Wilhelm Brasse

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wilhelm Brasse
Narození3. prosince 1917
Żywiec
Úmrtí23. října 2012 (ve věku 94 let)
Żywiec
Povolánífotograf
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Fotografie uvězněné polské dívky Czesławy Kwoka pořízená Wilhelmem Brassem v Osvětimi
Buchalik Ernest, kt Osvětim
Augustyn Teodor, kt Osvětim

Wilhelm Brasse (3. prosince 1917 Żywiec23. října 2012 Żywiec[1]) byl polský portrétní fotograf. Během druhé světové války byl poslán do německého koncentračního tábora Osvětim jako vězeň č. 3444, kde jménem SS pořizoval tajnou fotografickou dokumentaci. Ta mimo jiné spočívala v portrétování vězňů, kteří přijeli do tábora. Jeho život a práce byly předmětem polského televizního dokumentárního filmu Portrétista z roku 2005, který se poprvé představil v seriálu „Hrdý na současnost“ na polské televizní stanici TVP1 1. ledna 2006.[2]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Brasse měl smíšený rakousko-polský původ. Narodil se jako vnuk Alberta Charlese Brasse z Alsaska, který pracoval jako zahradník pivovaru v Żywcu, který byl v majetku rodu Habsburků. Jeho matka byla Polka a jeho otec vášnivý patriot, účastník války s bolševiky v roce 1920.[3][4][5] Profesi fotografa se učil od roku 1935 v ateliéru „Foto-Korekt“ v Katovicích v ulici 3. května, patřící jeho tetě, kde pořizoval portréty, podobenky a svatební fotografie.[3][4]

Po vypuknutí druhé světové války, německé invazi do Polska v roce 1939 a okupaci jeho rodného města Brasse Żywiec v jižním Polsku byl vyslýchán Schutzstaffelem (SS). Odmítl přísahat věrnost Hitlerovi a byl uvězněn na tři měsíce. Po propuštění stále odmítal kapitulovat, nechtěl podepsat Volkslist ani nucené členství v německé armádě. Brzy poté odešel do Krynice, kde nějakou dobu pracoval ve fotolaboratoři.

Přes oblast Bieszczady se chtěl dostat do Maďarska[6], ale dne 31. srpna 1940 byl na hranicích spolu s několika dalšími mladými muži zatčen, na čtyři měsíce uvězněn[4] a deportován do německého koncentračního tábora Osvětim jako vězeň číslo 3444. Bylo to krátce poté, co byl tábor otevřen.[7][4] Během transportu do tábora v Tarnów mu Němci znovu nabídli podepsat Volkslist, ale Brasse znovu odmítl. Nejprve byl nasměrován na komando kopající základy nových budov a stavění silnic z krematoria na stanici, kde byl brzy povýšen na vrchního tlumočníka. Poté pracoval v komandu pro překládku uhlí a koksu a poté v obchodě s bramborami.

Když se Němci dozvěděli o jeho řemeslných schopnostech z ateliéru i laboratoře, stal se hlavním fotografem tábora. V únoru 1941, poté, co byl povolán do kanceláře Rudolfa Hösse, velitele Osvětimi, spolu se čtyřmi dalšími fotografy, a vyzkoušen z „fotografických dovedností“, byl vybrán konkrétně díky svým „laboratorním dovednostmi“ a „technické schopnosti práce s fotoaparátem“ a za jeho schopnost mluvit německy.[4] Poté dostal rozkaz dokumentovat nacistické vězně v táboře v „Erkennungsdienst, fotografické identifikační jednotce“, což bylo zvláštní zpravodajské komando politického oddělení (Gestapo), které vedl Bernhard Walter.[4][5] Od 5. února 1941 Brasse fotografoval „práci vězňů, vězeňské lékařské pokusy a portréty vězňů do spisů“.[5] Pořizoval portréty nově příchozích vězňů určených pro záznam tábora. Brasse na Mengeleho žádost pořídil pro každého vězně sérii tří fotografií: z profilu, zepředu hledící do objektivu a šikmo pod úhlem v jeho pokrývce hlavy. Stávalo se, že jich přes noc musel vyrobil tisíc nebo i více, protože ráno měl dorazit další transport. Kromě toho fotografoval vše, od práce vězňů až po soukromá setkání Němců s rodinami i lékařské snímky. Podle svého odhadu udělal od roku 1940 do roku 1945 pořídil 40 000 až 50 000 identifikačních fotografií[8], než byl přestěhován do jiného koncentračního tábora v Rakousku, kde byl americkými silami v květnu 1945 osvobozen.[9][10][11][12] Němci, kteří v osvětimském táboře pracovali, ho respektovali, protože chtěli svým rodinám poslat pěkné fotografie. Potkal také Josefa Mengeleho – slavného „Anděla smrti“, kterého si pamatoval jako dobrého muže. Mengele měl jeho fotografie rád a chtěl, aby vyfotografoval také některá dvojčata a lidi s vrozenými poruchami. Brasse měl tak možnost pracovat na ošetřovně, ve které Mengele „experimentoval“.[4]

I když je těžké říci, které snímky pořídil Brasse, protože fotografie z tábora zpravidla neobsahují jméno fotografa,... Jarosław Mensfelt, mluvčí muzea Auschwitz-Birkenau, říká, že bylo pořízeno asi 200 000 takových obrázků, s připojeným jménem, národností a profesí.... Dochováno je asi 40 000 těchto snímků, některé s identifikačními kartami, a 2 000 z nich je vystaveno v muzeu... další jsou v památníku izraelského holocaustu Jad vašem.[11][9][10]

Poté, co Sověti vstoupili do Polska, během Viselsko-oderské operace, od 12. ledna do 2. února 1945, byl Brasse spolu s tisíci dalšími osvětimskými vězni násilně přemístěn do koncentračního tábora v Ebensee, rakouském podvýboru koncentračního tábora Mauthausen (v poslední oblasti stále ovládané nacisty), kde zůstal vězněn, dokud ho americké ozbrojené síly neosvobodily na začátku května 1945.[4] Během evakuace tábora ignoroval rozkaz spálit všechny fotografie a uchránil více než 40 000 fotografií, které později sloužily jako důkazy v nacistických soudech. Po osvobození Američany obdržel potřetí návrh na změnu svého občanství – „Zůstaň tady. Tam už jsou bolševici. Pokud budete chtít, budeš Němec, Angličan nebo Američan“. Opět návrh odmítl a vrátil se do Żywiec.

Chtěl se vrátit k profesi fotografa, ale po několika pokusech to vzdal – když se podíval na někoho skrz objektiv fotoaparátu, vždy viděl vězně z Osvětimi. Kvůli vracejícím se nočním můrám už nikdy nechtěl vzít fotoaparát do rukou, už nikdy nepořídil žádnou další fotografii.[4][9] Opustil fotografii a založil „středně prosperující“ obchod s uzeninami.[4] O své funkci táborového dokumentárního fotografa se přes šedesát let nikomu nezmínil. Stal se živnostníkem a nikdo dlouho neznal jeho minulost.

Wilhelm Brasse zemřel v Żywcu 23. října 2012 ve věku 94 let.[3] Byl ženatý, měl dvě děti a pět vnoučat a žil se svou ženou až do své smrti.[4] Jeho smrt byla oznámena historikem Státního muzea v Osvětimi.[13]

„Portrétista“[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Portrétista (film).

O několik let později se o jeho práci dozvěděli izraelští historici a od nich se o Brassovi dozvěděl dokumentarista Ireneusz Dobrowolski. Několik let tento režisér sbíral materiály pro dokumentární film Portrétista (polsky Portrecista, Polsko, 2005), který vypráví o Brassovi a jeho práci v Osvětimi. „Zpověď“ Wilhelma Brasse před kamerou trvala 10 dní. Jeho délka je 52-minut v režii Ireka Dobrowolskiho a produkovaný Annou Dobrowolskou. Poprvé byl uveden na polské televizní stanici TVP1 1. ledna 2006 v pořadu Hrdý na současnost.[2] Premiéru ve West London Synagogue v Londýně měl film 19. března 2007 a byl tak populární že se na základě velké poptávky diváků uskutečnilo druhé promítání 22. dubna 2007.[14] Ve filmu Brasse popisuje „příběh některých obrázků v archivu muzea Auschwitz, které si pamatuje.“[11]

Jak synopse filmu zdůrazňuje, po pořízení desetitisíců fotografií z let 1940 až 1945, dokumentujících „krutost, která přesahuje všechna slova... pro budoucí generace“, Brasse již nemohl pokračovat ve své profesi.[15]

Fergal Keane souhlasí, že „Brasse nám zanechal silný odkaz ve fotografiích. Díky nim můžeme vidět oběti holocaustu jako lidské, nikoli statistické.... Fotografie jsou dílem muže, který bojoval, aby svou lidskost udržel naživu v místě nepředstavitelného zla.“[4]

Czesława Kwoka[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Czesława Kwoka.
Czesława Kwoka, Osvětim

Czesława Kwoka (15. srpna 1928 Wólka Złojecka – 12. března 1943 Osvětim) byla polská katolická dívka, která byla zavražděna ve svých čtrnácti letech v Osvětimi. Narodila v malé polské vesnici Wólka Złojecka katolické matce Katarzyně Kwoka. Spolu se svou matkou (číslo vězně 26946) byla Czesława Kwoka (číslo vězně 26947) deportována ze Zamośće do Osvětimi 13. prosince 1942. Dne 18. února 1943 byla zavražděna její matka. Dne 12. března 1943 Czesława Kwoka zemřela. Okolnosti její smrti nebyly zaznamenány. Bylo jí 14 let.

Při pohledu na její fotografii popsal své vlastní dojmy z fotografií dokumentarista Fergal Keane:[4]

Ještě celé dny po prohlížení fotografií jsem nemohl setřást ten dívčí výraz z mé mysli. Bylo jí asi 14 let a dívala se přímo do fotoaparátu. Dívka do tábora dorazila teprve nedávno. Na jejím spodním rtu je poranění. Její oči zírají přímo do objektivu a strach z nich se přenáší ještě po celá desetiletí. Ale dokud mi Wilhelm Brasse neřekl svůj mimořádný příběh, neměl jsem ani ponětí, jak se fotografie rodila. Jeho hlas se chvěje, když vypráví, co se stalo.

Byla tak mladá a vyděšená. Dívka nechápala proč tam byla, a nemohla pochopit, co jí říkali.

Byla tam žena, jmenovala se Kapo, byla to vězeňská dozorkyně. Vzala do ruky hůl a bila ji po tváři. Tato německá žena si právě na dívku vylévala svou zlost. Tak krásná mladá dívka, tak nevinná. Plakala, ale nemohla nic udělat.

Před pořízením fotografie si dívka usušila slzy a setřela krev z poraněného rtu. Abych vám řekl pravdu, cítil jsem, jako bych já sám byl zmlácen, ale nemohl jsem zasahovat. Bylo by to pro mě fatální. Nemůžeš nikdy nic říci.[4]

Fotograife Czesławy a další Brassovy fotografie kolorovala brazilská umělkyně Marina Amaral. V roce 2018 Amaral obarvila dvacet archivních fotografií vězňů z koncentračního tábora Osvětim pod názvem Tváře Osvětimi.[16][17][18] Projekt byl ve spolupráci s muzeem Osvětim-Birkenau.[19]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wilhelm Brasse na polské Wikipedii.

  1. PAP, W Żywcu zmarł Wilhelm Brasse. Fotografował więźniów w Auschwitz, tvn24.pl, 23 października 2012 [datum přístupu: 2012–10–24] (polsky).
  2. a b W cyklu Widzieć i wiedzieć – Portrecista w reżyserii Irka Dobrowolskiego [Web]. TVP1, Poland, 16 January 2006 [cit. 2008-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 February 2006. (Polish) 
  3. a b c Polish Press Agency PAP. Zmarł Wilhelm Brasse, były więzień Auschwitz, fotograf (Died Wilhelm Brasse, prisoner of Auschwitz) [online]. Gazeta.pl, 2012-10-23 [cit. 2012-10-23]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  4. a b c d e f g h i j k l m n Fergal Keane. Returning to Auschwitz: Photographs from Hell. Mail on Sunday. Mail Online (Evening Standard & Metro Media Group), 2007-04-07. Dostupné online [cit. 2008-08-30]. (anglicky) 
  5. a b c The Portraitist (Portrecista). New Polish Films 2006–2007. Polish Film Institute. S. 61. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-07. (anglicky)  Archivováno 7. 6. 2011 na Wayback Machine
  6. Własna relacja ustna – film dokumentalny Portrecista z 2005 r. – emisja TVP Polonia – godz. 22:05, 28–01–2009 r.
  7. Wilhelm Brasse [Web]. Auschwitz-Birkenau State Museum [cit. 2008-08-29]. Dostupné online. (anglicky)  [nedostupný zdroj]
  8. Jerzy Mielniczuk. Fotograf śmierci [online]. polskalokalna.pl, 2012-12-01 [cit. 2019-10-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-02. (polsky) 
  9. a b c Janina Struk.  I will never forget these scenes' . The Guardian. London: Guardian Media Group, 2005-01-20. Dostupné online [cit. 2008-08-28]. (anglicky) 
  10. a b Janina Struk. Photographing the Holocaust: Interpretations of the Evidence. [s.l.]: New York and London: I.B.Tauris, 2004, 2003. Dostupné online. ISBN 978-1-86064-546-4.  (Google Books provides hyperlinked „Preview“.)
  11. a b c Ryan Lucas (Associated Press Writer). Auschwitz Photographer, Wilhelm Brasse, Still Images. imaginginfo.com. Cygnus Business Media, 8 July 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 October 2014. (anglicky) 
  12. Marc Shoffman. The Auschwitz Photographer. TotallyJewish.com. Jewish News Online, 15 March 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 September 2008. (anglicky) 
  13. Leszkowicz, Dagmara. Auschwitz photographer Wilhelm Brasse dies at 95. Reuters. Warsaw: 2012-10-24. Dostupné online [cit. 2012-10-24]. (anglicky)  Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine
  14. The Spiro Ark: The Portraitist: New Screening, tisková zpráva, [cit. 30 August 2008], Dostupné on-line. Updated announcement of screenings of premiere, co-hosted by The Spiro Ark, londýnský Polský kulturní institut, Synagoga západního Londýna, Londýn, 19. března 2007 a 22. dubna 2007 (druhé promítání). (Illustrated.)
  15. The Portraitist [online]. rekontrplan.pl [cit. 2008-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 February 2012. (anglicky) 
  16. MALLONEE, Laura. Auschwitz Photographs Hidden from the Nazis Are Given New Life in Color [online]. 26 November 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  17. WELLE (WWW.DW.COM), Deutsche. Auschwitz color photo: 'A 14-year-old girl, not just a statistic' - DW - 26.03.2018 [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Colorized picture of Nazi victim pulls at heartstrings of Twitter users - World News - Jerusalem Post [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. 75 ans après, un émouvant portrait colorisé d'une adolescente morte à Auschwitz [online]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Nie żyje Wilhelm Brasse, były „portrecista” Auschwitz / Portrecista cz. 1/4, 2/4, 3/4, 4/4 (polsky). izrael.org.il.
  • Hevesi D., Wilhelm Brasse Dies at 94; Documented Nazis’ Victims, nytimes.com, 24 października 2012 (anglicky).
  • Auschwitz-Fotograf Wilhelm Brasse ist tot, spiegel.de, 23 października 2012 (německy).
  • Wach-Malicka Henryka: Pasja i cierpienie, w: „Dziennik Zachodni” nr 169, 2006–07–21, s. 17.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Wilhelm Brasse na Wikimedia Commons
  • Archives. United States Holocaust Memorial Museum (USHMM). (Description of all its archives, including: „A combined catalog of published materials available in the Museum's Library, and unpublished archival materials available in the Museum's Archives. The published materials include books, serials, videos, CDs and other media. The unpublished archival materials include microfilm and microfiche, paper collections, photographs, music, and video and audio tapes.“ Among „unpublished“ photographs in the USHMM searchable online Photo Archives are some of Wilhelm Brasse's „identification photographs“, featured online with identification of Brasse as the photographer, credit to the „National Auschwitz-Birkenau Museum“, identification of individual donors, and/or USHMM copyright notices. Those who download any of its archived photographs are directed to write to the USHMM for terms and conditions of use.)
  • Auschwitz-Birkenau Memorial and Museum. Auschwitz-Birkenau State Museum, Poland. English version. (Includes Centre for Education About Auschwitz and the Holocaust.) Further reference: „Technical page“, with credits and copyright notice, pertaining to the official Website and official publications of the Auschwitz-Birkenau State Museum.
  • „Auschwitz-Birkenau State Museum Publications: Albums, Catalogues“. (Anglická verze; k dispozici také v polštině a němčině.)
  • Photographs of Wilhelm Brasse on the occasion of „Ein Gespräch mit Erich Hackl, Wilhelm Brasse und Ireneusz Dobrowolski“ („An interview with Erich Hackl, Wilhelm Brasse and Ireneusz Dobrowolski“), moderátor: Jacek St. Buras, The Portraitist, 2006–10–10, představeno na Deutschsprachige Gegenwartsliteratur in Polen na kroki.pl (Reihe Schritte / Kroki). (Text a titulky v němčině.)