Wikipedie:Obrázky v článku
Obrázky jsou obvyklou a žádoucí součástí článků na Wikipedii. Toto doporučení popisuje, jak se podle zvyklostí nebo konsensu wikipedistů obrázky do článku vybírají, umisťují a popisují z hlediska jejich role (funkce) v článku a z typografických hledisek. Praktický návod na vkládání obrázků do článků je na stránce Nápověda:Obrázky, návod na nahrání nového obrázku do Wikimedia Commons je na Nápověda:Načtení souboru. Obrázkem se rozumí nejen fotografie, kresba nebo malba, ale také například různé grafy a diagramy, faksimile dokumentů, různé symboly či kódy vložené ve formě obrázku atd.
Funkce obrázků v článku
Obrázky mohu plnit v článcích i více funkcí současně. Nelze rozhodovat či diskutovat o optimálním výběru, počtu, rozmístění, velikosti a popisu obrázků, pokud si napřed neujasníme, co od obrázků v konkrétním případě očekáváme a které jejich role chceme upřednostnit.
- Jednoduchá ilustrativní funkce: například u článků o biologických druzích (medvěd baribal), věcech (jednokolka), konkrétních stavbách (Prašná brána), osobnostech (Albert Einstein) atd. často stačí jeden či dva obrázky k tomu, aby čtenář získal představu, jak subjekt článku vypadá.
- Obrázek místo popisu: někdy se obrázek používá místo slovního popisu: umístíte-li například do infoboxu v článku o obci vyobrazení vlajky a znaku obce, má takový obrázek často vypovídací hodnotu sám o sobě i bez toho, že by musel být popsán nebo vysvětlen.
- Obrázek jako výchozí nástroj popisu: pokud je něco obtížné srozumitelně popsat pouhými slovy, ale snadné vysvětlit výkladem grafického schématu nebo fotografie, může být k výkladu nějakého principu nebo popisu nějakého objektu využito popisku u obrázku.
- Obrázky jako součást systematického popisu: pokud článek nepojednává o jedné věci, ale o množině podobných prvků, nebo popisuje-li článek podrobně rozsáhlejší nebo složitější objekt, může být užitečné použít ve výkladu i systematickou dokumentaci pomocí obrázků, těsně svázaných s popisným textem. Při použití obrázků v této funkci jde spíše o to, pokrýt obrázky celé téma (všechny možnosti, všechny části objektu atd.) než o to, vybrat jen pár nejhezčích nebo nejspecifičtějších. Příkladem může být například článek, jehož cílem je popsat všechny druhy dopravních značek. Jde-li o velmi podrobný či rozsáhlý popis s velkým množstvím obrázků a malým množstvím popisného textu, uvažte, zda není vhodnější jej umístit pouze na projekt Commons a z článku na Wikipedii na něj jen odkázat.
- Symbolická ilustrativní funkce: některé články pojednávají o abstraktních tématech nebo o věcech, které nelze přímo fotografovat či kreslit, případně jejich prosté zobrazení nemá dostatečnou reprezentativní a vypovídací hodnotu. V takovém případě může být vhodnější použít obrázek, který ukazuje projevy či následky abstraktního jevu (např. rozhněvaný obličej v článku hněv, ohnuté stromy a vlající předměty v článku vítr).
- Dekorační, estetická funkce. Je třeba k ní přihlížet i u obrázků, jejichž hlavní funkce v článku jsou jiné.
Do rozcestníků a na stránky kategorií se obvykle obrázky neumisťují.
Výběr
Vztah k tématu článku
Ilustrace se musí úzce vztahovat k předmětu článku. Nehmotná témata je přípustné ilustrovat symboly, například článek o agresi může doplnit obrázek kočky s vytaženými drápky a článek o sociální nerovnosti fotografie, na které vedle sebe parkuje Škoda 120 a nový Mercedes. Předmět článku by měl být na obrázku dostatečně velký, viditelný, rozeznatelný.
- Obrázek orla skalního je bezcenný, pokud se pták jeví jen jako skvrna na nebi.
- Obraz Václava Klause je vhodnější, pokud je prezident na obrázku sám, než když je zobrazen uprostřed členů nějaké delegace.
- Použitelný obrázek kladivouna musí jasně ukázat zvláštní tvar jeho hlavy, jinak nebude rozeznatelný od jiných žraloků.
- Mapa Moldavska musí jasně vyznačit hranice s Rumunskem a Ukrajinou, aby čtenář poznal, kde tato země leží.
Každá použitá ilustrace by měla čtenáři něco přinášet a zvyšovat kvalitu a informační hodnotu článku. Obrázky by neměly rozmělňovat a zbytečně opakovat tutéž informaci, není žádoucí „nacpat“ do článku za každou cenu všechny dostupné obrázky. Vyhýbejte se opakování podobných ilustrací – například do biografie slavného generála asi nebude třeba umístit tři jeho uniformované portréty (lépe bude nahradit jeden z nich schématem bitvy, v níž se proslavil). Vybrané obrázky by měly téma článku ilustrovat pokud možno z různých hledisek.
K použitým obrázkům by měly být dostupné dostatečně přesné informace o tom, co je na nich zobrazeno. Nevhodné jsou například ilustrace typu „středověký rukopis“ bez uvedení, o který rukopis v které knihovně se jedná. Vhodnější je fotografie krajiny s přesnými souřadnicemi či popisem místa, než s neurčitým popisem „krajina na Křivoklátsku“. Je zakázáno používat fotografie nejasného původu (neznámý autor či zdroj, nevyjasněná autorská práva).
Kvalita a technické nároky na obrázky
Přednostně je třeba vybírat kvalitnější obrázky. Obrázky tak nekvalitní (tmavé, rozmazané a podobně), že jejich vady je znečitelňují nebo působí silně rušivě, by se až na dobře odůvodněné výjimky neměly používat.
Při výběru vhodných ilustrací myslete i na čtenáře, kteří si text článku společně s ilustracemi tisknou na černobílé tiskárně. Dávejte proto přednost takovým ilustracím, které jsou dobře čitelné i v černobílém podání.
Při výběru obrázků by se nemělo hledět na to, kdo je autorem obrázku ani který obrázek byl v článku dříve, ale lepší a užitečnější obrázek by měl mít vždy přednost.
Umístění
Má-li článek infobox (tabulka se základními informacemi, obvykle v pravé horní části článku), obvykle se jeden nejreprezentativnější a nejobecnější obrázek k tématu umisťuje do infoboxu. Některé infoboxy umožňují též umístění dalších, specializovaných obrázků (u územně-správních celků například vlajka a znak nebo mapové schéma). Také u článků bez infoboxu se obvykle jako první (vpravo nahoře) umísťuje jeden či dva obrázky, které zobrazují předmět článku v nejtypičtější a nejzákladnější podobě. Například v článku rýže setá je vhodné zdůraznit fotografii neupravených zrnek rýže, zatímco v článku o čínské kuchyni by měla být fotografie rýže pouze vařené či jinak upravené.
Další ilustrace by pokud možno měly být umístěny v té části (oddílu) článku, ke kterému se vztahují. Je problematické pokoušet se obrázky rovnoměrně a pravidelně rozpostřít i za tu cenu, že nebudou mít vůbec žádný vztah s bezprostředně sousedícím textem. Mnohdy je vhodnější, aby v některém oddílu textu bylo obrázků více, zatímco jiný oddíl zůstane zcela bez obrázků. V některých případech může být užitečné před začátek dalšího oddílu umístit šablonu {{Clear}}, která zabrání přesahu obrázku do oddílu, ke kterému se nevztahuje.
Ilustrativní obrázky se umisťují přednostně po pravé straně článku. Pokud je obrázků větší počet nebo je pravá strana obsazena např. infoboxem, lze umisťovat obrázky též vlevo, avšak nikoliv hned od horního okraje stránky. Umisťování ilustrativních obrázků po levé straně může narušit integritu textu (zarovnání nadpisů i začátků odstavců, konzistence seznamů, sirotčí řádky na konci odstavců apod.), a v takovém případě je nevhodné. Při velkém počtu ilustrací je vhodné jejich umístění po pravé a levé straně střídat, pokud to nenaruší další prvky, zejména nadpisy kapitol a seznamy (výčty). Pokud jsou výjimečně dvě ilustrace zarovnány horní hranou ve stejné výšce na pravém i levém okraji stránky a text je umístěn mezi nimi, neměl by sloupec textu mezi nimi být příliš úzký.
O umístění ilustrace rozhoduje i obsah obrázku. Pokud se jedná o zobrazení osob nebo různých předmětů, které jsou ve vodorovném pohybu, měly by pohledy osob a směr pohybu směřovat ke středu monitoru. Osoby by se neměly dívat ven a vlaky by neměly vyjíždět z obrazovky pryč. Pokud obrázky mají výlučně popisnou (nikoliv ilustrativní) funkci a jsou pevně svázány s příslušnými částmi textu, například vyobrazení v seznamu dopravních značek, je vhodné umístění vlevo. Pokud je nezbytné v článku použít větší počet ilustračních obrázků, které by při umístění po stranách výrazně přesahovaly délku textu, je možné soustředit obrázky do galerie (tj. použít konstrukci <gallery> seznam obrázků </gallery>) například na konci příslušné kapitoly nebo celého článku.
- Pamatujte, že zobrazování galerií často působí potíže uživatelům s jinak nastavenými preferencemi webového prohlížeče nebo pracujícím s nestandardním počítačovým vybavením. Navíc se velký počet ilustrací dlouho načítá, což vadí lidem s pomalým připojením. Snažte se proto galerie používat jen výjimečně a udržovat jejich velikost v rozumných mezích.
- Galerie obsahující více než 3 obrázky může při malém rozlišení monitoru nebo malém okně prohlížeče kolidovat s infoboxem, je-li umístěna vedle něj.
Velmi široké obrázky je vhodné umístit na začátek či na konec oddílu textu samostatně (bez obtékání textem) a ve středu šířky stránky.
Velikost
Ilustrační obrázky se standardně vkládají do článku s parametrem „thumb“ (jako orámované náhledy), a to bez údaje o velikosti (tedy v defaultní velikosti). Ta je nastavena na šířku 180px, kterou si registrovaní uživatelé mohou zvýšit až na 300px. Obrázky o standardním poměru stran v pozici na výšku je vhodné doplnit parametrem „upright“, který jejich velikost srovná se stejně velkými obrázky v pozici na šířku. Také pro jiné změny velikosti obrázků je vhodnější používat relativní parametr (např. „upright“=2.2) než konkrétní šířku v pixelech.
Obrázky mají být dost velké, aby čtenář mohl přímo v textu rozeznat všechny podstatné detaily (např. číst texty a legendu v mapách, viz např. ulita, list#Anatomická stavba listu, spermie#schéma spermie, eutrofizace) – někdy je proto vhodné umístit text a barevnou legendu do popisku. Na druhou stranu nesmí obrázky být ani příliš velké, aby nepřebíjely okolní text a neztěžovaly načítání stránky.
Obrázky by neměly být širší, než je zbytek psaného textu (předpokládáme-li běžná nastavení monitoru a plnou šířku okna prohlížeče). Pokud je ilustrace téměř tak široká jako blok textu nebo je tak široká, že by po straně při obtékání zůstal jen úzký pruh textu, umisťuje se bez obtékání na střed (viz obrázek v záhlaví článku). V takovém případě je vhodné umístit ilustraci raději na začátek kapitoly tak, aby pod ní bylo více textu než nad ní.
Popisky
Švédsko ve 12. století
Ilustrace by měla mít popisek nebo legendu, zejména pokud není její význam zcela jasný (např. proto, že popisek je již její součástí). Popisek by měl být výstižný a zároveň co nejstručnější. Popisek obrázku může obsahovat kromě textové legendy i barevnou legendu k mapě či ke schématu. Příklady: mandelinka bramborová – mapa rozšíření, pevnost Olomouc - plán pevnosti, Zámek v Třebíči. Pamatujte, že popisky k zajímavým obrázkům si přečte i ten, kdo nemá chuť nebo čas číst celý dlouhý článek.
Popisek se k ilustrativnímu obrázku umisťuje standardním způsobem, t. j. zobrazuje se pod náhledem obrázku. (Je-li obrázek součástí encyklopedického výkladu, může být popisek k obrázku i jiným způsobem, například umístěním obrázků na příslušné místo textu, do tabulky atd.)
Standardní popisky se zobrazí i v případech, kdy uživatel má načítání obrázků vypnuto nebo používá Wikipedii pomocí hlasového čtecího zařízení (nevidomí uživatelé). Proto může mít smysl uvádět do popisku i ty informace, které jsou z obrázku přímo vidět.
Pokud popisek netvoří celou větu, nepíše se za ním tečka.
Pokud jsou nějaké popisky uvedeny přímo v obrázku, je vhodné vytvořit a použít verzi obrázku s českými popisky. Lze akceptovat místopisné názvy psané latinkou v originální místní podobě.
Odkaz na Commons
Existuje-li na projektu Commons k tématu specifická kategorie nebo stránka, neměl by v článku chybět na ni odkaz. Jeho uvádění má smysl i v případě, že zatím na Commons nejsou žádné jiné obrázky než v článku, protože mohou přibýt později. Na Commons mohou být dostupné i obrázky, které svou kvalitou, obsahem nebo počtem nejsou vhodné přímo k umístění do článku, ale přesto mohou čtenáři poskytnout užitečné informace nad rámec článku. Odkaz slouží také jako vodítko, kam ukládat nové obrázky vztahující se k tématu.