Zemská porodnice u Apolináře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zemská porodnice u svatého Apolináře
Zemská porodnice u Apolináře
Zemská porodnice u Apolináře
Účel stavby

Porodnice, gynekologicko-porodnická klinika

Základní informace
Sloh Novogotika
Architekt Josef Hlávka
Výstavba 18651875
Materiál Červené cihly
Stavebník České království
Současný majitel Hlavní město Praha
Poloha
Adresa Apolinářská, Karlov, Praha 2Nové Město, ČeskoČesko Česko
Ulice Apolinářská
Souřadnice
Porodnice u Apolináře
Porodnice u Apolináře
Porodnice u Apolináře, Praha
Další informace
Rejstříkové číslo památky 40134/1-1244 (PkMISSezObr)
Web www.apolinar.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zemská porodnice u svatého Apolináře (známá jako Porodnice U Apolináře) je zdravotnické zařízení a budova na pražském Novém Městě, v Apolinářské ulici. Slouží především jako porodnice, dále slouží Gynekologicko–porodnické klinice 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné Fakultní Nemocnice v Praze.[1][2] Základními cíli činnosti gynekologicko-porodnické kliniky jsou léčebně-preventivní péče, pedagogická a vědecko-výzkumná činnost. V budově sídlí Perinatologické centrum pro Prahu a Středočeský kraj I. typu, které se zaměřuje na nejzávažnější těhotenské a novorozenecké patologie narodí se zde přibližně 4500 dětí ročně.[3]

Pro svoji mimořádnou architektonickou hodnotu a význam v dějinách lékařství je budova chráněnou kulturní památkou. Součástí objektu je také kaple svatého Kříže. Majitelem budovy je Hlavní město Praha.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hlavní vstup do porodnice

Stavbě předcházelo rozhodnutí místodržícího Království českého, Leopolda Lva hraběte z Thun-Hohenštejna z roku 1862 o výstavbě nového porodnického zařízení nedaleko místa, kde do té doby stávala starší veřejná porodnice z roku 1789. Ta fungovala ve starém barokním kanovnickém domě při kostele svatého Apolináře. Výstavba probíhala mezi roky 18651875. Autorem je český architekt a stavitel Josef Hlávka, který se ve svém návrhu řídil moderními lékařskými poznatky i plány významných soudobých evropských porodnic. V průběhu stavby Hlávka částečně ochrnul a stavbu do jejího zdárného konce řídil konzultačně ze svého zámku v Lužanech prostřednictvím stavitele Čeňka Gregora. Její originální název byl Královská česká zemská porodnice u svatého Apolináře. Jmenuje se podle blízkého kostelu svatého Apolináře.

Zemská porodnice byla uvedena do provozu v roce 1875. Informace o prvním narozeném dítěti byla zveřejněna 28. dubna v Národních listech: Nová porodnice již odevzdána jest svému účelu. Předevčírem večer přijala prvého novorozence, holčičku. Matka její jest Barbora Koutná z Rožmitálu.[3] V budově nemocnice se nacházel i nalezinec[4]. Od té doby slouží budova nepřetržitě svému účelu a v jejích prostorách působily v různých organizačních uspořádáních vedle české porodnické kliniky i klinika německá a babicí (řízená porodními bábami). V budově pracovali významní představitelé českého i německého lékařství, například Jan Streng, Antonín Jan Jungmann, Gottfried Ritter von Rittershain, Karel Pawlík, Václav Rubeška a Josef Jerie.

Dne 14. února 1945 byla při bombardování Prahy částečně zasažena i budova porodnice.

Od 90. let 20. století probíhá postupná přestavba interiérů celé kliniky, která při zachování historického vzhledu budovy přináší nejmodernější lékařské vybavení a zařízení.

Popis stavby[editovat | editovat zdroj]

Stavba je postavena v severoněmeckém novogotickém slohu z červených cihel a je tvořena šesti pavilony s jedenácti trakty a vnitřním atriem. Nejzajímavější částí budovy je kaple sv. Kříže, umístěná nad vstupním vestibulem v prvním patře. Součástí objektu je také kaple svatého Kříže.

Oddělení kliniky[editovat | editovat zdroj]

V přízemí jsou umístěna oddělení:

  • gynekologie
  • gynekologické operační sály,
  • onkologie
  • lůžkové oddělení

v prvním patře:

  • porodnická oddělení
  • porodní sály
  • oddělení neonatologie
  • lůžková oddělení

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. www.vfn.cz [online]. [cit. 2017-08-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-22. 
  2. http://www.apolinar.cz/
  3. a b http://www.apolinar.cz/cs/historie
  4. HRUBEŠOVÁ, Eva; HRUBEŠ, Josef. Toulky pražskou minulostí. [s.l.]: [s.n.] S. 138-9. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]