Přeskočit na obsah

Władysław Koziebrodzki

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Władysław Koziebrodzki
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1891 – 1893
Poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci:
1877 – 1893
Stranická příslušnost
ČlenstvíPolský klub

Narození29. června 1839
Kolodijivka
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí13. února 1893 (ve věku 53 let)
Chłopice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
PříbuzníAdam Koziebrodzki (otec)
Profesespisovatel, dramatik a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Władysław Koziebrodzki (29. června 1839 Kolodijivka[1]13. února 1893 Chłopice[1][2][3]) byl rakouský politik polské národnosti z Haliče, na konci 19. století poslanec Říšské rady.

Pocházel ze šlechtické rodiny. Jeho otcem byl hrabě Adam Koziebrodzki. Jeho manželkou byla Emilia Glogowska, která zemřela roku 1883. Měl dvě dcery.[2] Mládí prožil v Chotymyru, pak se s rodiči přestěhoval do Krakova, kde roku 1857 absolvoval technický institut. Navštěvoval též přednášky na Jagellonské univerzitě a na univerzitě v Paříži. V roce 1859 podnikl cestu po Itálii. Po návratu do vlasti žil v obci Rączna u Krakova. Po smrti otce začal sám hospodařit na rodinných statcích. Od roku 1857 byl členem hospodářsko-rolnického spolku v Krakově. Od roku 1860 se podílel na zakládání rolnických finančních ústavů a spořitelen. V roce 1863 se účastnil polského lednového povstání. Do Haliče se vrátil roku 1864 a pro účast na protiruském povstání byl vězněn v Tarnowě. Po propuštění odešel do exilu ve Švýcarsku, do roku 1866 pobýval v Nyonu a studoval společenské vědy. Byl aktivní v polských exulantských kruzích. V roce 1865 publikoval pod pseudonymem Juliusz Bolesta spis Być albo nie być o příčinách porážky povstání. Patrně počátkem roku 1867 se vrátil do Haliče.[4]

Byl zvolen za poslance Haličského zemského sněmu.[1] Nastoupil sem roku 1877. Mandát obhájil roku 1883 a 1889. Od roku 1884 byl na sněmu členem poslaneckého Klubu středu, kterému předsedali Jerzy Konstanty Czartoryski a Stanisław Madeyski-Poray.[4] Na sněmu zasedal až do své smrti.[3]

Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1891 za kurii venkovských obcí v Haliči, obvod Jarosław, Cieszanów atd. Nastoupil 8. června 1891 místo Jerzyho Konstantyna Czartoryského. Poslancem byl až do své smrti roku 1893. Pak ho v parlamentu nahradil Leo Pastor.[5] Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako hrabě Ladislaus Koziebrodzki, statkář, bytem Chłopice.[6]

Ve volbách roku 1891 se uvádí jako oficiální polský kandidát,[7] tedy kandidát Polského klubu.[4]

Zemřel v únoru 1893 na svém statku.[2][3]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c Władysław hr. Koziebrodzki z Koziebród h. Boleścic [online]. sejm-wielki.pl [cit. 2015-12-08]. Dostupné online. (polsky) 
  2. a b c Nekrolog. Wiener Salonblatt. Únor 1893, čís. 9, s. 10. Dostupné online. 
  3. a b c Personal-Nachrichten. Zeitung für Landwirtschaft. Únor 1893, čís. 612, s. 5. Dostupné online. 
  4. a b c Władysław Koziebrodzki [online]. ipsb.nina.gov.pl [cit. 2015-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-02. (polsky) 
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&page=368&size=45
  7. (Neuigkeits) Welt Blatt, 21. 5. 1891, s. 2.