Konečný počet obětí náletů na Ústecku 1) byl dovršen náletem z 8.5. 1945 , jež byl zásahem sovětskáho letectva proti ustupujícím německým kolonám, které se snažily přes Chlumec, Telnici a Nakléřov překročit Krušné hory a dostat se tak do amerického zajetí 2). Před 14:00 se však utvořila u chlumeckého zámku zácpa, kterou zapříčinili obyvatelé Chlumce, kteří se dozvěděli, že je v zámku vyrabovatelný sklad potravin. Ve 14:00 začali Chlumec a Telnici bombardovat sovětští letci. Byla zasažena zámecká jízdárna a jedna bomba dopadla přímo do davu. V Chlumci byly zasaženy asi 3 domy, zahynulo 80 lidí 3), jejichž ztráta byla naprosto zbytečná. Také v Telnici bylo zasaženo několik domů, avšak nebyly zde ztráty na životech.

1) současné údaje (Dějiny města Ústí nad Labem) udávají jako počet obětí číslo 512 2) Tomanovy nálety, str. 408-409 3) přesný počet není znám, podle Tomanových náletů svědkové určují počet mezi 63 a 84 lidí

Nálet na Roudnici nad Labem 9.května 1945.Podařilo se jim trefit několik domů,kostel,školu a pivovar. Jeste jsem chtel doplnit pocet obeti 14 mrtvych 65 tezce zranenych (pozdeji jich 11 zemrelo) 35 lehce ranenych

Ždírec nad Doubravou (datum: 9. května 1945 | počet obětí: 23) Nové Město na Moravě Mělník (9. května 1945 | 27) Mladá Boleslav (9. května 1945 | 145) Velké Meziříčí ( 33 obětí http://www.obcasnik.eu/foto-33-obeti-sovetske-bombardovani-velkeho-mezirici-1945/ Benátky nad Jizerou (9. května 1945 | 3) Krnsko Velká Bíteš (9. května 1945 | 11) Hrotovice (8. května | 150) Děčín (8. května | asi 400) Litoměřice (9. května | 18) Chlumec (8. května | 63 až 84) Libochovice (8. května | 4)

Jsem původem odtamtud a celá léta nás učili (jsem ročník 76, Husákovo dítě jak vyšité), že jakási zbloudilá B-17 náhodně a nouzově shodila pumy přímo na město a zabila přitom několik dětí. Je tam v parku i pomník, text si už nepamatuji. Teprve nedávno jsem slyšel jinou verzi, a to tu, že v budově gymnázia (sídlí tam stále) byla jakási radiocentrála, nebo něco podobného a ten nálet že udělali Rusové a rozhodně nikoli náhodně. Ještě jsem o tom nic detailně nezjišťoval, takže nevím, co z toho je pravda, pokud má někdo něco bližšího, budu jen rád. Ždírec nad Doubravou potvrzuji, říkali nám to i instruktoři na pyrokurzu. Tam zase byla důležitá křižovatka, kudy se stahovala německá vojska na západ. Intenzita náletu ale asi tak velká nebyla, snad byly použity jen 50 kg pumy (shazované ze stíhaček?) v počtu jen řádově kusů.

http://zrcadlo.net/clanky/Pred-sedmdesati-lety-sovetska-letadla-bombardovala-stred-Blanska-1647

https://cs.wikipedia.org/wiki/Nálet_na_Mladou_Boleslav

Genocida Tibeťanů[editovat | editovat zdroj]

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tibet https://cs.wikipedia.org/wiki/Komunistick%C3%BD_re%C5%BEim http://www.tibinfo.cz/clanek.php?id=244 http://zpravy.idnes.cz/historie-tibetu-a-cinska-propaganda-dbp-/zahranicni.aspx?c=A160331_125810_zahranicni_jw http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/1284649 http://www.valka.cz/254-Genocida-v-mezinarodnim-pravu-verejnem-na-priklade-Tibetu http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/spanelsky-soud-projedna-udajnou-cinskou-genocidu-v-tibetu_285492.html http://www.epochtimes.cz/2013102121650/Byvaly-predstavitel-cinskeho-rezimu-obzalovan-z-tibetske-genocidy.html http://zpravy.aktualne.cz/zahranici/co-se-deje-v-tibetu-svet-nevi-cina-vykazala-media/r~i:article:524179/ http://tibet.amnesty.cz/situace http://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/KONS-Vyzyvame-vladu-CLR-k-zastaveni-genocidy-obyvatel-Tibetu-a-opusteni-teto-zeme-306598 http://www.ceskatelevize.cz/ct24/blogy/1048646-mao-se-haagu-nevyhnul http://zahranicni.eurozpravy.cz/asie-a-australie/87085-na-exprezidenta-ciny-byl-vydan-zatykac-je-obvinen-z-genocidy/ https://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:tCIBGAxKfFsJ:https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120117176/%3Flang%3Dcs+&cd=38&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b-ab http://www.thetibetpost.com/en/outlook/opinions-and-columns/4643-china-is-guilty-of-mass-genocide-against-12-million-people-of-tibet https://prezi.com/vuacvfgc_5es/analyzing-the-tibetan-genocide/ http://stopgenocidenow.org/conflicts/tibet-autonomous-region-china/ http://www.ncas.rutgers.edu/center-study-genocide-conflict-resolution-and-human-rights/tibet https://forcechange.com/18489/tell-obama-that-tibetan-genocide-must-be-addressed/ http://www.genocidewatch.org/tibet.html http://www.potala.cz/o-potale/o-tibetu/dejiny-tibetu-v-datech http://tibet.net/2013/03/what-is-happening-in-tibet-is-genocide-telo-rinpoche/

Operation Lentil (Caucasus)[editovat | editovat zdroj]

https://en.wikipedia.org/wiki/Operation_Lentil_%28Caucasus%29

Otazníky a konspirace[editovat | editovat zdroj]

14 dní předtím nefunkční kabina, dodatečné otevření modulu pro poruchu, neobkroužení celé země, nepřistání v modulu, přistání na padáku

http://tech.ihned.cz/c1-46368670-prisne-tajne-pripad-gagarin http://www.letectvi.cz/letectvi/Article4132.html http://www.astronautix.com/astros/ilyushin.htm http://procproto.cz/zahady/konspirace/byl-gagarin-opravdu-prvni/ http://vesmir.stoplusjednicka.cz/gagarin-prvni-kosmonaut-ve-vesmiru-co-soveti-tajili http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=46&t=276 http://www.tyden.cz/rubriky/kultura/literatura/gagarin-nebyl-super-hrdina-a-koroljov-skoncil-v-gulagu_193999.html http://www.spirit.cz/index.php/component/content/article?id=1548:utajovani-kosmonaute--ped-gagarinem http://www.mojecelebrity.cz/clanek/byl-gagarin-az-jedenacty-clovek-ve-vesmiru-186584 http://jamsedlacek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=186842 http://www.reflex.cz/clanek/dokument/41350/kosmonaut-gagarin-je-povest-prvnim-clovekem-ve-vesmiru-byl-american-shepard.html http://www.karelpacner.cz/?str=vyd&id=24&n=kolumbove-vesmiru--1-souboj-o-mesic---uryvky http://vtm.e15.cz/aktuality/byl-gagarin-prvnim-kosmonautem

Soviet espionage in the United States[editovat | editovat zdroj]

https://en.wikipedia.org/wiki/Soviet_espionage_in_the_United_States

Депортации народов в СССР[editovat | editovat zdroj]

https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%94%D0%B5%D0%BF%D0%BE%D1%80%D1%82%D0%B0%D1%86%D0%B8%D0%B8_%D0%BD%D0%B0%D1%80%D0%BE%D0%B4%D0%BE%D0%B2_%D0%B2_%D0%A1%D0%A1%D0%A1%D0%A0

Genocida Kavkazanů[editovat | editovat zdroj]

Genocida Kavkazanů nebo Kavkazská genocida (anglicky Caucasian Genocide)^[1] je označení zločinů proti lidskosti spáchané cíleným vyvoláváním hladomorů a nehumánním zacházením s civilním obyvatelstvem Kavkazu ruskou armádou v době kolonizace tohoto území carským Ruskem v 19. století za Kavkazské války v letech 1817–1864. Pojem Genocida Kavkazanů včetně požadavku na jeho uznání byl deklarovaný na Druhé mezinárodní konferenci Kavkazanů v roce 2014.^[1] Vladimír Baar, profesor katedry sociální geografie univerzity v Ostravě, použil pro označení genocidy Kavkazanů pojemů genocida, totální genocida a genocida severokavkazských autochtonních národů.^[2]

Celkový počet padlých v boji, civilních obětí a obětí při deportacích byl podle některých ruských zdrojů kolem dvou milionů.^[3] Jiné zdroje (Baar, Švankmajer)^[2]^[4]^[5] uvádí osm milionů lidí, což by činilo polovinu^[6] kavkazské populace. Mezi kavkazkými etniky, na kterých byla spáchána genocida, patří např.: Avaři, Čečenci, Čerkesové, Kunyci, Oseti, Balkaři. Nejvíce zdecimovaným etnikem byli Čerkesové.^[2] Národem, který kladl největší odpor, byli Čečenci.

Situace[editovat | editovat zdroj]

Anexí části Gruzie v roce 1801 expandovalo Ruské impérium do Zakavkazska, ale rozlehlé oblasti severně od hřebene Velkého Kavkazu mu stále nepatřily. Na vývoj v regionu měla zásadní vliv drinopolská smlouva, podle níž Turecko přiznalo Ruskému impériu právo na černomořské pobřeží od řeky Kubáň po přístav Poti. V západní části Kavkazu se Čerkesové začali proti této smlouvě a ruské nadvládě vojensky bránit.^[2] Ve východní části Kavkazu se v letech 1831-1859 Rusům postavil avarský imám Osman Šamil, který sjednotil Čečence, Avary a další národy v boji proti Rusům. V roce 1845, pod velením Bajsangura Benojského z Dagestánu, urpěla Voronzovova armáda drtivou porážku a ruské vojsko bylo vyhnáno ze svých pevností v Čečensku a Dagestánu. Povstání skončilo zajetím Osmana Šamila v roce 1859, když Šamilova armáda nemohla odolat nově posílené ruské armádě o síle 240.000 mužů.^[7]^[8] Za krymské války (1853-56) ruská aktivita poklesla.

Invaze[editovat | editovat zdroj]

V roce 1862 začala invaze, při které se Rusové pokusili hladomory vyhladit místní národy, vypalovali lesy a ničili úrodu.

Dne 20. května 1833 publikoval generál Alexej Veljaminov (1785-1838, rusky Алексей Александрович Вельяминов) svou zprávu, v níž píše:

„

Postupný zábor nepřátelské země pevnostmi a kozáckými osadami pozvolna vyčerpá síly místních obyvatel, kteří budou omezeni v pohybu a nebudou schopni útočit. Ale vedena pouze těmito prostředky bude válka trvat dlouho, třicet let, a proto je dobré uplatnit druhý způsob. Místní obyvatelstvo je naprosto závislé na úrodě. Proto je třeba každý podzim ničit jejich pole, když úroda uzraje, a během pěti let umřou hlady. K realizaci tohoto plánu je třeba šesti kolon, z nichž v každé bude 6 tisíc pěšáků, tisíc kozáků a 24 děl, atd.

“

Území bylo dobyto v roce 1864.

Kavkazská genocida[editovat | editovat zdroj]

Použití pojmu genocida pro toto období není jednotné a podle jednotlivých autorů se liší.

Některé zdroje hovoří o genocidě kavkazského obyvatelstva jako celku^[1], případně toto období označují za dobu první genocidy kavkazského obyvatelstva.^[4]^[2]

Požadavek na uznání genocidy Kavkazanů jako celku byl deklarován reprezentanty čečenského, čerkeského, dagestánského, tatarského a turkického původu v roce 2014 na Druhé mezinárodní konferenci Kavkazanů při příležitosti 150. výročí.^[1] Baar označuje genocidu Kavkazanů pojmem genocida severokavkazských autochtonních národů.^[2]

Jiné zdroje hovoří o genocidě kavkazských národů odděleně, a to o genocidě Čerkesů, genocidě Čečenců a genocidě Abcházců.

Genocida Čerkesů[editovat | editovat zdroj]

Gruzínský parlament odhlasoval absolutní většinou (90 hlasů k nule) rezoluci prohlašující, že masové vraždění Čerkesů carským Ruskem ve druhé polovině 19. století uznává jako genocidu.^[9]^[10]^[11]^[12]^[13]

Výnosem Nejvyššího sovětu Kabardsko-Balkarské sovětské republiky ze dne 7. února 1992 č. 977-XII-В bylo masové vyhlazování čerkeského obyvatelstva během rusko-kavkazské války a jejich nucené vystěhování z jejich historické vlasti do Osmanské říše prohlášeno za genocidu - nejhorší zločin proti lidskosti.^[14]

Genocida Čečenců[editovat | editovat zdroj]

Geneze na 150 let trvajícího konfliktu mezi Ruskem a Čečenskem jako pro Rusko "nejsilnějšího a nejnebezpečnějšího národa" bývá označována za genocidu Čečenců.^[15] Ačkoliv ruská oficiální místa dokazují, že cílem Ruska po staletí bylo mírové vyřešení konfliktu a přizpůsobení (asimilace) Čečenců, cílem ruské imperiální politiky bylo definitivní ovládnutí Kavkazu i za cenu vyhlazení čečenského národa.^[15]

„

„Sebemenší neposlušnost a vaše auly budou zničeny, vaše rodiny prodány do hor, zajatci pověšeni, vesnice vypáleny, ženy a děti zmasakrovány!“

„Nezastavím se, dokud jediný Čečenec zůstane na živu!“

„Chci, aby hrůza mého jména chránila naše hranice účinněji, než řetězec našich pevností, aby mé slovo se pro domorodce stalo zákonem ještě rozhodnějším než smrt!“

“

— Alexej Petrovič Jermolov, citováno dle^[7]

Jiné zdroje hovoří o genocidě Čečenců až v pozdějším období za sovětské éry.^[3]

Genocida Abcházců[editovat | editovat zdroj]

Dne 15. října 1997 navrhlo národní shromáždění Ruskem uznané Republiky Abcházie přijmout v rámci rezoluce O deportaci Abcházců v 19. století (rusky Об акте депортации абхазов (абаза) в XIX веке) prohlášení, že masové vyhlazování a vyhánění Abcházců do Osmanské říše je genocidou - zločinem proti lidskosti. Národní shromáždění schválilo uvedenou rezoluci ve znění, že koloniální politika Ruska způsobila genofondu abcházského národa nenapravitelné škody. V boji za svobodu a nezávislost byla tehdy část národa fyzicky zlikvidována a 80 % přeživších vyhnáno do Osmanské říše.^[16]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ ^a ^b ^c ^d Caucasian Genocide should be granted [online]. imkander.org.tr, 2014-05-22, rev. 2016-05-01. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f BAAR, Vladimír. Národy na prahu 21. století: emancipace nebo nacionalismus?. Ostrava: 1. vyd. Ostrava Šenov u Ostravy : Ostravská univerzita : Tilia, 2002. 415 s. ISBN 80-86101-66-5. S. 123.
↑ ^a ^b Čečensko - stručná historie [online]. CHECHNYA.cz [cit. 2016-05-03]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ŠVANKMAJER, Milan. Dějiny Ruska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 602 s. ISBN 80-7106-658-3. S. 237.
↑ ZIEGLER, Jan. Miliony zavražděných v historii ruských expanzí zřejmě nevadí [online]. virtually.cz, 2012-12-04 [cit. 2016-05-03]. Dostupné online.
↑ http://fondationprincessedecroy.morkhoven.org/001-Conseil_de_l_Europe_complice_d_un_crime_contre_l_humanite_pour_du_petrol___cz.htm
↑ ^a ^b MAASS, Ekkehard; KUBANEK, Bettina. Chechnya. War and history. 400 Years of Colonial Conquest – 400 Years of Resistance. Berlin: Deutsch-Kaukasische Gesellschaft e.V. © 2003, 2006. 415 s. S. 123.
↑ MACHÁLEK, Vít. Z dějin Kavkazu [online]. virtually.cz [cit. 2016-05-03]. Dostupné online.
↑ Georgia Recognizes 'Circassian Genocide' [online]. Civil Georgia, 2011-05-20 [cit. 2016-05-03]. Dostupné online.
↑ Georgia Says Russia Committed Genocide in 19th Century. New York Times. May 20, 2011
↑ HILDEBRANDT, Amber. Russia's Sochi Olympics awakens Circassian anger. www.cbc.ca. CBC News, 2012-08-14. Dostupné online [cit. 2012-08-15].
↑ Georgia Recognizes ‘Circassian Genocide’. Civil Georgia. May 20, 2011
↑ Recognizes Russian 'Genocide' Of Ethnic Circassians. Radio Free Europe/Radio Liberty. May 20, 2011
↑ ОБ ОСУЖДЕНИИ ГЕНОЦИДА АДЫГОВ (ЧЕРКЕСОВ) В ГОДЫ РУССКО-КАВКАЗСКОЙ ВОЙНЫ N 977-XII-В [online]. Nejvyšší sovět Kabardsko-Balkarké sovětské republiky, 1992-02-07 [cit. 2016-05-03]. Dostupné online. (rusky)
↑ ^a ^b NADSKAKULA, Olga. The Person and the Challenges, Volume 3 (2013) Number 2, The Genocide of Chechens in the Context of Russian-Chechen Conflict. Krakov: The Pontifical University of John Paul II, 2013. ISBN 80-86101-66-5. S. 51–63.
↑ ДЖИНДЖОЛИЯ, С. Правительства Кабардино-Балкарии, Абхазии и Адыгеи о геноциде [online]. 1997-10-15 [cit. 2016-05-07]. Dostupné online. (rusky)

[Caucasian_Genocide-1] Caucasian Genocide should be granted [online]. imkander.org.tr, 2014-05-22, rev. 2016-05-01. Dostupné online. (anglicky)

[Baar-2] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f BAAR, Vladimír. Národy na prahu 21. století: emancipace nebo nacionalismus?. Ostrava: 1. vyd. Ostrava Šenov u Ostravy : Ostravská univerzita : Tilia, 2002. 415 s. ISBN 80-86101-66-5. S. 123.

[cecna.cz-3] Čečensko - stručná historie [online]. CHECHNYA.cz [cit. 2016-05-03]. Dostupné online.

[Švankmajer-4] ŠVANKMAJER, Milan. Dějiny Ruska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 602 s. ISBN 80-7106-658-3. S. 237.

[5] ZIEGLER, Jan. Miliony zavražděných v historii ruských expanzí zřejmě nevadí [online]. virtually.cz, 2012-12-04 [cit. 2016-05-03]. Dostupné online.

[6] ttp://fondationprincessedecroy.morkhoven.org/001-Conseil_de_l_Europe_complice_d_un_crime_contre_l_humanite_pour_du_petrol___cz.htm

[DKG_Berlin-7] MAASS, Ekkehard; KUBANEK, Bettina. Chechnya. War and history. 400 Years of Colonial Conquest – 400 Years of Resistance. Berlin: Deutsch-Kaukasische Gesellschaft e.V. © 2003, 2006. 415 s. S. 123.

[8] MACHÁLEK, Vít. Z dějin Kavkazu [online]. virtually.cz [cit. 2016-05-03]. Dostupné online.

[9] Georgia Recognizes 'Circassian Genocide' [online]. Civil Georgia, 2011-05-20 [cit. 2016-05-03]. Dostupné online.

[nyt-10] Georgia Says Russia Committed Genocide in 19th Century. New York Times. May 20, 2011

[11] HILDEBRANDT, Amber. Russia's Sochi Olympics awakens Circassian anger. www.cbc.ca. CBC News, 2012-08-14. Dostupné online [cit. 2012-08-15].

[civil.ge-12] Georgia Recognizes ‘Circassian Genocide’. Civil Georgia. May 20, 2011

[13] Recognizes Russian 'Genocide' Of Ethnic Circassians. Radio Free Europe/Radio Liberty. May 20, 2011

[14] ОБ ОСУЖДЕНИИ ГЕНОЦИДА АДЫГОВ (ЧЕРКЕСОВ) В ГОДЫ РУССКО-КАВКАЗСКОЙ ВОЙНЫ N 977-XII-В [online]. Nejvyšší sovět Kabardsko-Balkarké sovětské republiky, 1992-02-07 [cit. 2016-05-03]. Dostupné online. (rusky)

[Krakov-15] NADSKAKULA, Olga. The Person and the Challenges, Volume 3 (2013) Number 2, The Genocide of Chechens in the Context of Russian-Chechen Conflict. Krakov: The Pontifical University of John Paul II, 2013. ISBN 80-86101-66-5. S. 51–63.

[16] ДЖИНДЖОЛИЯ, С. Правительства Кабардино-Балкарии, Абхазии и Адыгеи о геноциде [online]. 1997-10-15 [cit. 2016-05-07]. Dostupné online. (rusky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]