Zoborožec malajský
 Zoborožec malajský | |
|---|---|
 Zoborožec malajský | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | zoborožci (Bucerotiformes) |
| Čeleď | zoborožcovití (Bucerotidae) |
| Rod | zoborožec (Anthracoceros) |
| Binomické jméno | |
| Anthracoceros malayanus (Raffles, 1822) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zoborožec malajský (Anthracoceros malayanus) je druh zoborožce, který se vyskytuje v nížinatých pralesích Sundalandu. Samce lze rozpoznat pomocí mohutného slonovinově zbarveného zobáku s velkou přilbicí, zatímco samice má černý zobák s nízkou přilbicí a poměrně výrazným neopeřeným očním kroužkem.
Systematika[editovat | editovat zdroj]
Zoborožce malajského formálně popsal v roce 1822 britský úředník Stamford Raffles pod názvem Buceros malayanus.[2] Druhové jméno malayanus v latině znamená „malajský“.[3] Druh se dnes řadí do rodu Anthracoceros. Jedná se o monotypický taxon.[4]
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Areál rozšíření se rozprostírá po nížinatých pralesích Sundalandu. Konkrétně se vyskytuje v jižní části Malajského poloostrova, na Sumatře a Borneu. Objevuje se nejčastěji do 200 m n. m., někdy až do 600 m n. m. Místně může být poměrně běžný, celková populace však není známa.[5]
Popis[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Tento středně velký zoborožec dosahuje délky těla kolem 60–65 cm. Většina opeření samice i samce je černá. Všechna ocasní pera kromě dvou středních ocasních per mají bílé konce.[6] U asi 85 % populace se od oka směrem k šíji táhne bílý, poměrný široký pruh. U zbývající části zoborožců je tento pruh tmavě šedý a je sotva viditelný. Samec má mohutný slonovinový zobák s velkou slonovinovou přilbicí a tmavým neopeřeným očním kroužkem. Samice má černý zobák s černou, méně výraznou přilbicí, oční kroužek je narůžovělý.[7] Duhovky samce jsou tmavě červeného, u samice jsou červenohnědé.[6]
Biologie[editovat | editovat zdroj]
Vyskytuje se typicky v páru, i když nedospělí jedinci se někdy sdružují do menších hejn. Živí se velkým ovocem bohatým na lipidy jako jsou fíky nebo plody stromů Cryptocaya ferea, Aglaia rubiginosa (Meliaceae) či Horsfieldia spp a Myristica spp. Na Borneu se žijí mj. plody stromů Polyalthia (Annonaceae), Aglaia a Myristica. Jídelníček si zpestřuje živočišnou stravou jako je větší hmyz, plazi, ptačí vejce nebo dokonce i letouni.[7] Hlasový projev zahrnuje drsné, chraplavé, dlouhotrvající krákání a vrzání, které střídavě stoupá a klesá na intenzitě a hlasitosti.[6]
Hnízdní v dutinách stromů vysoko nad zemí. Zdá se, že může zahnízdit v průběhu celého roku. V zajetí samice klade 2–3 vejce, inkubace trvá kolem 30 dní. V době inkubace i během pobytu mláďat na hnízdě zajišťuje samici i ptáčatům potravu samec.[7]
Ohrožení a početnost[editovat | editovat zdroj]
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje zoborožce malajského za zranitelný druh. Důvodem je hlavně závislost druhu na nížinatém stálezeleném pralese, který je v areálu výskytu druhu rychle kácen. Zoborožec malajský do jisté míry dokáže tolerovat i sekundární les. Druh patrně čelí i tlaku místních lovců, kteří se nicméně primárně zaměřují na zoborožce štítnatého.[5]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
- ↑ RAFFLES, Thomas Stamford. Transactions of the Linnean Society of London. www.biodiversitylibrary.org. Linnean Society of London. Roč. 13, čís. 1, s. 292. Dostupné online [cit. 2023-11-10]. (anglicky)
- ↑ JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names. London: Christopher Helm, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-4081-2501-4. S. 39. (anglicky)
- ↑ Mousebirds, Cuckoo Roller, trogons, hoopoes, hornbills. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Anthracoceros malayanus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2018 [cit. 2023-11-09]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2018-2.RLTS.T22682441A132372259.en. (anglicky)
- ↑ a b c KEMP, Alan C.; WOODCOCK, Martin W. The hornbills: Bucerotiformes. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 019857729X. S. 172–175. (anglicky)
- ↑ a b c POONSWAD, Pilai; KEMP, Alan; STRANGE, Morten. Hornbills of the World – A Photographic Guide. Singapore: Draco Publishing, 2013. Dostupné online. ISBN 978-981-07-3528-9. S. 136–137. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KEMP, Alan C.; WOODCOCK, Martin W. The hornbills: Bucerotiformes. Oxford, New York, Tokyo: Oxford University Press, 1995. Dostupné online. ISBN 019857729X. (anglicky)
- POONSWAD, Pilai; KEMP, Alan; STRANGE, Morten. Hornbills of the World – A Photographic Guide. Singapore: Draco Publishing, 2013. Dostupné online. ISBN 978-981-07-3528-9. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zoborožec malajský na Wikimedia Commons 
Taxon Anthracoceros malayanus ve Wikidruzích
