Zlín Z-50

Zlín Z-50
Zlín Z-50 Flying Bulls
Určení	sportovní, akrobatický a cvičný letoun
Výrobce	Moravan Otrokovice
První let	18. července 1975
Uživatel	ČSSR Maďarsko, Německo, Rumunsko, Španělsko, Spojené království
Výroba	1975 - 1994
Vyrobeno kusů	80 (83?)
Varianty	L, LA, LS, M, LE, LX
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlín Z-50 je československý, resp. český speciální akrobatický letoun. Jedná se o celokovový dolnoplošník s pevným podvozkem, první sériově vyráběný speciální akrobatický letoun na světě.

Vývoj

O vývoji nového akrobatického letounu bylo rozhodnuto v n. p. Moravan v Otrokovicích na podzim roku 1973 s cílem prosadit jej sportovně na 8. mistrovství světa v letecké akrobacii v roce 1976 v Kyjevě.

Projekt byl připraven pod vedením Ing. Jana Mikuly a bylo k němu přistupováno velmi odborně. Již samotnému projektu předcházela anketa mezi leteckými akrobaty i odborníky v různých oblastech a díky ní byly nastaveny základní požadavky kladené na nový stroj. Při návrhu poté byla poprvé v Československu u této kategorie letadel vypracována matematická optimalizace. Jedním z požadavků bylo použití dostatečně výkonného motoru, který ovšem v tehdejším „východním bloku“ nebyl k dispozici. Byl tedy zvolen americký motor Avco Lycoming AIO-540 D4B5 o výkonu 191 kW (260 k). Kvůli úspoře hmotnosti (a také únavové životnosti) bylo použito průběžné křídlo.

Projekční práce, konstrukce a výroba prvního prototypu trvaly rekordně krátkou dobu a již 28. června 1975 proběhlo první vážení a první kontrola vypočtených předpokladů. Dne 30. června 1975 byla poté uskutečněna první motorová zkouška prototypu a 18. července 1975 první vzlet (OK-070, výrobní číslo 0001, pilot Vlastimil Berg).

Sériová výroba začala v roce 1976 po úspěšné premiéře na MS v Kyjevě, kde Ivan Tuček skončil na třetím místě.

Světové sportovní úspěchy

• 1976 - 3. místo na 8. MS v letecké akrobacii, Kyjev (SSSR) - pilot Ivan Tuček
• 1978 - 1. místo na 9. MS v letecké akrobacii, Hosín (ČSSR) - pilot Ivan Tuček
• 1978 - 3. místo na 9. MS v letecké akrobacii, Hosín (ČSSR) - pilot Ing. Pospíšil
• 1978 - 1. místo na 9. MS v letecké akrobacii, Hosín (ČSSR) - družstvo
• 1982 - 3. místo na 11. MS v letecké akrobacii, Spitzerberg (Rakousko) - pilot Manfred Strössenreuther (Německo)
• 1984 - 1. místo na 12. MS v letecké akrobacii, Békéscsaba (Maďarsko) - pilot Petr Jirmus
• 1984 - 2. místo na 12. MS v letecké akrobacii, Békéscsaba (Maďarsko) - pilot Manfred Strössenreuther
• 1986 - 1. místo na 13. MS v letecké akrobacii, South Cerney (Spojené království) - pilot Petr Jirmus
• 1995 - 1. místo v kategorii Advanced (s omezeným výkonem) na MS v letecké akrobacii, Kapské Město (Jihoafrická republika) - pilot Martin Stáhalík

Další vítězství získal Zlín Z-50 i na mistrovstvích Evropy a Československa a dodnes je používán některými sólovými akrobatickými piloty i skupinami (například čeští Flying Bulls nebo polští Żelaźni).

Varianty

Česká akrobatická skupina Flying Bulls

Flying Bulls - Radka Máchová

Polská akrobatická skupina Żelaźni

Zlín Z-50M OK-TRM Aeroklubu ČR

Z-50L

• První sériová verze z roku 1977 s motorem Lycoming AEIO-540-D4B5 a třílistou vrtulí Hoffmann HO-V123K-F/200AH. Zlín Z-50L byl certifikován v ČSSR Státní leteckou inspekcí pod číslem 77-01 dne 12. 10. 1977. Postaveno 25 (30?) ks.

Z-50LA

• Verze vyráběná od roku 1980 s upravenou olejovou instalací regulace otáček vrtule (aby nedocházelo k přetáčení motoru). Z-50LA byl certifikován dodatkem č. 1 k č. 77-01 dne 25. 11. 1980. Postaveno 5 ks a přestavěno 18 původních Z-50L.

Z-50LS

• Verze vyráběná od roku 1982 (prototyp zalétán 29(19?). 6. 1981) s výkonnějším motorem Lycoming AEIO-540-L1B5D a vrtulí Hoffmann HO-V123K-V/200 AH. Z-50LS byl certifikován dodatkem č. 2 k č. 77-01 dne 10. 5. 1982. Postaveno 34 ks a přestavěno 18 Z-50L a Z-50LA.

Z-50M

• Verze vyráběná od roku 1989 (prototyp 0053, OK-080, zalétal 25. 4. 1988 tovární pilot Vladimír Peroutka) s motorem Avia M-137AZ (LOM M-137AZ) a pouze dvoulistou vrtulí Avia V-503A, určená především jako náhrada dosluhujících akrobatických letadel Zlín Z-526AFS Akrobat Speciál. Z-50M byl certifikován dodatkem č. 3 k č. 77-01 dne 28. 2. 1989. Postaveno 8 (6?) kusů a přestavěn 1 starší stroj.

Z-50LE

• Verze z roku 1990 (prototyp zalétán 16. 3. 1990) s upraveným okrajovým obloukem křídla a sníženou hmotností. Postaveny pouze 2 prototypy přestavbou z Z-50LS.

Z-50LX

• Verze z roku 1991 s motorem Lycoming AEIO-540-L1B5D, namontovaným zařízením pro vytváření kouřové stopy za letadlem (smoke-system) a přidanými palivovými nádržemi v křídlech (2 × 42 litrů). Postaveno 8 kusů a přestavěny 2 původní Z-50LS. 2 ks Z-50LX byly naopak přestavěny na Z-50LS.

Specifikace

Technické údaje

• Posádka: 1 pilot
• Rozpětí: 8,58 m
• Plocha křídla: 12,5 m²
• Plošné zatížení: 58,4 kg/m²
• Délka: 6,62 m
• Výška: 1,985 m
• Prázdná hmotnost:
  • Z-50L: 570 kg
  • Z-50LS: 600 kg
• Max. vzletová hmotnost :
  • Z-50L: 720 kg
  • Z-50LS: 760 kg
  • Z-50M: 780 kg
• Pohonná jednotka:
  • Z-50L: 1x Lycoming AEIO-540-D4B5 - 260 k (191 kW)
  • Z-50LS: 1x Lycoming AEIO-540-L1B5D - 300 k (221 kW)
  • Z-50M: 1x Avia M-137AZ - 180 k (132 kW)
• Obsah nádrže: 60 l

Výkony

• Cestovní rychlost: 240 km/h
• Maximální rychlost:
  • Z-50L: 290 km/h
  • Z-50LS: 308 km/h
• Dolet:
  • Z-50L: 180 km (640 km s odnímatelnými nádržemi na vřetenech)
  • Z-50LS: 170 km
• Dostup:
  • Z-50L: 7000 m
  • Z-50LS: 8000 m
• Stoupavost: 15 m/s
• Násobky:
  • Z-50L: +9g až -6g
  • Z-50LS: +8g až -6g (A), +3,8g až -1,5g (N)

Vyrobená letadla

Výrobní číslo	Rok výroby	Původní verze	Aktuální verze	Poslední známá imatrikulace	Foto/zdroj	Poznámka
0001	1975	L		OK-070		tovární imatrikulace OK-070, zachráněn před sešrotováním panem Kozlem a je součástí jeho soukromé sbírky
0002	1975	L	LA	I-HANS	[1]	dříve OK-072, OK-FSA, OK-IRK, D-EFHJ (Německo). 4/2019 na prodej [2]
0003		L
0004	1976	L	LA	N6660B	[3]	dříve OK-GZA a OK-GRA, katastrofa 20. 12. 1995 [4]
0005	1976	L	LS		[5]	Kalifornie, dříve OK-GZB a OK-GRB, N6660C, 10/2013 exportován do Brazílie [6] [7]
0006	1976	L	L	N777YZ	[8]	Texas, dříve OK-GRC, OK-GRC
0007	1976	L		OK-GZD		Stroj zničen 8. 10. 1976 při natáčení propagačního filmu, zalétávací pilot Petr Šupák zahynul
0008		L	LS	SP-AUA	[9]	Żelaźni
0009		L	LA	SP-AUB	[10]	ex-Żelaźni, dnes Muzeum Lotnictwa Polskiego, Krakow
0010	1977	L	LA	OK-HRE		dříve OK-HZE. Těžce poškozen při srážce 22. 7. 1988 v Mostě s v. č. 0017 (OK-IRG). Nepoškozený zbytek letounu použit jako základ pro letoun vystavený v Leteckém muzeu Kbely jako OK-IRG
0011	1977	L	LA	I-DRAW	[11]	dříve OK-HZD a OK-HRD. Letoun zničen 30.03.2019 [12]
0012	1977	L	LA	N50ZL	[13]	Washington, dříve YR-ZAT (Rumunsko)
0013	1977	L	L	ZS-WSZ	[14]	dříve YR-ZAU
0014		L	LS	ZS-VAR	[15]	dříve D-EMUJ, D-EINX, ZS-MDF (Jihoafrická republika), ZS-WCG, Letoun zničen při havárii 6. 10. 2017 [16]
0015		L	LA	YR-ZAV	[17]	Vystaven před letištěm Strejnic (Plojesti).
0016	1978	L	LA	OK-IRF	[18]	Vystaven v NTM Praha
0017		L	LS	OK-IRG	[19]	zničen při srážce 22. 7. 1988 v Mostě s v. č. 0010 (OK-HRE). Nepoškozené části (křidélka a kryty motoru) použity k doplnění v. č. 0010 vystaveného v Leteckém muzeu Kbely jako OK-IRG
0018	1978	L	LA	OK-IRH		havaroval a byl vymazán z rejstříku 1984. Ocasní plochy použity k doplnění v. č. 0010 vystaveného v Leteckém muzeu Kbely jako OK-IRG
0019	1978	L	LA	OK-IRI		zničen na letišti Hosín při tréninkovém letu před Mistrovstvím Evropy 1985
0020	1978	L		OK-IRJ
0021			L	EC-DLU		zřejmě již neexistuje
0022			L	EC-DLV	[20]	4/2019 na prodej [21]
0023			L	EC-DLX	[22]
0024			L	EC-DLY	[23]	katastrofa 8. 4. 1984
0025	1981	LA	L		[24]	dříve EC-DLZ (Španělsko), G-ZSOL (Velká Británie), N50ZA (USA), 8/2012 exportován do Brazílie [25]
0026
0027	1981		LA	D-ENMM	[26]	dříve HA-SIB (Maďarsko), aktuálně hangárován v LKSN [27]
0028	1981		LA	LV-X332	[28]	dříve HA-SIC, D-EINX, ZS-WCG, PT-ZLI [29]
0029	1981		LA	ZS-MBL	[30]	dříve HA-SID
0030	1982		LA	N666SH	[31]	dříve HA-SIE, ZS-MBW
0031	1984		LS		[32]	dříve D-EMUJ, EC-FXG, N69MP, 2006 export do JAR
0032			LS	SP-AUC	[33]	Żelaźni
0033			LS	HA-SIF	[34]	01/2017 prodáván za 21 500 € s náletem 1192,5 hodin [35]
0034			LS			dříve YR-ZAX
0035			LS	SP-AUD	[36]	Żelaźni
0036			LS			dříve YR-ZAY
0037			LA			dříve YR-ZAZ
0038	1986		LS	N50MX	[37]	Pennnsylvania, dříve HA-SIG
0039			LS			dříve YR-ZNA
0040	1985		LS	D-EHWH	[38]	dříve OK-PRH
0041	1985		LS	ZS-WWJ	[39]	dříve OK-PRK
0042	1985		LS	ZS-WWK	[40]	dříve OK-PRL
0043			LS			dříve YR-ZNB
0044			LS	EC-LGS	[41]	Ex LZ551
0045			LS	ZS-OKZ	[42]
0046	1986		LS	N300ZL	[43]	drříve OK-RRC, N300ZL Arizona - registrace v US rejstříku k 16.3. 2019 zrušena [44]
0047	1986		LS	OK-RRD	[45]	Aeroklub ČR
0048	1987		LS	N50VJ	[46]	Delaware
0049	1988		LS	LZ-554		13.6.2009 prodáván [47]
0050			LS	HA-SIH	[48]
0051	1986	LS	LE	N250LE	[49]	Dříve OK-SRH (Z 50 LS), poté přestavěn na Z 50 LE OK-078, OK-VZA, OM-VZA Tennessee, 11/2012 vymazán z US rejstříku [50]
0052	1986	LS	LS	OK-FAI	[51]	Dříve OK-SRI (Z 50LS), poté přestavěn na Z 50 LE OK-072, OK-VZB. Následně znovu přestavěn na Z 50 LS Aeroklub ČR
0053	1988	M	M	OK-TRM	[52]	Aeroklub ČR, dříve OK-080,OK-076,OK-TRM, OM-TRM
0054	1990	M	LS	OK-XRE	[53]	Majitelem je HST TechnoLogic s.r.o., základna je LKVR, dříve OK-TRN, I-SHOW [54]
0055	1988		LS	SP-TRO	[55]	Dříve OK-TRO
0056	1991		LS	OK-WRK	[56]	Dříve HA-SIJ Maďarsko. 3.10.2018 zapsán do českého leteckého rejstříku jako OK-WRK [57]
0057	1988		LS	D-EWTA	[58]	dříve DDR-WTA, zničen při katastrofě 1992 [59]
0058	1988		LS	D-EWTB	[60]	dříve DDR-WTB, zničen při katastrofě 1998 [61]
0059	1988	M	M	OK-TRP	[62]	Zakoupen do sbírek VHU a vystaven v Muzeu ve Kbelích [63]
0060	1988	M	M	OK-TRQ	[64]	Aeroklub ČR - Letadlo zapůjčeno do Muzea Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi [65]
0061	1990		LS	ZU-AAU	[66]	dříve OK-VRG, havárie 21. 2. 2009 [67]
0062	1991		LS	ZU-APJ	[68]	dříve OK-VRH, ZS-AAU
0063	1991	LS	LS	N250LS	[69]	Washington, dříve OK-WRI (Devils of UNIMAX) [70]
0064	1991	LS	LS	D-EWPB	[71]	dříve OK-WRJ (Devils of UNIMAX) [72]
0065	1991	LS	LS	D-EZHN	[73]	dříve OK-WRK (Devils of UNIMAX) [74]
0066	1991	LS	LS	N50XS	[75]	dříve OK-WRL (Devils of UNIMAX) [76], D-EWRK
0067	1991		LS		[77]	dříve OK-WRM, N50LX, 2/2011 prodán do Brazílie [78]
0068	1991	LX	LX	OK-VIC	[79]	První stroj verze LX postavený podle požadavků Victora Normana, dříve G-MATE
0069			LX	D-ESHG	[80]	dříve OM-ARD, OK-SHG, jejím majitelem je Jiří Pospíšil a létá s ní na letišti Rakovník
0070	1992		LS	ZK-ZSO	[81]	dříve OK-WRN, SE-KMY (Švédsko), OK-XRG
0071	1992		LX	OK-XRA	[82]	Letoun poškozen 1.11.2014 v LKCR [83]; 10/2017 na prodej bez motoru a vrtule [84]
0072	1992		LX	OK-XRB	[85]	ex Flying Bulls Aerobatics Team
0073	1992		LX	OK-XRC	[86]	Letoun poškozen při vysoupení během Aero India 2015 [87], opraven a prodán do soukromých rukou, hangárován je v LKMB (11/2016)
0074	1992		LX	OK-XRD	[88]	Letoun poškozen při vysoupení během Aero India 2015 [89], kolem dubna 2016 prodán do Polska na letiště Kobylnica. [90]
0075	1996		LX	N6660K	[91]	Kalifornie, havárie 10. 5. 2008 [92], letadlo zřejmě opraveno, registrace letadla propadla 11/2013 [93]
0076			LX	OM-ARH	[94]	ex SEAGLE Air Trenčín, 11/2017 prodána do ČR - JANNY TRANS GmbH, letiště Plasy
0077	1997	LS	LS			dříve N666XC, 10/2013 exportován do Brazílie [95] [96]
0078	1992	M	M	OK-XRK	[97]	05/2016 zakoupen Aeroklubem ČR
0079	1991	M	M	S5-DET	[98]	Dříve OK-WRP, ZS-NEJ
0080	1991	M	M	OK-WRQ	[99]	Dříve OK-WRQ, ZS-NEK, přestože je registrována v České republice provozuje jí společnost Aero Motor Military Clubu v Trenčíně (Slovenská Republika) (7/2016) [100]

» V tabulce jsou uvedeny informace zjištěné ze zdrojů na internetu (viz Externí odkazy a Google), prázdné kolonky znamenají "nezjištěno".

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlín Z-50 ve Wikimedia Commons
• (česky) Z-50 na vztlak.cz
• (česky) Článek na techmag.valka.cz
• (česky) Z-50 na aeroklub.cz
• (anglicky) Aerobaticaircraft.com

Portály: Letectví