Přeskočit na obsah

Zákřov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zákřov
zvonička
zvonička
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecTršice
OkresOlomouc
KrajOlomoucký kraj
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel82 (2021)[1]
Katastrální územíZákřov (1,3 km²)
PSČ783 57
Počet domů40 (2011)[2]
Zákřov
Zákřov
Další údaje
Kód části obce190489
Kód k. ú.790486
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zákřov (německy Stauden) je malá vesnice, část obce Tršice v okrese Olomouc. Nachází se asi 1 km na východ od Tršic. V roce 2009 zde bylo evidováno 43 adres.[3] V roce 2001 zde trvale žilo 88 obyvatel.[4]

Zákřov je také název katastrálního území o rozloze 1,3 km².[5]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349,[4] tehdy jako osada Zákřovice.[6] Tehdy stávala zhruba 750 metrů jihovýchodním směrem na ostrohu mezi místními potoky a roku 1382 je připomínána na tomto místě vodní tvrz.[6] Ta zanikla někdy v 15. či 16. století spolu s celou obcí, jenž zpustla mezi léty 1560 a 1568.[6] Z celé osady zbyl pouze panský dvůr.[6] Roku 1972 byl zhruba pětimetrový pahrbek, na kterém tvrz stála, srovnán buldozery bez předchozího archeologického průzkumu.[6]

K znovuobnovení vesnice došlo roku 1787, kdy byl dvůr rozparcelován a prodán osadníkům z okolích obcí, kteří si tu postavili 24 domů.[6] Ti byli již od počátku zbaveni robotnické povinnosti.[6] Samostatnost získala obec roku 1910 a udržela si ji až do roku 1975, kdy byla připojena zpět k Tršicím.[6]

Na konci druhé světové války, 18. dubna 1945 byla obec obklíčena wehrmachtem[7] a příslušníky 574. kozáckého praporu (někdy nesprávně označovaného za Vlasovce)[8] kvůli podezření, že místní obec je centrem partyzánského odboje.[6] Muži mladší 50 let byli odvedeni na radnici do Velkého Újezda a poté k lesní samotě Kyjanice (Zákřovský Žalov).[6] Tam je zavřeli do dřevěné chaty a tu v podvečer 20. dubna zapálili.[6] Nikdo z 19 mužů[7] tento masakr nepřežil, nejmladšímu z nich bylo 17 let.[6] Tuto událost dodnes připomíná pomníček na návsi[6][9] i u místa, kde se tragédie udála[10].

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
Panoramatický pohled na obec od východu
Panoramatický pohled na obec od východu
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. a b Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-10 [cit. 2003-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-29. 
  5. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-04-09. 
  6. a b c d e f g h i j k l m n o KOBZA, Mirek. Od Pradědu na Hanou. Český rozhlas Olomouc [online]. 6.5.2011 [cit. 2016-01-24]. Dostupné online. 
  7. a b PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále. Jaro 1945 v českých zemích. Praha: Academia, 2015. 684 s. ISBN 978-80-200-2464-0. Heslo Zákřov (Tršice), s. 579–581. 
  8. ŠMÍD, Michal. Devatenáct zavražděných v Zákřově. Masakr z 20. dubna 1945 vyšel najevo až po osvobození [online]. pametnaroda.cz, 2020-04-19 [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  9. Mgr. Jaroslav Krídlo. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. 
  10. Mgr. Jaroslav Krídlo. Pomník Obětem 2. světové války [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2019-04-28]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BAĎURA, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Lipenský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1919. 418 s. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]