Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Messier 87

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Messier 87[editovat | editovat zdroj]

Jedna z nejhmotnějších galaxií v širším okolí Mléčné dráhy a ústřední člen Kupy galaxií v Panně. Článek prošel recenzí a od listopadu je DČ. --Pepe357 (diskuse) 16. 1. 2019, 13:49 (CET)

Diskuse[editovat | editovat zdroj]

Pavouk[editovat | editovat zdroj]

Pár zcela laických připomínek, omlouvám se proto za zcela laický jazyk. Šel jsem jen po smyslu, nekontroloval jsem vůbec zdroje, zda v nich je to, co tvrdí článek.

  • obecně: všechny obrázky, grafy, schémata by měly mít (kvalitní) popisek na Commons. Čím podrobnější, tím lepší!
  • popisek obrázků pro čtečku/nevidomé (alt) by měl popisovat, co je tam vidět. Např "M87 obklopuje spousta dalších menších i úplně drobných galaxií" není moc popis pro nevidomého.
  • jeden ten samý obrázek na stránce stačí (tedy to není asi pravidlo, ale přijde mi to logické). M87_jet.jpg je tam 2x
  • co nejvíce grafů a schémat v češtině. (Ty ve křivkách, svg, lze počeštit velmi snadno, ostatní o něco málo pracněji.) A k tomu navíc (nebo paralelně) vše dobře popsané. Např: HubbleTuningFork.jpg je obrázek asi anglicky, popisek menší až malý a (bohužel) na Commons není v češtině žádný. Nelze tak dobře pochopit, co a proč na schématu je. Týká se i ostatních ((Virgo constellation map.svg je tam např. jakýsi virgo cluster, ale nikde není vysvětleno)
  • všechny pojmy, zkratky, které nevedou na příslušný článek nejlépe v textu nějak, i stručně vysvětlit. Jinak text není pro laika přiměřeně srozumitelný - závazné pravidlo pro nej článekm, např. poziční úhel, PGC, Arp, High Energy Astronomy Observatory 1, větve červených obrů, fotoionizace, ultra pevných trpaslíků, rádiové laloky (???)...
  • Věta nemá začínat číslem, je to na více místech článku. Např "7. července 1967", když už musí být tak jako "Dne 7. července..."
  • Dle Wikipedie:Typografické_rady se píší čísla ve vědecké notaci jako "−2,1×10−12", tedy bez mezer kolem znaku krát, v článku jsou mezery... (Dodržuje třeba nej článek Mars_(planeta))
  • (úvod) výtrysku plazmatu, který vychází z jejího středu; dále se píše, že ve středu (uprostřed) je černá díra. Takže jde o nějaké např. kvantové vypařování? Protože dle OTR to je nemožné.
  • (historie) "V následujícím roce se v této galaxii ukázala supernova, ale nebyla pozorována přímo, až v roce 1922 ji na fotografických snímcích zpětně dohledal ruský astronom Innokentij Balanovskij." Nechápu, v roce 1919 se ukázala, ale nebyl vidět. Tedy, že v roce 1919 vybuchla a zpětně byla detekována v roce 1922 a nebo byla už v roce 1919 pozorována nepřímo (=ukázala se)?
  • (historie) úvodní 2 nadpisy nemají nadpis, tedy je beru jako shrnutí celé kapitoly, ale možná to tak jiní nechápou.
  • v kapitole je několikrát použít pojem mlhovina (bez vysvětlení a prokliku). Definici čtu "Mlhovina je mezihvězdné mračno prachových částic a plynů. " (ostatní je zastaralé), to však je v kontextu článku zcela divné.
  • "a šířku 2″" úhlovou velikost (v minutách) si představit dovedu, ale jak se liší od šířky (také v minutách)?
  • "Výzkumný ústav Námořnictva Spojených států amerických v roce 1966 vypustil raketu Aerobee 150, která v souhvězdí Panny objevila " na první i druhé čtení to znamená, že ta raketa doletěla do souhvězdí Panny :-)
  • katalogu zvláštních galaxií (Atlas of Peculiar Galaxies); pomocí spektrografu slabých objektů (Faint Object Spectrograph) -proč je najednou v závorce asi to samé v cizím jazyce. Jinde to není.
  • "změřena úhlová rychlost ionizovaného plynu v disku uprostřed M87" první výskyt pojmu disk v článku. Nechápu. Plyn je v disku? Ale v jakém disku? A co to je disk?
  • "Po korekci aberace Hubbleova vesmírného dalekohledu v roce 1993 byla pomocí": dle mě není jasné, k čemu je ten rok 1993: kdy opravili dalekohled nebo kdy byla změřena rychlost plynů?
  • Naměřené hodnoty určily hmotnost ústřední černé díry na 2,4 miliard slunečních hmotností s nejistotou 30 %. A žádné novější měření/výzkum popsán v kapitole historie není. Ale níže je, že ústřední č. díra je " (3,4 ± 0,8) × 10^9 až (6,6 ± 0,4) × 10^9 " hmotnosti slunce. To je více.
  • (viditelnost) "Při svojí hvězdné velikosti 8,6", v infoboxu je "zdánlivá magnituda". To je asi totéž, že? Ale musí mít laik v článku nutně směs synonymních pojmů? Dle mě jen zesložiťuje chápání.
  • " malými dalekohledy o průměru 60 mm." čtu článek dalekohled, ale tam moc o průměru není.
  • "rozměr 45″." To mě přijde matematicky i fyzikálně nepřesné. Co to je rozměr?
  • "který výtrysk pozoroval očima ... který jej pozoroval pomocí Hookerova dalekohledu" Tak tedy očima nebo dalekohledem? A co je ten "Hookerův dalekohled"?
  • "americký astronom Otto Struve" > v článku o něm je "ukrajinsko-rusko-americký astronom." Není to příliš zjednodušení jen na občana USA?
  • (vlastnosti) "velikost lineárního rozložení " nemá být velikostI? Jinak mě věta moc nedává smysl.
  • "ale M87 je sféroid", tedy dle článku je to elipsoid, prostorový útvar. V úvodu je však "má M87 jednotvárný eliptický tvar", elipsa je však dvojrozměrná, tedy bych to chápal, že má galaxie má tvar přibližně ploché elipsy, to je, dle mě, zcela v rozporu s tím elipsoidem.
  • "v místní části vesmíru" to nechápu, v jaké že místní části?
  • " pouze jedna šestina její hmotnosti je tvořena hvězdami, které vyzařují energii." Tedy chápu, že zbytek nevyřazuje energii. Nemůže to být ani temná hmota (ta vyzařuje gravitační vlny a ty, prý, přenášejí energii), tak je ten zbytek jsou tedy třeba černé díry?
  • " Celková hmotnost M87 může být 200 " >dle současných poznatků je m asi 200x více než mléčná dráha?
  • " (HI, HII), helia (HeI), kyslíku (OI, OII, OIII), dusíku (NI), hořčíku (MgII) a síry (SII)" To je běžný, spisovný zápis? Nebo nějaký slang, argot?
  • pokud přijmu hru se zápisem, tak ve větě výše je "různých iontů, například vodíku (HI, HII), helia (HeI), kyslíku (OI...", tedy iont, elektricky nabitá částice, liší se počet protonů a elektronů. Ale OI je tedy neutrální, jak může být ionizovaný? Níže je "Čáry slabě ionizovaných atomů (jako je neutrální atomový kyslík OI) ", co to je tedy slabě ionizovaný?
  • "Pomocí dalekohledu Very Large Telescope byl zkoumán pohyb přibližně 300 planetárních mlhovin " není česky lepší "Dalekohled Very Large Telescope prozkoumal pohyb přibližně 300 planetárních mlhovin..."
  • "mladších modrých hvězd" jako, že hvězdy, když se na ně díváme, jsou modré?
  • "nedokončeného smíchání pohlcené galaxie " nechápu, jak se galaxie smíchá? Něco jako dvě barvy?
  • (části galaxie) "Nejnovější odhady hovoří dokonce o..." Vyhýbavý čas. Vzhledem k proměně parametrů by vždy měl být čas, ke kterému si to (někdo) myslel, počítal.
  • "přebytek záření na vlnových délkách" komu záření přebývá?
  • "Přehlídka z roku 2006 provedená" To se říká přehlídka?
  • "účinný poloměr"?
  • " Ve vzdálenosti do 3 kpc" všude jinde jsou parseky převedeny i na světelné roky, zde však ne.
  • " stovka ultra pevných trpaslíků (ultra-compact dwarfs)." proč ta angličtina?
  • (výtrysk) "2,6 ly". Bum, najednou tato zkratka, ly. Jednotka není v SI, není ukotvena v češtině. Jak bylo předtím v textu vždy důsledně uváděno "světelný rok", tak mě to přišlo srozumitelnější a přehlednější.
  • "se odhaduje na 5,1 × 10^56 erg" je nutné tato jednotka, která je ze systému, jež se používal v letech 1874-1889? Má to nějakou encyklopedickou hodnotu?
  • "To je přibližně 10^13 krát energie vydávaná každou sekundu Mléčnou dráhou", kdyby si to upravil na mírně jiný případ a nahradil slovo 10^13 slovem třeba dva: "To je přibližně dvakrát energie vydávaná každou sekundu Mléčnou dráhou". To buď nechápu, nebo to nezní dobře česky.
  • což se odhaduje na 5 × 10^36 Joule." taky mě ta vazba zní divně.
  • " nedosahují relativistických rychlostí" nejde napsat, něco jako "jejichž rychlosti se neblíží rychlosti světla" Jinak bude nutné prolinkovat a vysvětlit, co to je ta relativistická rychlost
  • "obří černá díra vyvrhuje hmotu v proměnné míře. " fakt černá díra vyvrhuje hmotu? (A nejen gravitační vlny? když se sráží dvě takové)? článek černá díra o vyvrhování hmoty nepíše.
  • (okolí) "rentgenové záření, jehož teplota" Teplota záření? Co to je?
  • "z náhlého zakončení vnějšího hala M87", odkazovaný článek říká: "Halové jevy, zkráceně halo, jsou optické úkazy, které vznikají odrazem či průchodem slunečních respektive měsíčních paprsků drobnými ledovými krystaly v atmosféře. " Tedy v okolí M87 je atmosféra a ledové krystaly? Je to dobře, nebo je definice ve článku o halo nedostatečná a nebo text zde je nepřesný?
  • (závěrečné sekce) Není k tématu žádná literatura (tištěná)? Něco i v češtině?
  • ((externí odkazy)) posl. odkaz, http://hubblesite.org/image/968/news_release/2000-20 Co přináší rozšiřujícího k tématu?
  • "KODRIŠ, Michal. Průvodce hvězdnou oblohou: Panna [online]" v čem odkaz rozšiřuje daný článek?
  • "NASA - APOD. Astronomický snímek dne - M87: Eliptická galaxie s výtryskem" v čem rozšiřuje článek?

--Pavouk (diskuse) 17. 1. 2019, 00:42 (CET)

Pavouk 2.[editovat | editovat zdroj]

Ještě k tvrzení "ruský astronom Innokentij Balanovskij", ruská i ukrajinská Wiki uvádí "sovětský". Narozen v Čerkasy, dnes Ukrajina, tehdy Kyjevská gubernie, část Ruského impéria. Tak buď se narodil už jako Rus, přijal ruskou etnicitu, zůstal Ukrajincem (jestli to šlo?) a nebo lze snad psát že byl Sovět, když za SSSR působil. --Pavouk (diskuse) 17. 1. 2019, 01:52 (CET)

VyřešenoVyřešeno Snažil jsem se s tím nějak poprat. Díky za recenzi. --Pepe357 (diskuse) 30. 1. 2019, 16:30 (CET)
Mirek256[editovat | editovat zdroj]
  • Okrajové části galaxie dosahují vzdálenosti až 150 kiloparseků (490 tisíc světelných let) od jádra a v této vzdálenosti náhle končí, pravděpodobně působením jiné blízké galaxie. jaké působení jiné galaxie?
OtázkaOtázka Je to úvod, věc je podrobněji vysvětlena na dvou dalších místech, takže bych to v úvodu více nerozváděl. Nebo?
  • dohledal sovětský astronom Innokentij Balanovskij. musí zde být sovětský?
OtázkaOtázka Na to, že jde o bezvýznamného a pouze okrajově zmíněného vědce, je zde už podruhé probírána jeho národnost. Původní článek psal „ruský“, Pavouk ho chtěl předělat na „sověta“, teď ho zase budeme stěhovat do Ruska. Třeba Mikoláš Aleš byl podle mě spíš český než rakousko-uherský malíř, ale nechme tady sověta sovětem. Já bych to neřešil.
  • v té době to byla jediná eliptická galaxie, ve které byly rozeznány jednotlivé hvězdy, ale Hubble poznamenal, že v takové vzdálenosti se nedá určit, zda jde o kulové hvězdokupy nebo opravdu o jednotlivé hvězdy. ve vzdálenosti 50 niliónů světelných let by musela mít jakou absolutní jasnost? a kulová hvězdokupa je trošku více přeci jen
VyřešenoVyřešeno Správná připomínka! Přepracováno.
  • o je přibližně 1013krát větší množství energie, než jakou vydávaná každou sekundu Mléčná dráha, vydávaná?
VyřešenoVyřešeno Pozůstatek z předchozí úpravy. Opraveno.

To je ode mne vše.Mirek256 7. 2. 2019, 15:48 (CET)

Díky za recenzi. --Pepe357 (diskuse) 12. 2. 2019, 10:15 (CET)
Hlasování[editovat | editovat zdroj]

@Pepe357, Pavouk: Myslíte si, že je možné posunout do hlasování? Možná by měl vidět ještě nějaký odborník, @Mirek256:. OJJ, Diskuse 7. 2. 2019, 14:38 (CET)

Pokud nebude mít Mirek připomínky, jsem pro hlasování. --Pepe357 (diskuse) 7. 2. 2019, 14:42 (CET)
Chápu to tak, že jste vzal všechny mé návrhy a kde není změna, tak jste je nepřijal? (Já jsem zvyklý, že se komentáře vypořádají bod po bodu, stačí stručnou fajfkou, aby to bylo jasné. A co se nepřijme, to se zdůvodní, či se dá komentář. Viz např. Diskuse:Orangutan. Něco ode mne byly nejen řečnické otázky, například: jaká je encyklopedická hodnota jednotky erg? Dle mě spíše zatemňuje a zhoršuje čtení, než zjasňuje a usnadňuje.--Pavouk (diskuse) 7. 2. 2019, 17:11 (CET)
Kde není změna, tam jsem je nepřijal, nebo považoval za řečnické otázky. Já jsem totiž pro změnu zvyklý, že recenzující se snaží trochu vcítit do daného tématu a nepotřebuje detailně vysvětlovat každý obrat, který se v daném oboru používá - třeba "přehlídka oblohy". Dle mě to spíše zatemňuje a zhoršuje čtení, než zjasňuje a usnadňuje.
Pojďme si zahrát takovou hru, zkusme formulovat větu tak, aby byla jednoznačně pochopitelná i laikovi: "Výzkumný ústav Námořnictva Spojených států amerických v roce 1966 vypustil raketu Aerobee 150, která v souhvězdí Panny objevila"
Můj pokus: "Výzkumný ústav, tedy cílené uspořádání vědců, Námořnictva Spojených států (myšleno Spojených států amerických - neplést si se Spojenými státy mexickými, brazilskými, venezuelskými, evropskými, apod.), což je společnost lidí pracujících na lodích patřících velké zemi, která sídlí na pevnině za velkým oceánem, v roce 1966 po narození Krista (smluvní hodnota, jeho přesné datum narození není jisté) vypustil raketu (uvedl do pohybu směrem vzhůru věc podobnou letadlu, ale létající ještě mnohem výše nad zemský povrch) Aerobee 150 (fakt nevím jak vysvětlit), která směrem, jím je za vhodných okolností na pozemské obloze vidět obrazec hvězd, který našim pradávným předkům připomínal prastarou mýtickou postavu a pojmenovali jej souhvězdí Panny, zachytila lidskému oku neviditelné vlnění"
Opravdu chceme takovou Wikipedii? Nejsme právníci. Jsem pro zachování rozumného (!) množství komentářů, ale všeho s mírou. Opravdu musím laikovi vysvětlovat průměr dalekohledu? A mám do toho přidat i centrální zastínění sekundárním zrcátkem u Newtonovy konstrukce? Třeba u mezi NČ nedávno přidané Toscy, bych si jako laik nechal v prvním odstavci vysvětlit pojmy dějství, premiéra (Babiš?), Teatro Constanzi (nedá se to přeložit do češtiny?), invaze, dramatické a lyrické árie. --Pepe357 (diskuse) 8. 2. 2019, 10:09 (CET)
@Pepe357: 100% souhlas. OJJ, Diskuse 9. 2. 2019, 11:19 (CET)
@Pavouk: echo. --Pepe357 (diskuse) 15. 2. 2019, 06:46 (CET)