Zdeněk Pštross

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
RTDr., Ing. arch. Zdeněk Pštross
Narození 25. května 1885
Beroun, Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1950 ? [zdroj?]
Kanada [1] [zdroj?]
Vzdělání Fakulta architektury ČVUT v Praze
Povolání architekt, VŠ profesor antické architektury na ČVUT
Titul RTDr., Ing. arch.
Partner(ka) Františka Pštrossová [1]
Děti 2 dcery [1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdeněk Pštross (25. května 1885 v Berouně - 1950 ? [zdroj?]) byl architekt, vysokoškolský profesor antické architektury na Českém vysokém učení technickém v Praze.

Stručný životopis[editovat | editovat zdroj]

Zdeněk Pštross byl absolventem fakulty architektury na ČVUT v Praze. (V letech 19031908/1909[2] byl žákem významného českého architekta, pedagoga, designéra a restaurátora Josefa Schulze.[3]) Po skončení ČVUT se vydal na studijní cesty po Itálii (1909 - 1910)[3], Německu, Francii, Řecku, Turecku a Malé Asii. Docentem antické architektury na ČVUT v Praze byl od roku 1915. [p 1] Přesto, že ani Zdeněk Pštross ani jeho manželka Františka Pštrossová nebyli židovského původu jejich stopa končí po roce 1939 - během válečných let, kdy odcestovali do Kanady.[1] [zdroj?]

Charakter odborného působení[editovat | editovat zdroj]

  • Realizace veřejných a obytných budov[4]
  • Navrhoval rodinné domy, kancelářské, občanské a dopravní stavby.[3]
  • Interiérová tvorba[4]
  • Nositel řady ocenění v architektonických soutěžích (na regulaci měst Berouna a Kladna, na budovu gymnázia v Ústí nad Labem, obchodní akademie v Berouně a v Třebíči)[4]
  • Antické architektuře se věnoval teoreticky.[3]
  • Je autorem odborné studie z oboru architektury (viz níže)[4]

Chronologický přehled realizací[editovat | editovat zdroj]

Z. Pštross v encyklopediích a slovnících[editovat | editovat zdroj]

  • 1936 - Kulturní adresář ČSR (Biografický slovník žijících kulturních pracovníků a pracovnic)[11]
  • 1950 - TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Díl II. Praha: Tvar, 1950, s. 327.[4]
  • 1993 - Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž)[11]
  • 2003 - Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2003. Vyd. 1. XII. díl (Por - Rj). Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2003, s. 183.[4][11]
  • 2004 - VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Vyd. 1. Praha: Academia, 2004, s. 533.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Informace v této kapitole ("Stručný životopis") byly převzaty z pramene[4]
  2. Muzeum se nacházelo v domě na náměstí Svatopluka Čecha, dnešní Moskevská 75/262. Celý dům byl pro účely muzea rozsáhle rekonstruován. Projekt na rekonstrukci vypracoval Zdeněk Pštross spolu s Josefem Fantou. Muzeum bylo slavnostně otevřeno 25. září 1918. Podle dobového letáku se jednalo o jedinečné muzeum šatních spínadel na celém světě. K vidění byly šatní spínadla všech dob a všech národů. Otevřeno bylo vždy v neděli od 9:00 do 12:00 hod. Vstup byl volný.[5]
  3. Stavba je ve stylu puristické klasicizující pozdní secese.[8] Během 2. světové války zabral budovu gymnázia nově vzniklý úřad vládního prezidenta, který řídil Hans Krebs. V současnosti (2017) v budově sídlí pedagogická a přírodovědecká fakulta ústecké univerzity.[8]
  4. V obci Strašice projektoval za první republiky areál vojenského letního výcvikového tábora (první etapa výstavby areálu proběhla roku 1934). Součástí areálu byla velitelská vila, armádní prodejna, budova štábu, vojenské zátiší a ubikace pro rotmistry.[6] Velitelská vila byl obytný dům pro velitele a jeho zástupce navržený ve stylu umírněného modernismu. Obsahoval dvě bytové jednotky a byl určen jen pro letní využití. V současnosti tato velitelská vila slouží jako hlavní expoziční budova Muzea Středních Brd.[6]
  5. V obci Strašice projektoval dům č. p. 47 - bývalý hotel Tlustý, který byl dostavěn roku 1936 (v roce 1942 vyhořel) Hotel byl v roce 1949 s nástupem nového poúnorového režimu zkonfiskován, stal se z něj Posádkový dům armády a následně sloužil jako tzv. svobodárna. V současné době je zde provozována restaurace.[6]
  6. Rohová vila architekta Zdeňka Pštrosse „U Klášterní zahrady“ č.p. 33 (na křižovatce ulic "Valtrova" a "Klášterní") v jihočeské Bechyni je z roku 1939 (GPS souřadnice: 49°17′44,3″ s. š., 14°28′12,04″ v. d.). Vilu si nechal postavit jako svoje reprezentativní rodinné sídlo.[9] Stavba obsahuje prvky moderního klasicismu. Na zaobleném nároží se nachází socha Madony.[10] V osmdesátých letech devatenáctého století byla vila spravována městem Bachyně coby nájemný dům a obsahovala tři bytové jednotky. Když se město zbavovalo některých staveb prodejem, přešla vila do soukromých rukou. Nový majitel nechal zhotovit informační desku umístěnou na zaobleném nároží vily.[1]
  7. Informace v této kapitole ("Chronologický přehled realizací") byly převzaty z pramene[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e Osobní rozhovor se současnými majiteli vily architekta Zdeňka Pštrosse „U Klášterní zahrady“ č.p. 33 (na křižovatce ulic "Valtrova" a "Klášterní") v jihočeské Bechyni; červen 2015
  2. Zdeněk Pštross [online]. isabart [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  3. a b c d e PŠTROSS Zdeněk [online]. arch-pavouk.cz [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h Pštross, Zdeněk, 1885 [online]. Kladno: Středočeská vědecká knihovna v Kladně, příspěvková organizace [cit. 2015-05-29]. Dostupné online. 
  5. VÝRUT, Karel. Kapitoly z pražské historie. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, s. r. o., 2001. 219 s. ISBN 80-86559-01-7. Kapitola Vršovice, s. 65-66. 
  6. a b c d e Památky a historie obce Strašice [online]. [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  7. Karta autora - Zdeněk Pštross: Stavby autora - 1926 České státní reálné gymnázium [online]. usti-aussig.net [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  8. a b Karta stavby - České státní reálné gymnázium [online]. usti-aussig.net [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  9. Ubytování U klášterní zahrady - privat / apartmán / ubytování v soukromí [online]. [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  10. BECHYNĚ [online]. [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 
  11. a b c Pštross Zdeněk [online]. abART [cit. 2015-05-30]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SELLNEROVÁ, Alena; PISTORIUS, Miloš. Architekt Zdeněk Pštross, život a tvorba [online]. (Architekti; moderní architektura). Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2003, 2003 [cit. 2015-05-30]. (Architekti; moderní architektura). S. 92 stran: ilustrace (některé barevné), půdorysy. Národní památkový ústav - online katalog: Odborné knihovny a dokumentační fondy, Studentská práce (Bakalářská práce), Signatury svazku: C3378. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]