Zlín Z-50

Zlín Z-50
	Zlín Z-50 Flying Bulls
Určení	sportovní, akrobatický a cvičný letoun
Výrobce	Moravan Otrokovice
První let	18. července 1975
Uživatel	ČSSR; Maďarsko, Německo, Rumunsko, Španělsko, Spojené království
Výroba	1975 - 1994
Vyrobeno kusů	80 (83?)
Varianty	L, LA, LS, M, LE, LX
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlín Z-50 je československý, resp. český speciální akrobatický letoun. Jedná se o celokovový dolnoplošník s pevným podvozkem, první sériově vyráběný speciální akrobatický letoun na světě.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

O vývoji nového akrobatického letounu bylo rozhodnuto v n. p. Moravan v Otrokovicích na podzim roku 1973 s cílem prosadit jej sportovně na 8. mistrovství světa v letecké akrobacii v roce 1976 v Kyjevě.

Projekt byl připraven pod vedením Ing. Jana Mikuly a bylo k němu přistupováno velmi odborně. Již samotnému projektu předcházela anketa mezi leteckými akrobaty i odborníky v různých oblastech a díky ní byly nastaveny základní požadavky kladené na nový stroj. Při návrhu poté byla poprvé v Československu u této kategorie letadel vypracována matematická optimalizace. Jedním z požadavků bylo použití dostatečně výkonného motoru, který ovšem v tehdejším „východním bloku“ nebyl k dispozici. Byl tedy zvolen americký motor Avco Lycoming AIO-540 D4B5 o výkonu 191 kW (260 k). Kvůli úspoře hmotnosti (a také únavové životnosti) bylo použito průběžné křídlo.

Projekční práce, konstrukce a výroba prvního prototypu trvaly rekordně krátkou dobu a již 28. června 1975 proběhlo první vážení a první kontrola vypočtených předpokladů. Dne 30. června 1975 byla poté uskutečněna první motorová zkouška prototypu a 18. července 1975 první vzlet (OK-070, výrobní číslo 0001, pilot Vlastimil Berg).

Sériová výroba začala v roce 1976 po úspěšné premiéře na MS v Kyjevě, kde Ivan Tuček skončil na třetím místě.

Světové sportovní úspěchy[editovat | editovat zdroj]

1976 - 3. místo na 8. MS v letecké akrobacii, Kyjev (SSSR) - pilot Ivan Tuček
1978 - 1. místo na 9. MS v letecké akrobacii, Hosín (ČSSR) - pilot Ivan Tuček
1978 - 3. místo na 9. MS v letecké akrobacii, Hosín (ČSSR) - pilot Ing. Pospíšil
1978 - 1. místo na 9. MS v letecké akrobacii, Hosín (ČSSR) - družstvo
1982 - 3. místo na 11. MS v letecké akrobacii, Spitzerberg (Rakousko) - pilot Manfred Strössenreuther (Německo)
1984 - 1. místo na 12. MS v letecké akrobacii, Békéscsaba (Maďarsko) - pilot Petr Jirmus
1984 - 2. místo na 12. MS v letecké akrobacii, Békéscsaba (Maďarsko) - pilot Manfred Strössenreuther
1986 - 1. místo na 13. MS v letecké akrobacii, South Cerney (Spojené království) - pilot Petr Jirmus
1995 - 1. místo v kategorii Advanced (s omezeným výkonem) na MS v letecké akrobacii, Kapské Město (Jihoafrická republika) - pilot Martin Stáhalík

Další vítězství získal Zlín Z-50 i na mistrovstvích Evropy a Československa a dodnes je používán některými sólovými akrobatickými piloty i skupinami (například čeští Flying Bulls nebo polští Żelaźni).

Varianty[editovat | editovat zdroj]

Z-50L[editovat | editovat zdroj]

První sériová verze z roku 1977 s motorem Lycoming AEIO-540-D4B5 a třílistou vrtulí Hoffmann HO-V123K-F/200AH. Zlín Z-50L byl certifikován v ČSSR Státní leteckou inspekcí pod číslem 77-01 dne 12. 10. 1977. Postaveno 25 ks, přičemž ve výrobním závodě bylo 19 ks následně přestavěno na verzi LA a další 3 na verzi LS.

Z-50LA[editovat | editovat zdroj]

Verze vyráběná od roku 1980 s upravenou olejovou instalací regulace otáček vrtule (aby nedocházelo k přetáčení motoru). Z-50LA byl certifikován dodatkem č. 1 k č. 77-01 dne 25. 11. 1980. Postaveno 5 kusů.

Z-50LS[editovat | editovat zdroj]

Verze vyráběná od roku 1982 (prototyp zalétán 29(19?). 6. 1981) s výkonnějším motorem Lycoming AEIO-540-L1B5D a vrtulí Hoffmann HO-V123K-V/200 AH. Z-50LS byl certifikován dodatkem č. 2 k č. 77-01 dne 10. 5. 1982. Postaveno 35 ks, kdy jeden byl před uvedením do provozu přestavěn na verzi M a poté spět na verzi LS (vč.0054) a další dva byly přestavěny na verzi LX (vč. 0063 a 0067). Technickou zajímavostí je úprava 4 ks dodaných do Maďarska (vč.0033, 0038, 0050 a 0056), kdy byly ve výrobním závodě instalovány přídavné nádrže do kořene křídel (obdobně jak je tomu u verze LX), které mají objem 2x 30 litrů a oproti verzi LX nemají palivoměry. Minimálně z jednoho letadla (v.č.:0056) byly následně opět vyjmuty.

Z-50M[editovat | editovat zdroj]

Verze vyráběná od roku 1989 (prototyp 0053, OK-080, zalétal 25. 4. 1988 tovární pilot Vladimír Peroutka) s motorem Avia M-137AZ (LOM M-137AZ) a dvoulistou vrtulí Avia V-503A, určená především jako náhrada dosluhujících akrobatických letadel Zlín Z-526AFS Akrobat Speciál. Z-50M byl certifikován dodatkem č. 3 k č. 77-01 dne 28. 2. 1989. Postaveno 6 kusů.

Z-50LE[editovat | editovat zdroj]

Verze z roku 1990 (prototyp zalétán 16. 3. 1990) s upraveným okrajovým obloukem křídla a sníženou hmotností. Postaveny kusy přestavbou z uskladněných draků Z-50LS (vč.0051 a 0052). Výrobní číslo 0052 bylo následně modifikací křídla a doplněním agregárů znovu přestavěno na verzi LS.

Z-50LX[editovat | editovat zdroj]

Verze z roku 1991 s motorem Lycoming AEIO-540-L1B5D, namontovaným vyvíječem kouře (smoke-system) a přidanými palivovými nádržemi v křídlech (2 × 42 litrů). Postaveno 9 kusů, z čehož 2 ks byly přestavěny zpět na Z-50LS (vč.0070 a 0075).

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Posádka: 1 pilot
Rozpětí: 8,58 m
Plocha křídla: 12,5 m²
Plošné zatížení: 58,4 kg/m²
Délka: 6,62 m
Výška: 1,985 m
Prázdná hmotnost:
- Z-50L: 570 kg
- Z-50LS: 600 kg
Max. vzletová hmotnost :
- Z-50L: 720 kg
- Z-50LS: 760 kg
- Z-50M: 780 kg
Pohonná jednotka:
- Z-50L: 1x Lycoming AEIO-540-D4B5 - 260 k (191 kW)
- Z-50LS: 1x Lycoming AEIO-540-L1B5D - 300 k (221 kW)
- Z-50M: 1x Avia M-137AZ - 180 k (132 kW)
Objem hlavní nádrže: 60 l

Výkony[editovat | editovat zdroj]

Cestovní rychlost: 240 km/h
Maximální rychlost:
- Z-50L: 290 km/h
- Z-50LS: 308 km/h
Dolet:
- Z-50L: 180 km (640 km s odnímatelnými nádržemi na vřetenech)
- Z-50LS: 170 km
Dostup:
- Z-50L: 7000 m
- Z-50LS: 8000 m
Stoupavost: 15 m/s
Násobky:
- Z-50L: +9g až -6g
- Z-50LS: +8g až -6g (A), +3,8g až -1,5g (N)

Vyrobená letadla[editovat | editovat zdroj]

Výrobní číslo	Rok výroby	Původní verze	Aktuální verze	Poslední známá imatrikulace	Foto/zdroj	Poznámka
0001	1975	L	LS	OK-070		Tovární imatrikulace OK-070, zachráněn před sešrotováním panem Kozlem a je součástí jeho soukromé sbírky.
0002	1975	L	LA	OK-PAJ	[1]	Dříve OK-072, OK-FSA, OK-IRK, D-EFHJ (Německo). Do roku 2019 jako I-HANS v Itálii. Prodán zpět do ČR a provozován na letišti Luhačovice s imatrikulací D-ETHZ. 31. 5. 2021 opět zapsán do českého leteckého rejstříku.
0003	1975	L	L	-		Třetí prototyp, určen k pozemním únavovým zkouškám ve VZLÚ.
0004	1976	L	LA	N6660B	[2]	dříve OK-GZA a OK-GRA, katastrofa 20. 12. 1995 [3]
0005	1976	L	LS	PR-ZLY	[4]	Kalifornie, dříve OK-GZB a OK-GRB [5] , N6660C, 10/2013 exportován do Brazílie [6] Archivováno 8. 3. 2018 na Wayback Machine. [7]
0006	1976	L	LA	N777YZ	[8] Archivováno 9. 4. 2020 na Wayback Machine.	Texas, dříve OK-GRC
0007	1976	L	L	OK-GZD	[9]	Stroj zničen 8.10.1976 při natáčení propagačního filmu, zalétávací pilot Petr Šupák zahynul
0008		L	LA	SP-AUA	[10]	dříve D-EZLI [11], Żelaźni
0009		L	LA	SP-AUB	[12]	ex-Żelaźni, dnes Muzeum Lotnictwa Polskiego, Krakow
0010	1977	L	LA	OK-HRE	[13]	dříve OK-HZE. Těžce poškozen při srážce 22.7.1988 v Mostě s v. č. 0017 (OK-IRG). Nepoškozený zbytek letounu použit jako základ pro letoun vystavený v Leteckém muzeu Kbely jako OK-IRG
0011	1977	L	LA	I-DRAW	[14]	dříve OK-HZD a OK-HRD. Letoun zničen 30.03.2019 [15]
0012	1977	L	LA	N50ZL	[16]	Washington, dříve YR-ZAT (Rumunsko)
0013	1977	L	LA	ZS-WSZ	[17]	dříve YR-ZAU
0014		L	LS	ZS-VAR	[18]	dříve D-EINX, ZS-MDF (Jihoafrická republika), ZS-WCG, Letoun zničen při havárii 6. 10. 2017 [19]
0015		L	LA	YR-ZAV	[20]	Vystaven před letištěm Strejnic (Plojesti).
0016	1978	L	LA	OK-IRF	[21]	Vystaven v NTM Praha
0017		L	LS	OK-IRG	[22]	zničen při srážce 22.7.1988 v Mostě s v. č. 0010 (OK-HRE). Nepoškozené části (křidélka a kryty motoru) použity k doplnění v. č. 0010 vystaveného v Leteckém muzeu Kbely jako OK-IRG
0018	1978	L	L	OK-IRH	[23]	Havárie 28.5.1981, pilotka přežila s těžkými popáleninami, stroj byl (téměř) zničen a vymazán z rejstříku 1984. Ocasní plochy použity k doplnění v. č. 0010 vystaveného v Leteckém muzeu Kbely jako OK-IRG.
0019	1978	L	LA	OK-IRI	[24]	zničen na letišti Hosín při tréninkovém letu před Mistrovstvím Evropy 1985
0020	1978	L	LS	OK-IRJ	[25]	Zničen - oběť hurikánu Danny v červenci 1997 po MS Advanced v Lawrence, Kansas, USA
0021		L	LA	EC-DLU		zřejmě již neexistuje
0022	1980	L	LA	OM-EWA	[26]	dříve EC-DLV
0023		L	LA	EC-DLX	[27]
0024		L	LA	EC-DLY	[28]	katastrofa 8.4.1984 na letišti Teneriffe sever.
0025	1981	L	LA	PT-ZLE	[29]	dříve EC-DLZ (Španělsko), G-ZSOL (Velká Británie), N50ZA (USA), 18.10.2013 exportován do Brazílie [30] Archivováno 8. 3. 2018 na Wayback Machine.
0026	1981	LA	LA	D-EAWN	[31]	dříve HA-SIA [32] (Maďarsko). Letoun zničen při havárii v roce 1997 [33].
0027	1981	LA	LA	D-ENMM	[34]	dříve HA-SIB [35] (Maďarsko), aktuálně hangárován v LKSN [36]
0028	1981	LA	LA	LV-X332	[37]	dříve HA-SIC [38] , D-EINX, ZS-WCG, PT-ZLI [39] [40]
0029	1981	LA	LA	ZS-MBL	[41]	dříve HA-SID
0030	1982	LA	LA	N666SH	[42]	dříve HA-SIE, ZS-MBW
0031	1984	LS	LS	ZU-ZLN	[43]	dříve D-EMUJ, EC-FXG, N69MP, 2006 export do JAR
0032		LS	LS	SP-AUC	[44]	Żelaźni
0033		LS	LS	HA-SIF	[45]
0034	1985	LS	LS	YR-ZAX	[46]	Rumunský aeroklub. V roce 2013 generální oprava u ZLIN Aircraft v Otrokovicích. [47]
0035		LS	LS	SP-AUD	[48]	Żelaźni
0036	1985	LS	LS	YR-ZAY	[49]	Rumunský aeroklub. V roce 2013 generální oprava u ZLIN Aircraft v Otrokovicích. [50]
0037		LS	LS	YR-ZAZ
0038	1986	LS	LS	N50MX	[51]	Pennsylvania, dříve HA-SIG [52]
0039		LS	LS	YR-ZNA		Pravděpodobně uskladněn na letišti Craiova [53]
0040	1985	LS	LS	D-EHWH	[54]	dříve OK-PRH
0041	1985	LS	LS	ZS-WWJ	[55]	dříve OK-PRK
0042	1985	LS	LS	ZS-WWK	[56]	dříve OK-PRL [57]
0043		LS	LS	YR-ZNB		Pravděpodobně uskladněn na letišti Craiova [58]
0044	1988	LS	LS	EC-LGS	[59]	Ex LZ-551 [60]
0045	1988	LS	LS	ZS-OKZ	[61]	Ex LZ-552 [62]
0046	1986	LS	LS	N300ZL	[63]	dříve OK-RRC, N300ZL Arizona - registrace v US rejstříku k 16.3. 2019 zrušena [64] Archivováno 8. 3. 2018 na Wayback Machine.
0047	1986	LS	LS	?	[65]	Vymazán z rejstříku ÚCL, vlastní Zlín-Avion. Dříve OK-RRD (Aeroklub ČR)
0048	1988	LS	LS	N50VJ	[66] Archivováno 4. 8. 2016 na Wayback Machine.	Ex LZ-553 [67], nyní Delaware
0049	1988	LS	LS	PT-ZLS	[68]	dříve LZ-554, 13.6.2009 prodáván [69] Archivováno 9. 4. 2020 na Wayback Machine.
0050	1989	LS	LS	HA-SIH	[70]
0051	1986	LS	LE	N250LE	[71] Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.	Tennessee. Vyrobena jako Z 50LS OK-SRH a drak hned uskladněn v Moravské Třebové.V roce 1989 přestavěna na Z 50 LE OK-078, OK-VZA, OM-VZA, 11/2012 vymazán z US rejstříku [72] Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
0052	1986	LS	LS	OK-FAI	[73]	Vyrobena jako Z 50LS OK-SRI a drak hned uskladněn v Moravské Třebové. Přestavěna v roce 1989 na Z 50 LE OK-072, OK-VZB. Následně znovu přestavěn na Z 50 LS. Aeroklub ČR
0053	1988	M	M	OK-TRM	[74]	Aeroklub ČR, dříve OK-080,OK-076,OK-TRM, OM-TRM
0054	1990	LS	LS	OK-XRE	[75]	Majitelem je HST TechnoLogic s.r.o., základna je LKVR, dříve OK-TRN, I-SHOW, D-EREB [76]^{[nedostupný zdroj]}
0055	1988	LS	LS	SP-TRO	[77]	Dříve OK-TRO
0056	1991	LS	LS	OK-WRK	[78]	Dříve HA-SIJ Maďarsko. 3.10.2018 zapsán do českého leteckého rejstříku jako OK-WRK [79]
0057	1988	LS	LS	D-EWTA	[80]	dříve DDR-WTA, zničen při katastrofě 1992 [81]
0058	1988	LS	LS	D-EWTB	[82]	dříve DDR-WTB, zničen při katastrofě 1998 [83]
0059	1988	M	M	OK-TRP	[84]	Zakoupen do sbírek VHU a vystaven v Muzeu ve Kbelích [85]
0060	1988	M	M	OK-TRQ	[86]	Aeroklub ČR - Letadlo zapůjčeno do Muzea Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi [87]
0061	1990	LS	LS	ZU-AAU	[88]	dříve OK-VRG, havárie 21. 2. 2009 [89]
0062	1991	LS	LS	ZU-APJ	[90]	dříve OK-VRH, ZS-AAU
0063	1991	LS	LX	N250LS	[91]	Washington, dříve OK-WRI (Devils of UNIMAX) [92]
0064	1991	LS	LS	D-EWPB	[93]	dříve OK-WRJ (Devils of UNIMAX) [94]
0065	1991	LS	LS	D-EZHN	[95]	dříve OK-WRK (Devils of UNIMAX) [96], nyní se nachází v ČR, hangárován na letišti Plzeň-Líně
0066	1991	LS	LS	N50XS	[97]	dříve OK-WRL (Devils of UNIMAX) [98], D-EWRK
0067	1991	LS	LX		[99]	dříve OK-WRM (Devils of UNIMAX - záložní stroj), N50LX, 2/2011 prodán do Brazílie [100] Archivováno 8. 3. 2018 na Wayback Machine.
0068	1991	LX	LX	OK-VIC	[101]	První stroj verze LX postavený podle požadavků Victora Normana, dříve G-MATE
0069	1995	LX	LX	D-ESHG	[102]	dříve OM-ARD, OK-SHG, jejím majitelem je Jiří Pospíšil a létá s ní na letišti Rakovník
0070	1992	LX	LS	ZK-ZSO	[103]	dříve OK-WRN, SE-KMY (Švédsko), OK-XRG
0071	1992	LX	LX	OK-XRA	[104]	Letoun poškozen 1.11.2014 v LKCR [105]; 10/2017 na prodej bez motoru a vrtule [106] Celková GO v roce 2020, letoun mj. obdržel nové zbarvení a opět uveden do provozu.
0072	1992	LX	LX	OK-XRB	[107]	ex Flying Bulls Aerobatics Team
0073	1992	LX	LX	OK-XRC	[108]	Letoun poškozen při vysoupení během Aero India 2015 [109], opraven a prodán do soukromých rukou, hangárován je v LKMB (11/2016)
0074	1992	LX	LX	SP-AUE	[110]	ex OK-XRD, Flying Bulls. Letoun poškozen při vysoupení během Aero India 2015 [111]. 04/2016 prodán do Polska na letiště Kobylnica. Nyní akrobatická skupina Żelaźni. [112]
0075	1996	LX	LS	OK-ARX	[113]	26.10.2020 zapsána do rejstříku ÚCL. Kalifornie, havárie 10.5.2008 [114] Viditelně opravena.
0076	1995	LX	LX	OK-ARH	[115]	ex OM-ARH, SEAGLE Air Trenčín. 11/2017 prodána do ČR. Od 13.12.2019 stroj zapsán v českém leteckém rejstříku.
0077	1997	LS	LS	PR-ZLN	[116]	dříve N666XC, 10/2013 exportován do Brazílie [117] Archivováno 8. 3. 2018 na Wayback Machine. [118]. V Brazilském rejstříku je uvedeno výrobní číslo 0079, ale protože 0079 je stále (12/2021) zapsán ve Sloviském rejstříku, jde pravděpodobně o administrativní chybu.
0078	1992	M	M	OK-XRK	[119]	05/2016 zakoupen Aeroklubem ČR
0079	1991	M	M	OM-LRD	[120]	Dříve OK-WRP, ZS-NEJ, S5-DET
0080	1991	M	M	OK-WRQ	[121]	Dříve OK-WRQ, ZS-NEK, přestože je registrována v České republice provozuje jí společnost Aero Motor Military Clubu v Trenčíně (Slovenská Republika) (7/2016) [122]