaci slovinských naturalistů, především díky naturalistickému popisování prostředí, dědičnosti a erotiky.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v rodině Ivana Kvedera železničního úředníka a Nežiky rozené Legatové.[1]

Vyrůstala v Loškem Potoku na Notraňsku, který byl v té době jednou z nejodlehlejších, nejchudších a nejzaostalejších obcí ve Slovinsku. Byly to pro ni nejhorší dny jejího života. Otec pil a ztrpčoval tím život svým třem dětem i ženě. Kvůli neúnosným poměrům, touze po vzdělání a samostatném životě opustila rodiče a roku 1897 se odstěhovala do Lublaně. Tam získala práci v advokátní kanceláři politika Ivana Šusteršiče. V lednu 1899 se přestěhovala do Terstu a našla si práci v časopisech Edinost a Slovenka. Jistou dobu žila rovněž ve švýcarském Bernu, kde studovala na univerzitě.

V roce 1900 se přestěhovala do Prahy, v roce 1904 začala redigovat společenský měsíčník Domači prijatelj, který odebírala skoro každá slovinská domácnost. V Praze se jí roku 1901 narodila první dcera Vladimíra (svědci otcovství byli Cyrill Dušek a Viktor Dyk).[2] O dva roky později[1] se zde provdala za jejího otce, studenta Lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Vladimira Jelovška (1879–1931), chorvatského modernistického básníka. V Praze spolupracovala se Zdenkou Háskovou, přítelkyní a překladatelkou do češtiny.[3]

Roku 1906 se rodina přestěhovala do Záhřebu, kde Zofka porodila další dvě dcery – Mašu (1906) a Miru (1911). V Záhřebu si našla práci v redakci záhřebského deníku Agramer Tagblatt, redigovala jeho přílohu pro ženy Frauen Zeitung, kde uveřejňovala črty o svých dětech a novely s válečnou tematikou. Po rozvodu s Jelovškem se v roce 1913 znovu provdala, a to za sociálnědemokratického politika Juraje Demetroviće (1885–1945). V letech 19171920 vydávala časopis Ženski svijet (od roku 1918 se jmenoval Jugoslovanska žena), v roce 1921 vyšel Almanach jugoslovanskih žena.

Zofka Kveder se stala jednou z ústředních postav slovinského ženského hnutí, a to i proto, že jako jedna z mála feministek toho období udržovala kontakty s mnoha dalšími feministkami z oblasti střední a jihovýchodní Evropy, také s rakouskou političkou Marthou Tausk (1881–1957).

Zofka Kveder

V roce 1898 poslala své první črty různým časopisům: Slovence a Edinosti do Terstu, Slovenskemu narodu, Domu i svetu; a ty je uveřejňovaly. Později jí bylo zakázáno psát, a tak jistou dobu publikovala pod pseudonymem Kopriva, pod nímž vyšla autobiografická povídka Moja prijateljica (1900). V tom samém roce vydala svou první knihu Misterij žene, která vedle jejích zkušeností z domova odrážela i zážitky z Terstu. Jednalo se o sbírku črt, jejichž společným tématem byl život bezprávné ženy, oběti společenských poměrů, a kritika patriarchálního uspořádání rodiny.

Zofka Kveder (1878-1926)

Dramatické jednoaktovky sebrala v knize Ljubezen (1901). Za ní následovaly sbírky krátké prózy Odsevi (1902), Iz našich krajev (1903) a Iskre (1905). Mezi významnější dramata patří její sociální drama Amerikanci (1908), které ukazuje chudobu a rozčarování jako důvody pro emigraci obyvatel jedné vsi na Notraňsku. Ve většině svých děl se vyrovnávala s bolestí, kterou jí způsoboval otcův alkoholismus, hlavně v novele V oblasti teme a románu Njeno življenje (1918). Ten je jejím nejvýznamnějším dílem, opírajícím se o doktrínu o dědičnosti a vlivu okolí, ale vycházejícím ze života, z nevzdělanosti a trpného údělu žen, pro něž záchranu znamená smrt. To bylo také poslední dílo napsané ve slovinštině. Potom psala už jen v srbštině a chorvatštině (román Hanka, Jedenaest novela, drama Unuk kraljevića Marka…). Přispívala také do německých, chorvatských a českých časopisů (Zář).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Próza

  • Misterij žene, 1900 – črty
  • Odsevi, 1902 – novely
  • Iz naših krajev, 1903 – novely
  • Iskre, 1905 – črty
  • Njeno življenje, 1914 – román
  • Hanka, 1917 – chorvatsky psaný román, český překlad v roce 1927

Dramata

  • Ljubezen, 1901 – sbírka
  • Amerikanci, 1908
  • Arditi na otoku Krku, 1922

Slovinské výbory

  • Vladka in Mitka, 1927
  • Vladka, Mitka in Mirica, 1928
  • Izbrano delo Zofke Kvedrove I–VI, VIII, 19381940
  • Veliki in mali ljudje, 1960
  • Odsevi, 1970
  • Vladka, Mitka, Mirica, 1978
  • Njeno življenje, 1980

V češtině[editovat | editovat zdroj]

  • Povídky – 59 s. Praha: časopis Zář, 1904
  • Nada – Praha: Zář, 1907
  • Povídky – 116 s. Praha: Zář, 1907?
  • Vesnické povídky – 344 s. Praha: Jan Otto, 1907
  • Ze života záhřebské služky – Praha: Zář, 1908
  • Povídky. 1. díl – 103 s. Praha: Zář, 1910
  • Povídky. 2. díl – 103 s. Praha: Zář, 1910
  • Vlada a Marja – Praha: Grosman a Svoboda, 1913
  • Příběh z cesty – in: 1000 nejkrásnějších novel č. 87, přeložil F. V. Zíbr, 1915
  • Její život – př. Janko Pihlar. Brno: Nové ilustrované listy, 1923

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zofka Kveder na slovinské Wikipedii.

  1. a b Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 
  2. Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 
  3. Témata prací (Výběr práce). is.cuni.cz [online]. [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Zofka Kvedrová: (1878–1926): recepce její tvorby ve 21. století – sestavily Jasna Honzak Jahič, Alenka Jensterle-Doležalová. Praha: Národní knihovna ČR, 2008

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zofka Kveder