Šablona:Infobox Václav J.Klíma

Toto jsou pokusy s možnostmi

Praha je hlavní město České republiky

V Chebu žil v 17. století řezbář Adam Eck

Václav Josef Klíma[editovat | editovat zdroj]

Neználkov
Lokalita
Status	město
Okres	Kvítečkov
Kraj	Západní
Historická země	ČR
Základní informace
PSČ	111111
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Další údaje
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.

Václav Klíma
Václav Klíma
Narození	19.3.1918 ; Plzeň
Úmrtí	12.1.2012 ; Praha
	Chybí svobodný obrázek.

Jonathan Swift
	mužské jméno
Svátek	13.12.
Původ	GB
Další statistika jmen v Česku
	Oficiální statistiky byly publikovány pouze do roku 2016
	Swift Četnost jmen a příjmení graficky na mapě, četnost dle ročníků v grafu, původ a osobnosti; Swift Jméno Jonathan Swift na webu kdejsme.cz

Václav Josef Klíma ,český numismatik

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 19.3.1918 v Plzni, v roce 1957 přesídlil do Chebu, poslední léta života prožil v Praze, kde také 12.1. 2012 zemřel. Pochován je na chebském hřbitově.

Od mládí se zajímal o numismatiku, v roce 1938 se stal členem plzeňského numismatického kroužku, v roce 1945 vstoupil do Numismatické společnosti Československa (pozdější Československá resp. Česká numismatická společnost).^[1]

V roce 1957 se přestěhoval do Chebu a jeho zásluhou zde také v roce1969 byla založena pobočka České numismatické společnosti, kterou řadu let vedl a podílel se na organizování celostátních aukcí numismatického materiálu a dalších akcí, které přesahovaly hranice regionu.^[2] Chebská pobočka začala vydávat Numismatickou ročenku, do které rovněž přispíval.

V letech 1971 – 1993 byl členem ústředního výboru České numismatické společnosti

V roce 1973 byl jmenován soudním znalcem v oboru numismatika.^[3]

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

Václav J.Klíma je autorem dlouhé řady odborných článků publikovaných v materiálech ČNS ale i v odborných časopisech. O svém sběratelském životě sepsal v roce 1998 Vzpomínky na numismatiku

Cvičný text pro kurz Wikipedie (Článek o fiktivním ostrově)

Fidlipidli je ostrov v Tichém oceánu, nedaleko Cookových ostrovů. Ostrov měří na délku 20 km a na šířku 10 km. Celková rozloha ostrova je 200 km^2.

Geografie

Ostrov vznikl vulkanickou činností. Dodnes jsou na ostrově dvě činné sopky Serependi a Perependi. Ostrovem protéká řeka Vatani, která spolu se sladkovodním jezerem Vatanamai tvoří jediný zdroj pitné vody. Neobydlené části ostrova pokrývá hustý prales.

Obyvatelstvo

Původní obyvatelé sem připluli z Cookových ostrovů v 16. století. Jako první Evropané se na ostrově usídlili Františkáni, kteří zde založili misii. Původně malá osada se postupně rozrůstala, až posléze vzniklo hlavní město Pidlifidli. V současnosti žije na ostrově 5 tisíc obyvatel.

Příroda

Na ostrově žije velká kolonie orangutanů tapanulijských. Typickým stromem pro ostrov je palma kokosová. Kromě běžné fauny a flóry typické pro tropické oblasti se na ostrově vyskytuje i několik endemitů. Z živočichů je to pavouk sklípkanec jedovatý, který své oběti zabíjí jedem na bázi kyseliny acetylsalicylové (C₉H₈O₄).

Historie

Archeologické objevy a mýty původních obyvatel dokládají, že ostrov byl obydlen od 16. století. Prvním Evropanem, který vstoupil na půdu ostrova, byl James Cook. První písemné zmínky o ostrově pocházejí od Františkánů, kteří zde v roce 1790 založili misii. V roce 1850 došlo

k výbuchu sopky Serependi a následnému zemětřesení. Při této katastrofě bylo hlavní město téměř zničeno a k jeho úplné obnově došlo až na konci 19. století. Během 2. světové války si zde Spojené státy americké zřídily základnu a nemocnici pro své raněné vojáky.

Slavní návštěvníci

Krásný tropický ostrov vždy lákal nejrůznější návštěvníky. Mezi ty nejznámější patří Jonathan Swift, kterému byl ostrov inspirací pro napsání jeho stěžejního díla Gulliverovy cesty. Ostrov také navštívil Charles Darwin, autor knihy O původu druhů.

Město Cheb bylo v 15. století bohatým městským státem, a to zejména díky své poloze na významné obchodní křižovatce. Roku 1420 dostává město opět mincovní privilegium a právo razit vlastní mince. Devět let poté získává do své správy zdejší královský hrad včetně úřadu zemského správce.

V 2. polovině 15 století se Cheb stal místem knížecích sněmů, velkolepých slavností a diplomatických jednání. K tomu nesporně přispěla stabilní vláda Jiřího z Poděbrad. Dobré vztahy s Chebem si Jiří upevnil již jako český zemský správce. Není tedy divu, že když byl 2. března 1458 zemským sněmem zvolen za českého krále, byli právě chebští jedněmi z prvních, kdo mu složili přísahu. Nový král si uvědomoval příhodnou geografickou polohu Chebu ležícího na hranici dvou mocenských celků. Rozhodl se proto z Chebu učinit zprostředkovatele smírčích jednání a mezinárodních dohod.

Během své vlády navštívil Jiří z Poděbrad město Cheb celkem čtyřikrát. První dva pobyty krále Jiřího spadají do roku 1459, kdy zde byla dohodnuta tzv. Chebská smlouva. V rámci této významné mezinárodní úmluvy uzavřené 25. dubna 1459 se saští Wettinové vzdali svých nároků na českou korunu a zároveň byla jednoznačně definována hranice mezi Českým královstvím a Saským kurfiřstvím.

Druhá královská návštěva v témže roce přinesla Chebu nebývalý rozkvět a mezinárodní věhlas. Městu se totiž dostalo té cti, aby uspořádalo oslavy dvojích zásnub – saského prince Albrechta, mladšího syna saského kurfiřta Friedricha II., s dcerou jiřího z Poděbrad Zdenou a syna českého krále Hynka z Poděbrad s dcerou saského vévody Viléma III. Kateřinou.

Třetí návštěva města roku 1461 souvisela s říšským sněmem, který do Chebu svolal Jiří z Poděbrad kvůli otázce říšských reforem. Tehdy krále Jiřího, jinak úspěšného diplomata, opustilo štěstí, když nevyšel jeho pokus o získání říšské koruny. Namísto toho se rozhořel otevřený spor mezi husitským králem a katolickým táborem. Město Cheb se jako již mnohokrát předtím snažilo zprostředkovávat mezi znepřátelenými stranami. Když však svár neutichal, bylo město nuceno rozhodnout se pro jednu stranu. Chebští stáli po boku českého krále až do roku 1471, kdy byl nad městem vyhlášen interdikt, a město ustoupilo nátlaku papeže Pavla II.

Navzdory tomu si město zachovalo neutrální postoj se zdůvodněním, že po staletí náleží k české koruně. Čtvrtá a poslední návštěva Jiřího z Poděbrad v Chebu se uskutečnila roku 1467. Příležitostí byl sňatek Jiřího syna Hynka z Poděbrad s dcerou saského vévody Viléma III. Kateřinou.

Nácvik infoboxu :Šablona:Infobox Václav Klíma

1918 - 2012

Ilja Smetana[editovat | editovat zdroj]

Český numismatik * 1936 + 2020

Narodil se 3.10.1936 , většinu svého života prožil v Mariánských Lázních., kde také 30.12.2020 zemřel.

V roce 1969 se stal jedním ze zakládajících členů chebské pobočky České numsimatické společnosti^[4]. Ve sběratelské a badatelské činnosti se zaměřoval na mincoví ražby rodu Šliků, na toto téma publikoval několik článků v numimsatických odborných časopisech. Výsldky badatelské činnosti shrnul se spoluautorkou Valentýnou Jakymenkovou v knížce Mince a medaile hrabat Šliků XVII. XXI. století.^[5] vydané v roce 2014

,,,,,,,

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ KLÍMA, Václav. Vzpomínky na numismatiku. 1,. vyd. Cheb: [s.n.], 1998. 93 s. S. 6.
↑ BRUNNER, Reinhard. Sedmdesát let České numismatické společnost. 1.. vyd. Cheb: Česká numismatická společnost , pobočka v Chebu, 1988. 235 s. S. 88.
↑ PETRÁŇ, Zdeněk. Ilustrovaná encyklopedie české, moravské a slezské numismatiky. 1.. vyd. Praha: LIBRI, 2001. 310 s. ISBN 978072770670. S. 109.
↑ PETRÁŇ, Zdeněk. Ilustrovaná encyklopedie české, moravské a slezské numismatiky. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 310 s. ISBN 978072770670. S. 50.
↑ SMETANA, Ilja; JAKYMENKOVÁ, Valentýna. Mince a medaile hrabat Šliků XVII.-XXI. století. 1. vyd. Cheb: Česká numismatická společnost , pobočka v Chebu, 2014. 348 s. ISBN 978-80-260-5642-3.

[1] KLÍMA, Václav. Vzpomínky na numismatiku. 1,. vyd. Cheb: [s.n.], 1998. 93 s. S. 6.

[2] BRUNNER, Reinhard. Sedmdesát let České numismatické společnost. 1.. vyd. Cheb: Česká numismatická společnost , pobočka v Chebu, 1988. 235 s. S. 88.

[3] PETRÁŇ, Zdeněk. Ilustrovaná encyklopedie české, moravské a slezské numismatiky. 1.. vyd. Praha: LIBRI, 2001. 310 s. ISBN 978072770670. S. 109.

[4] PETRÁŇ, Zdeněk. Ilustrovaná encyklopedie české, moravské a slezské numismatiky. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 310 s. ISBN 978072770670. S. 50.

[5] SMETANA, Ilja; JAKYMENKOVÁ, Valentýna. Mince a medaile hrabat Šliků XVII.-XXI. století. 1. vyd. Cheb: Česká numismatická společnost , pobočka v Chebu, 2014. 348 s. ISBN 978-80-260-5642-3.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]