Wikipedista:Emil Jaeger/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Toto je pískoviště uživatele Emil Jaeger.
Pískoviště je podstránkou uživatelské stránky určitého uživatele.

Slouží jako testovací prostor, nebo prostor pro přípravu článků, nejedná se o encyklopedický článek.
Založte si své vlastní pískoviště zde.

Veřejná pískoviště: obecné, šablona, modul, kategorie.
Rosalind Elsie Franklinová
Narození25. července 1920
Spojené království Notting Hill, Londýn
Úmrtí16. dubna 1958 (ve věku 37 let)
Spojené království Chelsea, Londýn
Národnostbritská
Alma materNewnham College, Univerzita v Cambridgi
PracovištěBritish Coal Utilisation Research Association

Laboratoire central des services chimiques de l'État
King's College London

Birkbeck College, London
Známý díkyurčení struktury řady významných molekul a práce na struktuře DNA

Rosalind Elsie Franklinová (25. července 1920 Notting Hill – 16. dubna 1958 Chelsea)[1] byla anglická biofyzička, chemička a bioložka, která se zabývala především rentgenovou krystalografií. Přispěla velkou měrou k objasnění molekulární struktury DNA, RNA, virů, uhlí a grafitu.[2] Zatímco její práce týkající se struktury uhlí a virů byly během jejího života oceňovány, její příspěvky k objevu struktury DNA byly uznány až posmrtně.

Studovala na jedné z mála dívčích škol, kde se vyučovala fyzika a chemie. Díky tomu pak mohla studovat na Univerzitě v Cambridgi a zabývat se mikroskopickou strukturou virů, uhlí a nakonec i molekulami, které přenáší dědičnou informaci – DNA.

V roce 1951 začala pracovat na King's College v Londýně, kde zkoumala rentgenové difrakční obrazce, které byly následně použity ke správnému určení struktury DNA Watsonem a Crickem. [3][4] za které získali společně s Mauricem Wilkinsem Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu v roce 1962. [5] [6] Franklinová však sama zřejmě rozpoznala strukturu DNA, nicméně Watson a Crick ve své slavné práci z roku 1953 její příspěvek zmínili pouze několika slovy.[7] Takovéto připisování objevů vědkyň mužským kolegům je příkladem Matildina efektu. Její zásluhy byly rozpoznány až ke konci 60. let.[8]nefunkční odkaz

Po ukončení práce na King's College v Londýně zkoumala Franklinová na Birkbeck College molekulární strukturu virů. [9] Člen jejího týmu Aaron Klug pokračoval ve výzkumu a v roce 1982 získal Nobelovu cenu za chemii.

Franklinová zemřela v 37 letech na rakovinu vaječníků.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rosalind Franklin na anglické Wikipedii.

  1. ↑ The Rosalind Franklin Papers, Biographical Information [online]. [cit. 2011-11-13]. Dostupné online. 
  2. ↑ The Rosalind Franklin Papers, The Holes in Coal: Research at BCURA and in Paris, 1942–1951 [online]. [cit. 2011-11-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ To potvrzuje Crickův dopis z 31. prosince 1961 adresovaný Monodovi, viz "Nature Correspondence" 425, 15 on 4 of September 2003
  4. ↑ Watson J.D. and Crick F.H.C. A Structure for Deoxyribose Nucleic Acid. Nature. 1953, roč. 171, čís. 4356, s. 737–738. Dostupné online [PDF]. DOI 10.1038/171737a0. PMID 13054692. 
  5. ↑ Dostupné online. 
  6. ↑ Dostupné online. 
  7. ↑ Double Helix: 50 Years of DNA. Nature archives. Nature Publishing Group
  8. ↑ Autoři: Olby, Sayre, Klug, Piper, Judson, Glynn, Maddox, Elkin
  9. ↑ Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Jaeger/Pískoviště na Wikimedia Commons

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Emil_Jaeger/Pískoviště&oldid=19729614“