Stará Vráž (zámek)
| Zámek Stará Vráž | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
Lázeňské sanatorium | |
| Základní informace | |
| Sloh | novogotika |
| Architekt | Bedřich Flohr |
| Výstavba | 1869 – 1875 |
| Současný majitel | akciová společnost HOTEL.CZ |
| Poloha | |
| Adresa | Stará Vráž,  Česko |
| Souřadnice | 49°22′45,33″ s. š., 14°7′38,66″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40404/3-2811 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Hotel Vráž |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Stará Vráž je novogotická stavba, která slouží jako rehabilitační léčebné sanatorium, prezentuje se pod názvem Lázně Hotel Vráž nebo jen Lázně Vráž. Stojí na katastrálním území Stará Vráž v okrese Písek. V roce 1963 byl zámek zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Zámek nechal postavit Jiří Kristián z Lobkovic v letech 1869–1875 jako letní a lovecké lobkovické sídlo v romantickém novogotickém slohu. Stavitelem byl vídeňský architekt Bedřich Flohr. Dne 2. prosince 1879 zámek vyhořel a do roku 1881 byl podle původních plánů architektem Bedřichem Flohrem znovu postaven. V roce 1926 zámek bez vybavení koupil Podpůrný spolek pro péči a zdraví soukromých úředníků a zřízenců v Praze, který zde zřídil zotavovnu. V roce 1932 zámek koupila Nemocenská pojišťovna soukromých úředníků a zřízenců v Praze, která v zámku zřídila sanatorium. Do roku 1936 bylo sanatorium přestavěno a rozšířeno podle návrhů architektů Antonína Tenzera, Františka Čermáka a Gustava Paula a slavnostně otevřeno 11. ledna 1936. Sanatorium vedl významný český neurolog profesor MUDr. Jiří Vítek. Za druhé světové války sanatorium obsadil Wehrmacht. Po roce 1946 byl provoz lázní obnoven a v roce 1948 byly lázně začleněny do Československých státních lázní v Třeboni. V roce 1992 byly lázně zprivatizovány.[2][3][4]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Novogotický zámek se nachází asi sedm kilometrů na sever od města Písek. Areál zámku tvoří vlastní zámek s kaplí, přírodně-krajinářský park z konce 19. století, kašna a dřevěný kulečník v parku. V třicátých letech 20. století byly postaveny léčebné budovy čp. 38 a 58 na jih od zámku, vila čp. 37, vodojem v roce 1935, stará vrátnice.
Zámek je jednopatrová zděná budova postavena na obdélném půdorysu s oktogonální věží v ose budovy nad středním rizalitem, který je v přízemí rozšířen podjezdem a balkonem s kružbovým parapetem nad podjezdem. Věž, která je třípatrová a zakončena cimbuřím, má nad druhým patrem kamenný erb. Po stranách budovy jsou dvoupatrové jednoosé předstupující věže s trojúhelníkovými štíty. K nim vpravo přiléhá jednopatrové obdélné křídlo a vlevo kaple na půdorysu obdélníku s pětibokým kněžištěm, ve stěnách jsou prolomena lomená okna s kružbami. Průčelí má osmnáct okenních os, rizalit a boční křídla jsou tříosé. V průčelí jsou čtyři štíty zdobené jehlanci. Obdélná okna mají nadokenní přímé štukové římsy se zalomením. Před zahradním průčelím je obdélníková terasa dlážděná žulovými deskami se schodištěm s kovovým zábradlím.
Vchod pod vjezdem má lomený oblouk se štukovou kružbou v nadpraží. Ve vestibulu je dřevěné schodiště do patra. Stropy v místnostech jsou ploché. V kapli je klenutý strop s lomeným vítězným obloukem.[5]
Park[editovat | editovat zdroj]
V roce 1875 byl zahradním architektem V. Skalníkem vytvořen kolem zámku přírodně-krajinářský park, který má rozlohu 12 ha a rozkládá se na mírném svahu náhorní planiny. Jádrem kompozice je zámek, od kterého se park rozvíjí východním a jižním směrem. Na zahradní průčelí s terasou navazuje centrální travnatá plocha, v jejíž ose je bazén. V sedmdesátých letech byla provedena obnova parku a částečně změněna jeho dispozice.[6]
- V parku byla oranžérie na půdorysu obdélníku o rozměrech 20 × 5 m. Na metrové podezdívce byla vysoká prosklená sedlová střecha, nově střecha krytá pálenou krytinou.
- Bazén byl během druhé světové války zasypán a zničen. Znovu obnoven byl v sedmdesátých letech 20. století. Má nepravidelný tvar, dno a stěny jsou obložené mramorovými deskami, horní část kryjí žulové desky. V bazénu je pět trysek, které čeří hladinu vody.
- Dřevěný kulečník měl dřevěnou kolkovou dráhu, k níž přiléhal zděný domek postavený na půdorysu obdélníku se sedlovou střechou přetaženou v přední části.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-17]. Identifikátor záznamu 152470 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Zámek Vráž. Atlas Česka [online]. 2008-08-12 [cit. 2021-02-17]. Dostupné online.
- ↑ HEJNA, Petr. Zámeček, kde se kurýrovali vojáci wehrmachtu, opět slouží jako lázně. Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-02-01 [cit. 2021-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Zámek Vráž, Vráž u Písku. www.hrady.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Evidenční list: Zámek. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online.
- ↑ Evidenční list Park. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-02-17]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Stará Vráž na Wikimedia Commons
