Zoborožec sulský
 Zoborožec sulský | |
|---|---|
 Zoborožec sulský | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 kriticky ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | zoborožci (Bucerotiformes) |
| Čeleď | zoborožcovití (Bucerotidae) |
| Rod | Anthracoceros |
| Binomické jméno | |
| Anthracoceros montani Quastalet, 1880 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zoborožec sulský (Anthracoceros montani) je druh ptáka z čeledi zoborožcovitých a jeden z nejohroženějších zoborožců světa. Endemicky se vyskytuje na Filipínách, kde jeho poslední populace zřejmě přežívá na ostrově Tawi-Tawi. Život tohoto druhu je nedostatečně prozkoumán – hnízdí v dutinách stromů a živí se převážně ovocem, ale příležitostně také živočišnou potravou.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Dorůstá délky asi 50,[2] podle jiných zdrojů až 70 cm.[3] Samci jsou o něco menší než samice a mají krémově bílou oční duhovku, zatímco samice mají oči tmavě hnědé. Zbarvení těla, křídel i hlavy je černé, ocas je celý bílý. Peří na hřbetě a na křídlech se může zelenavě lesknout.[4] Zobák je šedý až černý, a stejně jako u většiny dalších druhů zoborožců se na něm nachází odlehčený kostěný hřeben, který je rovněž šedě nebo černě zbarvený. Kolem očí je kruh holé černé kůže, který je u nedospělých jedinců spíše šedý.[2]
Rozšíření a výskyt
[editovat | editovat zdroj]Je endemitem souostroví Sulu na Filipínách. Dříve se vyskytoval na ostrovech Julu, Sanga sanga a Tawi–Tawi. Na Julu byl naposledy pozorován ve 30. letech 20. století, poslední hlášení o jeho pozorování ze Sanga sanga pochází z roku 1988.[2] Nyní se vyskytuje zřejmě už jen na Tawi-Tawi, kde podle IUCN zbývalo roku 2018 posledních 100 kilometrů čtverečních lesa.[5] V této oblasti se jedná o jediný druh zoborožce.[2]
O ekologii tohoto druhu je známo velmi málo informací. Jeho přirozeným prostředím jsou subtropické nebo tropické vlhké horské lesy, ale byli pozorováni i jedinci na ovocných stromech až 1 km vzdálených od primárního lesa. Tento druh není tažný, ale někdy mění stanoviště při hledání ovocných stromů.[2]
Způsob života, hnízdění
[editovat | editovat zdroj]Živí se převážně ovocem, ale příležitostně také hmyzem a drobnými ještěry. Obvykle se pohybuje v párech.
Hnízdní ekologie zoborožce sulského není dostatečně prozkoumána. Hnízdí v dutinách vysokých stromů. Mláďata byla pozorována v květnu a červnu, hnízdění tudíž může začínat v březnu nebo dubnu. V květnu roku 2015 nahlásil jeden z místních obyvatel, že viděl hnízdní dutinu v kmeni padlého stromu s mládětem zoborožce sulského vevnitř.[2][6]
Ohrožení a ochrana
[editovat | editovat zdroj]Na konci 19. století byl údajně v místech svého výskytu hojný, nyní se zřejmě jedná o nejohroženější druh zoborožce na světě. V Červeném seznamu IUCN je od roku 1994 uveden jako kriticky ohrožený druh. Důvodem jeho ohrožení je především ztráta přirozených stanovišť v důsledku nelegální těžby dřeva a přetváření lesů na plantáže palmy olejné nebo kaučukovníku. Pravděpodobně se také stává obětí lovu jak sportovního, tak pro získání potravy, nebo jsou mláďata vybírána z hnízd jako potrava nebo jako zboží pro nelegální obchod.[7] V roce 2019 se odhadovalo, že populace zoborožce sulského čítá asi 40 jedinců a z toho přibližně 27 jedinců je pohlavně dospělých.[4]
Na souostroví Sulu se nenachází žádné formální chráněné oblasti. V roce 2019 byly zahájeny plány na ochranu tohoto kriticky ohroženého druhu, vojenská aktivita a nepokoje v oblasti však představují překážku pro uskutečňování záchranných akcí.[7] V únoru 2012 byli na Tawi–tawi dva evropští pozorovatelé ptáků, kteří chtěli fotografovat zoborožce, uneseni teroristickou skupinou Abu Sayyaf. Jeden z nich uprchl v roce 2014,[2] ale druhý byl držen jako rukojmí a roku 2019 byl zabit při přestřelce teroristů s filipínskou armádou.[8] Mezinárodní podpůrné programy i osvěta mezi místními obyvateli představují naději pro zbývající populaci zoborožce sulského.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ a b c d e f g h APARAJITA, Datta, aj. SPECIES CONSERVATION STRATEGY AND ACTION PLAN - Sulu Hornbill Anthracoceros montani [online]. 2019 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sulu Hornbill Anthracoceros montani. BirdLife international [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Rarest birds in the World: Sulu Hornbill (Anthracoceros montani) – Planet of Birds [online]. 2014-08-03 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hope for the rarest hornbill in the world (commentary). Mongabay Environmental News [online]. 2018-03-13 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Sulu Hornbill. EDGE of Existence [online]. [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Sulu Hornbill Antracoceros montani. IUCN Red List of Threatened Species [online]. [cit. 2024-09-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WELLE (WWW.DW.COM), Deutsche. Dutch birdwatcher held hostage by terrorists killed in gun battle with Philippine army | DW | 31.05.2019. DW.COM [online]. [cit. 2021-04-22]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zoborožec sulský na Wikimedia Commons 
Taxon Anthracoceros montani ve Wikidruzích
