Zlín Z-50

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zlín Z-50
Zlín Z-50 Flying Bulls
Zlín Z-50 Flying Bulls
Určenísportovní, akrobatický a cvičný letoun
VýrobceMoravan Otrokovice
První let18. července 1975
UživatelČSSR
Maďarsko, Německo, Rumunsko, Španělsko, Spojené království
Výroba1975 - 1994
Vyrobeno kusů80 (83?)
VariantyL, LA, LS, M, LE, LX
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlín Z-50 je československý, resp. český speciální akrobatický letoun. Jedná se o celokovový dolnoplošník s pevným podvozkem, první sériově vyráběný speciální akrobatický letoun na světě.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

O vývoji nového akrobatického letounu bylo rozhodnuto v n. p. Moravan v Otrokovicích na podzim roku 1973 s cílem prosadit jej sportovně na 8. mistrovství světa v letecké akrobacii v roce 1976 v Kyjevě.

Projekt byl připraven pod vedením Ing. Jana Mikuly a bylo k němu přistupováno velmi odborně. Již samotnému projektu předcházela anketa mezi leteckými akrobaty i odborníky v různých oblastech a díky ní byly nastaveny základní požadavky kladené na nový stroj. Při návrhu poté byla poprvé v Československu u této kategorie letadel vypracována matematická optimalizace. Jedním z požadavků bylo použití dostatečně výkonného motoru, který ovšem v tehdejším „východním bloku“ nebyl k dispozici. Byl tedy zvolen americký motor Avco Lycoming AIO-540 D4B5 o výkonu 191 kW (260 k). Kvůli úspoře hmotnosti (a také únavové životnosti) bylo použito průběžné křídlo.

Projekční práce, konstrukce a výroba prvního prototypu trvaly rekordně krátkou dobu a již 28. června 1975 proběhlo první vážení a první kontrola vypočtených předpokladů. Dne 30. června 1975 byla poté uskutečněna první motorová zkouška prototypu a 18. července 1975 první vzlet (OK-070, výrobní číslo 0001, pilot Vlastimil Berg).

Sériová výroba začala v roce 1976 po úspěšné premiéře na MS v Kyjevě, kde Ivan Tuček skončil na třetím místě.

Světové sportovní úspěchy[editovat | editovat zdroj]

  • 1976 - 3. místo na 8. MS v letecké akrobacii, Kyjev (SSSR) - pilot Ivan Tuček
  • 1978 - 1. místo na 9. MS v letecké akrobacii, Hosín (ČSSR) - pilot Ivan Tuček
  • 1978 - 3. místo na 9. MS v letecké akrobacii, Hosín (ČSSR) - pilot Ing. Pospíšil
  • 1978 - 1. místo na 9. MS v letecké akrobacii, Hosín (ČSSR) - družstvo
  • 1982 - 3. místo na 11. MS v letecké akrobacii, Spitzerberg (Rakousko) - pilot Manfred Strössenreuther (Německo)
  • 1984 - 1. místo na 12. MS v letecké akrobacii, Békéscsaba (Maďarsko) - pilot Petr Jirmus
  • 1984 - 2. místo na 12. MS v letecké akrobacii, Békéscsaba (Maďarsko) - pilot Manfred Strössenreuther
  • 1986 - 1. místo na 13. MS v letecké akrobacii, South Cerney (Spojené království) - pilot Petr Jirmus
  • 1995 - 1. místo v kategorii Advanced (s omezeným výkonem) na MS v letecké akrobacii, Kapské Město (Jihoafrická republika) - pilot Martin Stáhalík
  • 1997 - 3. místo v kategorii Advanced na MS v letecké akrobacii v soutěži družstev, Lawrence (USA) - piloti Josef Čech, Karel Machačka, Daniel Tuček
  • 1999 - 1. místo v kategorii Advanced na MS v letecké akrobacii, Mnichovo Hradiště (Česko) - pilot Petr Biskup
  • 1999 - 1. místo v kategorii Advanced na MS v letecké akrobacii v soutěži družstev, Mnichovo Hradiště (Česko) - piloti Petr Biskup, Josef Čech, Karel Štrébl

Další vítězství získal Zlín Z-50 i na mistrovstvích Evropy a Československa a dodnes je používán některými sólovými akrobatickými piloty i skupinami (například čeští Flying Bulls nebo polští Żelaźni).

Varianty[editovat | editovat zdroj]

Česká akrobatická skupina Flying Bulls
Flying Bulls - Radka Máchová
Polská akrobatická skupina Żelaźni
Zlín Z-50M OK-TRM Aeroklubu ČR

Z-50L[editovat | editovat zdroj]

  • První sériová verze z roku 1977 s motorem Lycoming AEIO-540-D4B5 a třílistou vrtulí Hoffmann HO-V123K-F/200AH. Zlín Z-50L byl certifikován v ČSSR Státní leteckou inspekcí pod číslem 77-01 dne 12. 10. 1977. Postaveno 25 ks, přičemž ve výrobním závodě bylo 19 ks následně přestavěno na verzi LA a další 3 na verzi LS.

Z-50LA[editovat | editovat zdroj]

  • Verze vyráběná od roku 1980 s upravenou olejovou instalací regulace otáček vrtule (aby nedocházelo k přetáčení motoru). Z-50LA byl certifikován dodatkem č. 1 k č. 77-01 dne 25. 11. 1980. Postaveno 5 kusů.

Z-50LS[editovat | editovat zdroj]

  • Verze vyráběná od roku 1982 (prototyp zalétán 29(19?). 6. 1981) s výkonnějším motorem Lycoming AEIO-540-L1B5D a vrtulí Hoffmann HO-V123K-V/200 AH. Z-50LS byl certifikován dodatkem č. 2 k č. 77-01 dne 10. 5. 1982. Postaveno 35 ks, kdy jeden byl před uvedením do provozu přestavěn na verzi M a poté spět na verzi LS (vč.0054) a další dva byly přestavěny na verzi LX (vč. 0063 a 0067). Technickou zajímavostí je úprava 4 ks dodaných do Maďarska (vč.0033, 0038, 0050 a 0056), kdy byly ve výrobním závodě instalovány přídavné nádrže do kořene křídel (obdobně jak je tomu u verze LX), které mají objem 2x 30 litrů a oproti verzi LX nemají palivoměry. Minimálně z jednoho letadla (v.č.:0056) byly následně opět vyjmuty.

Z-50M[editovat | editovat zdroj]

  • Verze vyráběná od roku 1989 (prototyp 0053, OK-080, zalétal 25. 4. 1988 tovární pilot Vladimír Peroutka) s motorem Avia M-137AZ (LOM M-137AZ) a dvoulistou vrtulí Avia V-503A, určená především jako náhrada dosluhujících akrobatických letadel Zlín Z-526AFS Akrobat Speciál. Z-50M byl certifikován dodatkem č. 3 k č. 77-01 dne 28. 2. 1989. Postaveno 6 kusů.

Z-50LE[editovat | editovat zdroj]

  • Verze z roku 1990 (prototyp zalétán 16. 3. 1990) s upraveným okrajovým obloukem křídla a sníženou hmotností. Postaveny kusy přestavbou z uskladněných draků Z-50LS (vč.0051 a 0052). Výrobní číslo 0052 bylo následně modifikací křídla a doplněním agregárů znovu přestavěno na verzi LS.

Z-50LX[editovat | editovat zdroj]

  • Verze z roku 1991 s motorem Lycoming AEIO-540-L1B5D, namontovaným vyvíječem kouře (smoke-system) a přidanými palivovými nádržemi v křídlech (2 × 42 litrů). Postaveno 9 kusů, z čehož 2 ks byly přestavěny zpět na Z-50LS (vč.0070 a 0075).

Specifikace[editovat | editovat zdroj]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1 pilot
  • Rozpětí: 8,58 m
  • Plocha křídla: 12,5 m²
  • Plošné zatížení: 58,4 kg/m²
  • Délka: 6,62 m
  • Výška: 1,985 m
  • Prázdná hmotnost:
    • Z-50L: 570 kg
    • Z-50LS: 600 kg
  • Max. vzletová hmotnost :
    • Z-50L: 720 kg
    • Z-50LS: 760 kg
    • Z-50M: 780 kg
  • Pohonná jednotka:
  • Objem hlavní nádrže: 60 l

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Cestovní rychlost: 240 km/h
  • Maximální rychlost:
    • Z-50L: 290 km/h
    • Z-50LS: 308 km/h
  • Dolet:
    • Z-50L: 180 km (640 km s odnímatelnými nádržemi na vřetenech)
    • Z-50LS: 170 km
  • Dostup:
    • Z-50L: 7000 m
    • Z-50LS: 8000 m
  • Stoupavost: 15 m/s
  • Násobky:
    • Z-50L: +9g až -6g
    • Z-50LS: +8g až -6g (A), +3,8g až -1,5g (N)

Vyrobená letadla[editovat | editovat zdroj]

Výrobní číslo Rok výroby Původní verze Aktuální verze Poslední známá imatrikulace Foto/zdroj Poznámka
0001 1975 L LA OK-070 Česko Tovární imatrikulace OK-070. 1. prototyp a zároveň první prototyp verze LS. Letadlo létalo ve všech základních verzích (L,LA,LS). Zachráněn před sešrotováním panem Kozlem a je součástí jeho soukromé sbírky ve verzi odpovídající verzi LA.
0002 1975 L LA OK-PAJ Česko [1] Dříve OK-072, OK-FSA, OK-IRK, D-EFHJ (Německo). Do roku 2019 jako I-HANS v Itálii. Prodán zpět do ČR a provozován na letišti Luhačovice s imatrikulací D-ETHZ. 31. 5. 2021 opět zapsán do českého leteckého rejstříku.
0003 1975 L L - Třetí prototyp, určen k pozemním únavovým zkouškám ve VZLÚ.
0004 1976 L LA N6660B USA [2] dříve OK-GZA a OK-GRA, katastrofa 20. 12. 1995 [3]
0005 1976 L LS PR-ZLY Brazílie [4] Kalifornie, dříve OK-GZB a OK-GRB [5] , N6660C, 10/2013 exportován do Brazílie [6] Archivováno 8. 3. 2018 na Wayback Machine. [7]
0006 1976 L LA N777YZ USA [8] Texas, dříve OK-GRC
0007 1976 L L OK-GZD Česko [9] Stroj zničen 8.10.1976 při natáčení propagačního filmu, zalétávací pilot Petr Šupák zahynul
0008 L LA SP-AUA Polsko [10] dříve SP-AUA, D-EZLI [11], Żelaźni
0009 L LA SP-AUB Polsko [12] ex-Żelaźni, dnes Muzeum Lotnictwa Polskiego, Krakow
0010 1977 L LA OK-HRE Česko [13] dříve OK-HZE. Těžce poškozen při srážce 22.7.1988 v Mostě s v. č. 0017 (OK-IRG). Nepoškozený zbytek letounu použit jako základ pro letoun vystavený v Leteckém muzeu Kbely jako OK-IRG
0011 1977 L LA I-DRAW Itálie [14] dříve OK-HZD a OK-HRD. Letoun zničen 30.03.2019 [15]
0012 1977 L LA N50ZL USA [16] Washington, dříve YR-ZAT (Rumunsko)
0013 1977 L LA ZS-WSZ Jižní Afrika [17] dříve YR-ZAU
0014 L LS ZS-VAR Jižní Afrika [18] dříve D-EINX, ZS-MDF (Jihoafrická republika), ZS-WCG, Letoun zničen při havárii 6.10.2017 [19]
0015 L LA YR-ZAV Rumunsko [20] Vystaven před letištěm Strejnic (Plojesti).
0016 1978 L LA OK-IRF Česko [21] Vystaven v NTM Praha
0017 L LS OK-IRG Česko [22] zničen při srážce 22.7.1988 v Mostě s v. č. 0010 (OK-HRE). Nepoškozené části (křidélka a kryty motoru) použity k doplnění v. č. 0010 vystaveného v Leteckém muzeu Kbely jako OK-IRG
0018 1978 L L OK-IRH Česko [23] Archivováno 31. 7. 2020 na Wayback Machine. Havárie 28.5.1981, pilotka přežila s těžkými popáleninami, stroj byl (téměř) zničen a vymazán z rejstříku 1984. Ocasní plochy použity k doplnění v. č. 0010 vystaveného v Leteckém muzeu Kbely jako OK-IRG.
0019 1978 L LA OK-IRI Česko [24] zničen na letišti Hosín při tréninkovém letu před Mistrovstvím Evropy 1985
0020 1978 L LS OK-IRJ Česko [25] Zničen - oběť hurikánu Danny v červenci 1997 po MS Advanced v Lawrence, Kansas, USA
0021 1980 LA LA EC-DLU Španělsko Zničen při havárii v oblasti Sanchidrián - pravděpodobně v roce 1983
0022 1980 LA LA OM-EWA Slovensko [26] dříve EC-DLV
0023 1980 LA LA EC-DLX Španělsko [27]
0024 1980 LA LA EC-DLY Španělsko [28] Zničen během leteckého dne 8.4.1984 na letišti Teneriffe sever. Zkušený pilot Agustín Gil de Montes zemřel, taktéž i několik (různé zdroje uvádí 3-8) diváků.
0025 1981 LA LA PT-ZLE Brazílie [29] "Fantom" - 5. objednaný kus pro Španělsko - 5 kusů požadoval Moravan pro zahájení výroby série. Ve Španělsku byla přidělená registrace EC-DLZ, nicméně Vic Norman se strojem okamžitě odletěl do Velké Británie a letadlo získalo registraci G-ZSOL. Následně N50ZA (USA), 18.10.2013 exportován do Brazílie [30] Archivováno 8. 3. 2018 na Wayback Machine.
0026 1981 LA LA D-EAWN Německo [31] dříve HA-SIA [32] (Maďarsko). Letoun zničen při havárii v roce 1997 [33].
0027 1981 LA LA D-ENMM Německo [34] dříve HA-SIB [35] (Maďarsko), aktuálně hangárován v LKSN [36]
0028 1981 LA LA LV-X332 Argentina [37] dříve HA-SIC [38] , D-EINX, ZS-WCG, PT-ZLI [39] [40]
0029 1981 LA LA ZS-MBL Jižní Afrika [41] dříve HA-SID
0030 1982 LA LA N666SH USA [42] dříve HA-SIE, ZS-MBW
0031 1984 LS LS ZU-ZLN Jižní Afrika [43] dříve D-EMUJ, EC-FXG, N69MP, 2006 export do JAR
0032 LS LS SP-AUC Polsko [44] Żelaźni
0033 LS LS HA-SIF Maďarsko [45]
0034 1985 LS LS YR-ZAX Rumunsko [46] Rumunský aeroklub. V roce 2013 generální oprava u ZLIN Aircraft v Otrokovicích. [47]
0035 LS LS SP-AUD Polsko [48] Żelaźni
0036 1985 LS LS YR-ZAY Rumunsko [49] Rumunský aeroklub. V roce 2013 generální oprava u ZLIN Aircraft v Otrokovicích. [50]
0037 LS LS YR-ZAZ Rumunsko
0038 1986 LS LS N50MX USA [51] Pennsylvania, dříve HA-SIG [52]
0039 LS LS YR-ZNA Rumunsko Pravděpodobně uskladněn na letišti Craiova [53]
0040 1985 LS LS D-EHWH Německo [54] dříve OK-PRH
0041 1985 LS LS ZS-WWJ Jižní Afrika [55] dříve OK-PRK
0042 1985 LS LS ZS-WWK Jižní Afrika [56] dříve OK-PRL [57]
0043 1986 LS LS YR-ZNB Rumunsko Pravděpodobně uskladněn na letišti Craiova [58]
0044 1988 LS LS EC-LGS Španělsko [59] Ex LZ-551 [60]
0045 1988 LS LS ZS-OKZ Jižní Afrika [61] Ex LZ-552 [62] Archivováno 2. 4. 2021 na Wayback Machine.
0046 1986 LS LS N300ZL USA [63] dříve OK-RRC, N300ZL Arizona - registrace v US rejstříku k 16.3. 2019 zrušena [64] Archivováno 8. 3. 2018 na Wayback Machine.
0047 1986 LS LS ? [65] Vymazán z rejstříku ÚCL, vlastní Zlín-Avion. Dříve OK-RRD (Aeroklub ČR)
0048 1988 LS LS N50VJ USA [66] Ex LZ-553 [67], nyní Delaware
0049 1988 LS LS PT-ZLS Brazílie [68] dříve LZ-554, 13.6.2009 prodáván [69] Archivováno 9. 4. 2020 na Wayback Machine.
0050 1989 LS LS HA-SIH Maďarsko [70]
0051 1986 LS LE N250LE USA [71] Tennessee. Vyrobena jako Z 50LS OK-SRH a drak bez motoru ihned uskladněn v Moravské Třebové.V roce 1989 přestavěna na Z 50 LE OK-078, OK-VZA, OM-VZA, NX250LE. Po dodání prošla úpravami (instalace vyvíječe kouře, přídavné nádrže v náběžných hranách křídel.
0052 1986 LS LS OK-FAI Česko [72] Vyrobena jako Z 50LS OK-SRI a drak bez motoru ihned uskladněn v Moravské Třebové. Přestavěna v roce 1989 na Z 50 LE OK-072, OK-VZB. Následně znovu přestavěn na Z 50 LS. Aeroklub ČR
0053 1988 M M OK-TRM Česko [73] Aeroklub ČR, dříve OK-080,OK-076,OK-TRM, OM-TRM
0054 1988 M LS OK-XRE Česko [74] Majitelem je HST TechnoLogic s.r.o., základna je LKVR. Postavena jako verze M OK-TRN, následně I-SHOW již ve verzi LS, D-EREB [75][nedostupný zdroj]
0055 1988 LS LS SP-TRO Polsko [76] V roce 1989 registrována původně jako verze M, v roce 1991 již ve verzi LS jako OK-TRO
0056 1991 LS LS OK-WRK Česko [77] Dříve HA-SIJ Maďarsko. 3.10.2018 zapsán do českého leteckého rejstříku jako OK-WRK [78]
0057 1988 LS LS D-EWTA Německo [79] dříve DDR-WTA, zničen při katastrofě 1992 [80]
0058 1988 LS LS D-EWTB Německo [81] dříve DDR-WTB, zničen při katastrofě 1998 [82]
0059 1988 M M OK-TRP Česko [83] Zakoupen do sbírek VHU a vystaven v Muzeu ve Kbelích [84]
0060 1988 M M OK-TRQ Česko [85] Aeroklub ČR - Letadlo zapůjčeno do Muzea Metoděje Vlacha v Mladé Boleslavi [86]
0061 1990 LS LS ZU-AAU Jižní Afrika [87] dříve OK-VRG, havárie 21. 2. 2009 [88]
0062 1991 LS LS ZU-APJ Jižní Afrika [89] dříve OK-VRH, ZS-AAU
0063 1991 LS LX N250LS USA [90] Washington, dříve OK-WRI (Devils of UNIMAX) [91]
0064 1991 LS LS D-EWPB Německo [92] dříve OK-WRJ (Devils of UNIMAX) [93]
0065 1991 LS LS D-EZHN Německo [94] dříve OK-WRK (Devils of UNIMAX) [95], nyní se nachází v ČR, hangárován na letišti Plzeň-Líně
0066 1991 LS LS N50XS USA [96] dříve OK-WRL (Devils of UNIMAX) [97], D-EWRK
0067 1991 LS LX Brazílie [98] dříve OK-WRM (Devils of UNIMAX - záložní stroj), N50LX, 2/2011 prodán do Brazílie [99] Archivováno 8. 3. 2018 na Wayback Machine.
0068 1991 LX LX OK-VIC Česko [100] První stroj verze LX postavený podle požadavků Victora Normana, dříve G-MATE
0069 1995 LX LX D-ESHG Německo [101] dříve OM-ARD, OK-SHG, jejím majitelem je Jiří Pospíšil a létá s ní na letišti Rakovník
0070 1992 LX LS ZK-ZSO Nový Zéland [102] dříve OK-WRN, SE-KMY (Švédsko), OK-XRG
0071 1992 LX LX OK-XRA Česko [103] Letoun poškozen 1.11.2014 v LKCR [104]; 10/2017 na prodej bez motoru a vrtule [105] Celková GO v roce 2020, letoun mj. obdržel nové zbarvení a opět uveden do provozu.
0072 1992 LX LX OK-XRB Česko [106] ex Flying Bulls Aerobatics Team
0073 1992 LX LX OK-XRC Česko [107] Letoun poškozen při vysoupení během Aero India 2015 [108], opraven a prodán do soukromých rukou, hangárován je v LKMB (11/2016)
0074 1992 LX LX SP-AUE Polsko [109] ex OK-XRD, Flying Bulls. Letoun poškozen při vysoupení během Aero India 2015 [110]. 04/2016 prodán do Polska na letiště Kobylnica. Nyní akrobatická skupina Żelaźni. [111]
0075 1996 LX LS OK-ARX Česko [112] N6660K Kalifornie, havárie 10.5.2008 [113] 26.10.2020 zapsána do rejstříku ÚCL - pravděpodobě tedy opravena, nebo se na opravě pracuje.
0076 1995 LX LX OK-ARH Česko [114] ex OM-ARH, SEAGLE Air Trenčín. 11/2017 prodána do ČR. Od 13.12.2019 stroj zapsán v českém leteckém rejstříku.
0077 1997 LS LS PR-ZLN Brazílie [115] dříve N666XC, 10/2013 exportován do Brazílie. V Brazilském rejstříku je uvedeno výrobní číslo 0079, ale protože 0079 je stále (12/2021) zapsán ve Sloviském rejstříku, jde pravděpodobně o administrativní chybu.
0078 1992 M M OK-XRK Česko [116] 05/2016 zakoupen Aeroklubem ČR
0079 1991 M M OM-LRD Slovensko [117] Dříve OK-WRP, ZS-NEJ, S5-DET
0080 1991 M M OK-WRQ Česko [118] Archivováno 14. 8. 2016 na Wayback Machine. Dříve OK-WRQ, ZS-NEK, přestože je registrována v České republice provozuje jí společnost Aero Motor Military Clubu v Trenčíně (Slovenská Republika) (7/2016) [119] Archivováno 14. 8. 2016 na Wayback Machine.

» V tabulce jsou uvedeny informace zjištěné ze zdrojů na internetu (viz Externí odkazy a Google), prázdné kolonky znamenají "nezjištěno".

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]