Zlín Z-50

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zlín Z-50
Zlín Z-50 Flying Bulls
Zlín Z-50 Flying Bulls
Určenísportovní, akrobatický a cvičný letoun
VýrobceMoravan Otrokovice
První let18. července 1975
UživatelČSSR
Maďarsko, Německo, Rumunsko, Španělsko, Spojené království
Výroba1975 - 1994
Vyrobeno kusů80 (83?)
VariantyL, LA, LS, M, LE, LX
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlín Z-50 je československý, resp. český speciální akrobatický letoun. Jedná se o celokovový dolnoplošník s pevným podvozkem, první sériově vyráběný speciální akrobatický letoun na světě.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

O vývoji nového akrobatického letounu bylo rozhodnuto v n. p. Moravan v Otrokovicích na podzim roku 1973 s cílem prosadit jej sportovně na 8. mistrovství světa v letecké akrobacii v roce 1976 v Kyjevě.

Projekt byl připraven pod vedením Ing. Jana Mikuly a bylo k němu přistupováno velmi odborně. Již samotnému projektu předcházela anketa mezi leteckými akrobaty i odborníky v různých oblastech a díky ní byly nastaveny základní požadavky kladené na nový stroj. Při návrhu poté byla poprvé v Československu u této kategorie letadel vypracována matematická optimalizace. Jedním z požadavků bylo použití dostatečně výkonného motoru, který ovšem v tehdejším „východním bloku“ nebyl k dispozici. Byl tedy zvolen americký motor Avco Lycoming AIO-540 D4B5 o výkonu 191 kW (260 k). Kvůli úspoře hmotnosti (a také únavové životnosti) bylo použito průběžné křídlo.

Projekční práce, konstrukce a výroba prvního prototypu trvaly rekordně krátkou dobu a již 28. června 1975 proběhlo první vážení a první kontrola vypočtených předpokladů. Dne 30. června 1975 byla poté uskutečněna první motorová zkouška prototypu a 18. července 1975 první vzlet (OK-070, výrobní číslo 0001, pilot Vlastimil Berg).

Sériová výroba začala v roce 1976 po úspěšné premiéře na MS v Kyjevě, kde Ivan Tuček skončil na třetím místě.

Světové sportovní úspěchy[editovat | editovat zdroj]

Další vítězství získal Zlín Z-50 i na mistrovstvích Evropy a Československa a dodnes je používán některými sólovými akrobatickými piloty i skupinami (například čeští Flying Bulls nebo polští Żelaźni).

Varianty[editovat | editovat zdroj]

Česká akrobatická skupina Flying Bulls
Flying Bulls - Radka Máchová
Polská akrobatická skupina Żelaźni
Zlín Z-50M OK-TRM Aeroklubu ČR

Z-50L[editovat | editovat zdroj]

  • První sériová verze z roku 1977 s motorem Lycoming AEIO-540-D4B5 a třílistou vrtulí Hoffmann HO-V123K-F/200AH. Zlín Z-50L byl certifikován v ČSSR Státní leteckou inspekcí pod číslem 77-01 dne 12. 10. 1977. Postaveno 25 ks, přičemž ve výrobním závodě bylo 19 ks následně přestavěno na verzi LA a další 3 na verzi LS.

Z-50LA[editovat | editovat zdroj]

  • Verze vyráběná od roku 1980 s upravenou olejovou instalací regulace otáček vrtule (aby nedocházelo k přetáčení motoru). Z-50LA byl certifikován dodatkem č. 1 k č. 77-01 dne 25. 11. 1980. Postaveno 5 kusů.

Z-50LS[editovat | editovat zdroj]

  • Verze vyráběná od roku 1982 (prototyp zalétán 29(19?). 6. 1981) s výkonnějším motorem Lycoming AEIO-540-L1B5D a vrtulí Hoffmann HO-V123K-V/200 AH. Z-50LS byl certifikován dodatkem č. 2 k č. 77-01 dne 10. 5. 1982. Postaveno 35 ks, kdy jeden byl před uvedením do provozu přestavěn na verzi M a poté spět na verzi LS (vč.0054) a další dva byly přestavěny na verzi LX (vč. 0063 a 0067). Technickou zajímavostí je úprava 4 ks dodaných do Maďarska (vč.0033, 0038, 0050 a 0056), kdy byly ve výrobním závodě instalovány přídavné nádrže do kořene křídel (obdobně jak je tomu u verze LX), které mají objem 2x 30 litrů a oproti verzi LX nemají palivoměry. Minimálně z jednoho letadla (v.č.:0056) byly následně opět vyjmuty.

Z-50M[editovat | editovat zdroj]

  • Verze vyráběná od roku 1989 (prototyp 0053, OK-080, zalétal 25. 4. 1988 tovární pilot Vladimír Peroutka) s motorem Avia M-137AZ (LOM M-137AZ) a dvoulistou vrtulí Avia V-503A, určená především jako náhrada dosluhujících akrobatických letadel Zlín Z-526AFS Akrobat Speciál. Z-50M byl certifikován dodatkem č. 3 k č. 77-01 dne 28. 2. 1989. Postaveno 6 kusů.

Z-50LE[editovat | editovat zdroj]

  • Verze z roku 1990 (prototyp zalétán 16. 3. 1990) s upraveným okrajovým obloukem křídla a sníženou hmotností. Postaveny kusy přestavbou z uskladněných draků Z-50LS (vč.0051 a 0052). Výrobní číslo 0052 bylo následně modifikací křídla a doplněním agregárů znovu přestavěno na verzi LS.

Z-50LX[editovat | editovat zdroj]

  • Verze z roku 1991 s motorem Lycoming AEIO-540-L1B5D, namontovaným vyvíječem kouře (smoke-system) a přidanými palivovými nádržemi v křídlech (2 × 42 litrů). Postaveno 9 kusů, z čehož 2 ks byly přestavěny zpět na Z-50LS (vč.0070 a 0075).

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Zlín Z-50L.svg

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1 pilot
  • Rozpětí: 8,58 m
  • Plocha křídla: 12,5 m²
  • Plošné zatížení: 58,4 kg/m²
  • Délka: 6,62 m
  • Výška: 1,985 m
  • Prázdná hmotnost:
    • Z-50L: 570 kg
    • Z-50LS: 600 kg
  • Max. vzletová hmotnost :
    • Z-50L: 720 kg
    • Z-50LS: 760 kg
    • Z-50M: 780 kg
  • Pohonná jednotka:
  • Objem hlavní nádrže: 60 l

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Cestovní rychlost: 240 km/h
  • Maximální rychlost:
    • Z-50L: 290 km/h
    • Z-50LS: 308 km/h
  • Dolet:
    • Z-50L: 180 km (640 km s odnímatelnými nádržemi na vřetenech)
    • Z-50LS: 170 km
  • Dostup:
    • Z-50L: 7000 m
    • Z-50LS: 8000 m
  • Stoupavost: 15 m/s
  • Násobky:
    • Z-50L: +9g až -6g
    • Z-50LS: +8g až -6g (A), +3,8g až -1,5g (N)

Vyrobená letadla[editovat | editovat zdroj]

Výrobní číslo Rok výroby Původní verze Aktuální verze Poslední známá imatrikulace Foto/zdroj Poznámka
0001 1975 L LS OK-070 Česko Tovární imatrikulace OK-070, zachráněn před sešrotováním panem Kozlem a je součástí jeho soukromé sbírky.
0002 1975 L LA OK-PAJ Česko [1] Dříve OK-072, OK-FSA, OK-IRK, D-EFHJ (Německo). Do roku 2019 jako I-HANS v Itálii. Prodán zpět do ČR a provozován na letišti Luhačovice s imatrikulací D-ETHZ. 31. 5. 2021 opět zapsán do českého leteckého rejstříku.
0003 1975 L L - Třetí prototyp, určen k pozemním únavovým zkouškám ve VZLÚ.
0004 1976 L LA N6660B USA [2] dříve OK-GZA a OK-GRA, katastrofa 20. 12. 1995 [3]
0005 1976 L LS Brazílie [4] Kalifornie, dříve OK-GZB a OK-GRB [5] , N6660C, 10/2013 exportován do Brazílie [6] [7]
0006 1976 L LA N777YZ USA [8] Texas, dříve OK-GRC
0007 1976 L L OK-GZD Česko [9] Stroj zničen 8.10.1976 při natáčení propagačního filmu, zalétávací pilot Petr Šupák zahynul
0008 L LA SP-AUA Polsko [10] Żelaźni
0009 L LA SP-AUB Polsko [11] ex-Żelaźni, dnes Muzeum Lotnictwa Polskiego, Krakow
0010 1977 L LA OK-HRE Česko [12] dříve OK-HZE. Těžce poškozen při srážce 22.7.1988 v Mostě s v. č. 0017 (OK-IRG). Nepoškozený zbytek letounu použit jako základ pro letoun vystavený v Leteckém muzeu Kbely jako OK-IRG
0011 1977 L LA I-DRAW Itálie [13] dříve OK-HZD a OK-HRD. Letoun zničen 30.03.2019 [14]
0012 1977 L LA N50ZL USA [15] Washington, dříve YR-ZAT (Rumunsko)
0013 1977 L LA ZS-WSZ Jihoafrická republika [16] dříve YR-ZAU
0014 L LS ZS-VAR Jihoafrická republika [17] dříve D-EINX, ZS-MDF (Jihoafrická republika), ZS-WCG, Letoun zničen při havárii 6. 10. 2017 [18]
0015 L LA YR-ZAV Rumunsko [19] Vystaven před letištěm Strejnic (Plojesti).
0016 1978 L LA OK-IRF Česko [20] Vystaven v NTM Praha
0017 L LS OK-IRG Česko [21] zničen při srážce 22.7.1988 v Mostě s v. č. 0010 (OK-HRE). Nepoškozené části (křidélka a kryty motoru) použity k doplnění v. č. 0010 vystaveného v Leteckém muzeu Kbely jako OK-IRG
0018 1978 L L OK-IRH Česko [22] Havárie 28.5.1981, pilotka přežila s těžkými popáleninami, stroj byl (téměř) zničen a vymazán z rejstříku 1984. Ocasní plochy použity k doplnění v. č. 0010 vystaveného v Leteckém muzeu Kbely jako OK-IRG.
0019 1978 L LA OK-IRI Česko [23] zničen na letišti Hosín při tréninkovém letu před Mistrovstvím Evropy 1985
0020 1978 L LS OK-IRJ Česko [24] Zničen - oběť hurikánu Danny v červenci 1997 po MS Advanced v Lawrence, Kansas, USA
0021 L LA EC-DLU Španělsko zřejmě již neexistuje
0022 1980 L LA OM-EWA Slovensko [25] dříve EC-DLV
0023 L LA EC-DLX Španělsko [26]
0024 L LA EC-DLY Španělsko [27] katastrofa 8.4.1984 na letišti Teneriffe sever.
0025 1981 L LA Brazílie dříve EC-DLZ (Španělsko), G-ZSOL (Velká Británie), N50ZA (USA), 8/2012 exportován do Brazílie [28]
0026 1981 LA LA D-EAWN Německo [29] dříve HA-SIA [30] (Maďarsko). Letoun zničen při havárii v roce 1997 [31].
0027 1981 LA LA D-ENMM Německo [32] dříve HA-SIB [33] (Maďarsko), aktuálně hangárován v LKSN [34]
0028 1981 LA LA LV-X332 Argentina [35] dříve HA-SIC [36] , D-EINX, ZS-WCG, PT-ZLI
0029 1981 LA LA ZS-MBL Jihoafrická republika [37] dříve HA-SID
0030 1982 LA LA N666SH USA [38] dříve HA-SIE, ZS-MBW
0031 1984 LS LS ZU-ZLN Jihoafrická republika [39] dříve D-EMUJ, EC-FXG, N69MP, 2006 export do JAR
0032 LS LS SP-AUC Polsko [40] Żelaźni
0033 LS LS HA-SIF Maďarsko [41]
0034 1985 LS LS YR-ZAX Rumunsko [42] Rumunský aeroklub. V roce 2013 generální oprava u ZLIN Aircraft v Otrokovicích. [43]
0035 LS LS SP-AUD Polsko [44] Żelaźni
0036 1985 LS LS YR-ZAY Rumunsko [45] Rumunský aeroklub. V roce 2013 generální oprava u ZLIN Aircraft v Otrokovicích. [46]
0037 LS LS YR-ZAZ Rumunsko
0038 1986 LS LS N50MX USA [47] Pennsylvania, dříve HA-SIG [48]
0039 LS LS YR-ZNA Rumunsko Pravděpodobně uskladněn na letišti Craiova [49]
0040 1985 LS LS D-EHWH Německo [50] dříve OK-PRH
0041 1985 LS LS ZS-WWJ Jihoafrická republika [51] dříve OK-PRK
0042 1985 LS LS ZS-WWK Jihoafrická republika [52] dříve OK-PRL [53]
0043 LS LS YR-ZNB Rumunsko Pravděpodobně uskladněn na letišti Craiova [54]
0044 1988 LS LS EC-LGS Španělsko [55] Ex LZ-551 [56]
0045 1988 LS LS ZS-OKZ Jihoafrická republika [57] Ex LZ-552 [58]
0046 1986 LS LS N300ZL USA [59] dříve OK-RRC, N300ZL Arizona - registrace v US rejstříku k 16.3. 2019 zrušena [60]
0047 1986 LS LS ? [61] Vymazán z rejstříku ÚCL, vlastní Zlín-Avion. Dříve OK-RRD (Aeroklub ČR)
0048 1988 LS LS N50VJ USA [62] Ex LZ-553 [63], nyní Delaware
0049 1988 LS LS LZ-554 Bulharsko 13.6.2009 prodáván [64] Archivováno 9. 4. 2020 na Wayback Machine
0050 1989 LS LS HA-SIH Maďarsko [65]
0051 1986 LS LE N250LE USA [66] Tennessee. Vyrobena jako Z 50LS OK-SRH a drak hned uskladněn v Moravské Třebové.V roce 1989 přestavěna na Z 50 LE OK-078, OK-VZA, OM-VZA, 11/2012 vymazán z US rejstříku [67]
0052 1986 LS LS OK-FAI Česko [68] Vyrobena jako Z 50LS OK-SRI a drak hned uskladněn v Moravské Třebové. Přestavěna v roce 1989 na Z 50 LE OK-072, OK-VZB. Následně znovu přestavěn na Z 50 LS. Aeroklub ČR
0053 1988 M M OK-TRM Česko [69] Aeroklub ČR, dříve OK-080,OK-076,OK-TRM, OM-TRM
0054 1990 LS LS OK-XRE Česko [70] Majitelem je HST TechnoLogic s.r.o., základna je LKVR, dříve OK-TRN, I-SHOW, D-EREB [71][nedostupný zdroj]
0055 1988 LS LS SP-TRO Polsko [72] Dříve OK-TRO
0056 1991 LS LS OK-WRK Česko [73] Dříve HA-SIJ Maďarsko. 3.10.2018 zapsán do českého leteckého rejstříku jako OK-WRK [74]
0057 1988 LS LS D-EWTA Německo [75] dříve DDR-WTA, zničen při katastrofě 1992 [76]
0058 1988 LS LS D-EWTB Německo [77] dříve DDR-WTB, zničen při katastrofě 1998 [78]
0059 1988 M M OK-TRP Česko [79] Zakoupen do sbírek VHU a vystaven v Muzeu ve Kbelích [80]
0060 1988 M M OK-TRQ Česko [81] Aeroklub ČR - Letadlo zapůjčeno do Muzea Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi [82]
0061 1990 LS LS ZU-AAU Jihoafrická republika [83] dříve OK-VRG, havárie 21. 2. 2009 [84]
0062 1991 LS LS ZU-APJ Jihoafrická republika [85] dříve OK-VRH, ZS-AAU
0063 1991 LS LX N250LS USA [86] Washington, dříve OK-WRI (Devils of UNIMAX) [87]
0064 1991 LS LS D-EWPB Německo [88] dříve OK-WRJ (Devils of UNIMAX) [89]
0065 1991 LS LS D-EZHN Německo [90] dříve OK-WRK (Devils of UNIMAX) [91], nyní se nachází v ČR, hangárován na letišti Plzeň-Líně
0066 1991 LS LS N50XS USA [92] dříve OK-WRL (Devils of UNIMAX) [93], D-EWRK
0067 1991 LS LX Brazílie [94] dříve OK-WRM (Devils of UNIMAX - záložní stroj), N50LX, 2/2011 prodán do Brazílie [95]
0068 1991 LX LX OK-VIC Česko [96] První stroj verze LX postavený podle požadavků Victora Normana, dříve G-MATE
0069 1995 LX LX D-ESHG Německo [97] dříve OM-ARD, OK-SHG, jejím majitelem je Jiří Pospíšil a létá s ní na letišti Rakovník
0070 1992 LX LS ZK-ZSO Nový Zéland [98] dříve OK-WRN, SE-KMY (Švédsko), OK-XRG
0071 1992 LX LX OK-XRA Česko [99] Letoun poškozen 1.11.2014 v LKCR [100]; 10/2017 na prodej bez motoru a vrtule [101] Celková GO v roce 2020, letoun mj. obdržel nové zbarvení a opět uveden do provozu.
0072 1992 LX LX OK-XRB Česko [102] ex Flying Bulls Aerobatics Team
0073 1992 LX LX OK-XRC Česko [103] Letoun poškozen při vysoupení během Aero India 2015 [104], opraven a prodán do soukromých rukou, hangárován je v LKMB (11/2016)
0074 1992 LX LX SP-AUE Polsko [105] ex OK-XRD, Flying Bulls. Letoun poškozen při vysoupení během Aero India 2015 [106]. 04/2016 prodán do Polska na letiště Kobylnica. Nyní akrobatická skupina Żelaźni. [107]
0075 1996 LX LS OK-ARX Česko [108] 26.10.2020 zapsána do rejstříku ÚCL. Kalifornie, havárie 10.5.2008 [109] Viditelně opravena.
0076 1995 LX LX OK-ARH Česko [110] ex OM-ARH, SEAGLE Air Trenčín. 11/2017 prodána do ČR. Od 13.12.2019 stroj zapsán v českém leteckém rejstříku.
0077 1997 LS LS Brazílie dříve N666XC, 10/2013 exportován do Brazílie [111] [112]
0078 1992 M M OK-XRK Česko [113] 05/2016 zakoupen Aeroklubem ČR
0079 1991 M M S5-DET Slovinsko [114] Dříve OK-WRP, ZS-NEJ
0080 1991 M M OK-WRQ Česko [115] Dříve OK-WRQ, ZS-NEK, přestože je registrována v České republice provozuje jí společnost Aero Motor Military Clubu v Trenčíně (Slovenská Republika) (7/2016) [116]

» V tabulce jsou uvedeny informace zjištěné ze zdrojů na internetu (viz Externí odkazy a Google), prázdné kolonky znamenají "nezjištěno".

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]