Zofka Kveder

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Zofka Kveder
Zofka Kveder 1920s.jpg
Narození 22. dubna 1878
Lublaň
Úmrtí 21. listopadu 1926 (ve věku 48 let)
Záhřeb
Místo odpočinku Mirogoj
Povolání spisovatelka a novinářka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zofka Kveder (22. dubna 1878, Lublaň - 21. listopadu 1926, Záhřeb) byla slovinská spisovatelka a publicistka.

Zofka Kveder je jedna z prvních slovinských spisovatelek. Do slovinské literatury se nezapsala ani tak vysokou uměleckou hodnotou svých děl jako poukazováním na bezpráví žen. Zajímala se o sociální a ženskou otázku, která se u ní často proplétala s láskou. Patří k druhé generaci slovinských naturalistů, především díky naturalistickému popisování prostředí, dědičnosti a erotiky.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vyrůstala v Loškem Potoku na Notraňsku, který byl v té době jednou z nejodlehlejších, nejchudších a nejzaostalejších obcí ve Slovinsku. Byly to pro ni nejhorší dny jejího života. Otec pil a ztrpčoval tím život svým třem dětem i ženě. Kvůli neúnosným poměrům, touze po vzdělání a samostatném životě opustila rodiče a roku 1897 se odstěhovala do Lublaně. Tam získala práci v advokátní kanceláři politika Ivana Šusteršiče. V lednu 1899 se přestěhovala do Terstu a našla si práci v časopisech Edinost a Slovenka. Jistou dobu žila rovněž ve švýcarském Bernu, kde studovala na univerzitě. V roce 1900 se přestěhovala do Prahy, v roce 1904 začala redigovat společenský měsíčník Domači prijatelj, který odebírala skoro každá slovinská domácnost. V Praze se jí roku 1901 narodila první dcera Vlada, o dva roky později se zde provdala za jejího otce Vladimira Jelovška, chorvatského modernistického básníka. Roku 1906 se rodina přestěhovala do Záhřebu, kde Zofka porodila další dvě dcery – Mašu (1906) a Miru (1911). V Záhřebu si našla práci v redakci záhřebského deníku Agramer Tagblatt, redigovala jeho přílohu pro ženy Frauen Zeitung, kde uveřejňovala črty o svých dětech a novely s válečnou tematikou. Po rozvodu s Jelovškem se v roce 1913 znovu provdala, a to za sociálnědemokratického politika Juraje Demetroviće. V letech 1917-1920 vydávala časopis Ženski svijet (od roku 1918 se jmenoval Jugoslovanska žena), v roce 1921 vyšel Almanach jugoslovanskih žena.

Zofka Kveder se stala jednou z ústředních postav slovinského ženského hnutí, a to i proto, že jako jedna z mála feministek toho období udržovala kontakty s mnoha dalšími feministkami z oblasti střední a jihovýchodní Evropy, také s rakouskou političkou Marthou Tausk.

Zofka Kveder

V roce 1898 poslala své první črty různým časopisům: Slovence a Edinosti do Terstu, Slovenskemu narodu, Domu i svetu; a ty je uveřejňovaly. Později jí bylo zakázáno psát a tak jistou dobu publikovala pod pseudonymem Kopriva, pod nímž vyšla autobiografická povídka Moja prijateljica (1900). V tom samém roce vydala svou první knihu Misterij žene, která vedle jejích zkušeností z domova odrážela i zážitky z Terstu. Jednalo se o sbírku črt, jejichž společným tématem byl život bezprávné ženy, oběti společenských poměrů, a kritika patriarchálního uspořádání rodiny.

Zofka Kveder (1878-1926)

Dramatické jednoaktovky sebrala v knize Ljubezen (1901). Za ní následovaly sbírky krátké prózy Odsevi (1902), Iz našich krajev (1903) a Iskre (1905). Mezi významnější dramata patří její sociální drama Amerikanci (1908), které ukazuje chudobu a rozčarování jako důvody pro emigraci obyvatel jedné vsi na Notraňsku. Ve většině svých děl se vyrovnávala s bolestí, kterou jí způsoboval otcův alkoholismus, hlavně v novele V oblasti teme a románu Njeno življenje (1918). Ten je jejím nejvýznamnějším dílem, opírajícím se o doktrínu o dědičnosti a vlivu okolí, ale vycházejícím ze života, z nevzdělanosti a trpného údělu žen, pro něž záchranu znamená smrt. To bylo také poslední dílo napsané ve slovinštině. Potom psala už jen v srbštině a chorvatštině (román Hanka, Jedenaest novela, drama Unuk kraljevića Marka…). Přispívala také do německých, chorvatských a českých časopisů.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Dramata

  • Ljubezen, 1901 - sbírka
  • Amerikanci, 1908
  • Arditi na otoku Krku, 1922

Slovinské výbory

  • Vladka in Mitka, 1927
  • Vladka, Mitka in Mirica, 1928
  • Izbrano delo Zofke Kvedrove I-VI, VIII, 1938-1940
  • Veliki in mali ljudje, 1960
  • Odsevi, 1970
  • Vladka, Mitka, Mirica, 1978
  • Njeno življenje, 1980

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zofka Kveder na slovinské Wikipedii.