Zlín Z-50

Zlín Z-50
Zlín Z-50 Flying Bulls
Určení	sportovní, akrobatický a cvičný letoun
Výrobce	Moravan Otrokovice
První let	18. července 1975
Uživatel	ČSSR Maďarsko, Německo, Rumunsko, Španělsko, Spojené království
Výroba	1975 - 1994
Vyrobeno kusů	80 (83?)
Varianty	L, LA, LS, M, LE, LX

Zlín Z-50 je československý, resp. český speciální akrobatický letoun. Jedná se o celokovový dolnoplošník s pevným podvozkem, první sériově vyráběný speciální akrobatický letoun na světě.

Vývoj

O vývoji nového akrobatického letounu bylo rozhodnuto v n.p. Moravan v Otrokovicích na podzim roku 1973 s cílem prosadit jej sportovně na 8. mistrovství světa v letecké akrobacii v roce 1976 v Kyjevě.

Projekt byl připraven pod vedením Ing. Jana Mikuly a bylo k němu přistupováno velmi odborně. Již samotnému projektu předcházela anketa mezi leteckými akrobaty i odborníky v různým oblastech a díky ní byly nastaveny základní požadavky kladené na nový stroj. Při návrhu poté byla poprvé v Československu u této kategorie letadel vypracována matematická optimalizace. Jedním z požadavků bylo použití dostatečně výkonného motoru, který ovšem v tehdejším „východním bloku“ nebyl k dispozici. Byl tedy zvolen americký motor Avco Lycoming AIO-540 D4B5 o výkonu 191 kW (260 k). Kvůli úspoře hmotnosti (a také únavové životnosti) bylo použito průběžné křídlo.

Projekční práce, konstrukce a výroba prvního prototypu trvaly rekordně krátkou dobu a již 28. června 1975 proběhlo první vážení a první kontrola vypočtených předpokladů. Dne 30. června 1975 byla poté uskutečněna první motorová zkouška prototypu a 18. července 1975 první vzlet (OK-070, výrobní číslo 0001, pilot Vlastimil Berg).

Sériová výroba začala v roce 1976 po úspěšné premiéře na MS v Kyjevě, kde Ivan Tuček skončil na třetím místě.

Světové sportovní úspěchy

• 1976 - 3. místo na 8. MS v letecké akrobacii, Kyjev (SSSR) - pilot Ivan Tuček
• 1978 - 1. místo na 9. MS v letecké akrobacii, Hosín (ČSSR) - pilot Ivan Tuček
• 1978 - 3. místo na 9. MS v letecké akrobacii, Hosín (ČSSR) - pilot Ing. Pospíšil
• 1978 - 1. místo na 9. MS v letecké akrobacii, Hosín (ČSSR) - družstvo
• 1982 - 3. místo na 11. MS v letecké akrobacii, Spitzerberg (Rakousko) - pilot Manfred Strössenreuther (Německo)
• 1984 - 1. místo na 12. MS v letecké akrobacii, Békéscsaba (Maďarsko) - pilot Petr Jirmus
• 1984 - 2. místo na 12. MS v letecké akrobacii, Békéscsaba (Maďarsko) - pilot Manfred Strössenreuther
• 1986 - 1. místo na 13. MS v letecké akrobacii, South Cerney (Spojené království) - pilot Petr Jirmus
• 1995 - 1. místo v kategorii kategorie Advanced (s omezeným výkonem) na MS v letecké akrobacii, Kapské město (Jihoafrická republika) - pilot Martin Stáhalík

Další vítězství získal Zlín Z-50 i na mistrovstvích Evropy a Československa a dodnes je používán některými sólovými akrobatickými piloty i skupinami (například čeští Flying Bulls nebo polští Żelaźni).

Varianty

Česká akrobatická skupina Flying Bulls

Flying Bulls - Radka Máchová

Polská akrobatická skupina Żelaźni

Zlin Z-50M OK-TRM Aeroklubu ČR

Z-50L

• První sériová verze z roku 1977 s motorem Lycoming AEIO-540-D4B5 a třílistou vrtulí Hoffmann HO-V123K-F/200AH. Zlin Z-50L byl certifikován v ČSSR Státní leteckou inspekcí pod číslem 77-01 dne 12. 10. 1977. Postaveno 25 (30?) ks.

Z-50LA

• Verze vyráběná od roku 1980 s upravenou olejovou instalací regulace otáček vrtule (aby nedocházelo k přetáčení motoru). Z-50LA byl certifikován dodatkem č. 1 k č. 77-01 dne 25. 11. 1980. Postaveno 5 ks a přestavěno 18 původních Z-50L.

Z-50LS

• Verze vyráběná od roku 1982 (prototyp zalétán 29(19?).6.1981) s výkonnějším motorem Lycoming AEIO-540-L1B5D a vrtulí Hoffmann HO-V123K-V/200 AH. Z-50LS byl certifikován dodatkem č. 2 k č. 77-01 dne 10. 5. 1982. Postaveno 34 ks a přestavěno 18 Z-50L a Z-50LA.

Z-50M

• Verze vyráběná od roku 1989 (prototyp 0053, OK-080, zalétal 25.4.1988 tovární pilot Vladimír Peroutka) s motorem Avia M-137AZ (LOM M-137AZ) a pouze dvoulistou vrtulí Avia V-503A, určená především jako náhrada dosluhujících akrobatických letadel Zlín Z-526AFS Akrobat Speciál. Z-50M byl certifikován dodatkem č. 3 k č. 77-01 dne 28. 2. 1989. Postaveno 8 (6?) kusů a přestavěn 1 starší stroj.

Z-50LE

• Verze z roku 1990 (prototyp zalétán 16.3.1990) s upraveným okrajovým obloukem křídla a sníženou hmotností. Postaveny pouze 2 prototypy přestavbou z Z-50LS.

Z-50LX

• Verze z roku 1991 s motorem Lycoming AEIO-540-L1B5D, namontovaným zařízením pro vytváření kouřové stopy za letadlem (smoke-system) a přidanými palivovými nádržemi v křídlech (2x42 litrů). Postaveno 8 kusů a přestavěny 2 původní Z-50LS. 2 ks Z-50LX byly naopak přestavěny na Z-50LS.

Specifikace

Technické údaje

• Posádka: 1 pilot
• Rozpětí: 8,58 m
• Plocha křídla: 12,5 m²
• Plošné zatížení: 58,4 kg/m²
• Délka: 6,62 m
• Výška: 1,985 m
• Prázdná hmotnost:
  • Z-50L: 570 kg
  • Z-50LS: 600 kg
• Max. vzletová hmotnost :
  • Z-50L: 720 kg
  • Z-50LS: 760 kg
  • Z-50M: 780 kg
• Pohonná jednotka:
  • Z-50L: 1x Lycoming AEIO-540-D4B5 - 260 k (191 kW)
  • Z-50LS: 1x Lycoming AEIO-540-L1B5D - 300 k (221 kW)
  • Z-50M: 1x Avia M-137AZ - 180 k (132 kW)
• Obsah nádrže: 60 l

Výkony

• Cestovní rychlost: 240 km/h
• Maximální rychlost:
  • Z-50L: 290 km/h
  • Z-50LS: 308 km/h
• Dolet:
  • Z-50L: 180 km (640 km s odnímatelnými nádržemi na vřetenech)
  • Z-50LS: 170 km
• Dostup:
  • Z-50L: 7000 m
  • Z-50LS: 8000 m
• Stoupavost: 15 m/s
• Násobky:
  • Z-50L: +9g až -6g
  • Z-50LS: +8g až -6g (A), +3,8g až -1,5g (N)

Vyrobená letadla

Výrobní číslo	Rok výroby	Původní verze	Aktuální verze	Poslední známá imatrikulace	Foto/zdroj	Poznámka
0001	1975	L				dříve tovární imatrikulace OK-070
0002		L	LA	I-HANS	[1]	dříve OK-072, OK-FSA, OK-IRK, D-EFHJ (Německo), aktuálně prodáván (stav 03/2016 [2], nabízen za 65 500 €)
0003		L
0004	1976	L	LS(LA?)	N6660B	[3]	dříve OK-GZA a OK-GRA, katastrofa 20. 12. 1995
0005	1976	L	LS	N6660C	[4]	Kalifornie, dříve OK-GZB a OK-GRB, současný vlastník má zároveň i 0075 a 0077
0006	1976	L	L	N777YZ	[5]	Texas
0007		L
0008		L	LS	SP-AUA	[6]	Żelaźni
0009		L	LA	SP-AUB	[7]	ex-Żelaźni, dnes Muzeum Lotnictwa Polskiego, Krakow
0010		L	LA			dříve OK-HRE, po srážce s v.č.0017 (OK-IRG) nepoškozený zbytek letounu použit jako základ pro letoun vystavený v Leteckém muzeu Kbely jako OK-IRG
0011		L	LA	I-DRAW	[8]	dříve OK-HZD a OK-HRD
0012	1977	L	LA	N50ZL	[9]	Washington, dříve YR-ZAT (Rumunsko)
0013	1977	L	L	ZS-WSZ	[10]	dříve YR-ZAU
0014		L	LA/LS	ZS-VAR	[11]	dříve D-EMUJ, D-EINX, ZS-MDF (Jihoafrická republika), ZS-WCG
0015		L	LA			dříve YR-ZAV
0016		L	LA	OK-IRF	[12]	NTM Praha
0017		L	LS	OK-IRG	[13]	po srážce s v.č. 0010 (OK-HRE) použity nepoškozené části k doplnění v.č.0010 vystaveného v Leteckém muzeu Kbely jako OK-IRG
0018		L
0019		L
0020		L		OK-IRJ
0021			L	EC-DLU		zřejmě již neexistuje
0022			L	EC-DLV	[14]	Na prodej - cena 60,000€ (3/2016) [15]
0023			L	EC-DLX	[16]
0024			L	EC-DLY	[17]	katastrofa 8. 4. 1984
0025	1981	LA	L	N50ZA	[18]	Georgia, dříve EC-DLZ (Španělsko), G-ZSOL (Velká Británie), aktuálně prodáván [19]
0026
0027	1981		LA	D-ENMM	[20]	dříve HA-SIB (maďarsko), aktuálně hangárován v LKSN [21]
0028	1981		LA	LV-X332	[22]	dříve HA-SIC, D-EINX, ZS-WCG, PT-ZLI [23]
0029	1981		LA	ZS-MBL	[24]	dříve HA-SID
0030	1982		LA	ZS-MBW	[25]	dříve HA-SIE
0031	1984		LS	N69MP	[26]	dříve D-EMUJ, EC-FXG
0032			LS	SP-AUC	[27]	Żelaźni
0033			LS	HA-SIF	[28]
0034			LS			dříve YR-ZAX
0035			LS	SP-AUD	[29]	Żelaźni
0036			LS			dříve YR-ZAY
0037			LA			dříve YR-ZAZ
0038	1986		LS	N50MX	[30]	Oklahoma, dříve HA-SIG
0039			LS			dříve YR-ZNA
0040			LS	D-EHWH	[31]	dříve OK-PRH
0041			LS	ZS-WWJ	[32]	dříve OK-PRK
0042			LS	ZS-WWK		v roce 2009 nabízen k prodeji pdf, dříve OK-PRL
0043			LS			dříve YR-ZNB
0044
0045			LS	ZS-OKZ	[33]
0046	1986		LS	N300ZL	[34]	Idaho
0047			LS	OK-RRD	[35]	Aeroklub ČR
0048	1987		LS	N300ZL	[36]	Delaware; US
0049	1988		LS	LZ-554		13.6.2009 prodáván [37]
0050			LS	HA-SIH	[38]
0051		LE	LS	N250LE	[39]	Tennessee
0052		LE	LS	OK-FAI	[40]	Aeroklub ČR, drak aktuálně uskladněn v LKMK
0053	1988		M	OK-TRM	[41]	Aeroklub ČR, dříve OK-080
0054			LS	OK-XRE	[42]	Majitelem je HST TechnoLogic s.r.o., základna je LKVR
0055			LS	SP-TRO	[43]	Dříve OK-TRO
0056			LS	HA-SIJ	[44]
0057	1988		LS	D-EWTA	[45]	dříve DDR-WTA, jako D-EWTA zničen při katastrofě 1992 (?)
0058	1988		LS	D-EWTB	[46]	dříve DDR-WTB, havárie 1992 a 1998?
0059	1988	M	LS	OK-TRP	[47]	Na letoun namontován motor Lycoming a odprodán do USA
0060	1988		M	OK-TRQ	[48]	Aeroklub ČR - Letadlo zapůjčeno do Muzea Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi
0061			LS	ZU-AAU	[49]	havárie 21. 2. 2009 [50]
0062			LS	ZU-APJ	[51]	dříve OK-VRH, ZS-AAU
0063	1991		LS	N250LS	[52]	Washington, dříve OK-WRI
0064	1991		LS	D-EWPB	[53]
0065			LS	D-EZHN	[54]	dříve OK-WRK
0066			LS	D-EWRK	[55]	dříve OK-WRL
0067	1991		LS	N50LX	[56]
0068	1991	LX	LX	G-MATE	[57]
0069			LX	D-ESHG	[58]	dříve OK-SHG Z-50LX jejím majitelem je Ing. Jiří Pospíšil a létá s ní v AK Rakovník
0070	1992		LS	ZK-ZSO	[59]	dříve OK-WRN, SE-KMY (Švédsko), OK-XRG
0071	1992		LX	OK-XRA	[60]	Letoun poškozen 1.11.2014 v LKCR [61]
0072	1992		LX	OK-XRB	[62]	Flying Bulls Aerobatics Team, aktuálně na prodej [63]
0073	1992		LX	OK-XRC	[64]	Letoun poškozen při vysoupení během Aero India 2015 [65]
0074	1992		LX	OK-XRD	[66]	Flying Bulls Aerobatics Team
0075	1996		LX	N6660K	[67]	Kalifornie, havárie 10. 5. 2008 [68], letadlo zřejmě opraveno, protože pod stejnou imatrikulací létá opět Z-50 nejasného původu, současný vlastník má zároveň i 0005 a 0077
0076			LS	OM-ARH	[69]
0077	1997	LS	LS			Kalifornie, aktuálně N666XC [70] nebo N26211 [71] [72], současný vlastník má zároveň i 0005 a 0075
0078			M	OK-XRK	[73]	05/2016 zakoupen Aeroklubem ČR
0079			M	S5-DET	[74]
0080	1991	M	M	OK-WRQ	[75]	Dříve ZS-NEK, přestože je registrována v České republice provozuje jí společnost Aero Motor Military Clubu v Trenčíne (Slovenská Rpublika) (7/2016) [76]

» V tabulce jsou uvedeny informace zjištěné ze zdrojů na internetu (viz Externí odkazy a Google), prázdné kolonky znamenají "nezjištěno".

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zlín Z-50 ve Wikimedia Commons
• (česky) Z-50 na vztlak.cz
• (česky) Článek na techmag.valka.cz
• (česky) Z-50 na aeroklub.cz
• (anglicky) Aerobaticaircraft.com