Wikipedie:Článek týdne/2009/12

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Modlící se křižácký rytíř na dobové miniatuře

Křížové výpravy (též křižácké výpravy, starším výrazem kruciáty) byly vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanůmkacířům. Účastníci před zahájením výpravy skládali slib a byli označeni znamením kříže, které si našívali na šaty, odtud název křižáci (latinsky crucesignati). Byli dobrovolníky, měli za účast na výpravě přislíbeno odpuštění hříchů a požívali ochrany církve.

První křížovou výpravu vyhlásil papež Urban II. roku 1095. Jejím cílem bylo dobýt Svatou zemi a osvobodit místa posvátná pro křesťany z rukou muslimů. To se výpravě, složené především z francouzskýchnormanských rytířů, nakonec podařilo a ve Svaté zemi tak Evropané založili křižácké státy, které se zde udržely téměř 200 let. Původním cílem výprav proti muslimům bylo osvobození Božího hrobuJeruzalémě, pozdější tažení však mířila i jinam. Šlo především o EgyptŘecko, kde účastníci čtvrté křížové výpravy dobyli značnou část Byzantské říše a založili další křižácké státy. Další křížová tažení mířila do PobaltíSkandinávie, kde zvláště němečtíšvédští křižáci bojovali proti pohanským Prusům, SlovanůmFinům. Řád německých rytířů na břehu Baltského moře založil svůj řádový stát Prusy.

Po pádu posledního křižáckého města v Palestině již žádný papež vojenskou akci k osvobození Jeruzaléma nevyhlásil. Křížové výpravy na evropském kontinentu však pokračovaly. Kromě tažení proti pohanům to byly války proti křesťanským kacířům, z nichž největší byly výpravy proti jihofrancouzským katarům a proti českým kališníkům. Poslední kruciátu se bezúspěšně snažil zorganizovat počátkem 16. století Lev X. proti osmanským Turkům.