Władysław Koziebrodzki
| Władysław Koziebrodzki | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1891 – 1893 | |
| Poslanec Haličského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1877 – 1893 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Polský klub |
| Narození | 29. června 1839 Kolodijivka  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 13. února 1893 (ve věku 53 let) Chłopice  Rakousko-Uhersko |
| Příbuzní | Adam Koziebrodzki (otec) |
| Profese | spisovatel, dramatik a politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Władysław Koziebrodzki (29. června 1839 Kolodijivka[1] – 13. února 1893 Chłopice[1][2][3]) byl rakouský politik polské národnosti z Haliče, na konci 19. století poslanec Říšské rady.
Biografie[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze šlechtické rodiny. Jeho otcem byl hrabě Adam Koziebrodzki. Jeho manželkou byla Emilia Glogowska, která zemřela roku 1883. Měl dvě dcery.[2] Mládí prožil v Chotymyru, pak se s rodiči přestěhoval do Krakova, kde roku 1857 absolvoval technický institut. Navštěvoval též přednášky na Jagellonské univerzitě a na univerzitě v Paříži. V roce 1859 podnikl cestu po Itálii. Po návratu do vlasti žil v obci Rączna u Krakova. Po smrti otce začal sám hospodařit na rodinných statcích. Od roku 1857 byl členem hospodářsko-rolnického spolku v Krakově. Od roku 1860 se podílel na zakládání rolnických finančních ústavů a spořitelen. V roce 1863 se účastnil polského lednového povstání. Do Haliče se vrátil roku 1864 a pro účast na protiruském povstání byl vězněn v Tarnowě. Po propuštění odešel do exilu ve Švýcarsku, do roku 1866 pobýval v Nyonu a studoval společenské vědy. Byl aktivní v polských exulantských kruzích. V roce 1865 publikoval pod pseudonymem Juliusz Bolesta spis Być albo nie być o příčinách porážky povstání. Patrně počátkem roku 1867 se vrátil do Haliče.[4]
Byl zvolen za poslance Haličského zemského sněmu.[1] Nastoupil sem roku 1877. Mandát obhájil roku 1883 a 1889. Od roku 1884 byl na sněmu členem poslaneckého Klubu středu, kterému předsedali Jerzy Konstanty Czartoryski a Stanisław Madeyski-Poray.[4] Na sněmu zasedal až do své smrti.[3]
Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl v doplňovacích volbách roku 1891 za kurii venkovských obcí v Haliči, obvod Jarosław, Cieszanów atd. Nastoupil 8. června 1891 místo Jerzyho Konstantyna Czartoryského. Poslancem byl až do své smrti roku 1893. Pak ho v parlamentu nahradil Leo Pastor.[5] Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako hrabě Ladislaus Koziebrodzki, statkář, bytem Chłopice.[6]
Ve volbách roku 1891 se uvádí jako oficiální polský kandidát,[7] tedy kandidát Polského klubu.[4]
Zemřel v únoru 1893 na svém statku.[2][3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Władysław Koziebrodzki na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c Władysław hr. Koziebrodzki z Koziebród h. Boleścic [online]. sejm-wielki.pl [cit. 2015-12-08]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ a b c Nekrolog. Wiener Salonblatt. Únor 1893, čís. 9, s. 10. Dostupné online.
- ↑ a b c Personal-Nachrichten. Zeitung für Landwirtschaft. Únor 1893, čís. 612, s. 5. Dostupné online.
- ↑ a b c Władysław Koziebrodzki [online]. ipsb.nina.gov.pl [cit. 2015-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-02. (polsky)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0011&page=368&size=45
- ↑ (Neuigkeits) Welt Blatt, 21. 5. 1891, s. 2.
